L. Sieger: CO₂ a Green Deal [Fyz. čtvrtek, FEL ČVUT]
Vložit
- čas přidán 4. 02. 2022
- Každý organizačně složitý celek je více zranitelný jak jednoduše uspořádaný. To platí i pro naši západní civilizaci. Zvykli jsme si na vysoký standard ve srovnání se zbytkem světa. Media nám říkají, čemu máme věnovat pozornost. CO₂ a Green Deal. Řada z nás si neuvědomuje, že se mnohdy snažíme řešit důsledek a ne příčinu našich problémů. Z neznalosti souvislostí se pak upneme jen na jednoduchá řešení a unikají nám důsledky našich rozhodnutí. Přednáška se bude zabývat energetikou, elektromobilitou, nedostatkem zdrojů surovin a naší zranitelností.
![prof. Petr Kulhánek: Jak vznikal svět [3. 12. 2019 | FEL ČVUT v Praze]](http://i.ytimg.com/vi/j_iB6JNuzrg/mqdefault.jpg)
![prof. Petr Kulhánek: Jak vznikal svět [3. 12. 2019 | FEL ČVUT v Praze]](/img/tr.png)
![J. Holovský: Fyzikální limity fotovoltaické přeměny a jejich překonávání… [Fyz. čtvrtek, FEL ČVUT]](http://i.ytimg.com/vi/_uj0NdR-D3M/mqdefault.jpg)
![prof. T. Svoboda: Kybernetika a umělá inteligence (B3B33KUI) - 01 [22. 2. 2024, LS 23/24]](/img/n.gif)
Tato přednáška ve mě vyvolala rozporuplné reakce. Na pozadí perfektně provedených výpočtů a porovnání, včetně konstatování že veškerá energie je a bude drahá nás nabádá se sklonit a šetřit. Chyběl mi tam výpočet, o kolik snížíme tímto šetřením a omezováním se, jako obyvatelé EU, CO2 z globálního hlediska.
Přitom to, že budeme šetřit a omezovat se neznamená že zastavíme zdražování.
Připomenu podobnou situaci s vodou poté co jsme ji prodali. Čím více jsme šetřili, byla dražší v zájmu zachování příjmů nových majitelů.
Mě osobně se vždy zamlouval pojem udržitelný rozvoj, který podle mě v sobě zahrnoval posuzování nových technologií a výrobků ze širokého hlediska vlivu na životní prostředí i na veškerý život na zemi.
Bojím se, že současné tlačení na pilu nemá s udržitelným rozvojem nic společného.
Podepisuji
Na toto bych rad znal tez odpoved. Bohuzel na jine prednasce jsem slysel ze to bude mit pro Evropu zanedbatelny efekt a dokud neco neudela cely svet tak si budeme podrezavat vetev ekonomiky sami. Nicmene zaznela tam jina myslenka - resit to na urovni hospodareni v krajine. Jak bylo zmineno v teto prednace resime mimo jine i teplo a kdyz se aktualne podivate na krajinu kolem nas tak ve mestech mate teploty kolem 50-60 stupnu a to teplo sala i nekolik dalsich dni. Napriklad zalozeni rybnika (ktery bude nejchladnejsi) je v tuto chvili neekonomicke proto se do toho nikdo nezene. A kdyz pouzijeme spatne dotace tahajici z kapes lidi penize, tak rybnik nemuzete mit po nekolik let chovny... jinak zpet k Vasi otazce tusim ze Evropa by snizila celosvetove CO2 o cca 1% - zkusim nekde dohledat zdroj ale nejak tak to tusim bylo
Jsme ji prodali... mluvte za svoji vodarenskou spolecnost ve vasem miste. Ziji v kraji kde narozdil treba od Prahy nebo KV kraje nebyly vodarny prodany zahranicnimu majiteli.
Vážený pane fyziku.
Jsem technik a mohu říci že pletete jablka a hrušky.
Mohu se vám zodpovědně říci, že co se týká kapacity přečerpávacích elektráren v ČR, tak nemáme 2 GW, ale rozdělení je následující: 2x325MW EDS, 4x 120MW EDA a 45MW Štěchovice, což je 1175 MW.
Dále jak hovoříte o regulaci atomek, tak těch 200MW je kapacita vyhrazená na primární regulasi sítě ( udržení frekvence v požadovaných mezích). Problém regulace atomek není ani tak turbína, ale velká časová konstanta reaktoru.
Pokud použiji vaše dogma o nulové účinnosti spalování, tak mohusměle prohlásit, že se vlastně nic neděje, protože přeci není problém produkty spalování využít pro jadernou přeměnu či anihilaci.
To že to dodnes neumíme je druhořadé.
