Lidi ja nechci vypadat že žebrám o pozornost ale potřebuji to říct taky. Poslední dobou se cítim prázdně, pomalu mě přestavá bavit kreslení a animovaní, v minulosti jsem se i řezal a často se cítim že nežiju jen existuji.
Pricina deprese je snizena funkce stitne zlazy ktera je zapricinena nedostatkem jodu a prebytecnym stresem a spatnym stravovani. Sam jsem to peklo zazil a dostal se z toho pomoci naturopatie a zadne ty chemicke sracky mi nepomohly ba naopak. Problem je ze ne vdycky to krevni testy na stitnou zlazou ukazou (tsh, ft4,ft3). Nejlepsim ukazatelem je bazalni teplota, cili je potreba si zmerit tepoltu po ranu. Pokud je nizsi nez 36.6 tak je to deprese zapricinena stitnou zlazou. V takovem pripade nefunguji jatra, nevyplavuje se zluc a z toho je ta tezkost a uzkost. Telo neni schopno vstrebat tuky a vitaminy rozpustne v tucich takze je clovek vicemene ziva mrtvola protoze hormony potrebuji tuky.
Zdravím, jmenuji se Filip a je mi 17 let. Už druhým rokem nejspíše trpím depresí. Dle toho co slyším ve videu, že deprese nejsou jen psychická bolest, ale i fyzická - už od 7 třídy mám strašné problémy se vstáváním. Nejhorší pro mě je, vstát do nového dne, místo toho, abych se těšil, že se naučím něco nového na praxích (studuji tesařinu a jsem ve druháku) tak vždy, když dostanu práci, něco nezvládnu. Jsem v kolektivu extrovertů, co jim ty praxe i teorie jdou, nebojí se komunikovat ba naopak jsou až moc živí, troufám si říct, že zažívám šikanu, někdo určitě zná to, když za vámi někdo přijde a ze srandy vás bouchne po zádech. Od nejlepšího kamaráda to chápu, ale když to je nepřetržitě, mlácení do kolena, nohou, rukou. Vždy řeknou, že se mě chtějí snažit naučit chránit, ale oni neznají ten pocit, jak se cítím, já se nechci rvát, obrana je mi k ničemu - jsem extrémní introvert, mluvit více jak s třemi lidmi co mi nesednou mě vysiluje jak psychicky tak i fyzicky, většinou pokud někam nemusím, tak zůstávám doma v teple, dost mi od reality pomáhají videohry, dám příklad: World of Warcraft, ano jsem na tom závislý, ale nikdo nemůže říct, že mi to škodí. Je to pro mě odreagování. Posledních pár měsíců mám myšlenky o tom, jak mě můj život nebaví, nemyslím na sebevraždu, myslím na mou noční můru - práce. Ano, já nedokážu ráno vstát bez problému, představa že půjdou za pár let do práce a budu muset vstávat brzo ráno až do večera je pro mě děsivá. Věty typu "každý se přesto musel přenést, musíš si zvyknout" mi nepomohou. Abych se vrátil ke svému problému, vždy když vstanu nad 10:00 am, (omluvte mě za anglické výrazy, jsem na to už tak zvyklý) tak žádné střevní potíže nemám, v 7 třídě až do dnes většinou do vyučování přijdu později, protože mi není ráno dobře, netěším se do dalšího dne, je to pro mě noční můra. Každý mi říká, že "ty jsi z města a školu máš kousek, my musíme ráno vstávat abychom stihly autobus", jenže oni neznají mé pocity. Až teď jsem si uvědomil, že trpím depresí, proto vyhledám pomoc a pokusím se postupně léčit, ti co depresi nikdy nezažili, to nepochopí. Nepochopí, že jsem introvert, co trpí tolika věcmi. Já bych to ani neměnil, jsem rád, že jsem introvert, ale určitě mě chápete. Já deprese schovávám smíchem, dobrým příkladem je nový Joker v kinech, to je to samé co já. Mezi lidmi se chovám jako extrovert, ale je to štít, přijdu domů a jsem rád, že jsem zase doma v teple, jsem rád, že zase vidím svou milovanou rodinu.
JEŽÍŠ KRISTUS TĚ MILUJE A CHCE TĚ ZACHRÁNIT TO CO TI ŘÍKÁ TY VĚCI, JSOU DÉMONI, JÁ SÁM TO ZAŽÍVÁM. LHALI MI O MĚ SAMÉM, ALE DÁ SE PROTI NIM BRÁNIT. VĚŘ (Velmi důležité!!!) A ŘEKNI: VE JMÉNU JEŽÍŠE!: DUCHU, KTERÝ MI NALHÁVÁ TY VĚCI O MÉM ŽIVOTĚ, SVAZUJU TĚ, ZMLKNI A PŘESTAŇ PŮSOBIT!! MODLI SE K BOHU, ZAČNI ČÍST BIBLI, VĚŘ JI A TVŮJ ŽIVOT NÁPLNÍ LÁSKA A RADOST. TOHLE MŮŽE BÝT TVOJE POSLEDNÍ PŘÍLEŽITOST. AŤ TI BŮH ŽEHNÁ. e-mail: milan.kosarek01@gmail.com
omlouvám se, že vás tady teďka všechny zklamu ale za depresÍ si může každý sám stejně jako já a stejně jako ty ,všechno v našem životě je pro nás darem trestem nebo testem .A depresi vnímáme jako negativní slovo nemám pravdu ? ..Jen vy řídíte své tělo a svou mysl , pokud se budete ale podřizovat své !nemoci ! a brát prášky a hledat smutné obrázky ,číst smutné knižky a chodit sami na procházky ,,,co z toho asi může vzniknout ? Ještě horší stav .jako když dojdu za nemocným do nemocnice , tak mu nebudu kurva íkat jak je na tom špatně to snad ví,ale budud mu radši říkat jak se těším až pujdeme ven nebo až ho matka zase bude jebat za neuklizený pokojík ,nebo všechno ..HLavní je myslet pozitivně bez toho tady opravdu člověk nemá co dělat, dá se bojovat s terorismem dá se bojovat i s myšlenku dá se bojovat se vším .Bez černé ne by taky nebyla bílá .Zkuste se zmenít néééé pro ostatní ale pro sebe ,pokud člověk přemůže sám sebe otevře se mu jiný svět nové možnosti a nabyde dojmu , že je svět jeho a to je ta správna cesta
Strašně mě bolí, jak lidé označují nějakou psychickou nepohodu za depresi. Hrozně často to slýchám a není to nic příjemného, když z vlastních zkušeností vím, že se nejedná jen o nějakou špatnou náladu, nebo o to že je daný člověk na dně. Být na dně je přirozená věc (neříkám, že se to nemusí řešit), čas od času jsme na dně všichni, ale být na dně několik měsíců až let v kuse, je skutečná deprese! Sice je to jen jeden příznak z mnoha, ale pokud je člověk opravdu nemocný, tak tenhle příznak nezmizí jen tak, jako u zdravého člověka. Bude ho pronásledovat všude. Ve škole, v práci, na oslavách, doma a ty zbylé příznaky taktéž. Dochází zde k trvalé změně osobnosti. Například to co člověka dřív bavilo, ho už vůbec nebaví a přijde mu to, jako zbytečná námaha a ztráta času. Energie se výrazně snižuje a to bez ohledu na to, jak dlouho ten člověk spal. Takže je totálně vyčerpaný, jak psychicky, tak fyzicky. Cítí se pořád zbytečný, sám, nepochopený a začne se uzavírat a třeba i izolovat od okolí. Zkrátka si vytvoří svou 'komfortní' zónu. Začne míň jíst (v mém případě nadměrné přejídání). Bude mít problémy se spánkem a celý život bude jednou velkou povinností. Žít bude povinnost... Tyhle příznaky neodezní, když vyhrajete sázku, koupíte si auto, dostanete to co chcete. Neodezní za několik týdnů. Budou trvat v lepším případě měsíce, v horším roky. Takže.. tohle je skutečná deprese. Ale to stejně snad pochopí jen ti, kteří si tím prošli, nebo ještě prochází...
