Lom světla a zákon lomu, Optika, Fyzika ZŠ

#fyzika #škola #vzdělávání #optika
Lom světelného paprsku potom nastává ve chvíli, kdy máme dvě různá průhledná prostředí, například vodu a vzduch. Pokud světelný paprsek přechází z jednoho prostředí do druhého, pak se světelný paprsek na hranici těchto prostředí zlomí. Tuto změnu směru světelného paprsku nazýváme lom světla.
LOM OD KOLMICE
Lom světla tedy nastává na hranici dvou průhledných prostředí, protože se v každém prostředí světlo šíří různě rychle. Pokud přechází světelný paprsek z prostředí s nižší rychlostí světla do prostředí s vyšší rychlostí světla pak nastane takzvaný lom od kolmice.
LOM KE KOLMICI
Naopak, pokud světelný paprsek přichází do prostředí s menší rychlostí světla, pak nastává lom ke kolmici, kdy úhel dopadu je naopak větší než úhel lomu.
SNELLŮV ZÁKON
Velikost lomu nám určuje takzvaný Snellův zákon.
INDEX LOMU
Index lomu je údaj, který porovnává rychlost světla daného prostředí s vakuem. Index lomu totiž vyjadřuje kolikrát je rychlost světla v daném prostředí pomalejší než ve vakuu. Index značíme písmenem malé en a nemá žádnou fyzikální jednotku.
MEZNÍ ÚHEL
Máme-li dvě průhledné prostředí a úhel lomu paprsku je roven devadesáti stupňům, pak úhel dopadu nazveme mezní úhel. Jedná se o úhel při, kterém úhel lomu je rovnoběžný s hranicí lomu a paprsek prochází přesně na této hranici.
ÚPLNÝ ODRAZ (TOTÁLNÍ ODRAZ)
Pokud bychom úhel dopadu u lomu od kolmice ještě zvětšili, tedy úhel dopadu by byl větší než mezní úhel, pak se nám paprsek nezlomí do druhého prostředí, ale nastane odraz světelného paprsku od hranice prostředí, která se řídí podle zákona odrazu. Úhel odrazu je poté roven úhlu dopadu. Z toho vyplývá, že k odrazu světla není potřeba pouze lesklých neprůhledných těles, které dobře odráží světlo, ale lze využít i dvou průhledných prostředí, které při správném úhlu dopadu také odrazí světelný paprsek.
Staňte se členem tohoto kanálu a získejte přístup k těmto výhodám:
/ @fyzikazs