Reportáž z premiéry muzikálu OLIVER! (5. 10. 2023, Národní divadlo moravskoslezské)

Malý, podvyživený sirotek Oliver je z provinčního chudobince prodán do služby v pohřebním ústavu. Před úklady svých nových pánů ale brzy utíká do velkoměstského víru Londýna, kde ho mezi sebe přijímá parta dětských zlodějíčků a kapsářů, vedená postarším Faginem. Hned při svém prvním pokusu o krádež je však Oliver chycen a zatčen. Jeho oběť, laskavý a dobrosrdečný pan Brownlow, se ho ale ujme a odvede ho do svého honosného domu, kde o něj začne pečovat. Lstivý Fagin ze strachu o prozrazení své bandy a jejich úkrytu povolává bezcitného zločince Billa Sikese a sympatickou Nancy, aby Olivera unesli zpět...
Mnoha cenami ověnčená muzikálová adaptace slavného románu Charlese Dickense Oliver Twist se od své světové premiéry v roce 1960 dostává na česká jeviště teprve podruhé. Jeden z celosvětově nejoblíbenějších klasických muzikálů, plný populárních a dodnes hraných melodií, přivede na jeviště kromě dospělých herců také početný ansámbl dětských představitelů. Nechte se přenést do ulic viktoriánského Londýna a prožijte s Oliverem jeho svízelnou cestu za nalezením rodinné lásky a bezpečí.
Hudba a libreto: Lionel Bart
Český text: Jiří Josek
Úprava a aktualizace českého textu: Michael Prostějovský
Režie: Lumír Olšovský
Hudební nastudování: Marek Prášil
Choreografie: Denisa Komarov Kubášová

[@traditionalist94]