Dále jak mluvíte o nekomplexnosti modelů, tak s tím souhlasím, je však důležité si uvědomit také podstatné doplnění modelů z experimentů a z provozní praxe. Tohle bohuže v celém dogmatu EU nazvaném Green Deal není. EU si mělo tento projekt před zavedením a experimentováním na celé Evropě vyzkoušet na lokálních ostrovních systémech prorůzná podnebí, aby si ověřilo spráné směřování této politiky.
Politika je taková, že to bez náhrady zakážou a prostě se bude muset vyvinout technologie abychom mohli dál fungovat.
pochybuju, že by si lidi chtěli kurvit mega-drahou baterii v autě tím, že ji budou cyklovat pro blaho veřejné sítě.
To by muselo bejt pořádně zapalceno, aby si ta baterie na sebe vydělala.
Ta hra s čísly je boží. Zdarma elegantně zvýšit procentuelní zastoupení jádra v našem mixu. Jeden by řekl že za pár sekund máme o blok v jádru vic
Pokud fungujete stejně jako fungovali ve středověku (při 14 stupních a s tím, že se umyli jen když venku zmokli), tak potěš koště.
Ten první tazatel je Plha, skladník ze šroubárny :D
:D :D :D
Pokud se zhrouzí spodní Eifelovka, tak pád z výšky 70-80m nevydrží ani ta druhá a budeme ve výšce sutin ze dvou Eifelovek.
Vodík lze vyrábět i jinak než elektrolýzou... A také se většina vodíku elektrolýzou nevyrábí. Např. parní reforming... Do budoucna autotermní syntéza synplynu, suché reformování, vysokoteplotní cyklické reakce (např FeCl2 + H2O)...
Topit na 14⁰ může doporučit jenom magor.🤮🤮🤮
perfektní. děkuju.
Celkem souhlas, až na ty hmotnosti elektroaut. Nejde provnávat hmotnost elektrického Hummeru s Fabií. Pokud se porovnávají stejná auta - jedno se spalovacím motorem a druhé to samé, ale elektrické, tak nárůst hmotnosti je většinou 250-300 kg s dnešními bateriemi. A elektrická Dacia Spring váží 970 kg a Fabia 1140-1216 podle motoru a převodovky. Ano, nejsou to porovnatelná auta. Takže Renault Zoe 1555 kg a Nissan Leaf 1535 kg. Ale to je zase o kus větší auto
Tak je tu možnost srovnávat stejný vůz v různých motoverzích- např VW e-up vs up (929 vs 1185 tj.256kg rozdíl u 60kW baterie) to samé Kona(cca 1400 vs 1760 tj 360kg). Je jasné že každe to auto má jiný výkon, ale zase i když jedete sám, jakoby bylo plné auto.
Jasně, nejde jen o hmotnost baterií, ale i motoru atd.
Přesně to jsem chtěl také napsat.
Srovnává tam hmotnost celého SUV s Favoritem.
Ten rozdíl je většinou právě kolem 100-300 kg.
Sranda je že u velkých aut typu SUV ten rozdíl dokonce někdy není žádný, nebo minimální. Srovnejte si elektrické SUV třeba od Audi e Tron a stejně spalovací je hmotnostně skoro to samé.
U malých aut je ten rozdíl samozřejmě větší.
Ale i tam kde vidět pokrok a baterie se neustále vylepšují.
Např. zmiňovaný VW eUP.
První generace baterie 18 kWh
Drugs generace jen po 5-6 letech už na dvojnásobnou baterii 36 kWh, ale hmotnost celého auta je větší pouze o 40 kg!
Hmotnost tedy už tolik růst nebude.
Dacia Spring výkon 33 kW. Baterie má dojezd do 230 km WLTP, Záruka na baterie 8letá / 120 000 km
kapacita lithium-iontového akumulátoru 27,4 kWh
Z 0 na 100 km/hod cca za 19-20 s
Spotřeba 12 kWh / 100 km
Max rychlost 125 km/hod
Max. točivý moment, 125 Nm 😬 😬
účinnost nabíjení bývá cca 80-85? %
Záver prednášky ma vážne pobavil: "Nestávkujme v pátek, stávkujme v sobotu a v neděli". Asi vtip, že... V sobotu a v nedeľu sa predsa nepracuje, s výnimkou nepretržitých prevádzok, ktorých zas tak veľa nie je a tie zase nemůžu štrajkovať (stávkovat), pretože z princípu musia fungovať nepretržite (okrem dopravy)
Zdravim, celkem dobrá přednáška. Jen bych rád uvedl, že vodík lze vyrábět přímo z uhlovodíků... Odpadem je uhlík, který se pak spaluje nebo jinak využije. Zde je účinnost mnohem vyšší než přes elektrickou energii.
Vím, není to řešení...
Ten uhlík nechceme spalovat.
Uhlík nejde "spálit". Uhlík je výsledkem spalování.
Něco jsem si o tom přečetl a omlouvám se. Výsledkem reakce je CO2 ne samotný uhlík...