Mám depresi když často brečím,bolí mě hlava,vždy si připadám že nic nedokážu (pesimista taková jsem dřív nebyla) mám špatné vztahy v rodině a jsem kvůli tomu rok jiná. Úzká,smutná,bolestivá holka. Mám depresi? Nedokážu si to říct jestli mám nebo ne
Přesně. Já jsem od 19ti let na antidepresivech, a když občas zkratuju a mám pocity ukřivděnosti..., nikomu na mě nezáleží, všichni mě ignorují, atd..., tak jsem za toho špatného, jako kdybych to dělal pro zábavu, abych si užil, že se můžu do někoho navážet. Takto ke mně přistupuje mnoho zdravých, kteří to nezažili, čest výjimkám! Ale já jim rozumím, ono se nedá vlézt do kůže někoho jiného, ale chtělo by to víc osvěty hlavně pro mladé, kteří si často myslí, že deprese je, jako když má zdravý člověk občas "depku"... :-(
Zažival sem to, máte pocit že všichni kolem vás nemaji pro vas pomoc. A vy se citite sami vtom vším. Ale nejste sami otevřete svoje srdce bohu pánu ježisi kristu on je u vašeho srdce a je připraven vejit když naneho zavolate. On za vás na křizi nesl vase hrichy viny a nemoce slabosti! Vzal to na sebe aby ti dal uzdraveni a spravedlnost vněm kterou kazdy musi mit pred bohem nebo poni touzi kazdy znat boha touzi kazdy ale malo kdo ho prijma a vi kteri trpite temi to depresemi verte ze jezis je vasim lèkařem kterym cas uzdravy vemte bibli čtete novy zakon. A verte vněm ve zdravy ze vas uzdravy a stane tak tvoje vira vnem te zachrani a spasi ;)
Od svých 13 let trpím těžkými depresemi ... Každý měsíc psychiatr i psycholog ... K depresím se ve 14 letech přidala anorexie se kterou sem bojovala rok a půl ... Ve svých 16 letech sem se na štěstí z anorexie vyhrabala a nyní opět bojuji s depresemi které už mám bohužel chronické ... Při čemž mám lepší a horší období ... Nikomu bych to nepřála
tiez ma serie, ked cloveka trpiaceho depresiou ludia oznacuju za leniveho, cudneho, asocialneho... Aspon na chvilu by si to mali skusit prezit. Pribuzni by sa mali aspon snazit nastudovat si wo co go. Nie, nezvladnes, nezabojujes. Nie je to lenivost a ani zla nalada, je to choroba. Potrebuje taky clovek pomoct, ak ma nejakeho muza alebo deti, kamaratku ..
Depresivní člověk odmítající přijmout a převzít zodpovědnost za svůj život je malé dítě zakleté ve skořápce dospělého těla. Dítě toužící po bezpodmínečně lásce a přijetí, kterého se mu z jeho úhlu pohledu nedostalo. Často v mnoha ohledech výjimečné dítě. Citlivé a inteligentní, jehož názory, zájmy a hodnoty "jenom" nebyly v souladu s názory a hodnotami jeho nejbližšího okolí. Jehož někdy ne úplně standardní reakce (stažení se do sebe, výraz smutku a zklamání, či výbuch zlosti z bezmoci a frustrace) na zranění z nepochopení, nepřijetí a nezájmu nebyly z úhlu pohledu rodičů či ostatních zúčastněných oprávněně a přiměřené, protože rodiče vůbec netušili, která bije. Neměli ponětí, co se v jejich dítěti děje a neměli čas, chuť a možná ani schopnost to zjišťovat. Takže to prostě nechali být a označili své dítě za divné a jiné - NEVYHOVUJÍCÍ. To dítě také netušilo, co se děje. Nedokázalo za svou jinakosti objevit svůj dar. Nedokázalo vyjádřit své pocity a potřeby způsobem, který by druzí pochopili, protože ho to nikdo neučil. Nikdo ho nenaučil vyznat se ve svých pocitech. Rozpoznat svoje přednosti a konstruktivně je využít. Protože na to zkrátka nikdo kolem neměl čas a nebo to sám neuměl a neměl potřebu tak činit.
Taková drobná rada všem, kteří zde píší, že mají problémy se zbavit depresí i s práškama. Mě ze všeho nejvíce pomohla psychoterapeutka, paní Tereza Adámková (které tímto velice děkuji), se kterou jsem se naučila zvládat svoje obavy, popisovat svoje city, najít v sobě kladné věci a celkově vnímat svět kolem sebe optimisticky. Najděte si také někoho takového.