Pěkná reportáž. Líbí se mi, že obsahuje i několik ukázek ze samotného muzikálu, a tak si mohu připomenout, jak to při představení v Ostravě vypadalo.
Nejprve bych si dovolil pár připomínek k vaší reportáži. Ano, můžeme se setkat s tvrzením, že Oliver! je rodinný muzikál, nedomnívám se však, že to přesně vystihuje skutečnost. V muzikálu Oliver! vystupuje hodně dětských herců, nicméně na druhé straně v něm můžeme narazit i na scény nevhodné pro (přinejmenším malé) děti. Např. tři postavy během představení zemřou, z toho dvě násilnou smrtí, a i některé další scény jsou z tohoto pohledu problematické. Oliver! není Mary Poppins. K otázce dětských herců, které zmiňujete, se vyjádřím níže a k určité lítosti Lukáše Vlčka, představitele Billa Sikese, bych doplnil, že - alespoň kousek písně My Name, který je v reportáži - zní méně hrubě/násilně než v londýnské verzi.
Dne 14. 10. 2023 jsem zhlédl představení muzikálu Oliver! v NDM, a jelikož jsem v roce 2010 navštívil v Londýně několik představení téhož muzikálu v Theatre Royal Drury Lane, mohu srovnávat. Začnu pozitivy a kritičtější postřehy nechám na konec.
Musím pochválit úroveň orchestru - bez jakýchkoliv připomínek. Velmi příjemně mě překvapily kostýmy - oceňuji, že lze pouhým pohledem poznat, o kterou postavu se jedná (snad jen skutečnost, že členové Faginova gangu nebyli rozlišeni, mě trošku mrzí, ale to souvisí s pojetím Faginova gangu obecně - viz níže). V tomto se ostravská produkce zásadně liší od brněnské, z níž jsem - pravda - viděl jen pár fotografií na internetu a jejíž kostýmy byly katastrofální (nebylo poznat, kdo je kdo).
Co se týče kulis, musíme rozlišovat mezi realitou a přáním. Zásadním faktorem zde je to, že v londýnském West Endu se v konkrétním divadle vždy hraje jen jeden muzikál v rozsahu osmi představení týdně a nestřídá se s jinými muzikály nebo činohrami. Díky tomu může být jeviště přizpůsobeno potřebám onoho muzikálu („přestavěno“), kulisy nemusejí být snadno demontovatelné a mohou být mnohem sofistikovanější a monumentálnější. Ostravská produkce muzikálu byla tedy zatížena tímto handicapem. Řekl bych, že si s tím poradila celkem dobře a vytěžila z dané situace téměř maximum. Ano, kulisy v Londýně udělají na diváka větší dojem, ale důvod je zřejmý.
Dospělí herci si se svými rolemi celkově poradili dobře. I v londýnském West Endu existuje určitý rozptyl, a tudíž nelze tvrdit, že všichni herci ve všech rolích jsou ve všech dílčích ohledech stoprocentní. Vezměme si například, že roli Nancy v Theatre Royal Drury Lane zpočátku ztvárnila Jodie Prengerová, která byla vybrána televizními diváky v soutěži I’d Do Anything. Byla to pro ni první role ve West Endu, což se projevilo na úrovni jejího hereckého a pěveckého výkonu. Osobně jsem rád, že v době, kdy jsem v Londýně muzikál Oliver! viděl, hrála Nancy Kerry Ellisová a Fagina Russ Abbott. Ostravský Bill Sikes je například lepší zpěvák než londýnský (Steven Hartley), i když u role Billa Sikese je otázkou, zda to má být nutně pozitivum (podstata role spočívá v nahánění hrůzy). Není mně ovšem jasné, proč byl do role Noema Claypolea obsazen třicátník, když Noe Claypole má být učněm pana Sowerberryho (osmnáctiletý, devatenáctiletý či dvacetiletý herec by do role seděl lépe).
A nyní se dostáváme ke kritičtější pasáži. Největší rozdíl v kvalitě mezi londýnskou a ostravskou verzí spatřuji u dětských herců. Přečetl jsem si několik recenzí ostravské produkce muzikálu Oliver! a zaráží mě, že v žádné z nich není jejich slabší úroveň zmíněna. Do role Olivera byli vybráni příliš mladí hoši. Ano, byl to evidentně úmysl, protože v pořadu Českého rozhlasu zmínil režisér Lumír Olšovský, že věk byl pro něho hlavním kritériem… Nechtěl, aby mu vybraní hoši příliš brzy „vyrostli“ z role.
Tady opět narážíme na koncepci muzikálů v České republice, kdy se muzikál hraje jako občasník - za rok se odehraje třeba jen dvacet představení. Pak samozřejmě sílí snaha, aby čas a úsilí investované do nastudování role daným dětským hercem přinášely své ovoce co nejdéle, a kdyby například měli být hoši hrající roli Olivera měněni jednou za rok (po odehrání deseti představení), tak by to vyznívalo dosti neefektivně. Jak z tohoto dilematu ven? Domnívám se, že nejvhodnější by byl určitý kompromis - obsadit roli Olivera chlapci ve věku kolem deseti let s tím, že by v roli mohli - statisticky nahlíženo - pravděpodobně vydržet nejméně dva roky (do věku dvanácti či třinácti let).
Do jaké míry se nízký věk odrazil na hereckém výkonu představitele Olivera, kterého jsem v NDM viděl? Těžko říci. Faktem je, že jsem z jeho strany nezaznamenal nic, co by se dalo označit jako „přidaná hodnota.“ Soustředil jsem se pasáže muzikálu, v nichž má představitel Olivera příležitost se herecky projevit: konflikt mezi Oliverem a Noemem Claypolem u Sowerberryových, kdy Noe Claypole si dobírá Olivera kvůli jeho mamince a Oliver na to reaguje, a krátce poté následující konflikt mezi Oliverem a panem Bumblem a paní Sowerberryovou. Z Oliverova hlasu vůbec nebylo poznat jeho rozhořčení a odpor, jen odříkal příslušné věty. Kdybych měl shrnout výkon představitele Olivera, uvedl bych, že roli odříkal (texty znal), odzpíval (nezpíval falešně) a odchodil. Stačí to pro profesionální divadlo?
Představitel Lišáka Dodgera (v originálu Artful Dodger) působil o poznání lépe, slabinou byla jen choreografie, což ovšem platilo pro všechny dětské herce v ostravské produkci.
Co se týče zbývajících dětských herců, chtěl bych zdůraznit následující momenty. V porovnání s Londýnem byla jejich choreografie mnohem méně náročná. Můžeme se ptát proč. Narážela by pro děti vybrané do ostravské produkce londýnská choreografie na limity jejich pohybových schopností nebo by trvalo nacvičení náročnější choreografie příliš dlouho? Tak či onak, divákovi, který navštívil představení muzikálu Oliver! v Londýně, připadá ostravská choreografie nezajímavá.
Nejde jen o Londýn. Muzikál Oliver! se hrál v květnu 2023 i v New Yorku (jen několik dní, ne na Broadwayi, avšak s účastí herců a choreografů se zkušenostmi z Broadwaye). Jejich choreografie byla naprosto odlišná od londýnské, ale na první pohled také náročná (na CZcams je několik krátkých propagačních videí, jedno z nich zachycuje zkoušku písně Consider Yourself s choreografií).
Pozitivně nevnímám ani příliš vysoké procento děvčat mezi sirotky ze sirotčince. Je pravdou, že i v londýnské produkci se mezi sirotky vyskytovala děvčata (hrající chlapce - sirotčinec je jen pro chlapce), avšak dá se to vysvětlit tím, že děvčata byla zapotřebí pro scénu z písně Who Will Buy (když už byla do muzikálu obsazena, byla využita i ve scéně v sirotčinci). Podíl děvčat však nepřesáhl 30 %, v důsledku čehož jejich přítomnost nebyla slyšet ve zpěvu (děvčata a chlapci neznějí stejně, i když zpívají tytéž noty).
Jako problematické se mi jeví rozhodnutí mít početnější Faginův gang - ve Faginově gangu hrály všechny děti, které hrály v úvodní scéně v sirotčinci. V Londýně byl Faginův gang „elitnější“ - hráli v něm jen vybraní hoši (konkrétně 10 + Artful Dodger) - a díky tomu měl i kompaktnější a propracovanější choreografii a jeho členové byli jeden od druhého odlišeni i svým oděním. V Ostravě dostalo přednost kvantitativní kritérium před kvalitativním.
Navzdory výše uvedeným výhradám všem doporučuji, aby si na představení muzikálu Oliver! v NDM zašli, protože pozitiva převažují nad negativy.

