Video

Děkuju za shlídnutí, je to celý velkej experiment. Jakej typ střídače na to používáte?

Dívám se na ten průběh celou dobu, tuším už od začátku že to dotáhnete no sám volím raději jednoduché řešení. Panely mám 4 rok, první 3 roky mi šlo o návrat investice takže jsem používal střídač s modif.sinusem. Ten jsem prodal a pořídil Volt Polska Green Boost 4000 sinus bypass. Investice minimální a teď můžu používat smart zařízení, monitoring a vlastně vše na 230V. Baterii mám 7S5P ( články z BMW I3) nabíjím přes spínaný síťový zdroj 400W a DC-DC měnič 1400W na kterém jde nastavit CV I CC. Je to spíš pro zábavu ale běží mi na to 2x lednice 24/7, primární je pořád ohřev vody pro 4 osoby v domácnosti 160L bojler, to je to co mi vrátilo investici... Plnohodnotnou fv nechci i když bych si jí mohl postavit sám, papír na to mám ale i tak reálná návratnost u mě je nesmysl. Sklepal jsem to na necelé 3 MW ročně za celý dům a 4 osoby v domácnosti které prozatím Čezu rád zaplatím...Pokud by se situace měla změnit a to by musela zcela zásadně což si nemyslím tak v budoucnu třeba ještě něco menšího udělám...

Ten můj střídač hučí taky dost, ale v garáži, tak to neřeším. Baterky mám propojený kabelem od startéru z Favorita.

Kdysi jsem v nějaký výuce řízení procesů do toho byl zavlečen, ale bylo to nedobrovolný a příliš vědomostí jsem si neodnesl. Pokusil jsem se to použít, ale pak jsem se na to vybodl. V tomhle případě, kdy je rychlost vzorkování prakticky shodná s potřebnou reakční dobou, by to asi ani fungovat nemohlo.

Už to tu někdo zmínil, koukal jsem na to, ale osobně si radši píšu kód sám. Začal jsem o tom uvažovat, ale momentálně mám ještě pořád co vymýšlet na stávajícím systému.

Děkuju, zkusím na to mrknout. Akorát si nejsem jistej jak to integrovat s tím mým starým hw. 😕

Ahoj, jestli myslíš ten AC regulátor, tak to je LSA-H3P15YB přesně jak se píše na obalu. Mám od neven.cz .... ale ještě jsem to ani nepřipojil.

díky, chci kouknout na parametry a co vlastně umí. Taky hledám něco pro regulaci výkonu ve 3 fázích pro spirály do boileru.

@@MrPetr64 Dneska jsem to zkusil pripojit a prvni zjisteni je, ze na signal "0-10V" to reaguje az tak od 2V. 😀

Ten režim 0-5V by měl být asi nejvhodnější. Ve spec. píšou že do 0,7 V je to jakoby OFF (což je fajn, že to jde úplně vypnout), a nad 0,7 V to "Sepne" na nejnižší výkon. Já bych to chtěl ovládat digitálně. Takže z centrály (boiler mám cca 15mDaleko) via RS485 do seriového UARTu v Arduinu Due, které má DA převodník, který by dělal těch 0-5V (DA převoník je 12 bitový, čili 4096 úrovní). Můžeš vyzkoušet tu krabičku v zapojení s potenciometrem a kouknout na průběh napětí (tvar) když budeš měnit výkon z 0-100%? Jestli je to sinus nebo jiny průběh - pokud to bude hladký sinus ja bude se jen měnit amplituda e to Super :), pokud to bude "uřiznuté" jako třeba v regulatoru s triakem tak to asi nemá cenu kupovat, to stačí zbastlit.

Nemyslím si, že by to dělalo sínus. Vůbec se to nehřeje.