Podľa mňa je to perfektné video, aj čo sa týka popísania tých príznakov, ktoré človek prežíva a má. Človek má potom pocit a cíti sa na chvíľu lepšie, že nie som v tom sám a nie som jediný, čo niečo také prežíva. Škoda, že voči ľuďom s psychickými problémami je ešte stále toľko predsudkov a niektorí to ešte stále nevedia pochopiť alebo sa ani nepokúsia aspoň súcitiť, prejaviť empatiu, podporu. Poznám sám tieto stavy a viem, aké to je, keď človek pociťuje tú obrovskú prázdnotu, že ho už ani nepoteší prechádzka niekde v prírode, kde chodil rád a vedel tam načerpať dobrú energiu alebo lepšie myšlienky. Ako by sa strácal celý zmysel života a nemáte chuť ani pracovať do budúcnosti na sebe. Aj vzťahy s ľuďmi vám prídu aké si iné, nemáte chuť sa ani stretávať s niekým, koho máte radi a pri kom vám je za normálnych okolností dobre, ste proste neskutočne otrávení a všetko vás rozčuľuje, úplne každá maličkosť a ani neviete, či kontaktovať svojich známych alebo nie, lebo máte pocit, že vám nepomôžu a nepochopia vás. Nemáte chuť byť ani v byte, ale ani niekde ísť medzi ľudí, proste človeku nie je nikde dobre. Stále rovnaká nálada, nechuť aspoň niečo začať, silná frustrácia zo všetkého, ste niekde medzi ľuďmi a ani nevnímate, že tam ste, ako keby ste robili všetko automaticky a pritom ani nevnímate tie pocity ľudí, ako reagujú, robíte to tak nejako strojovo a bez emócii, nejakého zážitku. Je to také zastreté myslenie, silná únava, človek je niekedy rád, keď spraví základnú hygienu a prežije deň relatívne bez toho, aby mu bolo až tak veľmi zle. U mňa je to osobne taká obrovská prázdnota a pocit, že nič tú prázdnotu nezlepší a nezaplní. Bohužiaľ sa to niekedy objavuje, keď je človek už najviac rozbehnutý a objaví sa to v tom najmenej vhodnom okamihu. A keď sa z toho dostanete, ste vďačný, že môžete cítiť pokoj a konečne sa začať tešiť z maličkostí. V tom momente neriešite hlúposti a ani zbytočnosti, ale je vám dobre, aj keď nič zmysluplné aktuálne nerobíte. Ja by som rád motivoval každého, aby sa nevzdával a pracoval na tom, aby sa z toho postupne dostal, viem, že sa to dá, aj keď to vyzerá nemožne v tom momente, ale je cesta z toho von. A hlavne dodržujte liečbu a nemanipulujte nik s liekmi bez vedomia lekára, lebo vám to spôsobí viacej utrpenia ako dobra. Myslite na to, že je vám len prechodne nanič a že to všetko pominie a bude vám dobre.
co znamena,kdyz uz mas kvuli depresi fyzicke bolesti,jako k cemu to pak muze privest? ja jsem zacala mit uz furt,napr: bolesti zaludku,hlavy,zad,a buseni srdce..
Eva Ashumova Mě bolí třeba často hlava, skoro nespím, nejím.. Za měsíc jdu k psychiatrovi pro antidepresiva, a jinak už chodím 2 měsíce ke psycholožce 😐 Nemám nikoho komu bych věřil a řekl to tomu člověku. Jediný člověk, kterému věřím je psycholog vázaný lékařským tajemstvím.
znam to,vsechno co ona rika,bylo popravde,a snazim se dostat se z deprese uz 3 roky,ale je to opravdu tezky boj,a proste ta mrcha nechce odejit z me hlavy a z me duse,kvuli ni se proste oddaluju od lidi,od mych oblibenych vecech,nemam chut k jidlu,ty poruchy spanku,no a vetsinou ve hlave SMRT,SMRT,SMRT.. a mam kazdy den hodne stresy,deprese,CHCI se z toho dostat,abych zase jako minule neskoncila zase v nemocnici,NECHCI,aby vyhrala! Lidi,kdybyste meli nejake rady,jak se z toho dostat ven,prosim,napiste mi na komentar,budu nejvic stastna <3 drzim vsem strasne moc palce,nedovolte ji vyhrat,a nedovolte,aby Vam sahla zivot! Preju hodne sil! :)
Me pomohla pokazde asentra 1 tabletka rano a do6 týdnů jsem byl celkem zdravy. Bohužel tam je velký problem, nejde dosahnout orgasmu, takže blby no ale aspon hlava uvazuje normálne a ne jen jakto skoncovat. Mejte se držím palce.
Jsem přesvědčen, že hlavní, zásadní pomoc v různých těžkostech ve kterých se člověk může nacházet, je víra a láska. Možná to zní trochu zvláštně, a taky otřepaně, ale tyto atributy života jsou pro jeho správné fungování, opodstatnění prostě ničím nenahraditelné. Bez tohoto se život stává prázdným, nesmyslným, a vlastně z určitého pohledu i zbytečným, aspoň tedy pro někoho, kdo je schopen si tyto atributy uvědomit. Mít víru v něco, co mi dává sílu žít, a to neustále, mít rád sám sebe, a pochopitelně i druhé, tak jako sebe, a vnímat i přijímat lásku od druhých, pokud je. Nic jiného lepšího nikdo neobjevil, nevymyslel, a nic lepšího už nikdo ani neobjeví, a ani nevymyslí, i kdyby se o to snažil jak chtěl. Kdyby někdo nevěřil, že by právě to zmíněné mohl v životě mít, byl přesvědčen, že v jeho životě láska není, a není v co by mohl doufat, aby mu to pomohlo, pak bych si vyčítal, kdybych nezmínil Jméno, jež jako jediné, bylo dáno mezi lidmi k jejich záchraně, a to je Ježíš Kristus. Kdo má Krista ve svém životě, má vše co pro život potřebuje, ať už je nebo není v depresi, ať už má rakovinu a šílené bolesti, nebo v depresi není, nebo rakovinou netrpí, atd. Víra a láska, je život, je Kristus, bez toho, bez Něj, je to "cesta" do nikam.
Pomáhají i modlitby, zvlášť když se nad Vámi modlí kněz, pastor a nejvíc láska a pochopení druhých, mít pravé přátele, kterým můžete říct pravdu o svých stavech..
Na základě svého vlastního příběhu života si myslím, že je hloupost, že člověku pomůže z deprese "kouzelný prášek" naplněný svinstvem..... tyhle věci za sebou mám. v první řadě musí člověk sám chtít s tím něco dělat a nespoléhat jen na to, že to vyřeší jen ten prášek , doktor či psycholog .... mám 3 dg. a na nohy mě rozhodně léky nepostavili.
Samozřejmě že lék sám to nevyřeší, ale já kdybych nezačal brát Asentru, tak tady už nejsem. Asentra mi napravila působení chemie v mozku a když jsem začal normálně uvažovat snažil jsem se napravit i věci díky kterým jsem se do deprese dostal. Bohužel se to nepodařilo. Takže se stále léčím léky a musím se sebou něco začít dělat, což je to nejtěžší. Ale léky jako základ vybabrání z deprese být musí, mozek neprodukuje díky nemoci serotonin a další chemické látky a tělo se z toho nedostane. Přirovnal bych to k té omílané zlomenině. člověk dělá kraviny a zlomí si nohu, ta musí být v dlaze nějaký měsíc a pak když se mu uzdraví se musí chovat tak aby se nezlomila zase. Tak to vidím já, pacoš asi 5 let na Asentře s dvěma ročníma přestávkama.
Vím o čem je řeč a ten,kdo toto šílenství způsobené démonickými silami nezažil osobně ,jako i já,neví o co gou.........jediný a super účinný lék,je pouze v JEŽÍŠI KRISTU- který na tyto zlé síly platí. Člověk je strháván v neviditelné spirále stále dolů,kde ho to svírá a drtí a nedovoluje svobodně se nadechnout douškem radosti a štěstí z mála....všeho se leká,uzavřen pod pokličkou strachů ze všeho možného aopravdu prosím,nesmějte se lidem v tomto děsivém stavu,oni potřebují každou pomoc a soucit.Protože někteří opravdu nevydrží tyto stavy a na svůj život si sáhnou......není to dobré řešení,ale vím co to obnáší v životě člověka s depresemi/viz.Kurt Cobain/ap.Jedině Pán Ježíš,dokáže vytáhnout nás ze svírající spirály do výšin,abychom spočinuli v Něm.Dárci věčného života a vykoupení.On ,je Pá.Ámen...K.L.H.
