Antibiotika a rezistence na ně
Vložit
- čas přidán 17. 03. 2021
- Další z našich středečních přednášek na Jírovcovce, tentokrát v tandemu Tadeáš Grabic (ze 2.A, ale jestli si to pustíte za rok, bude už asi ve třeťáku) a já :-) Věnujeme se antibiotikům (hlavně penicilin a další beta-laktamy) a mechanismům rezistence (hlavně beta-laktamáza a její (jejich) evoluce). Dotazy vítány! :-)
Zdravím!
Přednáška byla super, nicméně měl bych dva dotazy ohledně získávání možných nových způsobů léčby bakteriálních infekcí:
1) Kdesi jsem slyšel něco o možnosti použití bakteriofágů v medicíně - vzhledem k tomu, že mají vlastní koevoluci s bakteriemi a neumí infikovat naše buňky, zdá se to jako vcelku významná možnost... Je to s dnešní technologií nějak dosažitelné nebo je v tom nějaký významnější zádrhel?
2) Druhá otázka je trochu víc "sci-fi" - pokud umíme použít programy k procházení databází sloučenin a vědeckých článků, napadlo mě, že pokud bychom se někdy ostali k levnému a velkoplošnému sekvenování proteomů (třeba mikroorganismů z půdy), takto získaná data by se dala právě nakrmit nějakému algoritmu který v nich najde baktericidní látky a vybere potenciální léky. Mohlo by to tak fungovat, nebo mi něco nedochází? :D
Děkuji :)
Ahoj! Díky! :-)
Ty bakteriofágy: JJ, tohle může být docela významná alternativa k antibiotikům. V laborce se dají "vyšlechtit" nějaké virulentní, zabijácké fágy a šly by aplikovat. Ale asi ne všude a vždy. Ony tyhle fágy se už i aplikují, třeba v potravinářství, kde chrání potravinu před kažením. Nápad použít fágy v terapii lidských nemocí je mimochodem 100 let starý: d' Herelle VYLÉČIL pomocí fágů prvního pacienta z dysenterie roku 1919! Použily se i proti stafylokokům nebo moru... Zajímavá historie :-) Už ve 30. letech ale zavládla určitá skepse: ty výsledky léčby jsou hrozně nepredikovatelné (závisí na virulenci fága, metodě jeho purifikace, na bakteriálním kmeni, ...) Antibiotika tuhle strategii definitivně upozadila. Teď se ale zase dostává "do módy". A asi by leckde (střevo, kůže) byla fajn. Problém by ale byl u infekcí vnitřních orgánů: naše imunita by fágy likvidovala jako cokoli jiného cizorodého (i když by NÁM neškodily). Po první aplikaci konkrétního fága by nás to "naočkovalo" a vyloučilo opakovanou léčbu týmž fágem. Sám jsem zvědav, kam se tohle bude ubírat :-)
No a to prohledávání proteomů / genomů... Jako... Zase... Schválně, co to v budoucnu udělá. :-) Myslím, že zatím ale tímto způsobem ta data využít neumíme: my víme, že ta a ta bakterie dělá ten a ten protein, ale neumíme jen tak jednoduše říct, NA CO je ten protein dobrej :-) Nás by víc zajímaly PRODUKTY těch enzymů, ale informaci máme právě jen o těch enzymech. (Přičemž sekvenovat proteomy třeba z hrsti hlíny, to jest z tisíců druhů bakterií naráz, to není takovej problém.) Nicméně obávám se, že ani hodně silný AI zatím neumějí bezproblémově predikovat byť jen terciární strukturu proteinu ze známého genu (k dispozici máme PRÁVĚ hlavně tuny dat o genech), natož pak, co je substrátem nebo produktem takového enzymu. (Zatím) se tudy podle mě k té LÁTCE nedostaneme, i kdyby tam byla :-) Ale kdo ví, co bude za pár (desítek) let...
Díky za dotazy! :-)