BAŤOVA DÁLNICE, MÝTUS A REALITA
Vložit
- čas přidán 8. 08. 2023
- Měla to být první dálnice v Československu, ale nakonec z ní zbylo jen torzo, kterým se dodnes můžete projít. Baťova dálnice totiž nevedla z Prahy do Brna, ale měla začínat ve Slavkově u Brna a v první fázi vést do Zlína.
💀 Staňte se členem tohoto kanálu a získejte přístup k těmto výhodám:
/ @tajemnoazahady
💀 Děsivá trička a mikiny najdete na: www.czech-art.com/tajemno-a-z...
💀 Podpořte naši tvorbu na / tajemnoazahady
💀 IG: / tajemnoazahady
💀 FB: / tajemnoazahady
💀 Tým Tajemno a záhady: Zdeněk Horák, Jakub Bouček
💀 Obchodní kontakt: tajemnoazahady@gmail.com
💀 Použitá hudba:
Skladba Pooka interpreta Kevin MacLeod podléhá licenci Creative Commons 4.0 (uvedení zdroje). creativecommons.org/licenses/... incompetech.com/music/royalty-... incompetech.com
Skladba Anamalie interpreta Kevin MacLeod podléhá licenci Creative Commons 4.0 (uvedení zdroje). creativecommons.org/licenses/... incompetech.com/music/royalty-... incompetech.com
Skladba Anguish interpreta Kevin MacLeod podléhá licenci Creative Commons 4.0 (uvedení zdroje). creativecommons.org/licenses/... incompetech.com/music/royalty-... incompetech.com
Skladba Sneaky Snooper interpreta Audionautix podléhá licenci Creative Commons 4.0 (uvedení zdroje). Https://creativecommons.org/licenses/...
Interpret: audionautix.com/
Skladba Big Screen A Hookah Bar interpreta Silent Partner
POUŽITÉ METARIÁLY
Archiv Tomáše Jandy
Fritz Todt Zum Bau Der Reichsautobahnen (1933)
Thrill of Speed - German Autobahn Framepool (1935)
#desivamista #bata #d1 #dokumentarnifilm #československo - Zábava
Ještě by to chtělo video o Hitlerovi dálnici v ČSR při 2.světove válce?
to už na yt je
Díky, velmi zajímavé a bořící mýty o "baťově dálnici" jak se různě vypráví.
Škoda, že pan Janda tři dny před výkladem nespal. Chvílemi jsem měl pocit, že usne v půli věty. A věta "dálnice z Brna do Slavkova přes Chřiby.." no dobře. A je škoda, že jste po celou dobu neřekli, jako jindy, kde ty pozůstatky dálnice přesně jsou.
🤣🤣🤣👍
www.rsd.cz/documents/38144/80623/Stavby_kterym_doba_neprala.pdf
Hodně zajímavý díl, perfektní 👍👍👍
No snažili jsme se aby přinesl trochu jiný a hlavně reálný pohled na tuhle dálniční legendu :-)
A povedlo se...
Pro mě sice ne až tak zajímavé téma, ale fandím vám. 👍❤️👍
Asi na pulce cesty mezi Brdem a Buncem jsou jeste mostni pilire obrostle mechem a stromy ;) jinak na mapach je trasa kudy mela vest, takze kdyby nekdo chtel tak mapy(tecka)cz/s/lafatojene
👍
Díky 👍🏼
prijde mi te se natacelo u zastrizel pod brdem
Ale je tady krásně.👍🏻👍🏻👍🏻👍🏻👍🏻👏👏👏👏👏🙏🙏🙏🙏🙏
Video zajímavé ale přijde mi velká škoda neukázat více objektů, které jsou v lese (a že jich je) nebo ty další dva, co jsou jen pár stovek metrů od místa natáčení xD a nebo taky historické a aktuální letecké snímky.. Jsem rád, že se víc lidí dozví o Baťově dálnici ale přijde mi to taková unuděná líná forma podání.
Vlastně ten velký most v Ludkovicich je už dolů.....