Lidi ve středočeském kraji trpí daleko více depresemi ,lidi tam žijí maličko jiný život.Málo přátěl a žijí v negativní energii,pomluvy a konflikty v práci atd ..
Já už jsem zažil stavy, které se dají označit slovem deprese, a vlastně se mi v jakýchsi životních intervalech, ty deprese i opakují. Člověk se v těchto stavech většinou moc dobře necítí, nezřídka k tomu dopomáhá i to, že se neprojevuje jako většina lidí kolem něj. To například znamená, že se spontánně nesměje věcem, kterým se směje většina, ačkoliv si třeba uvědomuje, nebo chápe, proč se druzí smějí, nebo že ho přirozeně nebaví věci, které aspoň na první pohled baví většinu a další. Člověk si prostě připadá v určitém smyslu jiný, možná divný, možná jako blázen. Deprese se pak většinou více prohlubuje ve shodě s tím, když si nejenom že všimne toho, že se nechová, neprožívá jako většina kolem něj, ale když si to začne sám sobě vyčítat, rmoutit se v sobě kvůli tomu, že přirozeně není, nebo v danou chvíli neumí být jako ti okolo něj, vyčítá si svoje odlišování se od ostatních, bere to jako jakési svoje selhání. Deprese aspoň tedy co se týká prožívání opravdu není něco, o co by člověk nějak stál, a když to řeknu jinak, pokud by člověk věděl, že v tom stavu bude permanentně mnoho let, vlastně do konce svého života, tak jsem přesvědčen, že většina lidí by si raději zvolila smrt, než život v depresi. Jak se ale říká, že ve všem "špatném" se dá najít i něco dobré, užitečné, tak to platí i o depresi. To co dobrého, užitečného může deprese člověku do života dát, bude dosti záležet na tom, co všechno si z ní dokáže člověk depresí navštívený vzít, přijmout od ní, naučit se od ní. Někdo, kdo depresi nikdy neprožil, je vlastně z mého pohledu v životě chudším člověkem než ten, kdo jí prožil. Je chudší o všechny ty myšlenky a pocity, chápání různého, které člověk v depresi měl ať už o sobě, svojí rodině, svých přátelích, známých, světě ve kterém žije o Bohu a další. Ten kdo depresi prožil, nebo zrovna prožívá, si může být mnohem lépe vědom toho, o čem všem asi píšu. Ani migréna není příjemná, ani bolest zubů, a mnoho jiných věcí, a kdybych měl mít migrénu bez ustání mnoho let, tak bych určitě chtěl zemřít, ale stejně jsem rád, že jsem i takové věci jako migrény a bolesti zubů v životě prožil, a dost pravděpodobně ještě prožiju, protože mi to přes to všechno, jak nepříjemné to bylo a je, přineslo i něco dobrého, užitečného, rozšířilo mi to mé vlastní vědomí. Pokud někdo prožil depresi, nebo jí třeba nyní prožívá, nemějte k ní jenom negativní postoj, i když třeba byla nebo právě teď je hodně ale hodně moc nepříjemná, ona vás totiž mohla nebo může udělat o dost bohatším, než jak jste byli, než vás ta deprese navštívila. Záleží na přijetí. Lidé co v životě prožili velice těžké období, ať už to mělo různé příčiny často mluví o tom, že po těch obdobích začali vidět některé věci jinak, začali si určitých věcí, které před tím spíše nevnímali, ignorovali, vážit, nebo aspoň více vážit. S depresí to může být něco obdobného. Vážím si toho, že jsem v životě nezažil jenom prosluněné a teplé dny, ale i deště, bouřky, zimy, jsem opravdu rád za to, že si mohu uvědomovat.
super napsáno, je večer a je mi dobře, ráno vím že bude opět peklo. Teď depresi vidím z jiného pohledu, říkám si jak budu zítra bojovat, ale každé ráno je stejné peklo. Zítra vstávám 4:45 naštěstí jedu autem přes celou republiku kde pracuji. Kupodivu mi ráno nevadí řídit i když se tvářím jako na pohřbu a je do breku, ruce se klepou, ale naštěstí jen vevnitř, zřejmě ty nervy, špatně se dýchá, občas se musím nadechnout ze všech sil a zadržet dech, to trošku pomáhá, ale jen na chvilku. Řízení je kupodivu jediná činnost, která mi při depresi nevadí. Přemýšlení, hýbání se, dělání čehokoli je obrovské vypětí. Bral jsem Asentru asi 4 roky, ale jeden velký vedlejší účinek se nedal skousnout, proto mám týden a půl Waldoxan, zatím nálady horší, ale to bývá při začátku léčby, vydržet a snad bude líp. Pokud někdo má zkušenosti s Waldoxanem prosím o napsání, dík.
Waldoxan beru měsíc ale nepomáhá. Zkouším proto ráno ještě asentru, ta pomůže na deprese ale zase zruší orgasmus. Budu zase eunuch ale aspon bez deprese. Už se to fakt zase nedalo. 2 roky jsem asentru bral pak vysazeni na dva měsíce a propad na dno. Snad budu za měsíc ok.
Lidi ja nechci vypadat že žebrám o pozornost ale potřebuji to říct taky. Poslední dobou se cítim prázdně, pomalu mě přestavá bavit kreslení a animovaní, v minulosti jsem se i řezal a často se cítim že nežiju jen existuji.
Ach joo..je premozitelna?
Kiez by to ti "zdravi"pochopili a prestali ich odsudzovat...moze prist v akomkolvek veku...mania, ...
Přesně 🥺
A ludia radi kopu do slabych clankov co je dost smutne..
az na to ze ty leky opravdu v tezke depresi stejne nepomahaji
Deprese je děsná😔zlatej covid
Mívám pocity méně cennosti,že nic neumím, nic nezvládám. Občas jsi říkám, že by bylo možná lepší kdybych nežil.
Odvaha podrezať si žily.
me rika muj syn, ze jsem na nej hnusna a nemam ho rada
41 disliků dali lidi bez empatie, kteří nikdy nezažili těžké až extrémně těžké deprese.
Pricina deprese je snizena funkce stitne zlazy ktera je zapricinena nedostatkem jodu a prebytecnym stresem a spatnym stravovani. Sam jsem to peklo zazil a dostal se z toho pomoci naturopatie a zadne ty chemicke sracky mi nepomohly ba naopak. Problem je ze ne vdycky to krevni testy na stitnou zlazou ukazou (tsh, ft4,ft3). Nejlepsim ukazatelem je bazalni teplota, cili je potreba si zmerit tepoltu po ranu. Pokud je nizsi nez 36.6 tak je to deprese zapricinena stitnou zlazou. V takovem pripade nefunguji jatra, nevyplavuje se zluc a z toho je ta tezkost a uzkost. Telo neni schopno vstrebat tuky a vitaminy rozpustne v tucich takze je clovek vicemene ziva mrtvola protoze hormony potrebuji tuky.
