K čemu je dobrý regulovatelný zdroj a jak ho nastavit?
Vložit
- čas přidán 27. 02. 2021
- Při objednávce zadejte slevový kód BGMINCZ69
Dioda bude nejspíš jako spínač ventilátoru?
Zdroj: www.banggood.com/custlink/mvG...
Nově streamy na twitch.tv/killerozec
FAQ:
Odizolovávací kleště: bit.ly/3gDWMyb
Vidlice 230V - ABL Sursum Elamid
Killerozi s čím pájíš?
bit.ly/2r6GGZ9
bit.ly/35qbYsM
Killerozi, co to máš za mikroskop?
www.banggood.com/custlink/vGG...
Killerozi doporučíš nějaký multimetr do 500?
www.banggood.com/custlink/GD3...
www.banggood.com/custlink/DvD...
Čím lisuji dutinky:
www.banggood.com/custlink/3Kv...
Odzkoušené kleště na elektroniku:
www.banggood.com/custlink/GD3...
/ killeroz - Věda a technologie
Termistor v diodovém pouzdru (asi řídí otáčky větráku)
řídí mám to stejně :)
Tak to vidím prvně, netušil jsem že termistor je v těchto pouzdrech, dík za osvětu
@@Killeroz ...a v jakých pouzdrech bývá?
@@zdendys2534 já znám pouze placky jako varistor nebo pecky :)
Je to obyčejná dioda která je použítá jako teplotní čidlo, využívá se její teplotní závislosti úbytku napětí v propustné směru cca 20mV na stupeň C, na rozdíl od termistoru je její tepelná závislost téměř lineární.
Nenastavovat proudové omezení při max výstupním napětí, vždy při menším, třeba 3V, regulaci proudového omezení na minimum a postupně zvyšovat až k zamýšlené hodnotě. Zdroj stejně potom přes nastavené omezení nepůjde, ať už tam je 5, 10 nebo 30V. S tím jiskřením při tom jak to nastavuješ hrozí poškození výstupní části zdroje, už jsem toto několikrát řešil, napěťové špičky které vznikají při tomto jiskření a prskání jsou záludné. Zdroj jako samotný mně uvnitř překvapil svým zpracováním, na čajnu velmi dobré bych řekl. S tím uzemněním deklu též tápu, někdy to stačí na jakž takž dobrý spoj, u jiných totéž a zemnění lítá v luftě. Zařízením třídy 1 takovéto náhodné pospojování neživých částí nevyhovuje, ale u čajna zdrojů této kategorie jsem nic jiného neviděl. Ty kablíčky s rozvrzanýma krokodýlkama vs 10A raději nebudu komentovat 😂
Mám tento zdroj také. Používám ho na hrubé napájení různých spotřebičů a na nabíjení. Pro napájení choulostivých obvodů o kterých nevím v jakém jsou stavu však nikoliv a to právě dík mohutným kondenzátorům na výstupu. Pro napájení citlivých obvodů používám klasický regulovaný zdroj bez jakéhokoliv kondenzátoru na výstupu. Pravda, zdroj je to nízkovýkonový ale bez proudových nárazů.
Ahoj killeroz mal by som otazku konecne som sa dokopal k vyrobe zvaracky pozrel som zopar videi ale na kazdom hovoria nieco ine tak by ma zaujimalo ze ake by mali byt parametre takej domarobenej zvaracky a kolko by tam malo by odbociek ked max. prud chcem mat 120A a pokolko amperov by mali byt tie odbocky. Ďakujem za odpoveď.
Nechceš prosím natočit video kde vysvětlíš nebo ukážeš jak to prskání odstranit ?
pár poznámek k videu:
dioda na chladiči bude snímat teplotu, není přichycená teplovodivou pastou, ale teplovodivým lepidlem
3. trafo bude pro buzení tranzistorů
skoro všechny banánky mají možnost do banánku připojit další banánek
zdroj by to mohlo poničit jen když u aku přehodíš polaritu
Jak se zbavit toho prskani? Prece ty kondiky tam byt musi ne?
