Předprodej knížky do 28.8.2020 : pointa.cz/proj... Dnes se podíváme na elektrické zařízení, které máme všude na trolejích a občas hází skvělé světelné efekty
O tramvaje se zajímám již asi od 5 třídy. Bylo nás tehdy několik a často jsme vyráželi do terénu fotit a pozorovat. Vytvořili jsme taky vlastní názvosloví pro součástky troleje. Toto konkrétně byla "těžká napáječka" narozdíl od lehké což je skutečné napájení. Skutečnou funkci zařízení nám tuším sdělil až jistý zaměstnanec DP. Dále jsme rozlišovali trolejové závěsy na houbičky, hrabáčky, hrabáče a kladky. V hodinách ve škole jsem stále kreslil tramvaje a detailně řídící pulty které jsem znal zpaměti u T3 a KT. Za to jsem obdržel mnoho nedostatečných z fyziky z chemie z matematiky a taky poznámky. Dnes mi je 36 let a vzpomínám.
Tak objevit skutečnou funkci úsekových izolátorů jste skutečně i v tom věku mohli sami, to se těm nedostatečným nedivím. :-) Co se týče té vaší terminologie, on i profesionální slang je tomu trochu podobný. Třeba trolejové kontakty, které mají poznat, že přes ně přejel pantograf (což se používá kvůli zablokování či odblokávání výhybky či přihlášení nebo odhlášení požadavku pro semafor), se nazývaly "klapačky" (vypadalo to trochu jako kancelářská svorka, kterou pantograf při přejezdu nadzdvihne) a později je nahradily jednodušší "brnkačky" (což je takový svislý drátek trčící dolů).
Napadá mě i čtvrtá varianta jak se ze sekce dostat pryč, ale nevím jestli to jde. U kachny by se dal zvednout i druhý sběrač, že?
Před 4 lety+10
Ano, pokud jsou 2 sběrače je to možné, stejně tak u T6 jde jet na zadní vůz protože 600V si předají U dvojice T3 ten druhý vůz zvládne škubnout a tím ten první vůz postrčit, samozřejmě je k tomu určitý postup, ale možné to je
@@chlapecx Tak pokud má člověk sólo (tramvaj s jedním pantografem), tak to není pátá možnost, ale zpravidla první. To roztlačování cestujícími si dokážu představit někde na Ukrajině nebo ještě dál v Asii, ale v českých městech by to asi moc nefungovalo.
@@chlapecx Určitě je rychlejší domluvit se s řidičem tramvaje za sebou, jejíž řidič je na takovou situaci školen a cvičen, má to v pracovní náplni a ostatně stejně ani nic jiného dělat nemůže, protože nemá kam jet, než začít přemlouvat nic netušící cestující k jakési činnosti, o jejíž úspěšnosti bych nebyl tolik přesvědčen, se všemi riziky (když se přitom zraní nebo ušpiní, na koho ten průšvih padne?). Ruční tlačení tramvaje jsem zažil jednou, když na sekci zastavilo sólíčko na dvoře vozovny kousek od výpravny, takže tam mohlo přiběhnout pět chlapů během okamžiku a všichni věděli, která bije.
ten diodový mi připomíná u nás na dráze tzv postupně spínaný úsekový dělič (u nás návěst vypni proud), v zahraničí běžná věc, ovšem u nás pro Správu Železnic nepřekonatelný problém. Máme ho nainstalovaný u Popic na trati Břeclav - Brno, avšak přes něj musíme projíždět jako přes starší typ.