Zdravím, jmenuji se Filip a je mi 17 let. Už druhým rokem nejspíše trpím depresí. Dle toho co slyším ve videu, že deprese nejsou jen psychická bolest, ale i fyzická - už od 7 třídy mám strašné problémy se vstáváním. Nejhorší pro mě je, vstát do nového dne, místo toho, abych se těšil, že se naučím něco nového na praxích (studuji tesařinu a jsem ve druháku) tak vždy, když dostanu práci, něco nezvládnu. Jsem v kolektivu extrovertů, co jim ty praxe i teorie jdou, nebojí se komunikovat ba naopak jsou až moc živí, troufám si říct, že zažívám šikanu, někdo určitě zná to, když za vámi někdo přijde a ze srandy vás bouchne po zádech. Od nejlepšího kamaráda to chápu, ale když to je nepřetržitě, mlácení do kolena, nohou, rukou. Vždy řeknou, že se mě chtějí snažit naučit chránit, ale oni neznají ten pocit, jak se cítím, já se nechci rvát, obrana je mi k ničemu - jsem extrémní introvert, mluvit více jak s třemi lidmi co mi nesednou mě vysiluje jak psychicky tak i fyzicky, většinou pokud někam nemusím, tak zůstávám doma v teple, dost mi od reality pomáhají videohry, dám příklad: World of Warcraft, ano jsem na tom závislý, ale nikdo nemůže říct, že mi to škodí. Je to pro mě odreagování. Posledních pár měsíců mám myšlenky o tom, jak mě můj život nebaví, nemyslím na sebevraždu, myslím na mou noční můru - práce. Ano, já nedokážu ráno vstát bez problému, představa že půjdou za pár let do práce a budu muset vstávat brzo ráno až do večera je pro mě děsivá. Věty typu "každý se přesto musel přenést, musíš si zvyknout" mi nepomohou. Abych se vrátil ke svému problému, vždy když vstanu nad 10:00 am, (omluvte mě za anglické výrazy, jsem na to už tak zvyklý) tak žádné střevní potíže nemám, v 7 třídě až do dnes většinou do vyučování přijdu později, protože mi není ráno dobře, netěším se do dalšího dne, je to pro mě noční můra. Každý mi říká, že "ty jsi z města a školu máš kousek, my musíme ráno vstávat abychom stihly autobus", jenže oni neznají mé pocity. Až teď jsem si uvědomil, že trpím depresí, proto vyhledám pomoc a pokusím se postupně léčit, ti co depresi nikdy nezažili, to nepochopí. Nepochopí, že jsem introvert, co trpí tolika věcmi. Já bych to ani neměnil, jsem rád, že jsem introvert, ale určitě mě chápete. Já deprese schovávám smíchem, dobrým příkladem je nový Joker v kinech, to je to samé co já. Mezi lidmi se chovám jako extrovert, ale je to štít, přijdu domů a jsem rád, že jsem zase doma v teple, jsem rád, že zase vidím svou milovanou rodinu.
Něco podobného jsem zažila, ale deprese jsem neměla. Mně je nejlíp, když jsem sama v posteli v pokoji a poslouchám hudbu.
Mam to stejne
Proc tak vazne vy simulanti, trocha radosti do toho umirani !!!
Karma ta zozere za ziva ak este zijes
+10:24 pozdlzne popri ceste, ne pres ulici ...
Psychopate ven z postele !!!
Lenochove do prace !!!
Vstavejte vy lenochi !!!
Krám jménem FIAT 😁😁😁
JEŽÍŠ KRISTUS TĚ MILUJE A CHCE TĚ ZACHRÁNIT TO CO TI ŘÍKÁ TY VĚCI, JSOU DÉMONI, JÁ SÁM TO ZAŽÍVÁM. LHALI MI O MĚ SAMÉM, ALE DÁ SE PROTI NIM BRÁNIT. VĚŘ (Velmi důležité!!!) A ŘEKNI: VE JMÉNU JEŽÍŠE!: DUCHU, KTERÝ MI NALHÁVÁ TY VĚCI O MÉM ŽIVOTĚ, SVAZUJU TĚ, ZMLKNI A PŘESTAŇ PŮSOBIT!! MODLI SE K BOHU, ZAČNI ČÍST BIBLI, VĚŘ JI A TVŮJ ŽIVOT NÁPLNÍ LÁSKA A RADOST. TOHLE MŮŽE BÝT TVOJE POSLEDNÍ PŘÍLEŽITOST. AŤ TI BŮH ŽEHNÁ. e-mail: milan.kosarek01@gmail.com
omlouvám se, že vás tady teďka všechny zklamu ale za depresÍ si může každý sám stejně jako já a stejně jako ty ,všechno v našem životě je pro nás darem trestem nebo testem .A depresi vnímáme jako negativní slovo nemám pravdu ? ..Jen vy řídíte své tělo a svou mysl , pokud se budete ale podřizovat své !nemoci ! a brát prášky a hledat smutné obrázky ,číst smutné knižky a chodit sami na procházky ,,,co z toho asi může vzniknout ? Ještě horší stav .jako když dojdu za nemocným do nemocnice , tak mu nebudu kurva íkat jak je na tom špatně to snad ví,ale budud mu radši říkat jak se těším až pujdeme ven nebo až ho matka zase bude jebat za neuklizený pokojík ,nebo všechno ..HLavní je myslet pozitivně bez toho tady opravdu člověk nemá co dělat, dá se bojovat s terorismem dá se bojovat i s myšlenku dá se bojovat se vším .Bez černé ne by taky nebyla bílá .Zkuste se zmenít néééé pro ostatní ale pro sebe ,pokud člověk přemůže sám sebe otevře se mu jiný svět nové možnosti a nabyde dojmu , že je svět jeho a to je ta správna cesta
Strašně mě bolí, jak lidé označují nějakou psychickou nepohodu za depresi. Hrozně často to slýchám a není to nic příjemného, když z vlastních zkušeností vím, že se nejedná jen o nějakou špatnou náladu, nebo o to že je daný člověk na dně. Být na dně je přirozená věc (neříkám, že se to nemusí řešit), čas od času jsme na dně všichni, ale být na dně několik měsíců až let v kuse, je skutečná deprese! Sice je to jen jeden příznak z mnoha, ale pokud je člověk opravdu nemocný, tak tenhle příznak nezmizí jen tak, jako u zdravého člověka. Bude ho pronásledovat všude. Ve škole, v práci, na oslavách, doma a ty zbylé příznaky taktéž. Dochází zde k trvalé změně osobnosti. Například to co člověka dřív bavilo, ho už vůbec nebaví a přijde mu to, jako zbytečná námaha a ztráta času. Energie se výrazně snižuje a to bez ohledu na to, jak dlouho ten člověk spal. Takže je totálně vyčerpaný, jak psychicky, tak fyzicky. Cítí se pořád zbytečný, sám, nepochopený a začne se uzavírat a třeba i izolovat od okolí. Zkrátka si vytvoří svou 'komfortní' zónu. Začne míň jíst (v mém případě nadměrné přejídání). Bude mít problémy se spánkem a celý život bude jednou velkou povinností. Žít bude povinnost... Tyhle příznaky neodezní, když vyhrajete sázku, koupíte si auto, dostanete to co chcete. Neodezní za několik týdnů. Budou trvat v lepším případě měsíce, v horším roky. Takže.. tohle je skutečná deprese. Ale to stejně snad pochopí jen ti, kteří si tím prošli, nebo ještě prochází...
