Jak tušíme, že sopka může začít řádit?

Sdílet
Vložit
  • čas přidán 27. 12. 2023
  • Přemýšleli jste někdy nad tím, jak mohou vulkanologové a vulkanoložky poznat, že se nějaká sopka chystá k erupci? Čím nám dávají sopky vědět, že by se z nich na povrch mohlo dostat magma a sopečné plyny? Pokud ano, tak jste tady správně. Protože přesně o tomhle si v dnešním videu popovídáme!
  • Věda a technologie

Komentáře • 8

  • @antoninstudeny5018
    @antoninstudeny5018 Před 5 měsíci +1

    Pěkně udělané,díky!Za chvíli ze mě bude "sopkař",jak říká můj vnuk.Když mu bylo 6let,sliboval mě,že bude sopkař a doveze mě velký kus lávy z každé sopky.Teď v 17 už nechce být sopkař,ale jutuber.Co nadělám,nic.

    • @Chmee2
      @Chmee2  Před 5 měsíci

      Tak třeba se to zase ještě změní. Jen je potřeba ukazovat pozitivní vzory a že věda je cool :)

  • @MaeScaterova
    @MaeScaterova Před 5 měsíci +4

    Moc pěkné video. Díky vám jsem si zvýšila přehled o vulkanologii velice :-) Dotaz k tématu snad ani nemám, přijde mi sdostatek vyčerpávající, ale musím hodně myslet na to, jak to mají na Islandu zařízené. (Nelekejte se, nečekám odpověď od vás :-)) Pojistit se na výbuch sopky asi nemohou... má vláda nějaké programy pro případné evakuované vesnice? Zařizují se obyvatelé nějak předem, třeba i ve městech, na případné omezení dodávek a výpadky energie? Zkrátka: jak vědomí, že jim to tam průběžně bouchá pod nohama, ovlivňuje běžný život? Tolik otázek... :-))

    • @Chmee2
      @Chmee2  Před 5 měsíci +2

      Díky. Přiznám se, že odpověď nevím. Nikdy jsem se moc nezajímal o mechanismus, jak na Islandu kompenzují pojišťovny domácnosti zničené kvůli sopečné činnosti. Ale třeba nám sem někdo časem napíše odpověď, ve které se to dozvíme :)

    • @alipospisilova8591
      @alipospisilova8591 Před 5 měsíci

      O situaci na Islandu ve zkratce toto: před erupcí teď v prosinci dlouhodobě monitorovali zemětřesení a měřili pohyby země. Po stovkách zemětřesení během jednoho dne, myslím že maximum bylo 5 st Richt. škály se došlo k závěru že je potřeba provést evakuaci celé vesnice o 4000 obyvatelích, jelikož bylo riziko, že se láva vylije přímo ve vesnici. Bohužel vesnička je postavená trochu nešťastně na x set let staré trhlině, která dříve byla aktivní. Dále je v blízkosti kritického místa elektrárna, která zásobuje celý poloostrov geotermální energií v podobě elektřiny a tepla... kolem ní se udělal ochranný val. Nic moc se po té evakuaci nedělo, dokonce začali spravovat trhliny skrz město a na silnicích,. lidi také měli čas si vyzvednout pár důležitých osobních věcí z domovů. toto vše za dohledu námořní gardy, vědců a záchranářů. potom přišlo x zemětřesení a další erupce byla na světě poměrně rychle a nečekaně. Relativně blízko vesnici, více méně v místě té staré trhliny. Erupce však byla silná, ale trvala krátce.
      V tuto chvíli je podezření, že není konec a že erupce bude další a pravděpodobně ještě blíže Grindavíku a také elektrárně.
      Pojistit se před výbuchem mohou tak, že provedou včasnou evakuaci. Pokud sopka bouchne dříve než se evakuuje, každý občan islandu ví co má dělat - tedy sebrat se a co nejrychleji se dostat na evakuační místo (které by měla mít každá vesnice stanoveno), mám takový pocit, že při odchodu z domu, dávají za okno takovou kartičku, která značí, že je dům opuštěn a později tedy záchranáři nemusejí dům blíže prohledávat a urychlí se tím záchranářské akce. Většinou je to vesnické evakuační místo na nejvyšším bodě ve městě. Dále je takové pravidlo, že pokud opouštím dům, kontroluju souseda.
      Island má velice propracovaný záchranný systém. Bylo to patrné i když jsem navštívila erupci letos v srpnu.
      Pokud jde o tento případ, omezení dodávky energií ze zasažené elektrárny by postihly celý poloostrov, což je v zimě poměrně likvidující, zejména když si na islandu nehrají na nějaké zateplování objektů jako u nás. Ale mám takový pocit, že na poloostrově je ještě jedna elektrárna směrem na jižní část ostrova, otázkou je, zda distribuce tepla zvládne celou postiženou oblast a zda jsou potrubí propojena - pochybuji.
      Ano, Island je velice aktivní, ale reálně pro většinu obyvatel je bezpečný po celý život. Obyvatelé jsou s tím velmi vyrovnaní, žijí v užším vztahu s přírodou nežli kdokoliv jiný v Evropě, takže si nějaké to riziko uvědomují, ale zároveň jsou vděčni za to, že jim Země poskytuje zdroje jako teplo a elektřinu v podstatě zadarmo.
      To že se sopka probudila zrovna u města je nešťastné. Bohužel se nikdo nezamyslel před postavením vesnice na jedné z nejaktivnějších oblastí... což je celý poloostrov Reykjanes, kde se nachází mimo jiné mezinárodní letiště, které se nachází pouze pár kilometrů od spojení dvou tektonických desek.
      Snad vám komentář alespoň trochu pomohl.

