Rozhovor: Toxické matky a jejich dcery
Vložit
- čas přidán 11. 05. 2021
- Rozhovor o tom:
Jak poznám, že mám dobrý vztah k matce
Jak ho můžeme měnit
Co se strachem, že jsem špatná matka
Proč je zdravé být ve svém životě na prvním místě
Má prioritu partner nebo dítě
Jak může pomoci esence z lípy vnímat svět jako bezpečné místo a sebe jako milování-hodnou bytost
Že život můžu vnímat jako dobrodružství a cestu za poznáním, na které nemusím být ideální.
A mnoho dalších témat.
Rozhovor vznikl pro portál www.kondice.cz.
Esenci z lípy najdete na www.slunecniesence.cz. - Krátké a kreslené filmy
Mám toxické rodiče, mám toxickou babičku. Nestykam se s nimi. Nikomu nic nevyčítám, ale nenechám ze sebe už dělat blázna a nechat experimentovat se svými dětmi a nechat se proti dětem poštvat,tak jak tomu vždy u nás bylo. Těchto lidí je hodně. Poznat se dají na první pohled, ale blbé je to,že jsme vychovaní přehlížet jejich chování. Jsme naučeni obracet vinu na sebe, mlčet, a podobně. Někdy člověk zjistí,že normálních lidí je málo.
Je potřeba jít si svou cestou, pracovat na sobě a být lepším člověkem a vychovat lepší společnost. Mluvím o narcismu. Tam si výbuch rodičů nedovolite nebo spíš, výbuch způsobuje už to, že existujete a dovolíte si mít svoje potřeby. A dostáváte trest i za to,že máte vlastní pohled na věc. I v dospělosti! Takže nohy na ramena!
Necítím se jako oběť, ale měla jsem fázi kdy bylo důležité být obětí k tomu abychom se přestali vinit! Ta fáze pomine a člověk se znovu učí jak funguje život a celá společnost.
souhlasím s vámi, to jste napsala dost trefně, těch lidí je mnoho aje to velmi nepříjemné, ale u těchto lidí se jejich schémata asi moc nezmění, pokud jsou vědomá, nebo aspoň částečně, tak možná jde nastínit a oni ti lidí vědí, že tohle jejích místo je vlastně "chyba" a mozek jim to záměrně blokuje, takže ve chvíli, kdy jim to člověk řekne, berou to jako osobní útok, co naplat. že sami ať vědomě či nevědomě neustále útočí, respektive si vymáhají svoje věci různou formou od jednoduchého vydírání, až po manipulativní těžce emočně "vykonstruovaný" dramata, tak aby dosáhli svého vpodstatě útokem, je to vlastně celkem drzost a přesně jak říkáte, dost toho, vypnout, ukončit, nezralé věci
@@JoahymSolar nejsou to lidi, ale paraziti. Jejich mozek je jiný,než u běžných a zdravých lidí.
Není třeba si myslet,že se změní. Ne.
Nikdy nedojde u nich k uvědomění. Jsou prázdní a zlý a takový budou dokud neumřou. Bohužel. Nikdy nepochopí,že my je můžeme milovat i když nám ubližují a na to konto nám budou ubližovat ještě víc. Dokud nepadneme. Pak do nás kopnout a najdou si jinou oběť,která dopadne stejně.
Není třeba se jimi zabývat.
I když emoce nás nutí jít a domluvit se s nimi. Nelze.
Je pouze nutnost prohlédnout je a utéct na sto honů daleko a nezvedat ani telefon. A při nutném kontaktu s nimiž nekoukat do očí. Držet se svého, vyřídit a odejít.
Já jsem si nikdy nemohla dovolit svoji pravdu bez toho, abych následně nebyla slovně napadána, hovor byl okamžitě ukončován nevybiravým způsobem a já ještě 3dny cítila vždy obrovskou bolest na duši. Až nyní ve velmi zralém věku si dovoluji říct jak to cítím a chci já bez toho abych se následně trápila i když se mi nazpět dostává jen hrubých výrazů, uraženosti z matčiny strany a pomluv. Já používám jen slušné výrazy a být konečně sebou, ale nefunguje to.. Jsem ale ráda, že již dokáži být nad věcí a netrápit se, protože jsem pochopila, že já nejsem ta co se chová špatně jen proto že se sebou nenechávám manipulovat.Jako dítě jsem byla poslušná vzorná ve svých povinnostech ale se silně potlačeným sebevědomým a bolavou duší.. Díky za toto video.
Jano,každá máme zkušenost...neblahou.moc ti fandím.jsi silná.uprimne:dnes jsi silným člověkem.zustan:buď tím silným jedincem.fandim!!?