Já chcu fakt umřít , už to nedavam
Last Humana with the Brain. Žiješ ?
Mám depresi když často brečím,bolí mě hlava,vždy si připadám že nic nedokážu (pesimista taková jsem dřív nebyla) mám špatné vztahy v rodině a jsem kvůli tomu rok jiná. Úzká,smutná,bolestivá holka. Mám depresi? Nedokážu si to říct jestli mám nebo ne
Znám to
Chci umřít lol
Přesně. Já jsem od 19ti let na antidepresivech, a když občas zkratuju a mám pocity ukřivděnosti..., nikomu na mě nezáleží, všichni mě ignorují, atd..., tak jsem za toho špatného, jako kdybych to dělal pro zábavu, abych si užil, že se můžu do někoho navážet. Takto ke mně přistupuje mnoho zdravých, kteří to nezažili, čest výjimkám! Ale já jim rozumím, ono se nedá vlézt do kůže někoho jiného, ale chtělo by to víc osvěty hlavně pro mladé, kteří si často myslí, že deprese je, jako když má zdravý člověk občas "depku"... :-(
Já podle mě jim až moc, pořád musím mít něco k snědku
Maty já nejsem tlustá, právě naopak jsem podvyživená vazim 49 kg
Kateřina Běčáková a proto pořád zeres :D
Hezky video dekuji
Zažival sem to, máte pocit že všichni kolem vás nemaji pro vas pomoc. A vy se citite sami vtom vším. Ale nejste sami otevřete svoje srdce bohu pánu ježisi kristu on je u vašeho srdce a je připraven vejit když naneho zavolate. On za vás na křizi nesl vase hrichy viny a nemoce slabosti! Vzal to na sebe aby ti dal uzdraveni a spravedlnost vněm kterou kazdy musi mit pred bohem nebo poni touzi kazdy znat boha touzi kazdy ale malo kdo ho prijma a vi kteri trpite temi to depresemi verte ze jezis je vasim lèkařem kterym cas uzdravy vemte bibli čtete novy zakon. A verte vněm ve zdravy ze vas uzdravy a stane tak tvoje vira vnem te zachrani a spasi ;)
Antidepresiva su návykové
Jak které
@@oyasumi.stritico, lexaurin, oxazepan
💊💊💉💉🙃🙃🤢🤢=😓🔫
Od svých 13 let trpím těžkými depresemi ... Každý měsíc psychiatr i psycholog ... K depresím se ve 14 letech přidala anorexie se kterou sem bojovala rok a půl ... Ve svých 16 letech sem se na štěstí z anorexie vyhrabala a nyní opět bojuji s depresemi které už mám bohužel chronické ... Při čemž mám lepší a horší období ... Nikomu bych to nepřála
nemoc jako zlomenina, nebo vypíchnuté oko? vážně?
tiez ma serie, ked cloveka trpiaceho depresiou ludia oznacuju za leniveho, cudneho, asocialneho... Aspon na chvilu by si to mali skusit prezit. Pribuzni by sa mali aspon snazit nastudovat si wo co go. Nie, nezvladnes, nezabojujes. Nie je to lenivost a ani zla nalada, je to choroba. Potrebuje taky clovek pomoct, ak ma nejakeho muza alebo deti, kamaratku ..
Depresivní člověk odmítající přijmout a převzít zodpovědnost za svůj život je malé dítě zakleté ve skořápce dospělého těla. Dítě toužící po bezpodmínečně lásce a přijetí, kterého se mu z jeho úhlu pohledu nedostalo. Často v mnoha ohledech výjimečné dítě. Citlivé a inteligentní, jehož názory, zájmy a hodnoty "jenom" nebyly v souladu s názory a hodnotami jeho nejbližšího okolí. Jehož někdy ne úplně standardní reakce (stažení se do sebe, výraz smutku a zklamání, či výbuch zlosti z bezmoci a frustrace) na zranění z nepochopení, nepřijetí a nezájmu nebyly z úhlu pohledu rodičů či ostatních zúčastněných oprávněně a přiměřené, protože rodiče vůbec netušili, která bije. Neměli ponětí, co se v jejich dítěti děje a neměli čas, chuť a možná ani schopnost to zjišťovat. Takže to prostě nechali být a označili své dítě za divné a jiné - NEVYHOVUJÍCÍ. To dítě také netušilo, co se děje. Nedokázalo za svou jinakosti objevit svůj dar. Nedokázalo vyjádřit své pocity a potřeby způsobem, který by druzí pochopili, protože ho to nikdo neučil. Nikdo ho nenaučil vyznat se ve svých pocitech. Rozpoznat svoje přednosti a konstruktivně je využít. Protože na to zkrátka nikdo kolem neměl čas a nebo to sám neuměl a neměl potřebu tak činit.
nici to cloveka som prace neschopny celetelo kostra boli strastne bolesti 20 hodin denne
aspon má zadarmo klíč :D
Taková drobná rada všem, kteří zde píší, že mají problémy se zbavit depresí i s práškama. Mě ze všeho nejvíce pomohla psychoterapeutka, paní Tereza Adámková (které tímto velice děkuji), se kterou jsem se naučila zvládat svoje obavy, popisovat svoje city, najít v sobě kladné věci a celkově vnímat svět kolem sebe optimisticky. Najděte si také někoho takového.
Někdy i týdny? Já bych spíš řekla, že někdy i roky. Před rokem mi rodiče řekli něco, co je mým zdrojem téhle nemoci, a od té doby to jen přiživují.
Co ti řekli ?
*KAČENKA* Že půjdu do děcáku, protože na mě nemají nervy.
Ale zůstala jsi doma ne ?
*KAČENKA* Ano, ale to, že by se mě jen tak zbavili, pokud bych jim nevyhovovala, mělo docela silný dopad.
A už jsi v pohodě ?
Deprese neni nemoc, ale stav.
