Cítím velký obdiv k tomu,co pro své dítě děláte,i když někdy a určitě ne málokrát to musí být na hranici vyčerpání.Je mi moc líto, že jsou mezi námi lidé, kteří vám péči o vaši dceru jakkoliv ztěžují,místo aby vám pomohli nebo alespoň s úctou přihlíželi, když pomoci nedokážou nebo nemohou.Dítě s postižením se nám může narodit každému,žijeme v jedné společnosti a vaše dítě je do určité míry i naše a naopak.Myslíme na vás a přejeme,aby byl stav vaší dcery co nejlepší a abyste se měli jako rodina dobře.Mezi věřícími je životní kříž požehnáním,i když si člověk těžkosti a ty nejtěžší kříže jakým je i spoluprožívání bolesti dítěte s postižením nepřeje,věřím, že jste na cestě k nepopsatelné odměně a přála bych vám vytrvat až do konce!Vaše videa jsou pro mě velkou inspirací a povzbuzením.Romana
Tak takový přístup je naprosto příšerný, jak říkáte vy, přesně takoýhle lidé by si měli zkusit, jaké je s takovým dítětem žít.. S každým videem víc a víc obdivuju vaší sílu a vytrvalost, jste skvělí.
Uf, tak se mi vrátilo nepříjemné období, zazivala jsem to s vámi bylo to strašné, na tyto "děvčata" také jistě dojde, ale to kam teď Nikolka chodí je úžasné a nám všem se hodně ulevilo, ještě že jsou i skvělé učitelky
Luci, úplně Vám rozumím. Pracuji jako jako asistent pedagoga momentálně v běžné MŠ a mohla bych vyprávět. Každý je chytrý až na půdu a vzdělanost pedagogů ve speciální pedagogice je k pláči. Myslí si, že když vystudovaly střední pedagogickou školu mají patent na rozum, ale mnohé nemají zájem se o problematiku inkluze zajímat. Asistentky jsou pro mnohé spíše prítěž. Přeji Vám, ať jste v současné spokojení.
učila jsem v MŠ 20let....ale nakonec jsem ve 40 odešla. Měla jsem ve třídě hluchoněmou holčičku., ředitelka se mě zeptala, zda jsem ochotná si ji do třídy vzít, že maminka je neštastná, nikde jí do školky nechtějí a před domem na hřišti si s ní děti nechtějí hrát a nadávají ji do kriplů. Dětem jsem vysvětlila, že mirečka má nemocná ouška a jak s ní musí komunikovat...rychle se zapojila do kolektivu a děti jí měli moc rády. Práce nebyla jednoduchá...pracovala jsem s ní individuálně, ale dalo se to...problém byl na vycházce, musela jsem na ní dávat pozor...neslyšela povely...to samé ve třídě...když jsem dětem četla, nebo když jsme zpívali...tehdy Mirka dostala jinou práci. Vzala jsem si ji i na školu v přírodě...jen jsem rodiče prosila, aby jí vysvětlili, že tam bude 14 dní. Zvládla to...byla to jinak velmi chytrá holčička a protože maminka její nejlepší kamarádky ze školky jí znala a učila na 1 stupni ZŠ, vzala si jí pod křídla do své třídy, mezi ostatní děti. a i to mirka zvládla...i když to byla pro učitelku velká práce navíc. Pak už musela přejít do školy pro hluchoněmé. Tehdy žádný asistent nebyl a dětí bylo ve třídě 30. Je to o přístupu učitelky a když se chce, jde všechno.
