Jitka - pozdrav po dvou letech

S menším předstihem je to rok, co Jitůzie odešla do dočasky k paní Donátové. Za celý dlouhý rok se ozval jeden jediný zájemce a to v podstatě v ten samý den, kdy jsme se oficiálně dohodli, že dočaska už nebude dočaska, ale domov trvalý. Jitčin příběh je pro nás velké memento v hned několika ohledech. Přesto, že byla za minutu dvanáct za asistence policie odvezena s několikanásobnými zlomeninami zadních nohou, státní aparát se k věci postavil tak, že nyní je u nás a týrání jí již nehrozí a tudíž není co řešit. Pro nás to tedy znamenalo rozhodnout se, zda tedy v tichosti a tajnosti ukončit její život a šlo by se dál, anebo zda zkusit bojovat. Ten příběh znáte jistě dobře, kolik absolvovala operací a kolik z nich úplně zbytečných, jak moc náročné bylo zajistit jí alespoň minimální podmínky k jejímu uzdravení a tak dále. V prosinci to budou dva roky, co byl pokus o její návrat do dnešní reality započat. A výsledek? Jak běhá, vidíte sami. Ofrňuje se už i nad italskou šunkou, spí zásadně a jenom pod peřinou, užívá si celodenní pozornosti klientů i zaměstnanců účetní kanceláře a za zády se všem směje do obličeje. A za to vše vděčí v první řadě všem, kdo její léčbu financovali, v druhé řadě za svůj život vděčí své dočaskářce, operace a další léčba byla prováděna na pracovištích v Praze AA-Vet, Animal Clinic. Svou přítomností poctila také KV Vet, MVDr. Gargela a samozřejmě naší doktorku Mvdr. Jiránkovou. Všem tedy ještě jednou na závěr děkujeme.