Jestli chcete natočit pořádné řezání sekcí, tak doporučuji dělič mezi zastávkami Sídliště Červený Vrch a Bořislavka do centra. Často to udělají 2x T3 vlaky. Jinak proč taky vadí řezat z fyzikálního hlediska. Elektromotor se chová jako induktivní zátěž, když se náhle přeruší dodávka proudu např. řezáním sekce nebo náledím na TV, tak se stane, že sečte naindukované napětí na motoru i z troleje, takže krátce může být na svorkách trakční výzbroje i motoru klidně dvojnáosbek napětí troleje a to je to co napaluje zrychlovače, proráží polovodiče u novějších vozů
myci stroj maš na to aby ti voz vôbec odbrzdil bez napätia, to majú všetky vozy či t3 či kt, variom..či v prahe či u nás , všade, len bateriovy pojazd máme my, možno blava
No, to by byl zážitek..... "Mámo, Mámo!" , "Copak táto?", "Mámo, představ si, já jsem dnes tlačil tramvaj a byli jsme na to jen 4!" , "Já sem na tebe Táto tak hrdá, pojď na mou hruď..." XD
Docela žasnu, že se dá napovídat 18 minut o něčem, co by se dalo vyčerpávajícím způsobem popsat za 3 minuty, a přitom je to vlastně stále jen velmi laické povídání z hlediska řidiče, nikoliv například z hlediska energetika nebo elektrikáře. Možná u toho odbrzdění by bylo vhodné dodat, že za normálních okolností má tramvaj jištění, že v situaci, kdy je bez napájení, odbrzdit nelze. Čili to není obyčejné odbrzdění, jako když se normálně rozjíždí, ale je potřeba nějakým způsobem toto blokování rozjezdu překlenout, vypnout. U starých T3 k tomu sloužilo tlačítko "mycí rám", které kdysi umožňovalo dokonce i rozjezd s otevřenými dveřmi. A ovšem nám v kurzu samozřejmě zdůrazňovali, že to nejhloupější řešení je odkopat tágem všechny brzdiče, protože pak se sice možná tramvaj rozjede, ale zase ji pak už třeba nikdo nezastaví, zejména pokud řidič není v kabině, ale zůstal vedle tramvaje na ulici. A i pokud řidič v kabině je, tak jeho život visí na vlásku (přesněji na drátku pojistky kolejnicových brzd).
Před 4 lety+1
Březník jako elektrikář bych mohl mluvit odborně, ale vzhledem k publiku to není potřeba, co se odbrzdění týče, též se sekcí nemá nic společného přesný postup manipulace. Video bylo pouze o vysvětlení co je to sekce, když se o tom mluví nebo to říkám ve videu, k čemu to je a nevěst, nic víc jsem tím ani říci nechtěl
@ No on totiž někdy býval problém právě v tom, že ta tramvaj tak jednoduše odbrzdit nešla. Nevím, jestli teď už je to u všech typů vychytané. A jinak na laické vysvětlení, co je to ta sekce, by asi opravdu mohly stačit maximálně tak tři minuty.
Nemyslel jste spíš, že pípnutím oznámí, že není proud?
Před 4 lety+4
Nevím že bych říkal něco o pípnutí, nicméně některé T3 jsou citlivky a když se jede přes sekci pomalu tak zazní výstraha jako závada, že není napětí v troleji, nicméně to dělá minimum vozů a jen když se jede pomalu, při normální jízdě si toho ta tramvaj ani nevšimne Co se diodové sekce týče, slyšel jsem, že na ní je nějaké napětí vždy, ovšem já na ní ještě nezastavil a jednou jsem přes ní výstrahu slyšel také, takže o tom nemluvím
@ V Blave to pípne. Týka sa to všetkých okrem nových Škod 30T a 29T. To pípnutie je vždy pri výpadku prúdu aj pri takomto krátkodobom. A pri súprave 2xT to krásne pípne pri každom zberači.
Keď už je tu tá téma, v Blave sa občas stalo aj to, že ostalo uviaznuté vozidlo na sekčáku a smola bolo, že to nebola súprava ale K2S, ktoré jazdia sólo. Niekde sa nachádzajú dosť nepríjemné úseky, keď sekcia sa nachádza veľmi blízko nástupišťa. Nie je vzácnosť aj krásný iskrivý efekt, keď sa niekto pohýna a zabudne na sekciu, vnútri to pekne zašklbe. Stáva sa to dosť často na 30T, ktoré sú obojsmerné a nemajú pantograf v strede vozidla ale bližšie k jednému koncu a teda keď si vodič neskoro uvedomí blízkosť alebo vzdialenosť zberača k príšlušného smeru vozidla.
![Wlog 5.9.2020 - [ 22 ]](http://i.ytimg.com/vi/qRKRD3WL4Qs/mqdefault.jpg)
![Wlog 5.9.2020 - [ 22 ]](/img/tr.png)
![Wlog [ 20 ] - 26.7.2020](http://i.ytimg.com/vi/iKC80U1Dj8M/mqdefault.jpg)
![Wlog [ 26 ] - 30.11.2020](http://i.ytimg.com/vi/QX3FtlwxI0M/mqdefault.jpg)
Díky, ze jsi mi osvětlil další věc od tramvaji!
