Záleží jak u kterého letu. V případě letů na nízkou oběžnou dráhu (což je i tento) má většinou druhý stupeň dostatek pohonných látek a po oddělení nákladu může provést deorbitační zážeh a zaniká tak v atmosféře v řádu nízkých jednotek hodin od startu. Právě na nízkou oběžnou dráhu míří většina startu. Pokud se však letí na vyšší dráhu (typicky přechodovou ke geostacionární), pak druhý stupeň většinou využije všechny své pohonné látky k urychlení nákladu. Po jeho odpojení tak zůstává na eliptické dráze okolo Země a při každém průletu nejnižším bodem se dostane do velmi řídkých zbytků atmosféry, což jej zpomalí a dojde k lehkému snížení nejvyššího bodu. A tak to pokrčuje několik měsíců (přibližně rok), než horní stupeň neřízeně vstoupí do zemské atmosféry, kde shoří.
Nádhera , paráda a to přistání je prostě neskutečné . Moc děkuji za přenos Dušane .👍👍👍
Díky moc za sledování.
Nádherné prokresleni obrázku
Těší mne, že se Vám video líbilo.
Vrací se druhý stupeň? Co se s ním. Děje?
Záleží jak u kterého letu. V případě letů na nízkou oběžnou dráhu (což je i tento) má většinou druhý stupeň dostatek pohonných látek a po oddělení nákladu může provést deorbitační zážeh a zaniká tak v atmosféře v řádu nízkých jednotek hodin od startu. Právě na nízkou oběžnou dráhu míří většina startu.
Pokud se však letí na vyšší dráhu (typicky přechodovou ke geostacionární), pak druhý stupeň většinou využije všechny své pohonné látky k urychlení nákladu. Po jeho odpojení tak zůstává na eliptické dráze okolo Země a při každém průletu nejnižším bodem se dostane do velmi řídkých zbytků atmosféry, což jej zpomalí a dojde k lehkému snížení nejvyššího bodu. A tak to pokrčuje několik měsíců (přibližně rok), než horní stupeň neřízeně vstoupí do zemské atmosféry, kde shoří.