@@vaclavpoustka1019 Já to taky hodil na plac zjednodušeně. Máte pravdu, je to CO2, popř. CO. Spálením okysličujete. Vodík je výbušný, jeho okysličením vzniká voda H2O, která jako výsledný produkt spalování dále nehoří (nejde spalovat). I když, ti co někdy hasili požár třídy D vodou, by mohli vyprávět.
Tak si Haiťané potřebovali zavolat příbuzným o radu jak postavit přístřešek, nebo shlédnout nějaký návod k rozdělání ohně na YT. Dát o sobě okolí vědět je také žádaná věc. Internet se stal naším hardiskem a komunikačním kanálem, takže přípojení k němu bude v krizi z krátkodobého hlediska čím dál větší priorita. Až když pokus o navázání spojení selže, tak až potom budu řešit sice závažnější, ale ne akutní, problémy. Při bouračce je taky nejlepší okamžitě volat záchranku a až potom oživovat. Když se vrhnu na oživování, tak tu záchranku už nezavolám a resuscitovanej člověk mi tam stejně zemře. A nebo jsem pana Siegra jenom nepochopil a nemyslel to posměšně.
Já jsem si tuhle část vyložil tak, že na Haiti už základní věci, jako přístřeší, vodu a jídlo po zemětřesení umějí zajistit, takže starosti mají o level výš. Přece jen ani tam už nežijí v době kamenné.
Zajímavé myšlenky k uvážení‼️
Ten prvni tazatel je nejaky profesor na FELu? :)
Když jste zmiňoval ten středověk, do kterého se máme ochotně vrátit, myslel jste také na věk, kterého se v průměru dožívali? Čtrnáct stupňů v zimě... a to argumentujete tím, že když to stačilo ve středověku, musí to stačit i nám? Ve středověku se ani moc nekoupali, takže ekologicky šetřili vodou. Že bychom to přibrali k novým civilizačním návykům? Taky si ve středověku nedělali hlavu s nějakou hygienou ohledně jídla, i tohle přidáme k těm novodoběstředověkým návykům? Pár myšlenek máte zajímavých, to ano, ale zrovna vytápění na čtrnáct nepatří k těm nejšťastnějším. Trochu jste mi připomněl pana Scrooge, který na začátku pořádá přednášku svému podřízenému o funkci oděvu. Oděv chrání před chladem, tudíž není třeba topit. - Takže vlastně nemusíme topit ani na těch vašich čtrnáct, a ušetříme daleko víc než těch kýžených 30%.- Akorát že to nebude k žití.
Tepelne čerpadla 300% účinnosť, a netreba plynovú distribúciu. Elektro auto ako zásoba elektriny pri výpadku. Narozdiel od ropy si elektrinu vieme vyrobiť lokálne.
Seriozne mam problem s velicinou hmotnost... Do psej rite co to je ? Vsade vo vesmire ine cislo pre rovnaky predmet....
Nemáš furt cajdat po vesmíru! Seď doma na prdeli a hmotnost bude pouze jedna.
Měl bych trochu výhradu k vytápění na 14 stupňů. Ztráty vedením nejsou dány pouze rozdílem teplot, ale také tepelným odporem. A tady je příležitost pro současné technologie - naši předkové neměli pěnový polystyren, kamennou vatu ani izolační trojskla, tak jim holt nezbylo nic jiného, než topit na 14 stupňů. Pochopitelně to má svoje hranice, ale tzv. pasivní domy dnes již existují. A pokud pasivní dům nevyhovuje, např. větší tloušťkou zdí, tak i obyčejný dům jde v dnešní době postavit mnohem úspornější, než ty staré, nezateplené. Další problém je větrání - spousta lidí neumí větrat. Otevřou okno a jdou si dělat snídani. Přijdou za půl hodiny, kdy je pokoj totálně vymražený a pak vydají obrovské množství energine na vytopení i na těch 14 stupňů. Samozřejmě stačí otevřít okno pouze krátce, jen aby se vyměnil vzduch. Sice přijdeme o teplo ve vzduchu, ale ne o žádné další. Další možností je rekuperace, která umožní vyměnit vzduch a přitom si ponechat velkou část tepla z tohoto odpadního vzduchu. Takže si myslím, že tady by bylo potřeba udělat detailnější rozbor, jestli v dnešních moderních stavbách energetická úspora při vytápění na nižší teplotu vyváží diskomfort při bydlení v takové teplotě. Větší problémy bych viděl jinde. Třeba v tom co se rozmohlo v posledních letech, kdy na podzim restaurační podniky hromadně instalují plynové nebo i elektrické IR zářiče na své předzahrádky. A najde se i dost jedinců, kteří si doma na své verandě nainstalují výkonný elektrický IR zářič. Takže zatímco já mám doma při 14 stupních zkoušet co vydržím, tak tito lidé nemají problém dát si odpolední kafíčko a přitom propálit i několik kWh, jen protože se jim víc líbí sedět na verandě místo v obýváku. Zkrátka někde se energií doslova mrhá - jak se říká - pánu Bohu do oken a to mi přijde jako největší problém.
