Kosmické novinky - Výjimečná polární záře nad Českem, sonda Lucy objevila u planetky Dinkinesh měsíc
Vložit
- čas přidán 6. 11. 2023
- Jubilejní 100. epizoda Kosmických novinek opět přináší shrnutí všeho nového ve vesmíru v uplynulém týdnu:
1. Sonda Lucy objevila u planetky Dinkinesh měsíc
2. Mimořádně krásná polární záře nad Českem a Slovenskem
3. Tvrdé ale úspěšné přistání čínské posádky
4. Astronautky na ISS vystoupily do volného kosmu
5. Nákladní Dragon poletí později, unikaly z něj pohonné látky
6. Slavný stupeň Falconu zbořil další rekord
7. Nové rendery ukazují možnou budoucí podobu lunární Starship
8. V Zemi zůstaly po kolizi obří kusy jiné planety
Úvodní snímek: Polární záře nad Berounem (autor: Adam Denko, / ad.astrophotography )
#věda #vesmír #kosmonautika #astronomie #technologie #technika #kosmickenovinky #novinky #lucy #dinkinesh #iss #nasa #starship #spacex #starbase #elonmusk #falcon9 #starlink #jupiter #mars #měsíc #Theia #polarnizare #česko #slovensko - Věda a technologie
Sonda Lucy dnes poslala další snímky planetky Dinkinesh a vyšlo najevo, že objevený měsíc jsou ve skutečnosti DVĚ samostatná tělesa, která se dotýkají:
science.nasa.gov/missions/lucy/nasas-lucy-surprises-again-observes-1st-ever-contact-binary-orbiting-asteroid/
Celý systém tak dohromady tvoří tři asteroidy!
Úžasné!!!
Pecka
Krásna stovka!!dakujeme, že si pre nás dávaš tu prácu!!! tešíme sa na ďalšiu stovku!
Děkuji za podporu!
Paráda, moc hezký díl! 👍
Děkuji! :)
Pekne :-) uz sa teším na dalšie video. Možno by to chcelo aj nejaký stream pri štarte starship :-)
Uvidím, stream by byl docela výzva. Možná bych si to měl nejdřív vyzkoušet u něčeho míň důležitého 😀 Starship je navíc taková nevyzpytatelná. Je to pořád testovací let a datum a čas startu se mohou několikrát změnit. Ale když nebude stream, určitě bude aspoň mimořádná epizoda :)
Jako vždy, děkuji 🫡
Nemáte vůbec zač, díky že se díváte :)
Moc díky. Děláš to skvěle. 🎉🎉🎉
Díky za pochvalu :)
Pecka ako vždy 👌
Děkuji :)
Zdravim ,kosmicke sondy dostavaji varovani na slunecni boure muzou to laici vyuzit i k upozorneni na polarni zari ?
Dobrý den, ano, sondy nepřetržitě monitorují Slunce a dokážou změřit množství a složení částic vyvržených při erupci.
Existují weby na předpověď polární záře, například: www.spaceweatherlive.com/cs/auroralni-aktivita/predpoved-polarni-zare.html
Tady je důležitý Kp index, který udává, v jakých zeměpisných šířkách bude záře vidět. Pokud je alespoň 6, je šance, že záři zachytí dlouhá závěrka na foťáku nebo lepší mobil, při Kp indexu nad 7 už by měla být vidět pouhýma očima. Ale záleží i na ročním období nebo světelném znečištění na místě pozorování.
Může se stát, že i když bude Kp index nad 7, stejně nic neuvidíte, protože sluneční vítr (stejně jako ten náš na Zemi při bouřkách) "nefouká" konstantně, ale jsou v něm výkyvy.
Je to tedy trošku loterie. Pěkný podrobný článek k tématu najdete například tady:
www.astro.cz/na-obloze/slunce/monitor-polarnich-zari.html
Mimochodem k Zemi se žene další vlna a i když zřejmě nebude tak výrazná jako ta předchozí, alespoň foťáky by ji mohly zachytit už dnes večer :)
Líbí se mi, jak ty přistávací plošiny mají takové poetické názvy... "A shortfall of gravitas", "Of course I still love you", "Just read the instructions" :) Kdo to vymýšlel?
Plošiny jsou pojmenovány podle kosmických lodí ve sci-fi románech Iaina M. Bankse z cyklu Kultura. Je to oblíbená knižní série Elona Muska a podobně poetických jmén tam můžete nalézt víc. Tady je jejich seznam v angličtině: concord.fandom.com/wiki/Iain_M._Banks_Culture_Universe_Spaceship_Names#Common_ship_types
Proč vlastně byla červená?
Elektricky nabité částice ze Slunce reagují v atmosféře s různými plyny a každý plyn svítí jinak. Červeně dusík, zeleně naopak kyslík. Roli ale hraje i nadmořská výška nebo zeměpisná šířka, ve které k reakci dochází.
@@kosmickenovinky takže je to jen náhoda kde se to střetlo a muže to být i zelené?....třená v Norsku si myslím že to nikdy červené nebylo. Nebo se pletu....
Přiznávám, že tenhle dotaz už je nad moje znalosti, takže vycházím z toho, co poradil Google, ale…
když je geomagnetická bouře obzvlášť silná, atmosféra se zahřívá a roztahuje. K reakcím tím pádem dochází i ve vyšší výšce, kde má kyslík nižší hustotu, a potom taky svítí červeně.
A protože záře svítí výš nad Zemí, je vidět i v nižších zeměpisných šířkách.
Zelená záře, která je nejčastější a dochází k ní níž (100-300 km) je u nás schovaná za obzorem.
Budu rád, když mě případně někdo znalejší doplní, nebo opraví :)
Edit: při silné geomagnetické bouři je červená na polárním kruhu taky, ale je až nad tou zelenou. Čípky v oku jsou navíc citlivější na zelenou, takže ji vnímáme víc.
Ještě připojím fotku nedělní polární záře od astronautky Loral O`Hara na ISS. Je na něm krásně vidět to dělení: zelená níž, červená výš - tím pádem je viditelná i v našich končinách (barvy jsou zvýrazněné): twitter.com/phi48/status/1722253470382883252/photo/1
Bez zvýrazněných barev tady: eol.jsc.nasa.gov/SearchPhotos/photo.pl?mission=ISS070&roll=E&frame=20158