@@marapatak9004 Osobně si myslím, že to nebylo třeba. Co jsem četl argumenty proč to musí být, tak mi přišly fakt chabé.. Jestli z něj odpadávaly kusy, to nevím ale když vidím, jak kvalitní ten beton je, tak o tom pochybuju. Třeba se mýlím ale domnívám se, že si na tom jen někdo mastí kapsu.
@@tomasvalach6975 ...byla to taková atrakce pro dečka, něco jako starý větrný mlýn. Ale pozor, tohle nebyla ta dálnice...bylo to jen napojení na Luhačovice. Něco podobného je ještě s vlakem..od Vizovic se táhne násep až na Vsetínsko, mosty..tunely. jen položit koleje. Přišla tehda válka nebo Baťa zahynul...
Pěkné a zajímavé 👌 děkuji a zdravím 🖐️
Pěkné video. Jen k 13:48: firma Baťa nepostavila Baťův kanál ze svého, z celkové ceny zaplatila asi pětinu. Většinu nákladů hradil stát, stavebníkem byla země Moravskoslezská a na financování se podílelo ministerstvo zemědělství (kanál měl sloužit také k zavlažování), ministerstvo sociálních prací pak platilo dělníky z peněz na dávky v nezaměstnanosti. Vodní cesta sice regionu prospěla, kvůli hlavnímu účelu stavby si ale nedovedu odpustit poznámku, že si firma v Praze první republiky prostě uměla zařídit leccos...
dobrá práce pánové!!!!
Jako vždy super. Tohle je dobrý tv formát,proč bych ji zapnul....
Very interesting ♥️ Thank you ♥️
Mě nejvíc baví ta rychlost, s jakou se u nás i dnes ty dálnice stavějí.... Vzít to do ruky třeba Indové, kteří dokonce postavili 75 km úsek za pět dní, tak máme vystaráno.
Problém není ani tak rychlost samotné realizace stavby, ale její příprava. V českých podmínkách běh na dlouhou trať.
Ano, mají, ale v jaké kvalitě ....... bez urážky, mám procestovanou celou evropu a tak kvalitní dálnice jako u nás (až na některé úsekyu Ovy) jsem neviděl nikde, možná v Řecku nebo Maďarsku. V polsku staví možná rychle ,ale ta kvalita velmi pokulhává. za rok až dva je to zvlněné a kroutí se to. Kromě toho v CZ je jvelmi hustá zástavba a obce jsou blízko sebe, tudíž t toho plyne velké mnočzství exitů nadjezdů, podjezdů apod.
@@jirivyoral9222Co Německo, Francie?
5:23 Jaké olejničky jezdily, je patrné v pravém pruhu.
Letos vlastně máme 85. výročí stavby dálnic u nás 😊.
😂
Co do informacni hodnoty je to super a vzdy bylo. Technicka kvalita taky. Kvituji, ze uz moderator donekonecna neprichazi a neodchzi do/ze zaberu. I ruce jsou uz vice v klidu. Parada. A az se uklidni i kamera a odpadne pocit morske nemoci, tak se rad dodivam az do konce.
Ty ruce jsou šílené... Proč to dělá?😭😭
dakujem
bourali u nás ,,baťův nadjezd,, počítali, že to bude trvat tak 2 týdny, za tři dni bylo aj uklizeno, nebyl v tom jediný roxor....
(Ludkovice (Zlínsko) 14.08.2023)
A přesto to tak dlouho vydrželo
DODNES JE TO LEGENDA ALE DOBRE MYSLENÁ-TIE STROJE A TECHNIKA -ČO MÁME DNES......
Skvělá práce a nesmírně zajímavé téma. PS: akorát bych podotkl, že v roce 1938 byla trochu jiná situace než v roce 2020. Řekněme už jen to, kolik bylo automobilů, nebo že "těžký nákladní vůz" nebyla 40 tunová kamionová souprava. Nebo koliik lidí vůbec chtělo cestovat. Vemte si, že je období mezi první a druhou světovou. Kolik lidí vůbec za celý život cestovalo dál než 100 km od místa narození? (a u kolika z těcvh co "cestovali" to bylo jednou za život do Prahy a jednou do Vídně?) PS: A když už je zmíněn ten vlak, tedy železnice. Lidé mají tendence ae dívat na parní lokomotivu jako na krásnou historii, ale DOST podceňují její výkon. Který je přitom pravda "nižší" než u dnešních, ale zdaleka ne výrazně nižší. Zatímco auto odvezlo něco ke 3 tunám a mělo s tím zatraceně co dělat, pára v klídku utáhla tisicítunovou soupravu rychlostí řekněme 50 nebo 60 km/h. A železniční síť navíc byla dost hustá už tehdy. Měla za Rakousko Uherska státní podporu a kdo holt potřeboval, ten si vyžebral, nebo se podnikatelé složili a těch pár KM vlečky k nejbližším kolejím si postavili.