Dobry den Lucie a Tibore, po shlednuti vaseho videa muzu rict ze s vami opravdu citim a taky opravdu vim co ve vas vyvolalo rozhorceni tykajici se problemu se skolou a to se bavime o klasicke ZS.Ja mam totiz hodne podobny problem a to ted mluvim o SPECIALNI SKOLE PRO ZDRAVOTNE A TELESNE POSTIZENNE.Zni to neuveritelne?Bohuzel😔.Mam syna s tezkym autismem,epilepsii,ADHD a stredne tezkou mentalni retardaci.Kdyz musel podle zakona nastoupit do skoly nedalo se pro nej delat nic jineho nez mu sehnat a zajistit vhodnou specialni skolu protoze na normalni zakladce by ho vubec neprijali.Kdyz jsem nasla po dlouhem patrani skolu s timto zamerenim vzdalenou "jen"nekolik kilometru od naseho mesta a dalo spoustu prace a casu synka do teto soukrome skoly dostat dlouze jsem vydechla a mela opravdu dobry pocit ze jsem pro nej udelala to nejlepsi co jsem mohla.A ted se nas spolecny pribeh zacne prolinat.Proc by mela pani ucitelka brat ohledy na postizeni?Ve specialni skole?Proc by mnela poslouchat a brat na vedomi pokyny a doporuceni lekaru nebo rodice kdyz vi vsechno sama nejlip?Prece JI nebude nikdo poucovat! Syn ma bezlaktozovou a bezlepkovou dietu (na vse jsem pochopitelne upozornovala) - dostaval klasicke mlecne vyrobky a pecivo, nesmi bez zdrav.kocarku chodit na delsi vychazky tak proc ho na ne nebrat kdyz pani ucitelka usoudila ze to chlapec zvladne,na slunicko nesmi kvuli lekum bez pokryvky hlavy a kvuli epilepsii bez bryli, kvuli castym zachvatum nesmel byt ockovany a nesmi mezi deti z verejnosti napr. na hriste a to i z duvodu urazu a jako autista s nesnasenlivosti pritomnosti cizich lidi tak proc nic z toho nerespektovat a vzit ho na prime dopoledni slunicko bez bryli, klobouku, asistentky a kocarku pesky na vychazku rovnou na verejne detske hriste plne cizich deti a jejich rodicu.Kdyz syn v zari nastupoval do skoly umnel se s dopomoci obleknout, najist a rict si co potrebuje nebo citi a mnel se rozvijet v reci i socialnich potrebach.Misto toho ho vsak nutili ucit se cist, psat a pocitat a tak po roce uz se sam ani s dopomoci nenaji,neoblekne, nerekne si co potrebuje protoze uz skoro nemluvi vubec, pismenka a cisla mu vubec nic nerikaji ale pani ucitelka je presto jineho nazoru a v dalsim roce je pripravena (podrzte se) zacit s nasobilkou.Dnes na doporuceni lekaru a SPC usilujeme na prerazeni do denniho stacionare a muj dobry pocit ze jsem pro nej tenkrat udelala to nejlepsi co jsem mohla uplne vyprchal.Snad se nam povede najit dobry stacionar kde se o nej dobre postaraji a nebude se uz domu vracet vycerpany unavou a vam preju mnoho sil a vic radosti😊.S velkym pozdravem Lucie V.❤
Je to boj. Boj s větrnými mlýny, protože za prvé, kdo to nezažil a nepotká se s tím denodenně doma, NEUMÍ si to představit a za druhé je potřeba pokud to jde, je potřeba integrovat děti . Vy máte specifičtější případ v autismu. Já mám dětskou mozkovou obrnu a mně rodiče do běžné školy museli vodit a zase si pro mně do školy musely přijít, ALE TO SE PSAL ROK 1985.... Výuka standard, ale hezké bylo, že jsme se učily obě strany.... Jak pedagogové ve stylu přizpůsobení výuky, tak i já ve smyslu, co ještě zvládnu bez omezení se zdravými spolužáky. SÁM BEZ DOPROVODU jsem začal chodit do školy až v roce 1988.... Je to nesmírně těžké srovnat to ze všech stran, ale nejtěžší to máte VY RODIČE. Škola, ústav ORGANIZACE, mohou říct nevyšlo to, nejde to a činnost stopnout..... COŽ VY JAKO RODIČE NEMŮŽETE A UŽ Z PRINCIPU RODIČOVSTVÍ NEUDĚLÁTE..... Krásný jarní den Vám přeje (Váš dopisovatel Pavel)... Mnozí mi říkají i tkanička, protože si boty dokážu zavázat šesti prsty :-D :-D :-D
Úplně to znám ten přístup takovým dětem to je hnus nikdo tyhle děti nechce mám problém jí dát k zubařovi nikdo jí nechce mě připadá jak kdybi byly prašivý taky sem se složila byla sem na dně mi vozíme Kačenku do speciální školy 20 km a to na 4hodiny a to než uklidím uvařím mohu zas proní takže si moc neodpočinu tak vám přeju mnoho syl jste užasný
Cítím velký obdiv k tomu,co pro své dítě děláte,i když někdy a určitě ne málokrát to musí být na hranici vyčerpání.Je mi moc líto, že jsou mezi námi lidé, kteří vám péči o vaši dceru jakkoliv ztěžují,místo aby vám pomohli nebo alespoň s úctou přihlíželi, když pomoci nedokážou nebo nemohou.Dítě s postižením se nám může narodit každému,žijeme v jedné společnosti a vaše dítě je do určité míry i naše a naopak.Myslíme na vás a přejeme,aby byl stav vaší dcery co nejlepší a abyste se měli jako rodina dobře.Mezi věřícími je životní kříž požehnáním,i když si člověk těžkosti a ty nejtěžší kříže jakým je i spoluprožívání bolesti dítěte s postižením nepřeje,věřím, že jste na cestě k nepopsatelné odměně a přála bych vám vytrvat až do konce!Vaše videa jsou pro mě velkou inspirací a povzbuzením.Romana
Tak takový přístup je naprosto příšerný, jak říkáte vy, přesně takoýhle lidé by si měli zkusit, jaké je s takovým dítětem žít.. S každým videem víc a víc obdivuju vaší sílu a vytrvalost, jste skvělí.