Děkuji, že jste zmínil pasivní domy, které přednášející velkoryse pominul. Nejsem si úplně jist, zda je těch 14 stupňů úplně ideální řešení s ohledem na vliv na lidské zdraví, pracovní výkonnost atd. Teplota vzduchu v mistnosti není samotná dobrý ukazatel. Pocit komfortu závisí také na tepelně radiačních vlastnostech odjektu ( jinými slovy, ve vymrzlé místnosti člověk bude pociťovat chlad, byť vzduch bude vyhřátý na obvyklou teplotu)., vlhkosti vzduchu, proudění vzduchu, množství denního světla, účelu pro jaký je místnost využívána atd. Pro zajímavost, v poslední době se objevují na trhu topidla, která fokusují zářivou energii na osoby v místnosti pokud se ty v místnosti nacházejí.
Až bede elektřina drahá, nebudou si na verandě topit.
@@jaroslavzapletal8490 hromada lidi topi i v loznici :) a pritom se pri tech 15 stupnich tak krasne spi - ale je fakt ze pres zimu nevetrame takze mame porad dost teplo :D
Stačí mrknout na Molierův graf a hned vidíte že 14 stupňů je nesmysl. Množství vody, která se udrží ve vzduchu, který má 14 stupňu je prakticky poloviční oproti vzduchu s teplotou 20 stupňů. Musíte tak dvojnásobně větrat, abyste tu vlhkost dodanou pobytem lidí v místnosti dostal ven a nekondenzovala uvnitř na stěnách.
A opět 38:00... Tvrdíte, že žárovka, jako tepelně-světelný zdroj má 100% účinnost. Což ovšem není u žárovky na AC proud pravda. Vlákno je vinuté, je napájeno proměnným proudem a tak vytváří proměnné magnetické pole, tím pádem nejde 100% ve formě tepla a světla.
Má pravdu. Jen ti prostě neřekl, že všechny číselné údaje uvádí s přesností na jedno desetinné místo. Takže když ta žárovka vydá v elmag. vyzařováním 0,009 procent své energie, tak na to teplo světlo zbývá 99,991 procent a tedy nejbližší údaj s přesností na jedno destinné místo je právě 100,0 procent.
otázka zní, kdo tyto grýndýlové fantasmagorie zaplatí, už teď je to enormě dotované a ve ztrátě. ekonomiky kolabují, žijeme všichni na dluh a chudí mají dotovat luxus bohatým. a to jako vždycky nedopadne dobře.
Ty v inflaci. Momentálně je 10%.
@@TheSkace Teď už 17%.
Doma si vytápět na 14 st., sprchovat se múžeme luxusně vodou ohřátou třeba i na 30... Zvonil jsem klíčema, dneska bych si za to usek pazoury u samé zádele. Je mi líto mých dětí, kvůli postižené švédské záškolačky a jejích loutkovodičů je čeká hrozný život. LEDAŽE BY SE ZÚČASTNILY EXPEDICE ADAM 84 (viz seriál ČST Návštěvníci), čekalo by je nádherných 5 let života.
3x fuj a jednou lahvička václava h.
Zvonění klíči nemělo alternativu. Soudruzi to pustili tak ochotně, protože i tehdy to šlo do kopru a jediná budoucnost byla ta "rumunská", kde jim šla elektřina jen 8 hodin denně, protože zdrojů měli jen na 1/3 spotřeby.
Ubohý nevědomý člověče! Proto že Vy nikdy nepochopíte o co tady jde, tak je zbytečné Vám cokoliv vysvětlovat!
@@vaclavplachta6539 Ne ne pane kolego, je třeba to zkoušet zas a znova. I kdyby se měl probrat jeden z tisíce, má to smysl.
Pokud by se mohly zůčastnit cesty zpátky, tak ať zastřelí rodiče záškolačky, nebo ji.
Otázkou je, jestli je zůstávání u křesadla lepší. Historicky země, které se odvrátili od pokroku, ať už šel dobrým či špatným směrem, se stali těmi dnes chudými.
Dále bych chtěl být skeptický vůči skeptickému názoru na budoucnost energetické sítě. Složitější celek může být zranitelnější ale taky nemusí. Například internet je velmi složitá síť např. oproti potrubní poště, ale není tak zranitelná. Když by byla elektrická síť decentralizovaná a fungovala by jako internet, tak by nemusela být tak zranitelná. Což odpovídá i tomu modelu se silnicí kde doprava je centralizovaná na hlavních tazích. Vzhledem k tomu, že Green deal je investice na několik desítek let dopředu, tak jen budoucnost ukáže, jak bude svět vypadat.
to jako myslíte váženě srovnávat internet s výrobou a distribucí elektřiny?
