Jak fotit expoziční bracketing? [fotografie krajiny]

Sdílet
Vložit
  • čas přidán 26. 05. 2024
  • Fotíme-li ze stativu, expoziční bracketing je nepostradatelný nástroj, jak zvýšit dynamický rozsah fotografie krajiny (nepleťme si však s nevkusnými HDR fotografiemi z mobilních telefonů & kamer). Zároveň se vyhneme přepalům a silně podexponovaným stínům. Co se mé maličkosti týká, necvaknu při cestování fotku, kdy bych bracketingu nevyužil! 😉
    Jak fotit expoziční bracketing efektivně? Klíčem je mít co nejlépe nastavený expoziční čas u oné základní expozice, od které se odvíjejí expozice ostatní. Poté už jen stačí fotky automaticky prolnout v Adobe Lightroom nebo v jakémkoliv jiném SW. Ale pokud je scéna složitější a vyskytuje se v ní pohyb na "nevhodných místech", bude pravděpodobně třeba fotografie prolnout ručně 🙂
    ⏱️TIMESTAMPS⏱️
    0:00​ Intro
    0:19 Jak fotit expoziční bracketing​
    2:47​ Měření expozice
    5:02​ Prolnutí expozic [HDR]
    SOCIAL
    ===============================
    📸 - Instagram: / ​
    📝 - BLOG: www.knightontrip.com/
    #bracketing #expozicnibracketing #fotografiekrajiny

Komentáře • 13

  • @rastislavrichnavsky1027
    @rastislavrichnavsky1027 Před 2 lety +1

    Ďakujem za ďalší skvelý tip.👍👌

    • @knightontrip
      @knightontrip  Před 2 lety

      A já děkuji za tvou zpětnou vazbu! Díky moc Rasťo! Pěkný start do nového týdne pane! 😉🤸🏻‍♂️✌️

  • @BackPa
    @BackPa Před 2 lety +1

    Super video. Btw, ono to s tím okem je tak, že je to jenom chytrý algoritmus mozku (snad se nepletu, je už to docela dlouho, co jsem na tu informaci někde narazil), ne že by mělo nějaký extra velký dynamický rozsah - okem sice vidíme hodně široko, ale zaostřit dokážeme jenom na hodně malou část. A mozek funguje tím způsobem, že si prostě pamatuje, jak vypadá scéna ve stínu a jak ve světlech (zornice se mění stejně jako clona na foťáku). Takže když zaostríš na světlé místo, tak se zornička zmenší, ale mozek si pamatuje i ten stín a obraz upraví, jak koukneš do stínu, tak se zvětší a světlé zóny mozek opět upraví, ať nejsi slepý. Proto když přijdeš ze tmy do světla, tak nic nevidíš, protože mozek bere scénu jako tmavou a potřebuje čas na "propočet" nových informací.

    • @knightontrip
      @knightontrip  Před 2 lety

      Díky moc chlape! No ono je asi třeba říct, že oko je hlavně něco zcela jiného než objektiv 😁 Heleť, nestudoval jsem nikdy, ale přijde mi, že do toho motáš FOV (Field of view), ale o tom tu není vůbec řeč - dynamický rozsah jako takový má oko po adaptaci skutečně výrazně vyšší než kamera, pokud se nemýlím 😉

    • @BackPa
      @BackPa Před 2 lety +1

      @@knightontrip Nemyslím FOV, ale opravdu Dynamický rozsah - tedy rozdíl mezi světlou a tmavou scénou, které dokáže oko zpracovat. Tedy srovnání se senzorem fotoaparátu. Mozek jednoduše bere jako podklad to, na co koukáš a zbytek si "dopočítá" podle dalších informací, co má. Vem si třeba mobil. Okem sice vidíš celý mobil i okolí, ale bez pohybu oka nepřečteš text o pár řádků výše, tedy ostříš jenom na opravdu malý výřez z výhledu. Ono si to jakože člověk většinou neuvědomuje, ale okem tak nějak pohybuješ automaticky do různých částí scény před tebou, ať mozek získá ty informace. Resp. jestli to dobře chápu a dokážu přirovnat, tak je to takový bracketing lidského mozku 🤣 A jak píšeš - potřebuješ se adaptovat. Nefunguje to hned, viz ty přechody tma - světlo a naopak.

    • @knightontrip
      @knightontrip  Před 2 lety

      @@BackPa No, mně trošku přijde, že spíše popisuješ focus stacking s lidským okem 🤣🤣

    • @BackPa
      @BackPa Před 2 lety +1

      @@knightontrip Se asi nepochopíme, ale tím nechci říkat, že nemáš pravdu, tu máš, já to jenom rozvedl 🤣 Jednoduše řečeno, snad správně - Ano, vnímáme velký dynamický rozsah stínů a světel, ale právě díky tomu, že nedokážeme zaostřit celou scénu. To by poté lidské oko nemělo až tak velký rozsah. Si představ foťák - klikneš na světlou část a expozice se tomu upraví, ale jelikož se zpracovává celá scéna, proto tam můžou být místa s přepaly, nebo naopak s tmavými místy. Potřebuješ více fotek, každá pro jiný jas ve scéně - to přesně dělá i mozek, jenom v reálném čase. Ty si okem automaticky projedeš scénu, zaostriš na místo a mozek už pak ze získaných informací (celkově zkušenosti za život) doladí ten zbytek. Proto existuje tolik optických klamů, jelikož mozek má prostě pro "všechno" nějakou zkušenost a když neví, tak použije informaci o které si myslí, že je ta správná, jelikož podle získaných zkušeností by to tak mělo být. Další příklad. Koukáš do monitoru v noci, ale občas koukneš i mimo a tak vidíš i něco kolem toho monitoru, ale kdyby ses upřeně díval jenom na ten monitor, tak po nějaké době máš okolo jenom tmu, protože mozek si upravil to, jak má scénu zobrazit, takže se ti jakoby snížil rozsah i když reálně je stále stejný 😂. Na toto by to chtělo spíše nějakého experta 🤣

    • @knightontrip
      @knightontrip  Před 2 lety +1

      @@BackPa Já rozumím tomu, co říkáš - ale já to vnímám tak, že trochu tu mixuješ FOV, "clonu" lidského oka a dynamický rozsah. Ono když si nastavíš na kameře clonu f/2 a dáš na ni 50mm ohnisko a budeš z blízka fotit displej mobilu, tak ostrost také nikde moc nebude 🙂 A jasně - lidský mozek je zkrátka mozek a "cheating" a jakékoliv jeho další skilly, to bych nechal na tom expertovi 😂 Koneckonců - jak oba víme, porovnáváme tu něco, co je trošku neporovnatelné.