Hmmm.... zajímavý. Takže bych měl aspoň zkusit měřit RMS abych mohl zkontrolovat, co dělá měnič pod zátěží. A čím blíž budu ke 100% na triaku, tím spíš bude střídač happy, že jo? Možná bych ho pro menší výkony mohl nechávat zatíženej jenom 250W.... Děkuju! :-)

Stridacu to bude nejspis uplne jedno... Pokud teda neni az "moc chytrej" On se o ty zatezi za tou triakovou regulaci "dozvi" az na ni budes mit nastaveno 50% a vic (pokud jak predpokladam ma zpetnou vazbu na vrcholu sinus. prubehu) A prave proto ta regulace nebude linearni. Tech cca 50% na triaku bude zpusobovat skokovou zmenu. Zjednodusene by se dalo rict ze to bude linearni od 0% do 49% na 50% to houpne do plusu a od 51% do 100% to bude jeste pridavat. Ano pokud budes merit vystupni napeti RMS multimetrem uvidis ze pri zatezi s triakem nebude vystupni napeti menice tak stabilni jako kdybys k nemu pripojil 100W zarovku + dalsi 100W + dalsi a tak dal...

Ahoj, sám jsem zvědavej jak to dopadne. Mám na tom střídači i oběhový čerpadlo, takže ten sínus fakt potrebuju udržet. 😆

Tak to už jsem dvakrát zvědavej 😀protože co jsem koukal do mrtvol měničů, tak čistý sinus se dělá pomocí zvyšující a snižující se pwm, z toho je poskládaná sinusovka a za tim je ještě filtr. Ty mezi průchodama nulou budeš odpínat zátěž, to bych byl jako měnič nadšenej :)) Aby to nevyvolávalo nějaký pýky a nezrušilo čerpadlo. Kdyby to nevyšlo, tak bych ještě zkusil jít cestou modulu EGS002, stojí 150 a za něj se připojí jen Hmůstek. Kdyby se trochu hráblo do zapojení toho modulu, možná by to mohlo napájet spirálu rovnou.

@@Techsajt Topny teleso je ta "nejmirumilovnejsi" zatez co muze byt - odporova zatez... proud je ve fazi s napetim.... pokud je jeho prikon nizsi nez vykon menice niceho bych se nebal... A obzvlast kdyz je menic nizkofrekvencni transformatorovej... Ty sou dost odolny :o)

Panel na priamo je možne napojiť je to v pohode prevádzkujem to asi rok a v pohode to funguje .topí akumulacku 2000l

Možný to je, ale není to efektivní. Kdybys tam měl aspoň regulátor Vmp, tak získáš mnohem víc tepla při špatným počasí.

Ahoj, děkuju, jsem si toho rizika vědom, ale doufám, že 500W řizený záteže na 2kW střídači s klasickým trafem by přecejen fungovat mohlo.

Takže abych to dobře pochopil..... natáhl sis trubky na střechu, přistavěl vedle bojleru 300l nádrž, překopal rozvody teplý vody a propojil to s topením. A moje řešení se ti zdá složitý? Pěkný! :-D Já chápu, že fototermika má lepší účinnost, ale právě kvůli složitosti instalace jsem se na ni vykašlal. Ty FV panely dneska už dokážu regulovat tranzistorovým obvodem, je to jednodušší než ty relátka a dokonce i levnější.

Nič sa neprekopávalo, boiler je súčasť plynového kotla 45l, kotol ho vie pri odbere kontinuálne dohrievať. Jediné čo sa robilo je prívod z toho 300l zásobníka do kotla alebo na výstup z kotla cez trojcestný ventil. Vodu v tom 300l zohrieva iba slnko. Veľkosť kolektora je 1,8 x 2,7m. Každý deň keď je slnko, pripravý 300l teplej vody bez dokúrenia asi osem mesiacov. Ale funguje to tak bezproblémovo ako plynový kotol, že to ani neuvedomujeme. V natiahnutí dvoch zaizolovaných nerezových eurotisov nevidím ako moc roboty navyše oproti dvom vodičom. Navyše sa to aj prejavilo na spotrebe plynu i elektriny keďže si o tom vediem knihu.

@@richardpetrovic8941 No dobře, ale kdybych tohle chtěl dělat já, tak měním plynovej kotel za novej a místo elektrickýho bojleru bych dával 2x větší nádrž. To jsou docela velký investice, který se vrátí až bůh ví kdy. Prostě každej vycházíme z jiný počáteční situace. Nevím, co na tom je k nepochopení.

Vráti sa mi to za sedem rokov, pri súčastných cenách, vychádzam z trojročnej prevádzky a úspor na plyne i elekrike. Samozrejme ak by to montovala firma bola by návratnosť okolo dvadsať rokov. Je jasné že každý má inú počiatočnú situáciu a z tej musí vychádzať. Ale zo skúseností viem že tieto systémy sa bežne kombinujú.