@@panangel76 Ano, pokud by se elektřina vytvářela lokálně.
@@matouspikous7489 S tím se dá něco dělat třeba v RD - fotovoltaika + termální panely na střeše, ale zkuste to v paneláku, který má zhruba stejně velkou střechu, ale také 5-15 pater plných lidí (cca 30% lidí bydlí v panelácích).
@@morriganmhor5078 To máte pravdu. V brzké době zřejmě zdroje jako jádro nenahradíme. Ale i kdyby se podařilo lokálně vytvářet za 100 let třeba i jen 10 %. elektřiny, tak je to dost elektřiny.
Decentralizovana vyroba ano protoze to znamena lepsi stabilizaci napeti v jednotlivych uzlech distribucni site, baterky, stridace a vetrniky jsou problem. Nejsou ani zdaleka tak zkratuvzdorne jako synchronni generator-magneticke zelezo se zasaturuje, tranzistory v tu dobu davno pobouchaji na max. proud- nedokazou navic nahradit jejich setrvacnost(stovky tun roztocenych turbin v cele soustave a v nich naakumulovana energie v momentu setrvacnosti) ktera zpomaluje padani/narust frekvence a dava tak cas ridicim systemum zmeny frekvence kompenzovat a sit tak stabilizovat.
Prednasku teprve zkouknu, ale na todle jsem reagovat musel.
Král je nahý...
Vy to víte, já to vím, ale naplno to říci nelze, neb nudizmus je dnes v módě...
Batérie je potřeba udělat nehořlavé na nehořlavé technologii. Není možné aby kvůli jednomu elektroautu nebo vyřazené baterii v domácím úložišti shořelo celé sídliště. To není pokrok to je časovaná bomba.
A kolko starych telefonov a notebookov si uz videl horiet?
@@henrichraduska4261 jeden můj vlastní mobil a mnoho zařízení na videích, i letadlo kvůli tomu spadlo, a jeden trajekt s auty hoří asi dodnes.
LiFePO4 a Na-Ion nehoří.
Možná to chtělo zajít přes ulici na VŠCHT...
Žiji v ČR. V zimě netopím. Zato přes léto jede klima 24/7.
Ad baterie: hoří v telefonech i autech a to způsobem, který je na hašení mnohem horší, než u požáru benzínového či dieselového vozu.
Skús vymyslieť do telefónov iný druh zdroja energie 🙂
Ale hoří stokrát méně často. Navíc hoří pomalu. Takže to není nebezpečné. Je to pouze nepraktické pro hasiče.
@@mbican Protože jich je násobně méně. Násobně vyšší je ovšem toxicita (lithium) a fakt, že vybuchují.
@@morriganmhor5078 Lithium není toxické a v bateriích je ho tak 3-5%! V jednom automobilu je ho tak 6 Kg.
@@vaclavplachta6539 Lithium toxicity, also known as lithium overdose, is the condition of having too much lithium. Symptoms may include tremor, increased reflexes, trouble walking, kidney problems, and an altered level of consciousness. Some symptoms may last for a year after levels return to normal. (Wikipedia). A naučte se trojčlenku, 4% z 400 kg baterie je 16 kg.
Lithiové baterie do elektromobilů je slepá cesta. To lithium potřebujeme i tak na jiné baterie. A je to jen snobská záležitost, hra na odpovědnost, ve skutečnosti sobectví, které povede k tomu, že to lithium rychle spotřebujeme. A zejména, pokud zyto baterie nelze recyklovat, je to zločin. A dávat tyto baterie do vlaků, které lze napájet z trolejí, jak tam někdo navrhoval, je nesmysl.
Jistou nadějí jsou spíš baterie z grafenu, které už vymysleli v Číně.
lithia je ve skutecne spousta. Tam je probpe ty kovy jako nikl a kadmium. Jednak se to povetsinou tezi v africe krompacem a potom je to toxicky odpad. Dneska je hlavni trend na baterie s jinymi kovy jako mangan a ruzne ferity. Ono to funguje i s tim grafenem, problem je mit vyrobni technologii pro obri vyrobu aby to bylo spolehlive a lacine
Proč píšete nesmysly o něčem, čemu vůbec nerozumíte? To opravdu nechápu.
@@vaclavplachta6539 ja se rad necham opravit. Neni potreba byt hned antagonista. Nejsem chemik ale elektrotechnik. Jak je to tedy presneji?