Souhlasím. Jen bych změnil to - kolik lidí chtělo cestovat na kolik lidí mohlo cestovat.
@@vonHannersdorf I to. Ale kdo opravdu chtěl "zvednout kotvy" ten si cestu našel. Třeba babička vzpomínala, jak jejich soused, mírně šílený švec šel bojovat do Španělské občanské války. Dorazil tam i zpátky, většinu cesty patrně po svých. Ale to byl jeden cvok na celou čtvrť, jinak většina cestovala maximálně pár desítek kiláků. A spíš z potřeby, než dobrovolně.
Dobrý. Dost dobrý. Ale stále čas minulý. Přítomnost a budoucnost je to, čemu se budou naši potomci smát za dvacet až čtyřicet let.
Němci sice zprovoznili spoustu kilometrů dálnic ročně, ale rozhodně ne díky svojí ekonomické síle, ale díky Hitlerovi, který takhle bojoval s krizí. Dostal tak Reich na pokraj státního bankrotu a potřeboval se někde napakovat. Jeho očko padlo na Polsko a ČSR. A protože Poláci měli prd, odnesli jsme to my... Celkem bych tím obdivem ke Germánům šetřil 🙂
🔝🔝🔝
❤
3:17 takže jako dneska :D
💯💯💯💯💯
Zrovna teď jsem viděl zprávu že se bourá podjezd který byl součástí Baťovy dálnice
To byla jiná silnice než tato 😉
Docela by mě zajímalo, proč Chřiby tak vytrvale označují jako pohoří.
Jel jste tam někdy v zimě se sjetými pneumatikami? Pokud ne, nepochopíte :-)
@@Tajemnoazahady Jel a nejednou. Škoda 120, sjeté letní gumy a Jizerské hory. Takhle jsem se učil řídit.
Zajímavý obsah, ale to zpracování. Na statické záběry si pořiďte stativ, ne nalitého kameramana... 😁
Celé je to vlastně "co by bylo kdyby" Od samého počátku je patrné, že dálnice byla zpočátku opravdu jen čára na mapě a teprve při výstavbě se ukázalo, že to tak vlastně ani nejde. Na jednu stranu je fantaskní představa, že by přes Chřiby nevedla současná nekonečně točitá silnice ale tahle "přímka", na druhou stranu ten výškový rozdíl, který by přišel nejpozději za Novou Dědinou zkrátka nebyl v lince řešitelný, ale jako linka na mapě to problém nebyl. Do reportáže by nebylo špatné přidat také Ludkovický podjezd, který patřil také k Baťovým plánům - byť to neměla být dálnice, ale jen silnice. Navíc dle informací RSZK dojde v průběhu srpna tohoto roku k demolici po více než 80ti letech😢 takže taková do budoucna "archivní reportáž" by neškodila 👍
Ten výškový rozdíl byl podle tehdejších norem přípustný, podle novějších nadiktovaných Německem už to byl problém.
Každá budoucí cesta je jenom cara na mapě, kterou někdo navrhne, bohužel historik nepolíben skutečnou realitou jak se projektuje a staví toto neví a má kecy jako za bolševika...