Dobrý den, kombinuju 3 způsoby napájení - 500W ze sítě na noční proud, 400W DC přímo z panelů a 250W vytěžování měníče 230V, když běží a nemá nic lepšího na práci. Do bojleru potřebuju obvykle dodat cca 4-6kWh za 24h, na to vůbec není potřeba mít ve spirále 2kW. Ohledně nebezpečí požáru - je potřeba dodržet nějaký pravidla, aby se někde na vedení nemohl udělat elektrický oblouk. Do cca 100-120V je to riziko docela malý, ale teď používám 180-210V a tam už by se mohlo něco stát. Na 300V je už bezpodmínečně potřeba vést kladný a záporný pól zcela odděleně. Jinak jste se asi dovtípil, že výrobky jako je Siton považuju za vyhozený peníze, ale to je každýho věc, co chce použít.

Máme doma Dražice OKCV 200 a vypustit ho občas není problém, takže pokud mi to má nějak rozumně natopit fotovoltaika, tak v mém případě by to asi nestačilo. Ale tak každý to má jinak. V zimě se nahřívá z výměníku.

Jo, prázdnej 200l bojler je tak 10kWh, to už chce nějakej výkon, aspoň 1.5kW.

Tecomat znám, určitě je i pár dalších výrobců, který se dají sehnat z druhý ruky levně, ale to jde o náhodu. Já tu záměrně zmiňuju systémy, který člověk koupí levně i bez náhod.

Podle toho co jsem zahlédl to vypadá že hodnoty vyčítá přímo z MPPT regulátoru po Modbus RTU.

Zajímavej tip! A ano, používám napěťový děliče. Je to přibližný, ale porovnávám to vždycky s multimetrem a v definici vstupu rovnou dávám přepočet na reálný volty.

Vyčítal bych rád, ale strídač Kemot to neumí a regulátor na DC větev vúbec nemá procesor, takže taky nic.

Dělám co můžu. 😆

Nerentabilní je pouze nechat si fotovoltaiku namontovat od šmejdů. Na to jsou vždy potřeba dva - vychcanej obchodník a hloupej zákazník. Já měl na ohřev vody v bojleru návratnost "investice" půl roku.

Dobra otazka, teoreticky se to muze stat, ale rekl bych ze spis vyjimecne. Ono totiz to je tak, ze kdyz uz termostat sepne, tak samozrejme topi odspodu, takze bojler se pak natopi na nastavenou teplotu celej. Udelal jsem v SW takovou pojistku, ze kdyz je malo slunicka (nejede menic) a voda na vrsku bojleru ma pod 40°C, tak se i pres den pusti dotapeni na 250W.

Tak uz vim jak to je: Staci mit ze solaru treba 1.5kWh na to, aby se spodni teplota dorovnala k vrchni, ale pak se ta voda uz celkove nestihne ohrat, takze mam ted plnej bojler vody kolem 39-40 stupnu. Nic moc, ale da se to.

Jo, máme pekelně tvrdou vodu, pračka i kohoutky věčně zacpaný. Ohledně pruhů doporučuju moje poslední vánoční video, všechno se tím vyjasní.

Taky jsem z toho byl zmatenej, ale ověřoval jsem to několikrát multimetrem a to měření nekecá. Nakonec jsem dospěl k závěru, že ty zrcadlový grafy dělá stabilizovaný celkový napětí v udržovacím režimu, protože při vybíjení to je naprosto OK.

To je jasný, ale překvapilo mě, že ty napětí v nabitým stavu tak ochotně plavou. To člověk na jedný baterce dneska nemá jak naměřit.

Triakový regulátor 2 je nastavený max výkon slunce občas stáhnu výkon abych vytěžil i pod mrakem.

Jakej k tomu máte měnič?

@ 4 roky jsem používal měnič vlastní výroby cca max 1kw a podepřený olovem a za ušetřené peníze jsem koupil lifepo4 24V 2,5kw a hybridní měnič carspa 3kw s mppt regulátorem z hadexu Opava. Zatím jsem z panelů cca 1200w teoretických získal max 1kwh zbytek může jít z baterie ale radši využíván tak 700w na bojler(1500w) a přes den dobíjím baterii pro použití v noci. Mám omezený prostor na zahradě proto nemůžu použít víc panelů ale zatím to stačí.