Zdravím Killerozi moje otázka nepatří do tohoto videa ale potřeboval bych poradit,lze do 4000 koupit nějaký invertor co opravdu svařuje?Odešlo mi letité trafo a potřebuji náhradu,dík za odpověď
neni ta dioda ako teplotne cidlo?
Prskani neni u techto zdroju bohuzel jediny nesvar. Druhy problem je sum. Vystup je C-L-C obvod, kde obe C jsou pouze elit kondenzator, ktery vyssi frekvence moc nepozere. Doporucuji pridat nekolik ruznych "keramik" palalelne o oboum C. Jen bacha na 60V variantu. Bezne "keramiky" jsou do 50V.
Nekde bych vyharabal i zaznam z osciloskopu.
Nedalo by sa to skratovanie urobit cez nejaky vypinac, trebars na zaciatku kablov, alebo dakde v tele toho zdroja? Aby to tak neprskalo na svorkach.
Děkuji.
S tímto laboratorním zdrojem mohu nabíjet 12v baterie?
Přesně jak už psali ostatní jedná se o termistor. Chladič nejspíše bude dostatečný. Však nejde o to, aby měl chladič žebrování ale o celkový povrch ze, kterého je teplo odváděno. Když má žebrování tak může být chladič rozměrově menší při stejně velkém povrchu.
Počítačová zásuvka má označení C13 socket. Jen tak pro zajímavost.
Odprásknutí zdroje může hrozit tak, že napětí na zdroji nastavíš méně, než připojený akumulátor a začneš zdroj krmit z akumulátoru. Tak jsem zničil 2x MAA 723,než jsem na výstup dal diodu. Může to vadit i těmto zdrojům.
dobré video, líbí se mi
Jak je zmíněno ve videu, u těchto zdrojů si dávejte pozor na kapacitu na výstupu, i po nastavení omezení proudu jsou chvilkově schopné přesáhnou proudové omezení klidně i o 200% a více, než se vybijí výstupní kondenzátory a poté teprve zasáhne proudové omezení (to způsobuje již zmíněné jiskření), u mikroprocesoru a polovodičů to muže být fatální.
Neví někdo? Má ventilátor foukat dovnitř nebo ven?
co to je za aku vrtačku
já svým laboratorní zdrojem nabíjí i autobaterie a zatím ok mám ho dělaný jako ty přes ten modul
V tomto videu máš chyby, ale to je v pohode.. Ale na vysvetlenie funkčnosti toho zdroja je to super.. :)
ta "zenerka" na chladici je mereni teploty chladice, kde dioda slouzi na mereni. Prave ona slouzi na ovladani ventilatoru.
Staci si prohlednout PCB. Vede pres cely plosnak na obvod ovladani ventilatoru.
Zdravim, obracim se asi s uplne stupidnim dotazem, ale tenhle zdroj by v podstate sel pouzit na rezani odporovou pilou bez problemu ne? Regulace proudu a napeti mi prijde jako idelani (ted odporovku krmim obyc nabijeckou autobaterek:)) Diky za odpoved. Milos
Lze třeba takovýmto regulovatelným zdrojem nabíjet autobaterii,nebo použít když nechci mít nastartováno a potřebuju tahat šťávu z auta třeba kvůli hraní radia apod.. ?děkuji jsem laik.
@@jandouda6845 děkuji
Mám z aliexpressu podobný (jen jiný vzhled a barva) 30v/10A. Dalo by se s ním nabíjet pb akumulator 12V 1.4Ah (je z ústředy - takové černá kostka). A kolik max. A? Díky
Nabijej to proudem a ampery co jsou na té baterii napsáné
@@jandouda6845 je to tato baterie: ctrlv.cz/qlx7
@@jandouda6845 ok, díky zkusím
olověnou mrchu vyhoď, a použij nějakou lithiovku
@@davidpolacek4902 nevím proč chcete vyhodit olovo,ano litium má výborné parametry energie na hmotnost,ale je nutné si uvědomit kolik složitých regulátorů a ochran musí být uvedeno v činnost aby byla splněna bezpečnost a funkčnost,olovo tyto komplikace nemá a nezahoří.