A k tomu stoupaní, jel jste někdy na Starý Hrozenkov, kde z jedné strany sice prudké, ale rovné a ze Slovenské strany klikaté a prudké. Zde vidíte, když se to dobře navrhne, tak se jede úplně v pohodě, je to jenom, že musíte mít představivost něco vytvořit a přistupovat k tomu "jak to udělat", místo "co všechno brání to udělat" ;)
@@Odisovic Ale kdepak. tady jde o to, že Baťa to v té knize měl skutečně jen jako čáry na mapě, bez jakéhokoliv průzkumu v terénu. Až ty další návrhy byly konzultovány s odborníky a zkoumáno rozumné trasování. Prostě v té knížce má ta mapa asi takovou "přesnost", jako kdyby napsal postavme dálnici Cheb-Zlín-Košice.
@@xsc1000 Znovu, dejte si otazku jak zacina projekt? Projektovou dokumentací ke stavebnímu povolení nebo čárou v mapě, kde si odsouhlasí umístění v rámci ČSR...
Pokud tedy někdo říká, že Baťa začal "čárou" a díví se tomu, tak je absolutně vyřazženej z reálnbýho života, protože nech, že PD je to poslední...
P.S. Když jsem si stavěl barák, tak to byl taky jenom obdelník +- autobus na pozemku, až projektant s PD pro SU měl přesnost co vy požadujete s panem "historikem"... Chce to chápat jak funguje svět, ale vy i historik jste krásnou ukázkou, proč je republika kde je, když "myslíte" jak myslíte...
Tolik promrhaných peněz a lidské práce....dokážete si představit, že nebýt II. sv. války, tak dnes jezdíme místo dálnice po "lepší" silnici I. třídy mezi Brnem a Prahou? To by bylo cca 4 hodinky cesty. Jinak dnes jsem četl, jak se má vystavět cca 130 km dálnic z rozpočtu soukromých společností. Takže od první republiky jsme se moc daleko neposunuli.
jsem sice jen na 6. minute a ten pan historik Janda teda moc nevypada ze by ho ta historie a povídat o ni nejak bavilo, spis naopak, jako ze ho to vyslovene otravuje a dela to proti své vůli.
přijde mi to trochu neprofesionální a dost to odvadi pozornost jak furt vzdychá a ten způsob projevu, ještě by mel kroutit očima a byl by přesně jak ten pubertak když se ho večer doma zeptaj jak bylo ten den ve škole.
Kdyby ho to nebavilo, tak tam je někdo druhý. Pane chytrý
@@danielinter3304 ja vyslovme psal ze tak vypada a ze tak na me působí, o tom jestli ho to skutečně bavilo dělat ten rozhovor nebo vůbec co ho baví nebo nebaví nemam tušení a ani me to tak moc nezajímá, ale jsem za vas moc rad ze vy druhym do hlav vidíte a mužete pak se sebevědomim vám vlastním nas ostatní pouhe smrtelníky poučovat a opravovat naše nesprávne názory, pane rýpavy
@@danielinter3304Fakt? A nebo dostal prachy, tak tam šel... To víte, nebo jenom svoje myslím vydáváte za fakta, tedy presne jak onen historik v nekterých vecech a vysledek je pak vzdy lez ;)
Zástřizly. Když půjdete směrem Vlčák, torzo je dodnes patrné.
to iste je teraz pre vysokorychlostne zeleznice, stavaju sa somariny za vela penazi a vlak ide max 160 km/h a to niekde, a s Ciernej Nad Tisou do Chebu je to za 13 hod vlakom, 10 hod Autom.
Tuto knihu vlastním...není to přesně jak říkáte...kniha pojednává o celkovém budování Československa
Tak Nemci na to taky nemeli. V roce 1938 byli bankrot.
Od té doby se to nezhoršilo s těma silnicema.
Děkujeme za ty mýty vyvracející dálniční dary!
Co som ja cital tak Batova dialnica mala byt z Bratislavy po Uzhorod uz iba z kamena,z tzv. mačacích hláv
O Hitlerově dálnici samozřejmě vím, ale o Baťově dálnici jsem v životě neslyšel.
Jeden nadjezd se má bourat kvůli havarijnímu stavu.
Pokud myslíte nedokončený podjezd v Ludkovicích, tak ten nebyl součástí dálnice, ale rozestavěné silnice Zlín - Luhačovice. Jde o zcela jiný Baťův projekt.
@@mpolaseknet To jsem netušil, děkuji.
