Sekundární okruh jaderných elektráren
Vložit
- čas přidán 15. 06. 2020
- Prezentující: Pavel Skoupý (ČEZ, Výcvikový inženýr JE), Martin Grepl (ČEZ, Výcvikový inženýr JE)
Přednáška o sekundárním okruhu jaderných elektráren je součástí sekvence na sebe navazujících přednášek s jadernou tématikou.
Další přednášky z této sekvence najdete na našem kanále. Doporučujeme je shlédnout v následujícím pořadí:
1. Schéma jaderné elektrárny a přeměna energií - Martin Grepl (ČEZ, Výcvikový inženýr JE)
2. Primární okruh Jaderných elektráren - Roman Mlčák (ČEZ, Výcvikový inženýr JE)
3. Sekundární okruh Jaderných elektráren - Pavel Skoupý (ČEZ, Výcvikový inženýr JE), Martin Grepl (ČEZ, Výcvikový inženýr JE)
4. Elektrické části Jaderných elektráren - Pavel Slabák (ČEZ, Výcvikový inženýr JE)
5. Řízení provozu reaktorového bloku - Václav Havlíček (ČEZ, Vedoucí reaktorového bloku), Martin Beneš (ČEZ, Operátor sekundárního okruhu)
Chceš se zúčastnit 2týdenní stáže na jaderce? Mrkni na kdejinde.jobs.cz/nabidka/letn...
Nebo se chceš rovnou stát operátorem/operátorkou? www.cez.cz/cs/operator-jadern...
Úspěšná kariéra začíná správným rozhodnutím. Začni na kdejinde.cz/ - Věda a technologie
Skvělá práce, přednášky pana Skoupého jsou prostě super - hned bych si to střihl naživo. Děkuji za ně :-).
Ja se zajimam o jadernou energii a toto je perfektne popsane jak pracuje sekundarni okruh jsou to odbornici na slovo zvane DEKUJI velice zajimave u te novejsi elekrarny je to lepe vychytane
Dobrý den,
moc děkujeme za pozitivní zpětnou vazbu, která nás velice potěšila :).
Pokud Vás zajímá jaderná energetika, doporučujeme nahlédnout do našeho Virtuálního světa (odkaz níže), kde najdete nejen přednášky, ale i podcasty s jadernou tématikou.
Za Skupinu ČEZ zdraví
Zuzka
kdejinde.jobs.cz/virtualni-svet-skupiny-cez/ - Všechny naše podcasty a přednášky pohromadě
kdejinde.jobs.cz/studenti-a-absolventi/ - Příležitosti a stáže pro studenty a absolventy
kdejinde.jobs.cz/ - Kariéra začíná správným rozhodnutím
veľmi dobre sa to počúva, je možná aj prehliadka ?
Dobrý den,
mockrát děkujeme za dotaz! ⚡ Doporučujeme návštěvu infocentra v jedné z našich jaderných elektráren (obě mají něco do sebe :)). Naše průvodkyně a průvodci mají opravdu skvělý přehled a znalosti týkající se JE. V infocentru se dozvíte jak co funguje, jsou tam unikátní záběry přímo z Kontrolovaného pásma a je možné využít i virtuální prohlídku.
Více informací naleznete zde: (ETE) www.cez.cz/cs/o-cez/infocentra/temelin-136405 , (EDU) www.cez.cz/cs/o-cez/infocentra/dukovany-135065
Fyzické prohlídky přímo v elektrárně bohužel pro veřejnost z bezpečnostních důvodů neděláme.
Z ČEZu zdraví
Zuzka 👩🔬
Dovolím si též jeden dotaz. Co se děje s médiem v sekundárním okruhu, jestliže dojde k havarijnímu odstavení turbíny za použití rychlouzávěrů? V sekundárním okruhu za parogenerátorem pak musí dojít k prudkému nárůstu tlaku - pojišťovací ventily pak odpouští přímo do atmosféry, nebo je tento přetlak mařen jinak? Zajímá mě to z toho důvodu, že to není jen tak nějaká voda, ale nákladnější médium (demi, chemikálie). Děkuji
Dobrý den/Ahoj, děkuji moc za zájem o toto téma a moc si cením zvídavosti! 😊
Při vzrůstu tlaku ostré páry (např. při Vámi uvažovaném havarijním prudkém odstavení parní turbíny) se nejprve otevírají tzv. PSK (přepouštěcí stanice do kondenzátoru). Ty po nezbytném zastříknutí (zchlazení) páry studeným kondenzátem převádí páru do kondenzátoru. To je důležité nejen z Vámi uvažovaného ekonomického hlediska (demivoda není zadarmo), ale hlavně tímto postupem nepřicházíme o médium II.O., které využíváme k dochlazování bloku.
Pokud by otevření PSK náhodou selhalo, tlak by v rozvodu ostré páry dále stoupal. Pak by přišly na řadu PSA (přepouštěcí stanice do atmosféry), ale pak bychom o médium II.O. už přicházeli. Pokud by otevření PSA náhodou také selhalo (k čemuž by dojít nemělo, protože se u všech důležitých armatur musí pravidelně zkoušet jejich funkčnost - kdo v blízkosti JE bydlí tak např. zkoušky PSA pravidelně slyšívá), tlak by v rozvodu ostré páry dále stoupal. Pak by otevřela první skupina IPV PG (impulzních pojistných ventilů parogenerátoru). Pokud by ani toto nezafungovalo, pak by přišla na řadu další skupina IPV PG.