@@jindrahrusova9348 Moc děkuji. Ano posílilo mne to. Přeji hodně štěstí 🍀
Závidím vám, že to dokážete. Mám se ještě hodně co učit.
Je to těžké přijmout,je těžké žít celý život s pocitem, že vlastním rodičům bylo úplně jedno jestli jako dítě jim před očima zemřete... stále na sobě pracuji, ale je to práce opravdu na roky ❤
Velmi děkuji za rozhovor na toto bolestivé téma. Mě naopak pomohlo si přiznat, že oběť opravdu jsem (matka inverzní narcistka). Dokud jsem k tomuto přistupovala 'pozitivne' z pohledu tvůrce, úleva nepřišla. Ale poté, co jsem si přijala, že jsem byla zneužíváne dítě, což mělo zásadní vliv na výběr partnerů, práci...prisel vztek. Postupně ho rozpoustim, jak potřebuji a pak úleva a možná časem odpusteni přijdou. Přesně jak mluvíte o příkladu na synovi. Ale oběti jsme.
Přesně tak, jsem stejný případ! Je nutné si přiznat,že oběti jsme!
😔 Já věřila, že to zvládnu.
Mě už po veškeré snaze změnit si život uzemnila v poslední naději s tím, že jsem psychopat a že mě nenávidí, protože jsem jí zničila celej život a od té doby jsem dole. Ovšem pak mi s úsměvem oznámila, že si to nepamatuje a že je jí jedno, co řekla a já mám od té doby šílený vztek.
Moc děkuju za velmi přínosné video, které se dotýká velké části žen. I já jsem toho příkladem, protože jsem také naprogramovaná svou matkou k vidění světa jejíma očima. A je velmi těžké se z tohoto vymanit, najít sebedůvěru a být sama sebou beze strachu z odmítnutí. A moc ráda bych se zúčastnila semináře na toto téma. Paní Barboro, mluvíte mi z duše, která volá čím dál naléhavěji po osvobození. DĚKUJI. A přeji všem ženám, aby se dokázaly, z touhy po přijetí okolím a hlavně matkou, také vymanit z podmínečné lásky... Daniela Janíková
Vynikajúco vysvetlené. Ďakujem. Pravda je, že táto téma je tabu, ale som rada, že sa otvára a šíri osveta.
Jsem teprve na začátku a přesně vím, o čem je řeč. Moje maminka byla a zůstala "citový vyděrač". Dokonce se pokusila o sebevraždu, když mi bylo sedm. Byla to jasná demonstrace, ale já jsem asi neudělala to, co se ode mě čekalo. Já jsem prostě poslechla ( jinak mi nařezala). Já jsem jí odpustila a vyříkaly jsme si to, ale kontakt s ní jsem přerušila. Vím, je stará (82) ale je o ni postaráno ( bráška a vnoučata). Konečná definice zní:" Nemůžeš po mně chtít, abych ti vracela něco, co jsi mi nedala - svůj čas. Pořád bylo vše důležitější, práce a kamarádky. Vychoval mě bráška a vlastně jsme se vychovali navzájem i se sestrou. Byli jsme dobrá trojka. Táta nás opustil, bylo mu 57 let. Ten mě vždy podržel a podpořil. Ten mi opravdu chybí.
Přesně. Od dětí (i dospělých) se vyžaduje, aby ctily své rodiče, ale za co? Za to, že nás bili, manipulovali, odmítali, emočně zanedbávali apod.? Že to mělo vliv na náš další život? Je těžký se s tím vyrovnat a snažit se přijmout matkou takovou jaká je, když ona stále nepřijímá nás.
Konečně někdo říká jak to je !!!!!!!!!!!!!
Dobrý den,
Dekuji za laskavá slova. Cítím se velmi špatně, že ji nemám ráda a nedokážu zatím s ní mluvit. Že nejsem dobrá dcera a zklamala jsem ji, protože nejsem podle jejich představ. Znazim se to přijmout, ale mám pocit, že jsem otevřela pandorinu skříňku.
Ani ja nie som pre moju matku dobrá dcéra a pretože som citlivý introvert tak trpím celý život 😒
@@marcelabaculova2635 já to samé...