Uf, tak se mi vrátilo nepříjemné období, zazivala jsem to s vámi bylo to strašné, na tyto "děvčata" také jistě dojde, ale to kam teď Nikolka chodí je úžasné a nám všem se hodně ulevilo, ještě že jsou i skvělé učitelky
Luci, úplně Vám rozumím. Pracuji jako jako asistent pedagoga momentálně v běžné MŠ a mohla bych vyprávět. Každý je chytrý až na půdu a vzdělanost pedagogů ve speciální pedagogice je k pláči. Myslí si, že když vystudovaly střední pedagogickou školu mají patent na rozum, ale mnohé nemají zájem se o problematiku inkluze zajímat. Asistentky jsou pro mnohé spíše prítěž. Přeji Vám, ať jste v současné spokojení.
Dlhšie som nevidela žiadne video. Ako sa máte? Ako sa Vám darí!
učila jsem v MŠ 20let....ale nakonec jsem ve 40 odešla. Měla jsem ve třídě hluchoněmou holčičku., ředitelka se mě zeptala, zda jsem ochotná si ji do třídy vzít, že maminka je neštastná, nikde jí do školky nechtějí a před domem na hřišti si s ní děti nechtějí hrát a nadávají ji do kriplů. Dětem jsem vysvětlila, že mirečka má nemocná ouška a jak s ní musí komunikovat...rychle se zapojila do kolektivu a děti jí měli moc rády. Práce nebyla jednoduchá...pracovala jsem s ní individuálně, ale dalo se to...problém byl na vycházce, musela jsem na ní dávat pozor...neslyšela povely...to samé ve třídě...když jsem dětem četla, nebo když jsme zpívali...tehdy Mirka dostala jinou práci. Vzala jsem si ji i na školu v přírodě...jen jsem rodiče prosila, aby jí vysvětlili, že tam bude 14 dní. Zvládla to...byla to jinak velmi chytrá holčička a protože maminka její nejlepší kamarádky ze školky jí znala a učila na 1 stupni ZŠ, vzala si jí pod křídla do své třídy, mezi ostatní děti. a i to mirka zvládla...i když to byla pro učitelku velká práce navíc. Pak už musela přejít do školy pro hluchoněmé. Tehdy žádný asistent nebyl a dětí bylo ve třídě 30. Je to o přístupu učitelky a když se chce, jde všechno.