Snad je to tak srozumitelné.
Zdraví Vás Pavel Skoupý, Výcvikový inženýr JE ⚡
kdejinde.jobs.cz/virtualni-svet-skupiny-cez/ - Všechny naše podcasty a přednášky pohromadě
kdejinde.jobs.cz/studenti-a-absolventi/ - Příležitosti a stáže pro studenty a absolventy
kdejinde.jobs.cz/ - Kariéra začíná správným rozhodnutím
@@SkupinaCEZ Moc děkuji za odpověď Pavle a též Vás zdravím.
@@SkupinaCEZ je to dost poistene proti selhani, kolko je maximalne poistiek na nejakom nebezpecnom useku?
Proč nemají tlakovodní reaktory přehříváky páry? Děkuji
Dobrý den/Ahoj, moc díky za dotaz! 😊
Je to proto, aby bylo technické provedení parogenerátorů co možná nejjednodušší. Je potřeba si uvědomit, že PG (parogenerátory) oddělují chladivo I.O. (primárního okruhu) (s mírně zvýšenou aktivitou) od média II.O. (sekundárního okruhu). Pokud dojde v parogenerátoru k netěsnosti na teplosměnné ploše, bude se vlivem vyššího tlaku I.O. míchat toto médium do média II.O.. Čím bude PG složitější (např. tím, že by byl dvoutělesový a vyráběl by přehřátou páru), tím bude vyšší pravděpodobnost, že k meziokruhové netěsnosti dojde. Je to tedy hlavně z konzervativního „pohledu“ na věc. Dále by se dalo zmínit, že tlakovodní reaktory mají v porovnání s KE (klasickými elektrárnami) výrazně menší teploty ostré páry (proudící pára do parní turbíny). Tím zde ani moc „prostor“ pro přehříváky páry není. Pokud bychom je i přes to chtěli, museli bychom si „prostor“ vytvořit tím, že bychom snížili ostré páře tlak. Tím největším omezujícím faktorem, proč JE mají oproti KE nižší parametry ostré páry (a tím i důvod proč nemáme přehřátou ostrou páru), je to, že pokrytí jaderného paliva při vyšších teplotách než cca 350 °C začíná ztrácet dobré mechanické vlastnosti.
Zdraví Vás Pavel Skoupý, Výcvikový inženýr JE ⚡
kdejinde.jobs.cz/virtualni-svet-skupiny-cez/ - Všechny naše podcasty a přednášky pohromadě
kdejinde.jobs.cz/studenti-a-absolventi/ - Příležitosti a stáže pro studenty a absolventy
kdejinde.jobs.cz/ - Kariéra začíná správným rozhodnutím
Jakým způsobem se ze sekundárního okruhu odebírá teplo na dálkové topení?
Dobrý den/Ahoj,
moc děkujeme za dotaz.
Odpovídá Pavel Skoupý (Výcvikový inženýr JE):
Pokud je směrován na dodávku tepla pro Týn nad Vltavou (nebo v budoucnu pro České Budějovice), tak je proces následovný:
Na JE Temelín máme výměníkovou stanici, kde jsou tři ohříváky. Tyto ohříváky jsou tepelné výměníky, které ohřívají vodu do horkovodu parou z parní turbíny.
Přesněji je to II. Odběr do základního ohříváku,
III. Odběr do Špičkového ohříváku I,
V.odběr do špičkového ohříváku č.2.
Takto ohřátá voda putuje do neblokové výměníkové stanice, kde jsou čerpadla, která zajišťují rozvod mezi elektrárnou a Týnem v budoucnu Českými Budějovicemi.
Pokud by Vás zajímalo cokoliv dalšího, nebo by odpověď nebyla jasná, neváhejte napsat.
Skupina ČEZ
kdejinde.jobs.cz/studenti-a-absolventi/ - Nejen přednášky a stáže
kdejinde.jobs.cz/ - Kariéra začíná správným rozhodnutím
@@SkupinaCEZ Díky za odpověď. Ano, zajímá mě ještě něco dalšího :-)
Bere se na to dálkové teplo přímo pára z PG, nebo z nějakého jiného místa okruhu, kde už má nižší teplotu a tlak? Předpokládám, že médium teplovodu má maximálně 100 stupňů, takže je zbytečné brát na to 300-stupňovou páru, ale stačí např. pára, která prošla vysokotlakým stupněm turbíny a která už vykonala nějakou mechanickou práci. Tím by se dosáhlo jakési kogenerace, t. j. lepší celkové účinnosti. Nebo je tam nějaký technický háček, který tohle neumožňuje?
@@ondrejandrej vždyť píšou, že se bere pára z odběrů turbíny.
@@premekss98 No a?
@@ondrejandrej no že se znovu ptáte, jestli se teplo bere přímo z parogenerároru. Jestli jsem otázku špatně pochopil, tak se omlouvám.