  • @martinnovak5559
    @martinnovak5559 Před 5 měsíci

    Elon Musk rika,ze bude mozne prenest lidske vedomi do pocitace takze lidi uz nebudou muset fizicky ani existovat,co si o tom myslis?

    • @MaeScaterova
      @MaeScaterova Před 5 měsíci

      Problém je v tom - když pomineme všechno ostatní - že bez fyzických vjemů vědomí takové, jaké máme, jaksi existovat nemůže. Jsme stavění na obrovskou spoustu podnětů: vizuálních, dotekových, na vůně, světlo jemné nuance kvality vzduchu, zvuky... je jich bambilion a zatím se ani neblížíme možnosti to všechno nasimulovat, pokud bychom to vědomí třebas přenesli do nějakého avatara ve virtuálním světě. Jinak myšlení jako takové je do obrovské míry interakce s okolím; pokud ji nemá, rychle degraduje.
      A jak by se třeba technicky řešily vzpomínky? Neexistuje nic jako daná matrice, naše mysl si je pokaždé skládá znovu z jednotlivých aspektů. To lze těžko nahradit; je vlastně otázka, co přesně by se nahrávalo.
      Ze stejného důvodu se neblížíme stvoření umělé inteligence lidského typu, jen dokonalejšího generátoru - pokud se podaří překročit míru složitosti a bude opravdu "myslet", bude to pro nás nepředstavitelný mimozemšťan. Ale spíš nebude...
      No, a to je jen pohled dalo by se říci neurologický, kdo ví, kolik dalších takových náhledů bude, které nad tím lámou hůl :-D (Proč si vlastně kdo myslí, že to půjde?) Je to ovšem zrada: všechna sci-fi slibovala, že touhle dobrou už to bude jasná věc, těšila jsem! :-D
      Žel jak pravý známý příměr, mozek je nejsložitější struktura ve známém vesmíru... navíc mu stále nerozumíme dost... ambice ho nějak sfouknout v krabičce na stole je zatím příliš velikášská, a potřebná technická vyspělost hodně těžko představitelná.

    • @martinnovak5559
      @martinnovak5559 Před 5 měsíci

      @@MaeScaterova Ale,pokud to vedomi opravdu do tech pocitacu nahrajem tak uz ani nemusime hledat ty mimozemstany,protoze jsou uz na zcela jine urovni nez na fizicke?Kdyz se nad tim zamyslim tak hledame ve vesmiru neco co uz ani fizicky neexistuje a co jde absolutne mimo nase chapani...😊😊