Kolaborant se vždy hodí

Českým veřejným prostorem se i desítky let po válce vznáší pojem kolaborant. Sáhnou po něm s chutí všichni, zleva i zprava, protože funguje jako emoční nálepka, kterou označíme protivníka a nemusíme se vysilovat racionální argumentací. Jaké podoby ale měla česká kolaborace? Tomu se věnuje třetí část seriálu, kterým se v květnu Přepište dějiny vrací k roku 1942 a jeho kontextům. Pro podporovatele na Gazetistu ještě bonus o Emanuelu Moravcovi a tématu kolaborace se tento týden věnuje také aktuální článek Přepište dějiny v Deníku N.

[@jannespor8178]

Letmo byl zmíněn Augustin Přeučil, kterého já osobně považuji za zrádce ještě horšího, než byl Karel Čurda. Podle mého názoru by si "zasloužil" vlastní díl (nebo část dílu), kde by stálo za to také vyvrátit některé nepřesnosti a omyly z knihy Zrada na křídlech Hurricanu pana Kauckého-Kavana. Ta je napsána velmi dobře a čtivě, ale přeci jen obsahuje ne zcela přesné informace.

[@josefosvald5042]

O kolik

[@small_CS_traffic_warden]

Upozorňuji na drobnou nesrovnalost - Adolf Opálka byl ročník 1915, Jan Kubiš 1913. Opálka paradoxně patřil k těm mladším v kryptě, jen to asi máme vlivem jeho vyšší hodnosti i filmového vyobrazení s tváří R. Brzobohatého zafixované jinak :-).