Podľa mňa je to perfektné video, aj čo sa týka popísania tých príznakov, ktoré človek prežíva a má. Človek má potom pocit a cíti sa na chvíľu lepšie, že nie som v tom sám a nie som jediný, čo niečo také prežíva. Škoda, že voči ľuďom s psychickými problémami je ešte stále toľko predsudkov a niektorí to ešte stále nevedia pochopiť alebo sa ani nepokúsia aspoň súcitiť, prejaviť empatiu, podporu. Poznám sám tieto stavy a viem, aké to je, keď človek pociťuje tú obrovskú prázdnotu, že ho už ani nepoteší prechádzka niekde v prírode, kde chodil rád a vedel tam načerpať dobrú energiu alebo lepšie myšlienky. Ako by sa strácal celý zmysel života a nemáte chuť ani pracovať do budúcnosti na sebe. Aj vzťahy s ľuďmi vám prídu aké si iné, nemáte chuť sa ani stretávať s niekým, koho máte radi a pri kom vám je za normálnych okolností dobre, ste proste neskutočne otrávení a všetko vás rozčuľuje, úplne každá maličkosť a ani neviete, či kontaktovať svojich známych alebo nie, lebo máte pocit, že vám nepomôžu a nepochopia vás. Nemáte chuť byť ani v byte, ale ani niekde ísť medzi ľudí, proste človeku nie je nikde dobre. Stále rovnaká nálada, nechuť aspoň niečo začať, silná frustrácia zo všetkého, ste niekde medzi ľuďmi a ani nevnímate, že tam ste, ako keby ste robili všetko automaticky a pritom ani nevnímate tie pocity ľudí, ako reagujú, robíte to tak nejako strojovo a bez emócii, nejakého zážitku. Je to také zastreté myslenie, silná únava, človek je niekedy rád, keď spraví základnú hygienu a prežije deň relatívne bez toho, aby mu bolo až tak veľmi zle. U mňa je to osobne taká obrovská prázdnota a pocit, že nič tú prázdnotu nezlepší a nezaplní. Bohužiaľ sa to niekedy objavuje, keď je človek už najviac rozbehnutý a objaví sa to v tom najmenej vhodnom okamihu. A keď sa z toho dostanete, ste vďačný, že môžete cítiť pokoj a konečne sa začať tešiť z maličkostí. V tom momente neriešite hlúposti a ani zbytočnosti, ale je vám dobre, aj keď nič zmysluplné aktuálne nerobíte. Ja by som rád motivoval každého, aby sa nevzdával a pracoval na tom, aby sa z toho postupne dostal, viem, že sa to dá, aj keď to vyzerá nemožne v tom momente, ale je cesta z toho von. A hlavne dodržujte liečbu a nemanipulujte nik s liekmi bez vedomia lekára, lebo vám to spôsobí viacej utrpenia ako dobra. Myslite na to, že je vám len prechodne nanič a že to všetko pominie a bude vám dobre.
chces frajera tak sa ozvi pa cmuc Michal 0919032939
co znamena,kdyz uz mas kvuli depresi fyzicke bolesti,jako k cemu to pak muze privest? ja jsem zacala mit uz furt,napr: bolesti zaludku,hlavy,zad,a buseni srdce..
Eva Ashumova Mě bolí třeba často hlava, skoro nespím, nejím.. Za měsíc jdu k psychiatrovi pro antidepresiva, a jinak už chodím 2 měsíce ke psycholožce 😐 Nemám nikoho komu bych věřil a řekl to tomu člověku. Jediný člověk, kterému věřím je psycholog vázaný lékařským tajemstvím.
Eva Ashumova asi mas depresiu
malem jsem sahla na zivot kvuli ty mrze..
znam to,vsechno co ona rika,bylo popravde,a snazim se dostat se z deprese uz 3 roky,ale je to opravdu tezky boj,a proste ta mrcha nechce odejit z me hlavy a z me duse,kvuli ni se proste oddaluju od lidi,od mych oblibenych vecech,nemam chut k jidlu,ty poruchy spanku,no a vetsinou ve hlave SMRT,SMRT,SMRT.. a mam kazdy den hodne stresy,deprese,CHCI se z toho dostat,abych zase jako minule neskoncila zase v nemocnici,NECHCI,aby vyhrala! Lidi,kdybyste meli nejake rady,jak se z toho dostat ven,prosim,napiste mi na komentar,budu nejvic stastna <3 drzim vsem strasne moc palce,nedovolte ji vyhrat,a nedovolte,aby Vam sahla zivot! Preju hodne sil! :)
Me pomohla pokazde asentra 1 tabletka rano a do6 týdnů jsem byl celkem zdravy. Bohužel tam je velký problem, nejde dosahnout orgasmu, takže blby no ale aspon hlava uvazuje normálne a ne jen jakto skoncovat. Mejte se držím palce.
Jsem přesvědčen, že hlavní, zásadní pomoc v různých těžkostech ve kterých se člověk může nacházet, je víra a láska. Možná to zní trochu zvláštně, a taky otřepaně, ale tyto atributy života jsou pro jeho správné fungování, opodstatnění prostě ničím nenahraditelné. Bez tohoto se život stává prázdným, nesmyslným, a vlastně z určitého pohledu i zbytečným, aspoň tedy pro někoho, kdo je schopen si tyto atributy uvědomit. Mít víru v něco, co mi dává sílu žít, a to neustále, mít rád sám sebe, a pochopitelně i druhé, tak jako sebe, a vnímat i přijímat lásku od druhých, pokud je. Nic jiného lepšího nikdo neobjevil, nevymyslel, a nic lepšího už nikdo ani neobjeví, a ani nevymyslí, i kdyby se o to snažil jak chtěl. Kdyby někdo nevěřil, že by právě to zmíněné mohl v životě mít, byl přesvědčen, že v jeho životě láska není, a není v co by mohl doufat, aby mu to pomohlo, pak bych si vyčítal, kdybych nezmínil Jméno, jež jako jediné, bylo dáno mezi lidmi k jejich záchraně, a to je Ježíš Kristus. Kdo má Krista ve svém životě, má vše co pro život potřebuje, ať už je nebo není v depresi, ať už má rakovinu a šílené bolesti, nebo v depresi není, nebo rakovinou netrpí, atd. Víra a láska, je život, je Kristus, bez toho, bez Něj, je to "cesta" do nikam.
Eva Ashumova Ja sa mám v poslednej dobe presne takto :\... len neviem či je to len chvíľkové v tomto období alebo mám čakať niečo iné a horšie :\
Pomáhají i modlitby, zvlášť když se nad Vámi modlí kněz, pastor a nejvíc láska a pochopení druhých, mít pravé přátele, kterým můžete říct pravdu o svých stavech..
JAK TI JE. už ses dostala s deprese
Na základě svého vlastního příběhu života si myslím, že je hloupost, že člověku pomůže z deprese "kouzelný prášek" naplněný svinstvem..... tyhle věci za sebou mám. v první řadě musí člověk sám chtít s tím něco dělat a nespoléhat jen na to, že to vyřeší jen ten prášek , doktor či psycholog .... mám 3 dg. a na nohy mě rozhodně léky nepostavili.
