Rozhovory o vesmíru - Supermasivní a mikroskopické černé díry
Vložit
- čas přidán 4. 02. 2021
- Tento měsíc Norbert se Samuelem probírají nedávno zjištěnou přítomnost vody na osvětlené části Měsíce, Norbert vypráví o svém letu v upraveném Boeingu 747 NASA, který ve svém trupu skrývá dalekohled s průměrem zrcadla 2,5 metru a jako hlavní téma si zvolili supermasivní a mikroskopické černé díry, tedy na jedné straně objekty, které nikdo nepředpovídal a jejichž pozorování astrofyzikům dlouhá léta motala hlavu a na druhé straně objekty, o jejichž existenci se spekuluje už desítky let, ale zatím je nepotvrdilo jediné měření.
- Věda a technologie
Veľmi zaujímavé. Ďalší diel môže kľudne byť opäť o čiernych dierach :-)
Rozhovory o vesmíru je skvělý pořad👌Líbí se mi, jak je debata doplněna grafikou a jak pan Kováčik občas vysvětluje pojmy pro méně zasvěcené, aby porozuměli. Pan Werner při rozhovoru neskrývá nadšení a tím dokonale udržuje moji pozornost během celého pořadu. Těším se na další díl.
Zajímalo by mě, jak mohou černé díry ztrácet hmotnost a zanikat.
Děkujem moc!
super diel... taketo zaujimave fakty by som vedel aj hodiny pocuvat
Prosime si pokracovanie o ciernych dierach 😊
Paráda, je to veľmi zaujímavé, tešíme sa na ďalšie pokračovanie
LEN TAK ĎALEJ, držím Vám palce!
Díky moc!
ahoj, bolo by skvelé, keby pridávate rozhovory častejšie :)
Pecka 🙂
tesim sa na dalsi diel (-:
Mam dotaz. Cierne diery prakticky nemaju naboj, lebo vznikli pohltenim neutralnej hmoty. Proti tomu stoji tvrdenie, ze akrecny disk sa zahrieva a tym padom ionizuje. Niektore castice z neho unikaju prec (pozdlz magnetickych silociar) a niektore padaju do ciernej diery. Tam je asi velka pravdepodobnost, ze tie castice, ktore padaju do ciernej diery, su nabite, ci nie ? Da sa to nejako prepocitat ?
Vaše grafiky a vizuál je dobře vybraný, jen s ním začínáte v poměru k předchozím dílům šetřit. Což je vzhledem k hlavnímu tématu pochopitelné.
I tak je pozitivum využívat primární sdělovací formu (video) na maximum.
K tématům:
Jestli se nepletu, tak objevená voda (lépe řečeno molekuly H2O) v měsíčním prachu (regolitu) je tak řídce rozesatá, že její těžba by byla supernáročná.
Led ve studených pastích je čisté H2O? Ví se jestli je "kontaminována" dalšími prvky a v jakých poměrech? Myslel jsem si, že se o vodě na Měsíčních pólech ví více. Musím se přiznat, že jsem se po konkrétním infu nepídil.
V roce 1912 byla ještě stále naše Mléčná dráha vnímána jako "celý vesmír"? To jsem nevěděl, že se za tak krátký čas lidské vědění tak moc rozšířilo. O to více musely být tehdejší teorie šílenější! :-)
Desítky miliónů hmotností sluncí. Při těchto počtech mi už nestačí stíhat představivost. Teď trošku lituju, že jsem četl knížky od Hawkinga, kde vysvětloval Černé díry a jejich existenci. Vy jste to zvládli za pár minut. Palec hore!
Řečnická otázka, ale ta je spíše filozofického charakteru: Primárním "produktem" Černých děr (krom výtrysků plasmy - jet ) je rádiové záření. Není vlastně toto jejich smysl? - jen momentální nápad.