@@kokos742 Lithiové baterie se vyrábí a budou vyrábět v mnoha variantách. Jejich název neodpovídá materiálům ze kterých jsou vyrobeny, i když to bez lithia nejde. Ve skutečnosti je v nich lithia jen asi 3-5 %, v jednom elektromobilu asi 6 Kg. Většinově je jejich hlavní materiál anody uhlík, který je všude hojný a neškodný šutr, katody pak různé oxidy kovů a jako elektrolyt právě lithiová sůl. V budoucnu se možná bude lithium používat i u anody.
Cina nam nedoda lithium do baterii, Cina nam doda 10x drazsi koncove produkty, nejsou totiz blbi...
Konečně rozumná řeč děkuju.
Pěkná přednáška, ale vidím tohoto pána jak má doma 6 měsíců v roce 18 °C. Jděte, prosím, už s úvahami 2 svetry někam.
Jmenovitě u tohoto pána by to byla celkem běžná situace.
Si děláte legraci že tohle někdo bere jako přínosnou formu zdělení a předání informací...poklona
Co máte na mysli, obsah nebo formu?
Pár zajímavých myšlenek jsem tam našel, ale je fakt, že ten způsob podání nebyl zrovna nejšťastnější. Stěžejní témata jsem pracně odchytával z toku řeči, mnohdy jsem ztěžka dešifroval postoj přednášejícího - zda to prezentuje jako názor se kterým souhlasí a ztotožňuje se s ním, nebo naopak jestli jde o ironii a vyjádření nesouhlasu...chvílemi jsem byl skutečně zmatený.
docela slušný přehled stavu
Prezentován nesmyslný údaj o účinnosti elektrolýzy 10%, přitom ve skutečnosti se dnes dosahuje kolem 80%, viz např. přednáška prof. Matolína zde: czcams.com/video/spVuaexIO5k/video.html
ta účinnost jde rapidně dolů protože plyn z elektrlyzéru potřebuješ kompresorem natlačit do tlakové láhve a to stojí energii kapišto 😁
No prof. Matolín říká, že 50% je účinnost.
@@jaroslavzapletal8490 V čase 1:21:54 výslovně říká 10% a má to i uvedené v prezentaci. 50% jsem tam nikde neviděl.
@@anarky005 Mas popletene mena, prof. Matolin je iny clovek. Ale tych 50% sa aj tak tyka ucinnosti palivoveho clanku. Ucinnost najlepsich vyrabanych alkalickych elektrolyzerov je cca. 67% a ucinnost najlepsich PEM elektrolyzerov je 75%. Cize vodikovy cyklus ma ucinnost 20-25%.
Slabsi prednaska, ale stane se. Je to spis souhrn nahodnych zajimavosti nez nejaky uceleny tok myslenek. Troufam si rict, ze o Green dealu ten pan vi jen to, ze existuje.
Ne ne pane kolego, ví víc než si myslíte, ale ví také co si může dovolit říci. Moudrý to muž...
@@janmracek6820 o Green dealu, jeho strukture atd. tam nepadne ani slovo. A "muze dovolit" myslite jak? Kritizovat Green deal je normalni, dela to spousta odborniku i amateru ve vsech evropskych zemich.
U toho nahrazení spalovacích aut elektromobily by mne zajímalo kam se ztratí ta energie potřebná pro to palivo že kterého se to počítá?
Když se tady počítá kolik energie potřebujeme vyrobit pro nahrazení všech automobilů, tak se tu bere spotřeba benzínu a nafty.
Ale přece energie nemizí, ani nepřibývá.
Tak kam se ve výpočtu ztrácí ta energie potřebná pro to palivo?
Péče ta energie se pak nemusí spotřebovat a tudíž se musí odečíst od potřebné energie pro elektřinu těch elektromobilu.
A tady je asi problém, že ta energie není vždy elektrická, ale už samotné porovnání taky není porovnávání elektrické energie as elektrickou, ale elektrické s energií toho paliva.
Když už tak jde stále jen o přeměnu jednoho druhu energie v jinou.
A podle mne je v jakémkoli případě lepší při té změně nic nespalovat.
Váš dotaz je trochu zmatený, možná by to stálo za nějakou reformulaci.
V tuto chvíli energie vede potrubím, tankery a cisternami ve formě ropy a benzínu až do auta, kde se převede na pohyb a (odpadní) teplo. Tato infrastruktura vznikala desítky let a nyní existuje.
Při přechodu na elektrická auta by se musely postavit nové elektrárny a přenosová soustava a vyrobit auta a baterie, a to nemožnou rychlostí.
Samozřejmě by nedávalo smysl, aby ty nové elektrárny jely na fosilní paliva, to by jen snižovalo účinnost a nedosáhlo by se ničeho.
@@Milan_Openfeint Nevím co je na tom zmateného? Energie se neztrácí.
Když se někde něco přestanete vyrábět (benzín), protože ho nahradíte něcím jiným (elektřinou), tak energie se musí někde odečíst. To je základní zákon zachování.