Super naučné video. Díky moc a těším se, že bude další.
poučné konečne o tom viem viac ďakujem :)
O tramvaje se zajímám již asi od 5 třídy. Bylo nás tehdy několik a často jsme vyráželi do terénu fotit a pozorovat. Vytvořili jsme taky vlastní názvosloví pro součástky troleje. Toto konkrétně byla "těžká napáječka" narozdíl od lehké což je skutečné napájení. Skutečnou funkci zařízení nám tuším sdělil až jistý zaměstnanec DP. Dále jsme rozlišovali trolejové závěsy na houbičky, hrabáčky, hrabáče a kladky. V hodinách ve škole jsem stále kreslil tramvaje a detailně řídící pulty které jsem znal zpaměti u T3 a KT. Za to jsem obdržel mnoho nedostatečných z fyziky z chemie z matematiky a taky poznámky. Dnes mi je 36 let a vzpomínám.
Tak objevit skutečnou funkci úsekových izolátorů jste skutečně i v tom věku mohli sami, to se těm nedostatečným nedivím. :-) Co se týče té vaší terminologie, on i profesionální slang je tomu trochu podobný. Třeba trolejové kontakty, které mají poznat, že přes ně přejel pantograf (což se používá kvůli zablokování či odblokávání výhybky či přihlášení nebo odhlášení požadavku pro semafor), se nazývaly "klapačky" (vypadalo to trochu jako kancelářská svorka, kterou pantograf při přejezdu nadzdvihne) a později je nahradily jednodušší "brnkačky" (což je takový svislý drátek trčící dolů).
Skvělé video
Napadá mě i čtvrtá varianta jak se ze sekce dostat pryč, ale nevím jestli to jde. U kachny by se dal zvednout i druhý sběrač, že?
Ano, pokud jsou 2 sběrače je to možné, stejně tak u T6 jde jet na zadní vůz protože 600V si předají
U dvojice T3 ten druhý vůz zvládne škubnout a tím ten první vůz postrčit, samozřejmě je k tomu určitý postup, ale možné to je
mě napadá ještě pátá :-) tramvaj, která už stojí za mnou, mě hodí na spřáhlo a popotlačí... (možná za asistence dispečerů)
@@chlapecx Tak pokud má člověk sólo (tramvaj s jedním pantografem), tak to není pátá možnost, ale zpravidla první. To roztlačování cestujícími si dokážu představit někde na Ukrajině nebo ještě dál v Asii, ale v českých městech by to asi moc nefungovalo.
@@breznik1197 asi ale rychlejší, než čekat a dohadovat se s tím za mnou, jestli mě popotlačí :D
@@chlapecx Určitě je rychlejší domluvit se s řidičem tramvaje za sebou, jejíž řidič je na takovou situaci školen a cvičen, má to v pracovní náplni a ostatně stejně ani nic jiného dělat nemůže, protože nemá kam jet, než začít přemlouvat nic netušící cestující k jakési činnosti, o jejíž úspěšnosti bych nebyl tolik přesvědčen, se všemi riziky (když se přitom zraní nebo ušpiní, na koho ten průšvih padne?). Ruční tlačení tramvaje jsem zažil jednou, když na sekci zastavilo sólíčko na dvoře vozovny kousek od výpravny, takže tam mohlo přiběhnout pět chlapů během okamžiku a všichni věděli, která bije.
ten diodový mi připomíná u nás na dráze tzv postupně spínaný úsekový dělič (u nás návěst vypni proud), v zahraničí běžná věc, ovšem u nás pro Správu Železnic nepřekonatelný problém. Máme ho nainstalovaný u Popic na trati Břeclav - Brno, avšak přes něj musíme projíždět jako přes starší typ.
I to se stává 😞
Fajne video!:)
Super naučné video 👍
říznout to - to bys musel spíš chytit T3... často se to řeže zadním vozem.... na 15T si to většina řidičů pohlídá :D
Jestli chcete natočit pořádné řezání sekcí, tak doporučuji dělič mezi zastávkami Sídliště Červený Vrch a Bořislavka do centra. Často to udělají 2x T3 vlaky.
Jinak proč taky vadí řezat z fyzikálního hlediska. Elektromotor se chová jako induktivní zátěž, když se náhle přeruší dodávka proudu např. řezáním sekce nebo náledím na TV, tak se stane, že sečte naindukované napětí na motoru i z troleje, takže krátce může být na svorkách trakční výzbroje i motoru klidně dvojnáosbek napětí troleje a to je to co napaluje zrychlovače, proráží polovodiče u novějších vozů
8:47 jěště je mezi Koh-i-noorem a Slavií
nemáte baterkový pojazd? na 24v
Pavol Sopko ne 😀
@ v ke máme, normálne sa pohneš na baterky 24v, aj to by bola jedna z možností ako opustiť úsek, ale nevedel som že nemáte v tých 15T
@@PavolSopko Ktoré vozy tonu nás majú? Ja viem, iba že Brňáci sa pohynaju z deliča cez micí stroj.
