Zdobení vánočního stromečku

Jizby chalup o Vánocích zdobívaly betlémy stavěné mezi okny nebo na policích. Za svaté obrázky na stěnách se zastrkovaly zelené větvičky smrků a jedlí, nebo se na stropní trám věšela jedlová větev zdobená červenými mašličkami a jablíčky. Zelená barva v zimním čase symbolizovala život a červené barva ozdob měla ochrannou moc.
Zvyklost zdobení vánočního stromku k nám přišla z německy hovořících zemí. Nejdříve mívali okrášlený smrček nebo jedličku v bohatých rodinách, na farách nebo ve školách. Na Valašku se zvyk rozšířil do prostých chalup až na konci 19. století. Z důvodu nedostatku místa hospodáři zavěšovali stromeček za špičku na stropní trám, aby nepřekážel. Teprve později se stromeček začal upevňovat do stojanů a stál na stole, zemi nebo štokrleti.
Stromeček zdobívali dospělí i děti tím, co měli doma - mašličkami, jablíčky, oříšky, pečivem i cukrovím, čokoládovými figurkami, foukanými i perlovými skleněnými baňkami, papírovými a vatovými ozdobami, řetězy, svíčkami, prskavkami, andělskými vlasy apod.
Hospodáři mysleli i na zvířata v chlévech, a proto nebylo nic neobvyklého, pokud v hnoji na dvoře byl zapíchnutý stromeček.
Z cyklu Od adventu po tři krále pro Vás připravilo Valašské muzeum v přírodě.