Vy si myslíte, alespoň podle vašeho příspěvku, že energie uložená v ropě se jen tak sama od sebe jakoby mávnutím kouzelným proutkem objeví v autě ve formě benzínu a nafty.
Což samozřejmě není pravda a benzín/nafta se musí z té ropy vyrobit a na tu výrobu je potřeba energie, která potom není potřeba, tak se musí ve výpočtu odečíst.
Stejně tak je potřeba energie na provoz, čerpání v těch potrubích, které zmiňujete, stejně tak je potřeba energie na pohon cisteren a čerpadel na dopravu toho benzínu na čerpací stanice a pak do auta. To také potom nenbude potřeba. To znamená, zase znaménko mínus.
A na toto se ptám?
Jasně hlavní součást energie je ta uložená přímo v ropě, která se vytvářela miliony let a my ji velmi neefektivně spálujeme v motorech s vyslednou účinnoustí nula nula nic, ale to je stejné i pro elektřinu, kdy je výsledná účinnost stejná, také nula nula nic. Toto je stejné pro oba pohony.
Nemá cenu se hádat jestli jeden má větší.. tedy jestli je u jednoho o 0,001 lepší účinnost než u druhého pohonu.
To co říkáte dál je dost zavádějící, že ta infrastrujktura vznikala desitky let a prostě tu je!
To že tu je neznamená, že nespotřebovává energii, kterou by se spotřebováat nemusela, kdyby se auto pohánělo jinou energií.
Infrastruktura pro elektřinu tu také už je dávno postavená a prostě tu existuje. Nevodím v tom rozdíl o proti spalovací infrastruktuře. Obojí se používá i pro něcojiného. Ropa se používá i pro průmysl, stejně jako elektřina se používa i pro ... ... no vlastně pro všechno :-)
Už zbývá jen ta doprava kde se elektřina ještě nepoužívá, což se konečně mění a konečně se pomalu zbavujeme neefektivního a zdraví neprospěšného spalování čehokoli.
Ohledně elektřiny opakujete zase už mnohokrát vyvrácenou lež o tom, že se kvůli elektromobilům musí postavit nové elektrány a přenosová soustava a dokonce vyrobit auta a baterie, to jako fakt? A spalovací auta se nemusí vyrábět? A motory, spojky, převodovky se do spalovacích aut nevyrábí? Já teda nevím, ale to fakt nevidíte ten nesmysl, co jste napsal?
Najděte výpočty a prohlášení 3 našich největších výrobců elektřiny ČEZ, EON, PRE, kteří všichni tři tvrdí a já nemám důvod jim nevěřit, že elektromobily nemají a nebudou mít zásadní vliv na spotřebu elektřiny i kdyby se tu objevilo milion elektromobilů přes noc. Což je další mýtus, že se tu elektromobily nějakým kouzlem objeví za den a najednou tu budeme mít 10 mil. elektromobilů.
Opak je pravdou toho času je hromada, než si lidi obmění vozový park to bude trvat 10-ky let. Minimálně ještě 20-40 let tu spalovací auta budou. Ať chcete nebo ne.
Najděte si na internetu články:
"Rozhovor: „Kvůli elektromobilům se nová elektrárna stavět nemusí“"
"Česko masové dobíjení elektromobilů zvládne, tvrdí energetici"
"Jakub Kott (E.ON): Distribuční síť v ČR je dostatečně silná"
Svět mobilně "Elektromobily: kolik potřebují Temelínů?"
"Proč nebude potřeba 20 nových Temelínů"
@@Hobbittak Spotřeba energie na rafinaci a dopravu ropy do aut je naprosto zanedbatelná, proto se o tom nemluví.
Našel jsem, že spotřeba elektřiny v ČR je kolem 73TWh/rok. Po delším hledání se mi podařilo najít na issar cenia cz, že spotřeba energie v dopravě je kolem 250000TJ/rok, což je 69TWh, tedy zhruba stejně jako elektřina. Celkem jasně z toho plyne, že bude potřeba zdvojnásobit výrobu elektřiny během... 10? 20? let? Toto jsou jasná fakta,
energie v dopravě je zhruba stejná jako elektřina všude na světě. Prohlášení vámi doporučených expertů mi do toho moc nezapadá.
Toto zdvojnásobení výroby i přenosu rozhodně nelze zanedbat, přinejmenším krátkodobě samo o sobě způsobí výrazný nárůst spotřeby fosilních zdrojů.
Doplnění... zapomněl jsem započítat, že elektromobil má menší spotřebu než spalovací motor. Pokud bychom počítali 6x menší spotřebu, už by se elektromobilita jevila reálně, i když to pořád není položka, nad kterou by šlo mávnout rukou.
Ještě že si budou všichni dobíjet auto v noci, když soláry jedou na plno...