Samozřejmě že lék sám to nevyřeší, ale já kdybych nezačal brát Asentru, tak tady už nejsem. Asentra mi napravila působení chemie v mozku a když jsem začal normálně uvažovat snažil jsem se napravit i věci díky kterým jsem se do deprese dostal. Bohužel se to nepodařilo. Takže se stále léčím léky a musím se sebou něco začít dělat, což je to nejtěžší. Ale léky jako základ vybabrání z deprese být musí, mozek neprodukuje díky nemoci serotonin a další chemické látky a tělo se z toho nedostane. Přirovnal bych to k té omílané zlomenině. člověk dělá kraviny a zlomí si nohu, ta musí být v dlaze nějaký měsíc a pak když se mu uzdraví se musí chovat tak aby se nezlomila zase. Tak to vidím já, pacoš asi 5 let na Asentře s dvěma ročníma přestávkama.
To je jasné, ale prášky taky pomáhají. :) Jak už je tady řečeno od xmarti21, kdybych nezačala brát prášky , tak tady už nejsem.
Vím o čem je řeč a ten,kdo toto šílenství způsobené démonickými silami nezažil osobně ,jako i já,neví o co gou.........jediný a super účinný lék,je pouze v JEŽÍŠI KRISTU- který na tyto zlé síly platí. Člověk je strháván v neviditelné spirále stále dolů,kde ho to svírá a drtí a nedovoluje svobodně se nadechnout douškem radosti a štěstí z mála....všeho se leká,uzavřen pod pokličkou strachů ze všeho možného aopravdu prosím,nesmějte se lidem v tomto děsivém stavu,oni potřebují každou pomoc a soucit.Protože někteří opravdu nevydrží tyto stavy a na svůj život si sáhnou......není to dobré řešení,ale vím co to obnáší v životě člověka s depresemi/viz.Kurt Cobain/ap.Jedině Pán Ježíš,dokáže vytáhnout nás ze svírající spirály do výšin,abychom spočinuli v Něm.Dárci věčného života a vykoupení.On ,je Pá.Ámen...K.L.H.
Lidi ve středočeském kraji trpí daleko více depresemi ,lidi tam žijí maličko jiný život.Málo přátěl a žijí v negativní energii,pomluvy a konflikty v práci atd ..
Já už jsem zažil stavy, které se dají označit slovem deprese, a vlastně se mi v jakýchsi životních intervalech, ty deprese i opakují. Člověk se v těchto stavech většinou moc dobře necítí, nezřídka k tomu dopomáhá i to, že se neprojevuje jako většina lidí kolem něj. To například znamená, že se spontánně nesměje věcem, kterým se směje většina, ačkoliv si třeba uvědomuje, nebo chápe, proč se druzí smějí, nebo že ho přirozeně nebaví věci, které aspoň na první pohled baví většinu a další. Člověk si prostě připadá v určitém smyslu jiný, možná divný, možná jako blázen. Deprese se pak většinou více prohlubuje ve shodě s tím, když si nejenom že všimne toho, že se nechová, neprožívá jako většina kolem něj, ale když si to začne sám sobě vyčítat, rmoutit se v sobě kvůli tomu, že přirozeně není, nebo v danou chvíli neumí být jako ti okolo něj, vyčítá si svoje odlišování se od ostatních, bere to jako jakési svoje selhání. Deprese aspoň tedy co se týká prožívání opravdu není něco, o co by člověk nějak stál, a když to řeknu jinak, pokud by člověk věděl, že v tom stavu bude permanentně mnoho let, vlastně do konce svého života, tak jsem přesvědčen, že většina lidí by si raději zvolila smrt, než život v depresi. Jak se ale říká, že ve všem "špatném" se dá najít i něco dobré, užitečné, tak to platí i o depresi. To co dobrého, užitečného může deprese člověku do života dát, bude dosti záležet na tom, co všechno si z ní dokáže člověk depresí navštívený vzít, přijmout od ní, naučit se od ní. Někdo, kdo depresi nikdy neprožil, je vlastně z mého pohledu v životě chudším člověkem než ten, kdo jí prožil. Je chudší o všechny ty myšlenky a pocity, chápání různého, které člověk v depresi měl ať už o sobě, svojí rodině, svých přátelích, známých, světě ve kterém žije o Bohu a další. Ten kdo depresi prožil, nebo zrovna prožívá, si může být mnohem lépe vědom toho, o čem všem asi píšu. Ani migréna není příjemná, ani bolest zubů, a mnoho jiných věcí, a kdybych měl mít migrénu bez ustání mnoho let, tak bych určitě chtěl zemřít, ale stejně jsem rád, že jsem i takové věci jako migrény a bolesti zubů v životě prožil, a dost pravděpodobně ještě prožiju, protože mi to přes to všechno, jak nepříjemné to bylo a je, přineslo i něco dobrého, užitečného, rozšířilo mi to mé vlastní vědomí. Pokud někdo prožil depresi, nebo jí třeba nyní prožívá, nemějte k ní jenom negativní postoj, i když třeba byla nebo právě teď je hodně ale hodně moc nepříjemná, ona vás totiž mohla nebo může udělat o dost bohatším, než jak jste byli, než vás ta deprese navštívila. Záleží na přijetí. Lidé co v životě prožili velice těžké období, ať už to mělo různé příčiny často mluví o tom, že po těch obdobích začali vidět některé věci jinak, začali si určitých věcí, které před tím spíše nevnímali, ignorovali, vážit, nebo aspoň více vážit. S depresí to může být něco obdobného. Vážím si toho, že jsem v životě nezažil jenom prosluněné a teplé dny, ale i deště, bouřky, zimy, jsem opravdu rád za to, že si mohu uvědomovat.
Krásně napsané. Souhlasím s Vámi.
super napsáno, je večer a je mi dobře, ráno vím že bude opět peklo. Teď depresi vidím z jiného pohledu, říkám si jak budu zítra bojovat, ale každé ráno je stejné peklo. Zítra vstávám 4:45 naštěstí jedu autem přes celou republiku kde pracuji. Kupodivu mi ráno nevadí řídit i když se tvářím jako na pohřbu a je do breku, ruce se klepou, ale naštěstí jen vevnitř, zřejmě ty nervy, špatně se dýchá, občas se musím nadechnout ze všech sil a zadržet dech, to trošku pomáhá, ale jen na chvilku. Řízení je kupodivu jediná činnost, která mi při depresi nevadí. Přemýšlení, hýbání se, dělání čehokoli je obrovské vypětí. Bral jsem Asentru asi 4 roky, ale jeden velký vedlejší účinek se nedal skousnout, proto mám týden a půl Waldoxan, zatím nálady horší, ale to bývá při začátku léčby, vydržet a snad bude líp. Pokud někdo má zkušenosti s Waldoxanem prosím o napsání, dík.
Waldoxan beru měsíc ale nepomáhá. Zkouším proto ráno ještě asentru, ta pomůže na deprese ale zase zruší orgasmus. Budu zase eunuch ale aspon bez deprese. Už se to fakt zase nedalo. 2 roky jsem asentru bral pak vysazeni na dva měsíce a propad na dno. Snad budu za měsíc ok.