Klidně se vsadím,dioda snímá teplotu chladiče (vhodný,kvalitní,levný způsob měření teploty do 125 stupňů C.),prskání souvisí s výstupním kondenzátorem jak bylo uvedeno a lze upravit (je to otázka kvality výstupního filtru),pokud někdo nabíjí akumulátory a přehodí polaritu,tak potom zničí ochranou diodu která se dává na výstup a pokud tam není,tak poškodí výkon. reg.prvek a tím dojde k poruše,při správné pol.není důvod k poruše.
co ta plena na bradu ? :P :)
IEC-C13 a C14 ten napájecí konektor. C13 je samec a C14 je na kabelu samice. Jinak já osobně bych to asi sundal z toho chladiče, jsou tam delší nožky proti tomu "chladiči", trochu bych je zkrátil jen pro sichr. Nevím, co na to elektrikáři, ale já bych to udělal. K tomu nastavení max. proudu mám dotaz. Neměl bych si potenciometry na proud úplně stáhnout, dát vodiče do zkratu a pak proud zvedat?
Stáhnout hlavně napětí, chvíli počkat a nebo vybít odporem a pak zkracovat kabliky
ja by som chcel vidiet vas ako 10 rocne decka v cine ci by ste to zvladli lepsie zmonzovat a pospajkovat ako oni :D
Ahoj, mam podobny laboratorni zdroj doma 0-60V/0-5A necha se tim nabijet baterie na elektrokole 42V, nebo hrozi poskozeni zdroje jak zminujes? Diky
@@jandouda6845 OK diky clanky maji max 4,2V na clanek jelikoz je to 10S tak to vychazi na 42V a originalni nabijecka nabiji 2A, takze 0,5A mi prijde zbytecne malo. Pokud Killeroz rika 0.5A-1A na clanek a a ja mam 6p vychazi to na 3A-6A. To do toho cpat nebudu, zustanu u 2-3A, protoze konektor do baterky stejne vic nedava.
S největší pravděpodobností to je obyčejná dioda, použitá jako teplotní čidlo. Využívá se u ní její tepelné závislosti, změny úbytku napětí v propustném směru se změnou teploty, který činí cca 20mV/°C větší teplota menší úbytek, který je téměř lineární, právě na rozdíl od termistorů, což zjednoduší návrh obvodu regulace o prvky potřebné k aproximaci nelinearity.
To jsem si myslel, že je Killeroz větší borec. Nic ve zlém, ale nedalo mi to si nerýpnout.
Uz par rokov prvu vec co na cine urobim ked dostanem suciastky plosaky moduly je to ze vyhodí vsetky kable ktore sa vyhodiť daju a nahradim skutočnými medenymi asi tolko lebo tie poniklovane pociniovane pohlinikovane kable tvariace sa ako med su ...su na pi.....atd.
Zajímalo by mě, jestli udělám dobře, když to lepidlo na PCB oškrábu. Dostal se ke mě zdroj, který měl skoro všechno přichycené tím bílým lepidlem. Jenže časem se zdroj přehřál a umřel. Nejtmavší místa byla právě pod tím lepidlem. Jak moc brání průtoku vzduchu? Zdroj má aktivní ventilátor...
Mas nekde video na tvuj zdroj, ktery pouzivas? Nekde jsem ho videl ale zaboha to nemuzu najit.
nemám hele, dělal jsem ho a video je pryč, kvůli zaměstnavateli
@@Killeroz @Jan Douda ho nasel. Je tam videt jak nadavas na plus a minus od desky k pajecce :D
Ahoj kilerozi dá se nějak dohledat ty smazané videa jak si stavěl regulovatelný zdroj ten černý Jak máš na stole ?