@@Matej_o varia dlhe
myci stroj maš na to aby ti voz vôbec odbrzdil bez napätia, to majú všetky vozy či t3 či kt, variom..či v prahe či u nás , všade, len bateriovy pojazd máme my, možno blava
No, to by byl zážitek..... "Mámo, Mámo!" , "Copak táto?", "Mámo, představ si, já jsem dnes tlačil tramvaj a byli jsme na to jen 4!" , "Já sem na tebe Táto tak hrdá, pojď na mou hruď..." XD
Docela žasnu, že se dá napovídat 18 minut o něčem, co by se dalo vyčerpávajícím způsobem popsat za 3 minuty, a přitom je to vlastně stále jen velmi laické povídání z hlediska řidiče, nikoliv například z hlediska energetika nebo elektrikáře.
Možná u toho odbrzdění by bylo vhodné dodat, že za normálních okolností má tramvaj jištění, že v situaci, kdy je bez napájení, odbrzdit nelze. Čili to není obyčejné odbrzdění, jako když se normálně rozjíždí, ale je potřeba nějakým způsobem toto blokování rozjezdu překlenout, vypnout. U starých T3 k tomu sloužilo tlačítko "mycí rám", které kdysi umožňovalo dokonce i rozjezd s otevřenými dveřmi. A ovšem nám v kurzu samozřejmě zdůrazňovali, že to nejhloupější řešení je odkopat tágem všechny brzdiče, protože pak se sice možná tramvaj rozjede, ale zase ji pak už třeba nikdo nezastaví, zejména pokud řidič není v kabině, ale zůstal vedle tramvaje na ulici. A i pokud řidič v kabině je, tak jeho život visí na vlásku (přesněji na drátku pojistky kolejnicových brzd).
Březník jako elektrikář bych mohl mluvit odborně, ale vzhledem k publiku to není potřeba, co se odbrzdění týče, též se sekcí nemá nic společného přesný postup manipulace.
Video bylo pouze o vysvětlení co je to sekce, když se o tom mluví nebo to říkám ve videu, k čemu to je a nevěst, nic víc jsem tím ani říci nechtěl
@ No on totiž někdy býval problém právě v tom, že ta tramvaj tak jednoduše odbrzdit nešla. Nevím, jestli teď už je to u všech typů vychytané. A jinak na laické vysvětlení, co je to ta sekce, by asi opravdu mohly stačit maximálně tak tři minuty.
Misto bez proudu kdyz tam jsou dve tecky vlevo a vpravo tak to ridici oznami pipnutim ze tam je proud a kdyz tam je cara muze to projet i s plynem
Nemyslel jste spíš, že pípnutím oznámí, že není proud?
Nevím že bych říkal něco o pípnutí, nicméně některé T3 jsou citlivky a když se jede přes sekci pomalu tak zazní výstraha jako závada, že není napětí v troleji, nicméně to dělá minimum vozů a jen když se jede pomalu, při normální jízdě si toho ta tramvaj ani nevšimne
Co se diodové sekce týče, slyšel jsem, že na ní je nějaké napětí vždy, ovšem já na ní ještě nezastavil a jednou jsem přes ní výstrahu slyšel také, takže o tom nemluvím
@ V Blave to pípne. Týka sa to všetkých okrem nových Škod 30T a 29T. To pípnutie je vždy pri výpadku prúdu aj pri takomto krátkodobom. A pri súprave 2xT to krásne pípne pri každom zberači.
Tak at pridelaj nahradni sberac kdyz zustane na ùsekáči a byl by klid
Keď už je tu tá téma, v Blave sa občas stalo aj to, že ostalo uviaznuté vozidlo na sekčáku a smola bolo, že to nebola súprava ale K2S, ktoré jazdia sólo. Niekde sa nachádzajú dosť nepríjemné úseky, keď sekcia sa nachádza veľmi blízko nástupišťa. Nie je vzácnosť aj krásný iskrivý efekt, keď sa niekto pohýna a zabudne na sekciu, vnútri to pekne zašklbe. Stáva sa to dosť často na 30T, ktoré sú obojsmerné a nemajú pantograf v strede vozidla ale bližšie k jednému koncu a teda keď si vodič neskoro uvedomí blízkosť alebo vzdialenosť zberača k príšlušného smeru vozidla.