[@traditionalist94]

Ke svému komentáři bych chtěl dodat, že rozhodně nic nevyčítám dětským hercům, kteří hrají v ostravské produkci muzikálu Oliver!. Nepochybně se velmi snaží a řídí se tím, co jim řekl režisér, choreografka a další dospělí, kteří je při nacvičování vedli.
Jen si stále kladu otázku, co je hlavní příčinou rozdílu. Nabízejí se tři možnosti:
1. Výběr z nedostatečného množství kandidátů. Doslechl jsem se, že lidé spojení s produkcí chodili po "ZUŠkách" a tam hledali vhodné kandidáty. K širší veřejnosti se nedostala informace, že se chystá muzikál Oliver!, a proto museli být kandidáti vybíráni z úzkého okruhu. V londýnském West Endu u některých muzikálů vybírají až z několika tisíc uchazečů... Je mi jasné, že drtivá většina z nich nedosahuje potřebné úrovně, přesto je asi větší šance narazit v takovém případě na vhodné uchazeče.
2. Objektivně neexistuje dostatek vhodnějších kandidátů. Ve Velké Británii je mnohem rozšířenější než v České republice, že školy pořádají divadelní představení (často i muzikálů), a tak více dětí školního věku má zkušenosti s divadelním vystupováním. Školy také mívají své pěvecké sbory. Dalším faktorem je, že ve Velké Británii mají více ambiciózních rodičů, kteří chtějí, aby se jejich děti prosadily v show businessu. Dětská role v muzikálu ve West Endu sice není lukrativní, ale rodiče doufají, že jejich děti získají záznam do profesního životopisu, a to jim pomůže následně získat roli ve filmu nebo seriálu, což už lukrativní je.
3. Z opatrnosti byla úroveň náročnosti choreografie nastavena níže, aby se předešlo možným těžkostem při nacvičování.

[@traditionalist94]

Navštívil jsem produkci muzikálu Oliver! v Bratislavě a musím říci, že v porovnání s Bratislavou si Ostrava nevede vůbec špatně...