Video

Odpověď se dozvíte ve videu zde: czcams.com/video/k1wBMuhRSvU/video.html

Díky za zpětnou vazbu. Mohl byste být prosím konkrétní? Které nepřesnosti a zjednodušení vám připadají zavádějící?

@@ScienceONczech Hlavně ta část s těmi míčky, sice se správně odkazujete na to, že to simuluje tok elektronů ve vodiči, avšak mícháte tam gravitační sílu jakožto napětí. Vím, jak jste to mysleli, ale laik si pak může myslet, že natočením kabelu měníme napětí 😅 Stejně tak říkat, že v tomhle bodě je napětí tolik a tolik. Napětí je rozdíl potenciálů dvou bodů. Na jednom místě naměříte vždycky nulu. Máte skvělá videa a v tomhle máte mou plnou podporu, avšak tady se mi zdá, že je to trochu zamotané.

Toto video vzniklo během live streamu. To znamená, že je to záznam reálné prezentace.

@@ScienceONczech A live streamu se účastní pouze ti jedinci, kteří "ve zdraví/pouze s menšími následky" přežili jeho přípravu.

Každá látka může nabývat kapalného skupenství jen od určitého tlaku. I voda potřebuje pro to, aby byla kapalinou určitý okolní tlak. Pokud je tlak nízký, nedochází k tání ale k sublimaci látky. Toto se děje oxidu uhličitému za normálního tlaku. Proto se tomu také říká suchý led. Ke kapalnému skupenství potřebuje oxid uhličitý tlak přibližně 5 bar. Pokud zavřete suchý led do zkumavky, začne sublimovat. Ale protože nemůže plyn uniknout, roste uvnitř tlak a tím vzniknou podmínky pro kapalný oxid uhličitý.

@@ScienceONczech aha, dobré. díky za vysvětlení :) takže on si sám zařídil vhodné podmínky, aby mohl zkapalnět. a hrálo roli, že jste to zahřívali rukou, nebo by zkapalněl i položený na stole?

Tiež som si myslel.

Energie vyzařovaní vždy závisí na povrchu předmětu. Lesklé předměty záření spíše odráží a málo vyzařují. Proto kamerou měříme spíše teplotu okolí.

No ony by spíše bez Einsteina nebyly ty LEDky :) První svítící dioda byla vyrobena v roce 1962.

Myslim si, ze ze ano. Vemte si, ze je to apriori o frikci/treni. Tzn. cim vetsi plocha, na kterou ma vzduch vliv, tim vetsi prenos energie. PS: znalejsi fyziky me, v pripade, ze placam nesmysly, opravi! :)

Výhoda spočívá v tom, že energie pro pohon jde z energie větru. Při pohonu lodním šroubem energii pro pohon dodává motor. Veškerá energie pro pohyb lodi se tedy bere z paliva. Výkon je v tomto případě úměrný otáčkám a kroutícímu momentu. Kroutící moment je při pohonu lodním šroubem daleko vyšší, než u Flettnerova pohonu.

​@@ScienceONczech otázka bola podľa mňa či sa odpor rotora nevyrovná sile pohonu ako pri vrtule. Resp. aký je ten pomer spotreby výkonu, že sa to oplatí.

@@-Matrix_777 U vrtule je to stejný princip jako u lodního šroubu. Musíte uvést vzduch do pohybu. Na to ale přímo spálíte energii paliva. U Flettnerova pohonu využíváte energii už proudícího větru. Jedná se v podstatě o plachtu, kterou můžete kdykoliv jednoduše otočit. Stačí změnit směr otáčení.

@@ScienceONczech Pohon toho balonku nebo válce na lodi obstarává kdo.? To pořád nevíme.

@@ScienceONczech zmena smeru prúdenia potrebuje silu, buď statickú opretú o kolajnicu alebo os lode cez plachtu.., alebo v tomto prípade valec a jeho rotácia. Nejaký odpor tam bude. Niektoré konštrukcie použivajú valec s lopatkami. Nerozumiete otázke ? Aký je pomer sily, práce vztlaku ku práci motora valca. Či ten valec ide na zotrvačnosť ?

Ano : czcams.com/users/results?search_query=flettner+rotor+plane

Profil křídla, stejný princip. Obtékající vzduch na jedné straně má vyšší rychlost, tam je podtlak a vzniká síla působící tím směrem. Stejně tak rotující míč uhýbá ze směru kopu.

Opačným směrem se začne točit ve chvíli, kdy se otočí směr větru.

Odpověď najdete zde: czcams.com/video/s1PmKsjsxKA/video.html

nabíječky neslyším, ale slyším pískání v tv a crt monitorech :-)

Nejedná se o roztažnost ve smyslu změny rozměrů. Je to celé mnohem složitější. Je tam vazba na napětí, prvky ze kterých je daná barva diody vyrobena atd