Moc děkuju za krásné sdílení, které určitě každému pomůže, mně pomohla různá uvědomění nechtít maminku měnit, aby nám dala to, co jsme nedostaly, takovéto pochopení, že v každé chvíli dělá to nejlepší a nemůže dát, co sám nemá, dopustit...ať se daří 😍😇🙌💃
Dovolit si svojí pravdu... pěkné
Moc děkuji za rozhovor ❤ Zároveň je mi ale hodně úzkos😢 Člověk si ještě víc potvrdí, jak jeho maminka funguje a úplně stejně i babička😢 Je to pro mě náročné to zpracovat. Tolikrát jsem se jim snažila už odpustit, přeci jen to nejspíš nedělaly úmyslně a myslely si, že dělají to nejlepší, ale ty následky si nesu do života… Nevím, proč mi to odpuštění nejde 😢 Začínám terapie a od dvaceti beru silná antidepresiva 😢
Snažím se žít svůj život podle sebe a zároveň si uvědomuji, že by to mohlo být všechno jinak, kdybych žila v milující rodině. Tudíž se snažím svému dítěti dávat bezmeznou lásku ❤
@tebris444ubilo6 Rozumím. Ono to není vůbec snadné, ale jde to. Je dobře, že jste se pustila do terapií. S tím tlakem na odpuštění a myšlenkou, že rodiče dělali o nejlepší, je to velice ošemetné a zbytečně to ubližuje. Udělala jsem proto i online kurz, protože v tom bohužel uvízne dost lidí. Můžete se podívat tady: muzemebytstastni.cz/online-kurzy/zdravy-osobni-rozvoj/
Velmi přínosné povídání, děkuji.. 🍀🌹
Mockrát děkuji. Moc mě to pomohlo. Děkuji vám. ❤❤
Úžasné, moc děkuji za skvělý rozhovor.
Děkuji pěkně za úžasný rozhovor 💝💝💝
Výborné video, hezky srozumitelně řečené a hezky uchopitelné a Diky za Vaše slova, že prostě je i v pořádku, pokud s matkou nejsem v kontaktu. Na vztah musí být dva a to i když jde o matku a dceru. Děkuji Vám
❤
Uzasny, pravdivy a velmi oslobodzujuci rozhovor❤Dakujem Vam.
Ďakujem milá Barborko, rada Vás počúvam ❤. Skvelý rozhovor 👌
Draha Barborka, nemate niekedy pocit, ze do tejto krajiny ani nepatrite...akonahle som sa narodial vedela som , ze tu nepatrim. Planujem byvanie na vidieku vo Finsku
To ne 😊 Já to tady mám moc ráda a jsem vděčná, že můžu žít právě v naší zemi.
Zajímavý rozhovor, moji mámu neřeším, můžu su pred ní říct co chci a jak co cítím, spíš řeším matku manžela, nevěřím jí co se týče chování k mým dětem, neakceptuje mě totiž jako rodiče, už nevím co je dobře a co ne, snažím se dcerce nastavit hranice, aby se naučila uklízet si pomáhat mi, nedělala jiným naschvály, snažím se ji učit co je zdravé, aby se dokázala soustředit a tak, jenže ve chvíli když dojde babička je se vším konec, dcerka rozlitana, nesoustředěná, babička přijde totiž vždy bez ohlášení, z ničeho nic zazvoní a já v tu chvíli jako rodič končím 🙁
Ahoj Jani, to, co pises o tchyni (babicce tvych deti) je neprijemne. Verim, ze si dokazes o tomto tematu povidat i s manzelem. A ze by souhlasil s tim, abys ty a pripadne i on s tebou, rekla, ze ty necekane navstevy si neprejete. Ze by babicka mela nejlepe den predem zavolat a zeptat se vas, zda muze prijit na navstevu. Kdyz prijde necekane, je to v podstate takove male "prepadeni".
Preji Vam obema, abyste to dokazali. Protoze jedinw na zahlade otevrene komunikace se vztahy vyvijeji spravnym smerem.
@@katerinacuperova8117 Babička překračuje vaše hranice.
Ďakujem za úžasný rozhovor❤️
Dobrý den ,děkuji. Už jako malá jsem cítila, že mě máma nemá ráda, když jsem říkala jak se cítím špatně po tom co na mě byla máma ošklivá, zlá, bylo to ještě horší. Ve 45 letech jsem řekla dost a ukončila kontakt, už si nenechám ubližovat psychicky. Nikdy pro mě nebyla podporou. Vše jsem si nechala líbit protože k rodiči jsem měla uctu, ale ona ke mně byla zlá a ponizovala,když nemá uctu ona ke mě. 😢
Dobrý den, Báro, jsem moc ráda za všechny Vaše rozhovory. Jsou pro mě velkým přínosem. Moc se mi líbí jakým stylem cenné myšlenky a zkušenosti umíte podat. 😊 Děkuji ♥️
Úžasný rozhovor Barboro, děkuji Vám.💛🌼 Dokonce jsem měla několik Vašich esencí, už je to asi půl roku zpátky.
