Nejnebezpečnější i nejškodlivější emoce? Proč nás fascinují ti, které nenávidíme. Pravda neexistuje?
Vložit
- čas přidán 24. 04. 2024
- „Lidé nejsou připraveni koexistovat s miliardami současníků s plným vědomím jejich bytí,“ píše německý filozof Peter Sloterdijk. Právě takovou koexistenci nám umožnila digitalizace, která vytváří obrovský prostor pro indiskrétnost. Díky sociálním sítím se mnohem častěji ocitáme v intenzivním emociálním vztahu s lidmi, které sotva známe.
Tyto emoce nebývají vždy pozitivní - právě naopak se zdá, že současnost je prosycena nenávistí. Společnost je prý polarizovaná, lidé se vůči sobě chovají nesmiřitelně. Cyklisté nenávidí motoristy, motoristé cyklisty. Proč tolik nenávisti? Možná i proto, že to, co nás dnes spojuje, nejsou tradiční autority, ale hvězdy - herci, sportovci, youtubeři, modelky, kterými se chceme připodobnit. Jenže titíž lidé, které obdivujeme, v nás vyvolávají averzi. Lidé, které obdivujeme, nás přitahují proto, že mají něco, co my nemáme - a přesně ze stejného důvodu je máme sklon obdivovat i nesnášet.
Možná proto vznikl zvláštní obrat hate watching - lidé až nutkavě vyhledávají ty, kteří jim nepřekonatelně vadí a pak na ně nenávistně zírají. Jistěže tento fenomén není nový. Nenávidělo se vždy. Fascinaci nenávistí výstižně popsal René Girard ve své knize Obětní beránek. Společnost stojí na přitažlivosti, tedy na tom, že tíhneme ke stejnému, ale rovněž na elektrizující nevraživosti. Neodolatelná přitažlivost a stejně silná nesmiřitelnost bývají dvě strany jedné mince.
Není v tom případě na místě tvrdit spolu s rakouským filozofem Konradem Paulem Liessmannem, že nenávist netřeba nenávidět a sociální sítě jsou naopak prostorem, kde se lidé neškodně vyřádí? Lze zajít dále a spolu s americko-dánskou filozofkou Berit Brogaardovou tvrdit, že existuje nejen zničující, ale rovněž pozitivní, tzv. kritická nenávist, která společnost otužuje, dokonce může být branou k morální vizi?
Autorka podcastu Tereza Matějčková se zabývá i těmito možnostmi, nakonec je však zavrhuje. Obtíží nenávisti je okolnost, že se jedná o postoj, který tíhne ke snaze svůj objekt zničit. Neskýtá proto možnost změny, naděje, diskuse. S nenávistí navíc bývá spjatá sebenenávist. Nenáviděnému přisuzujeme moc, které se obáváme a kterou sami v sobě postrádáme. Zatímco soupeři se mohou respektovat, a tím vzájemně motivovat, tkví nenávist v otravě sebe sama.
Kapitoly
I. Ztráta indiskrétnosti počátkem nenávisti? [začátek až 8. minuta]
II. Nenávist: cit (nebo postoj?) směřující k eliminaci [od 8. minuty do 24.30]
III. Může být nenávist správná? [od 24.30 do 37:18]
IV. Nenávist je jako pořídit si oční vadu. [37:18-42.33]
V. Mimetická touha: Nenávist má něco z víry. [42.33-55.55]
VI. Nenávist je volání o pomoc. [55.55-konec]
Proč nás fascinují ti, které nenávidíme? Nejsrozumitelnější odpovědí je existence mimetické touhy. Lidé netouží na základě svého já, samostatně. Lidé vytváří svoje touhy na základě imitací toho, po čem touží druzí. Lidé imitují, ať se jedná o souseda, fiktivní osobu literatury (Don Quichotte) nebo avatar na Twitru. Mimetická touha je definována jako touha, která vyvolává usilovné soupeření, jelikož modely, které se snažíme imitovat idealizujeme a zároveň nenávidíme. Proč? Protože idealizovaný objekt má kvality, které nám chybí (proto idealizace) a zároveň nám stojí v cestě tyto kvality získat. Závist se pak transformuje v nenávist. Skrze sociální platformy pak je možné jednoduše a opakovaně nenávidět. Jinými slovy vnucovat těm, které jsme si zvolili svojí vůli a eventuálně se stejně “smýšlejícími” shromáždit nenávistný dav a vytvořit scapegoat s idealizovaného/nenáviděného objektu. Následující katarze pak dav na čas utiší, než se vyčlení další objekt.