To je zajímavý, používáte to jenom na bojler nebo i na něco dalšího?

@ Po dobití baterie používám i přes noc 2 neregulovanou větev230V z jednoho měniče napájím tím drobné spotřebiče počitač, topení v dílně částečně pod zemí přes noc na udržení teploty cca13st pro zvířata topení k nohám(čtverec deska z odporového drátu cca 30w). Peltiéry k zachycování vlhkosti a topení, grov světla pro sazeničky....to co je aktuální

Nezaregistroval, dekuju za upozorneni, zkusim se mrknout.

Dobrý den, 250W samozřejmě bojler nenahřeje, ale ve videu se zmiňuju, že bojler v tu chvíli zahřívám ze dvou zdrojů - část panelů mám napojenou přímo (reálně max cca. 420W) a těch 250W je tam jenom na doplňkové využití přebytků z měniče 230V, který má svoje panely zvlášť. Dohromady to tedy dává přes 650W a můj odhad je, že v létě to dokáže vyrobit až 5kWh. To už odpovídá pokrytí běžné celkové denní spotřeby bojleru v naší domácnosti. Je ale potřeba si uvědomit, že i 250W využitých v bojleru představuje ročně úsporu elektřiny třeba za 1500 - 2000Kč.

@ děkuji vím o té úspoře jen mě zarazilo těch 250W každá Kč se počítá

Taky v OBI, jako to relé. :-D

Termostat mám jen jeden a je připojenej na tu větev z nočního proudu. Ostatní regulace je udělaná softwarově, ale při tomhle výkonu to není nějak extra nebezpečný, přetopit bojler by trvalo několik dní, pokud by k tomu vůbec došlo. Jinak k tomu plynulýmu řízení.... modul na to asi výstup má, ale tu silovou část bych musel vyrábět, na což nemám momentálně čas. Dvě relé prostě musí teď stačit.

Hlavně ať se to nedoví moje žena, ta by to určitě chtěla zkoušet. Kdybych měl starou vanu, udělám nám z ní elektrickou retro formulí pro děti. 🤩

Dobře víme, že by to nebyla jediná příležitost. :-D Ještě že se to vlastně nestalo.

Jo tomu věřím, spousta pochybných obchodniků se snaží prodávat nejhorší zmetky za cenu funkčního výrobku a bohužel se jim taková strategie stále vyplácí.

víc jak 1/20 kapacity u 70Ah řekněme 4A. Pokles napětí 1V je podle ohmova zákona 250mOhm vnitřního odporu. Nová má tak 3mOhm, to musí být uplný šrot jestli to má 250mOhm a uletí o 1V.

Dobrý den, s tím mikrocyklovanim se názory různí, každopádně kdybych s autobateriemi vydržel 3 roky, budu to považovat za úspěch. Zatím baterie bedlivě pozoruju a čekám co to udělá. 🤭

@ Vyřešil jsem to zdrojem přesného napětí napojeného na síť a když pokleslo napětí ze slunce tak se to napájelo ze sítě měl jsem to nastavené na13.5V neboť olověná baterka po smrti(méně než 20% původní kapacity) sloužila jako zenerka pro měnič.U litiovky lifepo4(24V 100Ah) mám nastavené napětí 25.2V aby se nevybila úplně a když telefonem zakážu vybíjení kvůli mikrocyklům tak při mraku nastupuje zdroj napětí.

@@karelcerny1813 Zajimava inspirace, dekuju. Budu na to myslet pri nastaveni vytezovace.

Chytre zdroje tvrdi, ze kalciova baterka plynuje az od 14.6V, takze kdyz ji "nebalancerem" udrzuju pod timhle napetim, tak bych teoreticky dolivat az tak nemusel, ne? Ten rozdilnej vnitrni odpor poznam docela dobre na vybijeci charakteristice, coz vypada zatim OK - ani jednu z tech baterek jsem dotedka nemel pri vybijeni pod 12V.

Dokud se nenabíjí/nevybíjí vysokýma proudama tak vnitřní odpor nehraje moc roli.