Ten druhý je podélně prasklý u stropu a posunutý, tedy ještě v horším stavu...
JA cetl Ďáblova :)
Německo bylo zatížené válečnými reparacemi. Kde na to vzali peníze?
Neměli na to, stát to jel na dluh. V roce 1938 už bylo zcela jasné, že bez války německý rozpočet zkrachuje. Sankce už v 30. letech neplatili.
Aaa ja si myslel že k vůli opevnění se nestaveli dálnice. To je také pohřbený nedokončený projekt k ničemu. A otom by jste take mohli natočit video. Budu muset někdy tu batovu dálnici navštívit
Už tehdy jsme byli pozadu za světem …
Každá země byla a je v něčem pozadu za světem. A obecně jsme pozadu rozhodně nebyli.
To jsme tedy moc pozadu za Němci nebyli. Automobilový průmysl jsme meli na vyšší úrovni. Zbrojní průmysl byl náš asi trochu na před. Letecký lehce zaostával. S těmi dálnicemi no tenkrattto byla novinka. Tak to melo jen Německo takove dalnice jaké známe dnes.
@@romanjaburek4668 myslím že jste velký romantik. Bohužel jsme nebyli s Německem srovnatelní téměř v ničem z vámi zmíněných věcí. Letectvo nebylo "lehce zaostávající", v reálu byl náš průmysl kdesi daleko vzadu a nic u nás vyáběné nebylo ani zdaleka srovnatelné. Naše letadla byla na úrovni počátku třicátých let a třeba Letovy Š.328 se vyráběly v podstatě jen aby se udržela zaměstnanost. Už při jejich objednávce se vědělo že jsou zastaralé. A sice jsme měli hezkou sbírku návrhů a prototypů, ale šance na jejich dotažení zavedení by byla na několik let a je otázkou jak by pak byly konkurence schopné. nakupovali jsme bombardéry v SSSR a jediné co na nich bylo "naše" byl název, místo SB-2 tam bylo B.71. A ostatní? Zbrojní průmysl také nebyl napřed, snad ve výrobě kulometů jsme byli srovnatelní, ale ostatní zbraně? Zatímco WH měl vše vyráběno nově, u nás sloužilo spousta materiálu ještě konstrukčně před WWI, nebo z počátku let dvacátých. Na moderní děla prostě nebyly peníze, speciálně protiletadlová děla byla slabinou, což spolu s kulhajícími letadly byl průšvih. Podobně tanky, Němci nebyli žádní zázraci, ale my jsme měli proti nim cca 250 LT-35 což byl stroj dlouhodobě dotahovaný ve službě a jinak v podstatě nic. Prototyp jako LT-38 ve výrobě nebyly a dělaly se už pro nácky. ST-39 se ani nevyzkoušel. A Automobilní průmysl? Nu dělali jsme některé solidní kusy a typy. JENŽE většinou to byly spíš menší série a továrny nebyly schopné vyrábět velké série. Co vám bylo platné, když třeba Wikov dělal dobrá náklaďák, když jich dokázal vyrobit 250 a to bylo na hranici jeho možností? A pokud bychom měli motorizovat armádu, pak jsme potřebovali tisíce. Typově jsme se většinou pohybovali spíš v menších a středních automobilech. Jistě některé tatrovky byly asi lepší než třeba německé Krupp nebo Opel, ale tam kde němci jeli stovky kusů v sériích my vyráběli v podstatě většinou kusově. Bohužel romantizmem a vírou se nevyhrává. Ostatně plány naší armády počítali s ústupem na Slovensko, než nás podpoří Francie (jediný spojenec) a věřte že to GŠ dobře věděl jak jsme na tom. Ona doba šla rychle vpřed, ale my jsme v mnohém, speciálně v letectvu nestíhali. Tam kde Němec měl rozběhnutou výrobu stíhaček jako Bf 109 nebo He 112, my jsme lakovali plátno na křídlech B.534. A nejen Němci, i další státy jako GB, nebo Francie vyráběly celokovové stroje. My jsme prostě na to neměli ani finančně a možná, ani kapacitně.
💩🤮
Omyl, byli jsme jedna s prvních zemí na světě, která začala stavět dálnice.