Máte v úvahách blbost. V úvaze o vytápění počítáte s průměrnou teplotou, ale vytápí se jen v zimě. Při vnější teplotě 10 stupňů se topí minimálně.
To je od Vás nepochopení úvahy. Figuruje tam 2x pojem "PRŮMĚRNÁ" teplota.... 1. průměrná teplota venkovní, 2. průměrná teplota vnitřních prostor..... pro generování referenčního rozdílu. Pokud bych chtěl ve Vašem stylu popíchnout s pochopením a nadsázkou, ptal bych se po klimatizačních jednotkách : O )
@@JSBF2013 Nemá smysl uvažovat průměrnou teplotu 10 stupňů. Musela by se brát průměrná teplota v topném období.
Nebylo by technicky lepší možnost, ty jaderky přesunout pod nějakou horu, kde si můžou bouchat dle libosti? Tím by se vyřešil faktor bezpečnosti. Sice by to bylo enormě drahé, ale ve výsledku mnohem levnější, než přiblblé řešení mít FVE na každém baráku. To může být ekonomicky výhodný jedině když státy skurví trh, jak nám to teď ekoeurohujeři dělají. Prostě velkovýroba musí konečný produkt dodat levněji, než malovýroba, to je základní ekonomická poučka. Podle mě taky ekologie dostává na frak, když se vyhodí ohromné zdroje na decentralizovanou výrobu energie, kdy se vyrobí zařízení, které dodá tak 2-5 krát více energie za svou životnost, než co stála jejich výroba.
1. Bylo by to dražší než je vyrobit bezpečné.
2. Vůbec nic by to neřešilo, to nejhorší co se může stát, je to že radiaktivní palivo kontaminuje podzení vodu a to by se při havárii v pod horou pravděpodobně stalo.
3. To co hraje do karet fotovoltaice, je že cena panelů rok co rok dramaticky zlevňuje a minimálně dalších 10 let bude zlevňovt podobným tempem.
4. Důvod proč se jaderné elekrány moc nestáví je že jsou drahéa to z několika důvodů. Jaderné elekrány jsou investičně hodně složité. Každá jaderná elekrána je unikátní, z čeho plyne, že míra standardizace je velmi malá, z čehož plyne, že existuje jen velmi málo dodavatelů ochotných dodávat díly a ke je malá konkurence je vysoká cena. Jaderná elekrána je obří stavba na, které se toho může hodně pokazit a když se toho může hodně pokazit, tak se vždy něco pokazí. Kdyby se měla nově postavená jaderná elekrána v EU nebo USA měla zaplatit z prodeje elekřiny musela by cena silové elekřiny na burze prodávat za 100 - 140 euro za MW/h po 30 let a ta cena by se musela ročně navyšovat o inflaci. Větrník v podmínkách ČR se zaplatí, když cena silové elekřiny na burze nějakých 40 euro za MW/h a velké fotovoltaické parky se zaplatí, když je cena na burze nějakých 65 euro za MW/h. OZE celkem se zálohamy v plynových elekránách v podmínkách ČR zaplatí při ceně elekřiny na burze okolo 80 euro za MW/h a nemělo by překročit 100 euro za MW/h i kdybychom všechen plyn dováželi jako LNG loděmi místo ruských trubek. Navíc OZE budou v čase zlevňovat a jádro bude dražší. Jádro můžou jako konkurence schopný zdroj vrátit do hry dvě věci, buď přijdu na trh elekrány pracujcí na výrazně vyšší účinost, čehož by se dalo docílit reaktorem s vyšší teplotou v aktivní zóně a chlazení tekutým kovem nebo standardizace vyrábět velký počet totožných reaktorů a dalších kritických komponet se slušnou konkurencí v dodavatelských řetězcích.Co je v českých podmínkách moudré prodlužovat životnost stávajících jaderných elekráre, Dukovany tu s námi mohou být do roku 2060 a Temelín do roku 2080.
@@karelstanek1641. Mohli bychom to spojit s výstavbou krytu pro případ nějaké katastrofy. Malé soběstačné podzemní město s životností několika let. Jaderná válka není nemožná a my jsme pořád součástí budoucího bojiště.
2. Kontaminace spodních vod bude problém každé havárie jaderky. Myslím, že by šla odvodnit celá hora. Pod reaktorem izolovaný bazen plný boraxového písku či něčeho podobného. Nějaký systém zastavení taveniny z reaktoru nejspíš nově projektované jaderky budou mít.
3. Myslím, že cena panelů je už na svém minimu. Spíše bude poptávka převyšovat nabídku, tak ceny porostou.
4. Možná je to velká investice, ale je pak schopna dodávat stabilní energii za cenu zlomku ceny ze solárů a větrníků pokuď do systému zahrneme ukládání energie třeba do vodíku. Takže jestliže lze budovat jaderky bezpečné, mělo by se jít touto cestou.