Planckova délka. Myslím si, že je to sice "křižovatka" třech důležitých konstant, ale ve finále jen další milník pro překonání. Stejně jako málokdo před lety věřil v něco tak malého jako je elementární částice nazvaná Higgsův boson, tak i 1,6×10−35 je jen mezník který bude jednou překonán.
Myslím, že už dnes (9,2,2021) se otevírá příletové okno třech sond k Marsu. Takže velké téma dalšího dílu je jasné.
I když jsem do tématu Černých děr okrajově zasvěcen, tak posledních pár minut bylo pro mě už lehounce únavných - na udržení pozornosti. Jo a mikroskopické Černé díry jako "část" Temné hmoty? Ale no tak chlapi, neblbněte :-)
Díky moc za komentář! Množství grafiky asi nikdy nepůjde trefit tak, aby se každému zdálo akurátní. Moji snahou je dávkovat ji tak, aby pomohla k pochopení probíraného tématu, ale na druhou stranu neodtahovala pozoronost, když je vysvětlované téma trochu náročnější a je podle mě dobré věnovat plnou pozornost pouze mluvenému slovu. Taky ne vždy jsou k dispozici vhodné materiály, jako v případě mikroskopických černých děr.
Co se týče vody na Měsíci, tak máte pravdu. Dostat vodu z regolitu bude určitě výzva, ale nedivil bych se, kdyby se přišlo na jednoduše automatizovatelný způsob. V polárních oblastech se pozoroval opravdu vodní led, ale jeho přesné složení není známo. Kdyby vás to zajímalo podrobněji:
www.researchgate.net/publication/327123588_Direct_evidence_of_surface_exposed_water_ice_in_the_lunar_polar_regions
Každopádně detailněji probrat možné plány následujících měsíčních misí by mohlo být zajímavé téma :).
@@UTFAMUNI
Děkuji za odkaz.
Otázky, které by jste mohli rozebírat v dalších dílech:
Pokud se podaří vytěžit data z nových družic u Marsu, tak máte o čem mluvit dalších pár desítek dílů. :-)
Můžete přiblížit práci Vašich současných kolegů a Vás samotných?
Sluneční erupce. Co o nich víme a nevíme i bludy/nepravdy s nimi spojené?
Život na Enceladu?
"Galaxie ID2299 ztrácí materiál rychlostí asi 10 000 hmotností Slunce za rok a přišla již o neuvěřitelných 46 % celkového množství chladného plynu" ...ano, i Galaxie zanikají. Jak a proč?
Hyperrychlé hvězdy v halo naší Mléčné dráhy?
Výsledky analýz vzorků hornin, které úspěšně dorazily na Zemi prostřednictvím Hayabusa 2?
Teorie kvantové gravitace? Možná pro laika nepochopitelné, ale když vám to tak dobře jde.
Více už Vás nechci zahltit. :-) Předem děkuji pokud zodpovíte aspoň některé (nejlépe první, nebo poslední) otázky.
Budu se snažit Vás propagovat kde jen to půjde.
Proc jsou CD schopny pritahovat a pohlcovat tolik hmoty, kdyz puvodni hvezda ne? Jejich celkova gravitace je prece stejna, ci spis mensi, nez jako byla u puv.hvezdy, ne? Je sice silnejsi na hranici CD ale ve vzdálenosti puvodniho povrchu hvezdy nemuze byt vetsi, nebo se mylim? Diky
je mozne pozorovat červie diery?
Super otázka! Jeden způsob, jak by hypotetické červí díry mohlo jít pozorovat, zkoumali např. kolegové ze Slezské univerzity viz tisková zpráva:
www.astro.cz/clanky/vzdaleny-vesmir/astrofyzikove-ze-slezske-univerzity-patraji-po-cervich-dirach.html
a článek:
arxiv.org/pdf/2008.10130.pdf
Najhmotnejsia cierna diera v sucasnosti je TON 618 66 miliard krat hmotnejsia ako slnko