Bohužel jsou navždy pryč :(
jaká značka multimetru je podle tebe osvědčená a důvěryhodná nebo celkově je spolehlivá?
za mě UNIT
Mám evidentně trochu jinou verzi téhož zdroje a ta dioda je na tom chladiči uplně stejně, akorát má už upravený potisk na desce (na opačné straně).
Tie 18650 baterky odpájaš hneď ako dosiahnú 4,2V ???
To se dělá u olova a u LiFePO4, u běžných li-ion se nabíjecí napětí a napětí nabitého článku neliší.
@@laszu7137 ako potom viem kedy sú nabité?
@@supermechanik2250 Když dosáhnou napětí 4,2 V.
@@laszu7137 Veď to som písal v prvom komentári tak čo ta tvoja reakcia? Nechápem...
Ne. Nechají se připojené, dokud nabíjecí proud neklesne na asi 3% jmenovitého nabíjecího proudu. Pak se považuje za nabitý. Časté ponechání připojeného akumulátoru ke zdroji déle zkracuje jeho životnost.
Me u tehle zdroju stve jedna vec, pri nastaveni omezeni prpoudu musim slusnout vystup
Asi LED 50W? Ten krásný chladič na kterém je přidělaná by mohl tu tepelnou ztrátu uchladit, aspoň si to myslím.
Načo máš tu handru.
Jsem si naprosto jist, že o jednu desetinku letí to unitéčko, ony jsou to docela šajze měřáky. Specku to plní, Wanpteky mám doma dva a sedí napětí téměř přesně.
@@jandouda6845 NPS1203 , asi jsem měl štěstí a číňan ty moje dva kusy nastavil přesně,sedí to v celým rozsahu max do 100mV. Je ale potřeba to měřit přesným měřákem, normální mulťáky mají 0,5% a třeba 3-5 digitů, to se s tím nedá dělat závěry.
mam presne taky isty len wanptek
POTŘEBUJI TENHLE ZDROJ 🤣
18:29 zdali se mi to nebo na tebe někdo klepal
To prskání při zkratu. No, ten kondenzátor tam buď je, nebo není. Toto jsou jednoduché pulzní zdroje, kde je ten kondenzátor nutný kvůli filtraci, ktedá ani tak není moc dobrá, čili analogovou techniku bych s tím raději nenapájela, nicméně zvlnění by se mělo změřit a teprve až na základě toho by měl padnout nějaký závěr v tom smyslu, jestli teda ano, nebo ne. Ten kondenzátor (soudím z prskání) to budou desítky až nízké stovky μF, což dává značnou naději v to, že by ten výstup mohl být relativně čistý, takže tohle bych hodnotila spíše pozitivně.
Vzhledem k tomu prskání mi připadá výrazně výhodnější zahájit nastavováním proudového omezení a až teprve potom nastavovat to napěťové. Důvod je jednoduchý. Pokud stáhnu napětí na nulu (nebo tam bude něco hodně malého), bude nulové napětí i na tom výstupním kondenzátoru a tudíž nebude při zkratování žádné prskání. Jakmile to mám zkratované otočím proud na minimum, napětí na maximum a na výstupu je stále nulové napětí, pouze se zdroj přepne do CC režimu. Nastavím proud, na výstupu bude napětí odpovídající úbytku na zkratu při daném proudu, což je v podstatě nic, čili se zase žádné prskání nekoná, protože ten kondenzátor je nabitý na nějaké mrňavé napětí a tudíž v něm není energie, načež stáhnu napětí na minimum a rozpojím zkrat. Kondenzátor na výstupu je stále na nule, což se nemění. Rozpojím zkrat, připojím zátěž a začnu najíždět napětím na pracovní hodnotu. Pokud mi zdroj spadne do CC režimu, tak se napětí dále nezvyšuje, ale opět zase žádné prskání. Pokud se dostanu až na pracovní napětí, tak do zátěže teče menší proud než je nastavený na proudovém omezení a zdroj běží stále v CV režimu, stále nikde nic neprská, nic se neopaluje. V tento moment už mám paralelně k výstupnímu kondenzátoru zdroje připojené i nemalé množství kondenzátorů v DUT, čili pokud se v DUT něco zkratuje (například měřicí sondou, sepnutím nějakého polovodiče, relé, etc.), stanou se úplně stejně špatné věci jako kdyby ve zdroji