Kde bydlite jak se mohu zeptat
Dobry den Lucie a Tibore, po shlednuti vaseho videa muzu rict ze s vami opravdu citim a taky opravdu vim co ve vas vyvolalo rozhorceni tykajici se problemu se skolou a to se bavime o klasicke ZS.Ja mam totiz hodne podobny problem a to ted mluvim o SPECIALNI SKOLE PRO ZDRAVOTNE A TELESNE POSTIZENNE.Zni to neuveritelne?Bohuzel😔.Mam syna s tezkym autismem,epilepsii,ADHD a stredne tezkou mentalni retardaci.Kdyz musel podle zakona nastoupit do skoly nedalo se pro nej delat nic jineho nez mu sehnat a zajistit vhodnou specialni skolu protoze na normalni zakladce by ho vubec neprijali.Kdyz jsem nasla po dlouhem patrani skolu s timto zamerenim vzdalenou "jen"nekolik kilometru od naseho mesta a dalo spoustu prace a casu synka do teto soukrome skoly dostat dlouze jsem vydechla a mela opravdu dobry pocit ze jsem pro nej udelala to nejlepsi co jsem mohla.A ted se nas spolecny pribeh zacne prolinat.Proc by mela pani ucitelka brat ohledy na postizeni?Ve specialni skole?Proc by mnela poslouchat a brat na vedomi pokyny a doporuceni lekaru nebo rodice kdyz vi vsechno sama nejlip?Prece JI nebude nikdo poucovat! Syn ma bezlaktozovou a bezlepkovou dietu (na vse jsem pochopitelne upozornovala) - dostaval klasicke mlecne vyrobky a pecivo, nesmi bez zdrav.kocarku chodit na delsi vychazky tak proc ho na ne nebrat kdyz pani ucitelka usoudila ze to chlapec zvladne,na slunicko nesmi kvuli lekum bez pokryvky hlavy a kvuli epilepsii bez bryli, kvuli castym zachvatum nesmel byt ockovany a nesmi mezi deti z verejnosti napr. na hriste a to i z duvodu urazu a jako autista s nesnasenlivosti pritomnosti cizich lidi tak proc nic z toho nerespektovat a vzit ho na prime dopoledni slunicko bez bryli, klobouku, asistentky a kocarku pesky na vychazku rovnou na verejne detske hriste plne cizich deti a jejich rodicu.Kdyz syn v zari nastupoval do skoly umnel se s dopomoci obleknout, najist a rict si co potrebuje nebo citi a mnel se rozvijet v reci i socialnich potrebach.Misto toho ho vsak nutili ucit se cist, psat a pocitat a tak po roce uz se sam ani s dopomoci nenaji,neoblekne, nerekne si co potrebuje protoze uz skoro nemluvi vubec, pismenka a cisla mu vubec nic nerikaji ale pani ucitelka je presto jineho nazoru a v dalsim roce je pripravena (podrzte se) zacit s nasobilkou.Dnes na doporuceni lekaru a SPC usilujeme na prerazeni do denniho stacionare a muj dobry pocit ze jsem pro nej tenkrat udelala to nejlepsi co jsem mohla uplne vyprchal.Snad se nam povede najit dobry stacionar kde se o nej dobre postaraji a nebude se uz domu vracet vycerpany unavou a vam preju mnoho sil a vic radosti😊.S velkym pozdravem Lucie V.❤
Ták to je moc fajn kám teďka Nikolka chodí do školy že učitelky do Nikolky v cítí a že ji rozumí😉👧,
Je to boj. Boj s větrnými mlýny, protože za prvé, kdo to nezažil a nepotká se s tím denodenně doma, NEUMÍ si to představit a za druhé je potřeba pokud to jde, je potřeba integrovat děti . Vy máte specifičtější případ v autismu. Já mám dětskou mozkovou obrnu a mně rodiče do běžné školy museli vodit a zase si pro mně do školy musely přijít, ALE TO SE PSAL ROK 1985.... Výuka standard, ale hezké bylo, že jsme se učily obě strany.... Jak pedagogové ve stylu přizpůsobení výuky, tak i já ve smyslu, co ještě zvládnu bez omezení se zdravými spolužáky. SÁM BEZ DOPROVODU jsem začal chodit do školy až v roce 1988.... Je to nesmírně těžké srovnat to ze všech stran, ale nejtěžší to máte VY RODIČE. Škola, ústav ORGANIZACE, mohou říct nevyšlo to, nejde to a činnost stopnout..... COŽ VY JAKO RODIČE NEMŮŽETE A UŽ Z PRINCIPU RODIČOVSTVÍ NEUDĚLÁTE..... Krásný jarní den Vám přeje (Váš dopisovatel Pavel)... Mnozí mi říkají i tkanička, protože si boty dokážu zavázat šesti prsty :-D :-D :-D
Prosím dotaz mimo téma 🙏Co je to za písničku na začátku?
Bohužel stejná skusenost
Úplně to znám ten přístup takovým dětem to je hnus nikdo tyhle děti nechce mám problém jí dát k zubařovi nikdo jí nechce mě připadá jak kdybi byly prašivý taky sem se složila byla sem na dně mi vozíme Kačenku do speciální školy 20 km a to na 4hodiny a to než uklidím uvařím mohu zas proní takže si moc neodpočinu tak vám přeju mnoho syl jste užasný