Koho nejvíc nenávidíme, ten se nám nejvíc podobá
Vždy jsem tu teorii "stínu" jasně vnímal v tom, jak "kulturní a mediální celebrity" nenáviděly Zemana , jak je s.alo to jeho pití, sarkastická arogance a nezávislost. A druhá dvojka - Milion chvilek nenávist a Babiš 🙂
Ony ho musely skoro povinně nenávidět, protože granty, sponzoring, dotace, projekty,...... Mnozí tuší, co je IN, co se "musí a očekává". .... A Zeman se svou drzostí říci otevřeně a nahlas pravdu v hystericky bičované atmosféře + jeho vzhled si koledoval o nenávist lokajských skrčků.
"Nenávist je sebezničující tendence, zatímco vztek může být uvolňující katarzí." Přemýšlím na jakéžesmeto úrovni poznání, že takto idiotické teze mohou být tématem oblíbeného podcastu. Jak snadné je se úspěšně flákat. Spíše než pocit nenávisti to však ve mně vzbuzuje pocit určité nedostatečnosti či druhořadosti. Ve velkém množství konzumujeme levné avšak nekvalitní a nezdravé jídlo. Namísto domů stavíme bezduché, ale dobře zaizolované krabice. Jakoby nekvalita byla určujícím faktorem této doby. Možná je to tím, že kvalita v principu neumí být inkluzivní.
skoda že si tato autorka , nebo internetové kanál usurpuje ten termín "filosofie ".
pro laika to obávam se , může být nebezpečné.
já nechci soudit , holt internet je otevrené prostor.
kdyz to nejak začalo , a dostal jsem se k tomu , přišla my ta forma takové zvláštní , brzo jsem si řekl " proti gustu žádné ... " , i když teda nechápu proč se to hlásí k filosofii?!
bohužel jak se zdá tak se o to často zakopává.
no kdybych se teda hecnul a zkusil to vnímat s hlediska obsahu né formy.
k té " nenávisti " , obecně rečeno mužeme říct nějaké základy / ne exaktni vety ale poselství významných děl.¨
pré jakési psycholog : " napište o tom koho nesnášíte par vět s jeho vlastnostmi ... a pak.. "
taky jedno s prvních mě napadne " barbar Conan " jak na konci toho filmu J.E. Jones říká : " kdo ti dal sílu ...." - mělo to dobré dabing .
kdyby dala perlicku tak by se vymezila vuči té presidentské standartě ( ten Havel tam myslim cosi přidal )
tak že by se asi dalo říct " pozor na nedůvtipné " .
vo nějakým tom protikladu pravda- laska , naopak shodě nenávist , pojednával samozřejmě Schopenhauer.
já samozřejmě nevím co ja tady v té další části . ale holt napadá mě - komu to má sloužit ?!
možná ještě malé dodatek : "toho s kým přijdeš do styku , nehodnot objektivně podle hodnoty a důstojnosti , nesud tedy podle špatnosti jeho vůle ani omezenosti jeho rozumu a zvrácenosti jeho pojmů ...... snadno by mohlo vzbudit nenávist , a pohrdání"
Holt uryvek s takové čítanky .
tak že nechápu proč by ten kdo by chtel popularizovat na internetu " filosofii " , neměl dělat něco jako audioknihu . ten pro druhé čtoucí by ale neměl koktat nebo jeho verbální projev by neměl být " křečovitý".
-