To mě moc těší, děkuji ❤
Krásné a poučné a trefilo se mi do tématu.
Moc vám děkuji za tento úžasný rozhovor. Moc mi pomohl a přinesl řadu uvědomění.
❤❤❤❤
Nechtít po mamince, aby byla jiná? To je trochu flegmatický postoj. Záleží na tom, jaká je, jak se chová a to je individuální. Pokud se chová tak, jak se slušný člověk ke druhému nechová, a ještě v přítomnosti dětí, tak má přece člověk právo upozornit, dát ji zpětnou vazbu při vší úctě ke stáří, že její jednání vnímá jako neakceptovatelné. Třeba si to ani neuvědomuje, když ji to nikdo neřekne. Společnost obecně má přece mantinely a určitá společenská pravidla.
Tam máme 2 roviny.
První je nechtít po ní, aby se změnila a začala být taková, jakou ji chceme mít. To už od nás jako dospělých a samostatných bytostí není adekvátní a tvoříme tím násilí.
Druhá je vymezit svoje hranice proti jednání, které pro nás od ní není přijatelné.
@@BarboraZumotova Aha. Už rozumím.
Ano, rozhodně je důležité nastavovat hranice a nebát se upozorňovat na chování, které překračuje hranice moje, druhých i základního slušného chování. Jenže to děláme hlavně pro sebe. Upínat se k tomu, že možná když najdu správný způsob, jak to vysvětlit, že se něco u toxického člověka změní, je často marný nesplnitelný sen. I s touto možností je třeba se umět smířit.
Proste si uvedomit ze ona sa uz nezmeni...zmenit sa mozete jedine vy. Ak vas nieco stve na nej, mozete k tomu zmenit pohlad. Alebo prerusit kontakt. Ine alternativy nie su.
Skvěle podáno paní Báro. Mnohokrát děkuji. Je možné Vás požádat o esenci z. Lípy?
@Alena Jankele Děkuji za milá slova 🌹Ráda vám esenci pošlu. Prosím objednejte tady www.slunecniesence.cz
A jsou i tací, které matka bila a ještě i manipulovala. Takže někdy otevřený a někdy skrytý teror. A co když se to děje pořád? Manipulace matky (jsem stará, nemocná, máš povinnost, musíš mě ctít...) dospělé dcery.
Presne to isté u mňa Si povinná sa o mňa starať! Urobí zlo už aj bratov poštvala keď na to prídem hra že ona nič a ja som precitlivena a preháňam a dom divná
💗
💗🥰🙏
Mě by zajímalo jak brát to že třeba moje máma má scyzofrenii..to je přece nevědomé.. jaká je... a vyřešené to zřejmě nemám.. protože jsem ztratila potřebuju jí několik let navštívit.. takový prázdno .
Lenko, ono je vlastně jedno, jestli matka působí něco vědomě nebo nevědomě. Důležité je, jak jste to prožila a jak to na vás působilo. S tím je potřeba pracovat a dovolit si cítit to tak, jak to skutečně cítíte bez toho, abyste její chování omlouvala nebo ospravedlňovala. To podstatné je dát ano vlastnímu prožívání. Když se toto povede, pak můžete opustit minulost a žít to, co je teď.
Jak ten tvor...
Dobry den Báro,
Často se setkávám s “ezo” názorem, ze se
z toxickeho vztahu uzdravíme pokud pociťujeme vděčnost za to jak se k nám matka chovala, že byla tzv. našim učitelem, jsme vďečni za tu zkušenost a díky matce jsme takový jací jsme… myslíte, ze je tento přístup nutný k vyléčení se z toxickeho vztahu s matkou ?
Myslím, že je to nevhodný přístup, kdy si naopak přijetí matky zablokujeme tím, že potlačíme svoje emoce a jdeme rovnou k tomu "donutit se" cítit vděčnost.
Za mne to funguje v opačném pořadí. Nejprve si dovolit vnímat, jak mi s ní bylo a nesnažit se to hodnotit, ani měnit. Jen přijmout. Když to opravdu z hloubky sebe uděláme, tak se objevuje prostor na to samovolně pocítit vděčnost za to, co jsme se naučili a za dobré věci, které třeba matka dělala, nebo jen za to, že nás přivedla na svět.
jiné než toxické matky nejsou, pže všechny pomluvy a brát je vážně je toxické ...
To je sranda😂😂,,,kutate do hloubky a potřebujete klid😂😂👍👍bych zvážila návštěvu psychologa-psychyatra.