@@rm6857 Ten muj menic za to umi vzit celkem pekne, 40A nabijeni a cca 90A vybijeni, ale nevyuzivam to. Pri soucasnym zapojeni je odber maximalne asi 400W, takze baterky pri vybijeni sedi temer na stejnym napeti.

Děkuju za komentář a spoustu informací! Opravdu jenom chvílema lituju svoje rozhodnutí dělat všechno špatně, ale nejlíp si tak ověřím, co si můžu dovolit a co už nemůžu. Bohužel i tak trvají tyhle experimenty dost dlouho, než je nějaký výsledek. Ty dvě baterie, co mám teďka, se mi už docela pěkně rovnají taky na rozdíl cca 0.1V, akorát já jsem na začátku postupoval poněkud divoce - baterku jsem před připojením do série ani nenabil, prostě jsem ji tam dal a zkusil co na to systém. Jinak ohledně provozních napětí se docela shodujeme, ja teďka jedu v rozsahu 12.4 - 14.3V, udržovací napětí 13.7V. Až se to uklidní, zkusím tam dát zase ty dvě shodný baterky a počkat jak si to s nima poradí teď, když už balancer nedělá nesmysly.

Ty baterky, co mám, by měly jít otevřít, mají víčka pod samolepkou. Ale při jejich hodnotě je to skoro zbytečný, prostě zkusim jak dlouho tenhle speciální režim vydržej. Však od čeho by to byl experiment?! 😆

Vím o tom, ale já mám záměrně systém postavenej tak, aby baterky necykloval.

Mě se naštěstí nestává, že bych potřeboval využít kapacitu baterek, takže v podstatě teď jenom hlídám, jestli neodejdou úplně a stačí mi to.

To se asi budeš muset zeptat někoho, kdo nějakej koupil. Já jsem si regulátor vyrobil sám a funguje dobře. Jak máš velkej bojler, že sis pořídil 3kWp?

Dekuju za prispevek, akorat by asi bylo dobry to napsat vic lidskou reci, aby tomu rozumeli i lidi, ktery potrebujou zvysit vzdelani. ;-)

Muzeme to zkusit, kdyby to neslo, zkuste IG.

Řídit to celý podle napětí na bateriích je složitý už teď a to ani nemusím mít velkou kapacitu. Sice před startem měniče monitoruju i napětí před MPPT regulátorem, ale ani to není dost přesný. O vytěžování taky uvažuju, ale nahazování měníče mi nevyřeší. Uvidím co z toho nakonec vznikne. :-D

@ + Právě proto jsem sáhnul po trakčních bateriích do golfových vozítek, které mohou být hluboce vybity a nevadí jim každodenní cyklováni. V zátěži sic prudce vyklesá napětí, ale poté drží s mírným poklesem do vyzkoušené hodnoty, která je nížší než doporučené vybití autobaterie. Proto automobilová v tomto režimu vydrží cca 2 roky, zatímco trakční 6 let. Vyzkoušeno. Monitoring mám skrze wifi do starého tabletu (do počítače už mě to nebavilo), který je přilepen na dveřích "strojovny", což spíš informuje rodinu o tom, v jakém režimu to jede - hlídač napětí lze jedním dotykem odstavit přes ovládání regulátoru, je li nutnost jiného režimu, například přímý ohřev bojleru panely + Siton. Až se daří.

Dneska jsem začal ladit balancer, bude legrace. 😆

@ + jj, pokud se vybíjí na víc jak 50 procent, balancér výrazně prodlouží životnost, což až tak neplatí u velkých kapacit a malých zátěží, kde balancér naopak ukrojí ze životnosti baterií.

@@DL-kc8fc Mam v serii dve ruzny baterky, jedna je starsi 65Ah, druha je nova 45Ah. Ta novejsi je ovsem uz s vapnikem a evidentne ma kazda v nabitem stavu jiny napeti. Myslim, ze si balancerem akorat zadelavam na prusvih. 😀

Tuhle otázku jsem si kladl taky, energie ze solárů sama o sobě je ale levnější než finanční ztráta v kapacitě baterií, takže jediný, co mne reálně zajímá je spotřeba ze sítě když nesvítí sluníčko.