VL10 - historická fikce
Vložit
- čas přidán 2. 01. 2021
- Čau! V dnešní video eseji se podíváme na problematiku hermeneutického kruhu, což je teorie, která se snaží vypořádat s tím, že není v lidských silách pochopit texty vzniklé v jiném období nebo odlišné kultuře. Zaměříme se především na problematiku historických románů.
Chcete tričko s mravenečníkem? Objednávat můžete na napotitku.cz/merch
Moc děkujeme všem našim patronům za podporu!
Stránky Na potítku: napotitku.cz
Moderuje: David Jirsa
Kamera a střih: Daniel Zezula
Music: www.bensound.com
Chcete naši tvorbu podpořit? Už od $2 měsíčně můžete mít přístup k bonusovému obsahu na našem Patreonu:
/ napotitku
21:56 "Obě knihy dostaly Magnesii literaturu".... Zabijte mě a moje přeřeky se mnou,
A ona čárka na konci tohoto sdělení je v pořádku? :O
Tomu se mezi korektory říká double kill.
@ 😂😂
U těch titulků, mi to připomnělo titulky k jednomu anime, kde v jednom díle autor udělal vysvětlivky k vtipu. Jednalo se o vtip založený na podobnosti dvou různých slov. A ač autor titulků se mohl pokusit o nějakou podivnost ve stylu komolení českých slov. Tak zvolil snadnější cestu vysvětlivek. Což nakonec bylo pro mě obohacující a autor si ušetřil práci. Samozřejmě tento postup se nehodí do televizní tvorby, ale v daném případu nešlo o televizní tvorbu. Takže v pořádku. Mám rád vysvětlivky, protože se pak něco víc dozvím. A u "anglických" seriálů a filmů někdy tluču hlavou o zeď, jak se některé věci nepřesně překládají a to sám nejsem v angličtině bůh ví jak dobrý.
Skvělí video!
👍
To si tak člověk louská přes svátky Čas a vyprávění od Ricoeura a hle, video :).
Já si dovolím soudit, že současná obliba historických románů je dána dvěma faktory. Jednak absencí literatury, která by reflektovala naši přítomnost a byla schopná oslovit nějaké širší čtenářské publikum (o kvalitě takové literatury pomlčme, to by bylo na dlouho...), a pak podobným trendem v české historiografii, kterou vlastně mnohdy supluje Mornštajnová, Tučková a Hájíček, protože TO se prostě líp čte. Ale abych nebyl takový skeptik, řekl bych, že se to začíná pomalu lámat a že začíná přibývat jak spisovatelů, kteří dovedou psát dobře o současnosti, tak že přibývá i historiků, kteří jen nechrlí publikace nabité informacemi, ale že je tady i snaha o nějaké nové metodologické pojetí. Tož uvidíme :).
A ad Jirásek - to je složité... ono by ten jeho historický realismus mohli třeba za první republiky brát mnohem vážněji než my dneska (to bych si musel najít něco k recepci, takhle jen plácám) a soudruzi Štoll a Nejedlý ho ohnuli k obrazu svému, takže chudák Lojza... Snad se ještě dočká spravedlivé reflexe a nezmizí do propadliště dějin.
Toto téma mě dost zajímá a budu ho rozvíjet i ve dvou seminárních pracích. Mohli byste mi prosím doporučit nějaké studie, monografie nebo články o historické fikci a jejich vztahu k současnosti, ze kterých bych mohla čerpat?
Děkuji
Jak to dopadlo?
Při 15:00 mě napadlo, že by někdy mohlo být video o vysvětlování překladů, respektive, proč se třeba někdy píše Bratři Karamazovi a někdy zase Batři Karamazovovi, přitom, když i v samotný ruštině je to napsaný stejně, akorát v jejich písmu. Nebo proč třeba při překladu se zachová jenom část, třeba Makbeth a ne Macbeth. Často to vypadá hrozně retardovaně.
Znamená to ,,osel"
Mně Brazilci tvrdili, že vulgárně zadek. Měli z toho v Praze srandu, že všude v obchodech viděli nápisy, že prodávají zadnice ve slevě.
@ Zajímavé, děkuji
@ Jinak video bylo informativní a záživné, ostatně jako vždy :)
@ Není to proto, že slova pro osla a prdel jsou často totožná? Například anglické ass nebo latinské asinus?
@@aloisbrzobohaty3019 Dobrá teorie, ovšem ještě jsem neviděla Brazilce používat výše zmíněné slovo jako oslovení.
Mě by třeba zajímalo, jestli je pan Jirsa zadaný 😶
Jak kdy.
@@davidjirsa8582 podle toho, jestli jsi na pornhubu nebo ne, co... nebo nějaké "deep" zdroje, hmmm? 😜
Měl jsem rozepsaný mnohem delší komentář, ale přijde mi zbytečné to tady spamovat slohovkami. Takže jednoduše, co znám některé současné historiky, nedomnívají se, že historii zpracovávají stoprocentně akurátně, a jsou si ochotní přiznat jednak, že jsou ovlivněni a také, že mnohé o čem píší lze vyvrátit, nebo je to jen na bázi teoretické. Zároveň však není na škodu, že se pokoušejí shromažďovat objektivní fakta bez vlivu doby, který se je snaží interpretovat.
Mě osobně nepřijde nijak důležité mít v historické fikci všechno založené na faktech, ale zároveň si myslím, že fakta měnit nebo narušovat je zbytečné. Toto je ale složitější, nemůžu jednoduše odsoudit vše, kde autor omylem použil něco, co bylo známo až o pár století později, zároveň ale nechápu, proč autor zpracovává období, o kterém si dopředu ani nic nezjistil (a proto je mi práce např. paní Tučkové velmi sympatická). Pak ale chápu důvody, proč se někdo v textu záměrně (nebo omylem dopustí nepřesnosti). Velmi zajímavě k tomu ve svém románu přistoupil Aleš Pospíchal, kde v dodatku na konci vysvětluje odchylky od historie. Tam bylo patrné, že důležité pro něj byl příběh a divákovy emoce.
Také moc nevidím nutnost, aby se historická fikce nutně vztahovala k současnosti (ona stejně vždycky bude, jelikož je v ní psaná), ale osobně je mi sympatické, když se od toho autor snaží co nejvíc oprostit. To je ale opět delší téma.
Připiš si to do seznamu témat, už teď toho myslím máme na tři podcasty
Historici vědí, že nepíší objektivně. Jako problém vidím spíš to, jak se k tomu stavějí. Někteří stále jen konstatují události, většina se snaží interpretovat v nějakém kontextu, ale že by se historici hrnuli do nějakých teorizací vlastního oboru... třeba ti z naší alma mater (ježto jsme kolegové) mi připadají dost konzervativní.
A budu oponovat. Já mám naopak rád, když se historická fikce vztahuje k současnosti. Protože když mě zajímají reálie, tak to si přečtu odbornou studii, naopak když si chci zapřemýšlet a prožít nějakou dobu neotřelým způsobem, tak to raději sáhnu po té fikci. Ono je to vztahování důležité, ty vztahy napříč časem a prostorem tady prostě jsou a budou, o to poutavější je se do nich vrhnout a soudím, že i historik by se toho nemusel při své práci nutně bát, bát taky tak trochu vyprávět.
@@jakubzikmund6579 Však já také pokud mě zajímají jen reálie sáhnu po odborném textu. Historickou fikci si přečtu, když si chci přečíst historický příběh, ten ale nevyžaduje, aby se vztahoval k současnosti (přestože vždycky je s dobou svého vzniku spjatý, ať už chce či nikoliv).