Církevní kalendář 28 11 sv Řehoř II Religious calendar

V kalendáři je dnes také vzpomínka na papeže Řehoře III. Narodil se v 7. století v Sýrii. O jeho životě do okamžiku, kdy se stal papežem, nevíme zhola nic. Situace se však radikálně mění po 18. březnu roku 731, kdy usedá na Petrův stolec v Římě.
Jako poslední sice žádá o potvrzení byzantského vládce, ale za jeho pontifikátu se velice přiostřuje dlouho doutnající konflikt s byzantským císařem Leonem III. Jablkem sváru je zvláště jejich spor o obrazy.
Řehoř totiž nesouhlasí s ničením obrazů, jak je praktikovali v Kónstantínopoli, a hned po svém nástupu tuto věc císaři ostře vytýká. Vladaři nemají odjakživa rádi, když je někdo poučuje, natož aby je káral. Papež je však daleko, a tak nechává rozzuřený císař uvrhnout do vězení alespoň posla, který dopis přinesl, a proti papeži vysílá válečné loďstvo. To však daleko nedoplouvá a celé se potápí v bouři. Leon se ale nevzdává a své vojenské akce dál stupňuje. Daří se mu dokonce obsadit Sicílii, Řecko a Illyrii a předává celé území svému patriarchovi.
Během svého pontifikátu se dostal stejně jako jeho předchůdce do těžkého konfliktu s Byzancí. Jeho příčinou bylo obrazoborectví za vlády Leona III., jež vedlo k císařově exkomunikaci a následnému odnětí některých papežských biskupství, která byla podřízena Konstantinopoli.
Lépe se Řehořovi vedlo v Evropě, kde v té době působil úspěšný misionář Bonifác, později nazývaný "apoštolem Němců". Řehoř jej dokonce jmenoval arcibiskupem. V té době se v Itálii vynořily hordy Langobardů a začaly nebezpečně ohrožovat Ravennu a Řím. V této kritické situaci se papež obrátil o pomoc k francouzskému majordomu Karlu Martelovi. Ten byl tehdy faktickým vládcem franského státu, neboť roku 732 porazil u Poitiers arabská vojska. Řehořovi však nijak zvlášť nepomohl, a tak nebezpečí přepadení Říma hrozilo takřka neustále.
V závěru svého pontifikátu se Řehoř zaměřil na organizování bavorské církevní struktury. Zřídil biskupství Freising, Pasov, Řezno a Salzburg, krátce nato pak přibyly ještě Würzburg a Eichstätt. Po desetiletém papežství, v němž zažil dobré i zlé, zemřel papež Řehoř III. v Římě snad 28. listopadu v roce 741. Podle historiků patřil jeho pontifikát k jedněm z nejobtížnějších.