na výstupu žádný kondenzátor nebyl, bude to řekněme horší o energii v něm uloženou, ale to už výsledek takové nehody nějak zásadně neovlivní. Čili z mého pohledu je tohle celkem správné řešení,byť spousta lidí kondenzátory na výstupu laboratorního zdroje ostře kritizuje. On zdroj se dá udělat různě, dají se dělat různé expresní reakce omezení proudu, obzvlášť na zdrojích typu source/sink se tohle dělá poměrně snadno, nicméně ono to taky něco stojí. Není problém utratit za laboratorní zdroj půl milionu, ale realita je taková, že si to většinou nemůžete dovolit, tudíž člověk musí polevit v nárocích a z té konstrukce se stává kompromis, ve kterém mi vysoká kapacita na výstupu znamená nízké zvlnění, no a pochopitelně obráceně. Osobně jsem spíše pro nízké zvlnění, protože věcem typu gigantický motor typicky rána z kondenzátoru pramálo vadí, kdežto signálové elektronice zvlnění vadí zásadně.
Ta dioda je tam na snímání teploty, většinou se na toto používá tranzistor, protože se jednoduše přišroubuje na chladič. Ta dioda je tam jaxi přisoplená, no budiž, je sice levnější, ale zase je s tím víc práce, osobně bych z takové konstrukce nebyla úplně nadšená z hlediska výrobních nákladů (musí mít opravdu hodně levnou pracovní sílu), z funkčního hlediska to samozřejmě není problém je-li to správně navržené (proud diodou). Předpokládám, že tady je to ochrana před přehřátím, takže nějaké přesnější sledování teploty prostě nedává smysl.
Více mi vadí ta pootočená třínohá pouzdra, tam může být nějaké mechanické pnutí ve vývodech. Další věc, kteoru bych se zabývala, je izolace primáru a sekundáru a izolační pevnost mezi primárem a sekundárem. Totiž ta veliká chladicí deska je jak za primární, tak za sekundární částí, přičemž jsou na ni dotaženy jak tranzistory primární části, tak dvojitá dioda sekundární. On toto nemusí být problém, ale může. Proto bych se na to zaměřila. Propojení krytu vějířovou podložkou je imho dostačující a relativně spolehlivé řešení.
Odpravení zdroje akumulátorem je jedním z velice častých mýtů, ale ojediněle bohužel také realitou. Laboratorní zdroj není nabíječka, navíc pokud se nejedná o source/sink zdroje, nemělo by se na jejich výstupní svorky dostávat cizí napětí, nicméně pokud se tam dostane, tak to většinou nevadí. Většinou není vždy. Sekundární strana má pomocné napájení, přičemž pokud toto chybí a současně se objeví napětí na výstupu zdroje, dochází u některých konstrukcí k průchodu proudu z výstupních svorek do pomocných napájecích větví přes součástky, které nejsou schopny unést odpovídající proud. Je to raritní konstrukční problém, viděla jsem to jen párkrát za život, nicméně u levných věcí bych to raději zkontrolovala. Jsou tam LED displaye a těm chutná, pokud tam skutečně nějaký přetok bude, mohl by být destruktivní. Test je poměrně jednoduchý. Stačí změřit proud do výstupu vypnutého zdroje z nějakého jiného zdroje, ideálně s proudovým omezením na jednotky mA. Pokud tam skutečně teče nějaký větší proud, je reálně možné, že ve zdroji něco poškodí. Pokud toto projde, pak je asi vhodné to vyzkoušet natvrdo s tím, že pokud tam je v tomto ohledu konstrukční vada, potom se zdroj zničí. Každopádně tento test předpokládá přiložení nějakého zdroje na výstupní svorky vypnutého zdroje. Ona v těch případech nastává destrukce zdroje akumulátorem výpadkem napětí v síti, protože jinak to skutečně neudělá nic. Takže pokud člověku nevypadne proud při tomto způsobu nabíjení akumulátorů, pak pochopitelně neví jde-li zdroj takto zničit, či nikoliv.
