Chvíli jsme na vrcholu rozzáření perletí, jenže pak zhasnou světla, štěstí náhle odletí. Sám ve svým pokoji, sám bloudíš v okolí, když světla zhasnou, přijde samota která bolí.Kolikrát jsem se ztratil ve svých myšlenkách? Kolikrát jsem hledal cestu, jak z toho ven? Tolikrát jsem se rozpadl v prach, tolikrát jsem musel proskočit sklem. Myšlenky tmavý, ale nic mě nezastaví a tyhlety věty který říkám zůstanou ty pravý, užívám si spotlight do té chvíle, dokud mě to baví a pak už jen lights out, lights out! Okay, tohle bude asi bolet, ale díky tomu pochopíš, co se děje kolem, co neznáš a nevidíš, když svítím na vrchole, žadný tajemství, tenhle track ti nerozduní kabriolet. Nejsem slepý, vidím jak mi utíká čas, nikdy nevyléčím sebe, tak lečím vás, dávat ze sebe všechno, ale zároveň nevyhořet, pálit rýmy jak kdybych měl pochodeň. Jedno, kolik lidí mě vidí, když monitory svítí, nepomůže pití, tichý vytí zachycený v síti. Když se vášeň vznítí,tak má hvězda jasně svítí, ale jak světla zhasnou, je těžký vysvětlit jak se cítím.A když se budu bát a budu stát a přestanu se rvát, temnota mi nedá spát, nevím jak se smát a přijde kat, přestanu odpor klást a začnu řvát a nechám démony vyhrát.Chvíli jsme na vrcholu rozzáření perletí, jenže pak zhasnou světla, štěstí náhle odletí. Sám ve svým pokoji, sám bloudíš v okolí, když světla zhasnou, přijde samota která bolí.Okey, tohle mě bude asi mrzet, můžu bejt drsňák jakej chci, nepomůže ostrej loket. Přátele nechci a rodinu nemám, a tak mi zůstává samota jako téma. Doufám, že mě vysvobodí jednou nějaká holka a když to u týhle nevyjde, tak to zkusím jinde znova, jak naivní idiot, každá je ta pravá, každá je ta ona a na jméno se ptám až doma.Chtěl bych vysvětlit ten pocit, ale ono se to nedá, odvahy mám sice dost, jen nestačí mi abeceda. Když sedíš doma sám, chceš být někde mezi lidma ale táhne tě to zpátky domů, když si mezi nima. Pořád dokola jako idiot, kéž by šlo se rozhodnout jednou za život, bylo by k ničemu i mít na účtu milion, a tak radši sepíšu ty rýmy a směr studio.Jedno kolik lidí mě vidí, když monitory svítí, nepomůže pití, tichý vytí zachycený v síti. Když se vášeň vznítí,tak má hvězda jasně svítí ale jak světla zhasnou, je těžký vysvětlit jak se cítím.A že neprodám se lacino, temno vyměním za bílo, zabiju to ego, přesto že se prošel celý peklo. Ale zachrání mě kdo? Před tou váhou tuny slov. Předtím než si vykopu hrob, zakřičím stop!Chvíli jsme na vrcholu rozzáření perletí, jenže pak zhasnou světla, štěstí náhle odletí. Sám ve svým pokoji, sám bloudíš v okolí, když světla zhasnou, přijde samota která bolí.¨Chvíli jsme na vrcholu rozzáření perletí, jenže pak zhasnou světla, štěstí náhle odletí. Sám ve svým pokoji, sám bloudíš v okolí, když světla zhasnou, přijde samota která bolí.
Boží
Top
Chvíli jsme na vrcholu rozzáření perletí,
jenže pak zhasnou světla, štěstí náhle odletí.
Sám ve svým pokoji,
sám bloudíš v okolí,
když světla zhasnou,
přijde samota která bolí.Kolikrát jsem se ztratil ve svých myšlenkách?
Kolikrát jsem hledal cestu, jak z toho ven?
Tolikrát jsem se rozpadl v prach,
tolikrát jsem musel proskočit sklem.
Myšlenky tmavý, ale nic mě nezastaví
a tyhlety věty který říkám zůstanou ty pravý,
užívám si spotlight do té chvíle, dokud mě to baví
a pak už jen lights out, lights out!
Okay, tohle bude asi bolet,
ale díky tomu pochopíš, co se děje kolem,
co neznáš a nevidíš, když svítím na vrchole,
žadný tajemství, tenhle track ti nerozduní kabriolet.
Nejsem slepý, vidím jak mi utíká čas,
nikdy nevyléčím sebe, tak lečím vás,
dávat ze sebe všechno, ale zároveň
nevyhořet, pálit rýmy jak kdybych měl pochodeň.
Jedno, kolik lidí mě vidí, když monitory svítí,
nepomůže pití, tichý vytí zachycený v síti.
Když se vášeň vznítí,tak má hvězda jasně svítí,
ale jak světla zhasnou, je těžký vysvětlit jak se cítím.A když se budu bát a budu stát a přestanu se rvát,
temnota mi nedá spát, nevím jak se smát a přijde kat,
přestanu odpor klást a začnu řvát
a nechám démony vyhrát.Chvíli jsme na vrcholu rozzáření perletí,
jenže pak zhasnou světla, štěstí náhle odletí.
Sám ve svým pokoji,
sám bloudíš v okolí,
když světla zhasnou, přijde samota která bolí.Okey, tohle mě bude asi mrzet,
můžu bejt drsňák jakej chci,
nepomůže ostrej loket.
Přátele nechci a rodinu nemám,
a tak mi zůstává samota jako téma.
Doufám, že mě vysvobodí jednou nějaká holka
a když to u týhle nevyjde, tak to zkusím jinde znova,
jak naivní idiot, každá je ta pravá, každá je ta ona
a na jméno se ptám až doma.Chtěl bych vysvětlit ten pocit, ale ono se to nedá,
odvahy mám sice dost, jen nestačí mi abeceda.
Když sedíš doma sám, chceš být někde mezi lidma
ale táhne tě to zpátky domů, když si mezi nima.
Pořád dokola jako idiot,
kéž by šlo se rozhodnout jednou za život,
bylo by k ničemu i mít na účtu milion,
a tak radši sepíšu ty rýmy a směr studio.Jedno kolik lidí mě vidí, když monitory svítí,
nepomůže pití, tichý vytí zachycený v síti.
Když se vášeň vznítí,tak má hvězda jasně svítí
ale jak světla zhasnou, je těžký vysvětlit jak se cítím.A že neprodám se lacino,
temno vyměním za bílo,
zabiju to ego, přesto že se prošel celý peklo.
Ale zachrání mě kdo?
Před tou váhou tuny slov.
Předtím než si vykopu hrob,
zakřičím stop!Chvíli jsme na vrcholu rozzáření perletí,
jenže pak zhasnou světla, štěstí náhle odletí.
Sám ve svým pokoji,
sám bloudíš v okolí,
když světla zhasnou, přijde samota která bolí.¨Chvíli jsme na vrcholu rozzáření perletí,
jenže pak zhasnou světla, štěstí náhle odletí.
Sám ve svým pokoji,
sám bloudíš v okolí,
když světla zhasnou, přijde samota která bolí.