Dioda v serii s výstupem není v tomto ohledu dobrým řešením, protože zaobluje V-A charakteristiku zdroje a tudíž nemálo prodlužuje nabíjecí čas, ovšem zabrání-li případnému zničení zdroje, pak asi není moc o čem přemýšlet.
@Niki Bretschneider souhlasím,z toho plyne,že vždy je vhodné vědět co člověk dělá,nic méně to nemění fakt,že tyto zdroje úspěšně posílají polovodiče do ráje,důvody již byly stanoveny.
Asi tak, já mam provedení s víceotáčkovým potenciometrem na napětí, tam bych se utočil. A odpojovat se dá i natvrdo, to nepřeskakuje.
@@laszu7137 Ono spíš když to člověk nestáhne a rovnou připojí zátěž, ve které se děje něco, ehm, špatného, tak to do toho střelí z kondu a je hotovo. Tady nejsou víceotáčkové potenciometry, takže imho není problém to stahovat. Třeba u zátěže, kde mám desetiotáčkový potenciometr na nastavení proudu, jsem musela udělat vypínání. To by jinak bylo k zbláznění, navíc ony víceotáčkové potenciometry mají tak trochu omezený počet protočení, prostě se umí vydřít a potom je to špatné. Teď plánuji lineární zdroj, dám tam pochopitelně taky desetiotáčkové potenciometry, ale tam nevyhnutně musí přijít vypínání výstupu.
@@jirizach8042 To je podle mého názoru spíše tím, že tyto zdroje používají primárně začátečníci, kteří trpí příšnou důvěrou v ochranné schopnosti proudové limitace. Předně. Ten zdroj nemá proudovou pojistku, má jen proudovou limitaci, která navíc nemusí pomoci vůbec ničemu, neb vhodný zkrat mezi sekcemi nějakého komplikovanějšího zařízení udělá svoje ještě dříve, než nějaká ochrana vůbec může zareagovat, protože celkový požadovaný vstupní proud může být větší, než destruktivní proud v nějaké sekci.
@@NikiBretschneider začátečníci se tak nějak nechají pochopit,proto jsem psal,že je vhodné když člověk ví co dělá (ostatně to asi platí obecně),no ale zase při té láci je pěkné,že to výrobce vybavil aspoň takto,jinak díky za koment,byl obsáhlý,popsány fakta.
Ahoj už ho mám dlouho a jsem spokojeny
To asi nebude dióda, je to termistor, vyzerajú podobne, mám také doma.
RTFM! :-D
Tie káble rozhodne nebudú meď, na ňu sú moc hrubé, 😂 to je určite ich ,,reproduktorova dvojlinka" z CCA, nedávno som si chcel kúsok kúpiť a číňan meď nikde nemal len ten nepodarený hliník 🙄😅
Nedávno se mi ulomil kablik od špičky běžného mericiho kabelu. Odizoloval jsem kousek a zíral na pidiprurez asi mědi- šlo to pripajet. Na plastu Číňan nešetřil- tak na min 2000V. To samé u startovacího kabelu - plast na 5000V a v něm asi max 2,5mm něčeho růžového- asi hliník. Ale startovalo to, kupodivu to nebyla jakoby pojistka mezi bateriemi.
@@aukroczpm tie štartovacie, noo :D boli na výber 300 a 600, vzal som 600 ale pochybujem , že dajú dlhšie viac než 100, ono, ľudia Robia tú blbosť , že pripoja káble a hneď štartujú, najlepšie je nechať nastartovane, pridať otáčky na 2000/min a nechať pár minút nabíjať akumulátor v druhom aute :D na to tie káble stačia a nehrozí , že si niečo odpalim v aute
No a už ste pozerali oceľové lanko v zámku na bicykel? :D
Ta zenerka nad kterou pořád polemizuješ je normální usměrňovací dioda, která v tomto zapojení funguje jako snímač teploty chladiče. Řídí otáčky ventilátoru a v případě přehřátí se zdroj vypne. Zase jeden co kecá o něčem, o čem nemá páru. Jako naši ústavní činitelé. 🤔
Pořád? Myslíš tu minutu ve videu? Četl jsi popis videa? Taháš sem politiku? Normálně bych ti dal permu, počkám co z tebe vypadne.....
@@Killeroz Docela jsem tě uznával, ale tímhle ses dost shodil. Politiku sem netahám, to byl jen povzdech, související se současným stavem.
Čas 7:10 . "vypadá to sporadicky" - To je ako? :-)
To nevíš ? Vyskytuje se tam tam občasně měď...
Vážený pane killeroz zasilam vám srdecny pozdrav.prosím vás o informaci zda lze na trhu zakoupit zdroj z 230v na 4,8v,12v a 18v pro napájení akusroubovaku a akuvrtacky bez baterie přímo ze sítě s naradim pracuji málo a stále udržování baterii není dobře a musím tedy zakoupit nové baterie vyplatí se zakoupit zdroj s nastavitelným výstupem 4,8v,12v,18v k napájení akusroubovaku a akuvrtacky a jaký a kde se dá zakoupit. Těl. Č. 723 491 472 nebo muller.petr1954@gmail.com děkuji vám za radu
na hlídání teploty nic jiného mě nenapadá
Ampér je rodu mužského, takže nastavíme např. jeden ampér, ne jednu ampéru :-)))
Zde platí výjimka, protože se dá i Ampéra bez ampéry jako žena bez ženy :) ikdyž byl pan Ampér, tak v češtině to tak je :)
@@Killeroz 😂🤣😂
Pokud by měl někdo zájem o slušný zdroj napětí tak zde je odkaz. Mám ho cca 1 rok a veliká spokojenost. Je o něm i video na YUT. www.ebay.com/sch/i.html?_from=R40&_trksid=p2380057.m570.l1313&_nkw=POWER+SUPPLY+GOPHERT&_sacat=0
to vypadá pěkně, objednám jeden
Vypadá dobře a funguje dobře, pak na něj udělej video pro všeobecnou osvětu. Dík, Jindra
ta dioda je jako teplotní čidlo
nejhorší na něm jsou ty potenciometr - hrubě jemně, víceotáčkové by byly lepší
Ne, to opravdu nechcete. Mám zdroj od RaS, který má 10otáčkový potenciometr (na U i I), a když chci změnit třeba napětí z 3,3 V na 24 V, tak je to na zánět karpálního tunelu.
Nejlepší jsou na tomto místě rotační enkodéry, kde procesor reaguje na rychlost otáčení enkodéru akcelerací změny nastavované veličiny. I toto se dá softwarově zmršit, ale dnes již to i v Číně dokáží dobře odladit, a potom je nastavení jakékoliv hodnoty otázkou jedné dvou vteřin.
Tady to ale vypadá, že potenciometry přímo řídí spínaný zdroj a procesor tam je jen na měření I/U a řízení displeje.
@@radioingradioing9119 nojo, ale kodéry rychle odchází, když se s nima často točí
@@davidpolacek4902 Měl jsem na mysli samozřejmě ty, co se používají v lepších měř. přístrojích apod. - contactless s Hallovou sondou.
@@radioingradioing9119 tak to jo
Ahoj, zdroj doporučuji přepnout na úsporné napětí 110V. Zdraví všem a buďte NEGATIVNÍ.
@Jindřich Novák přepnout na 110V a bude velké BUM 😂😂😂😂😂