Speciál | Tribuny 2/3 | Jak vznikají chorály a chorea?
Vložit
- čas přidán 5. 06. 2024
- Víte, jak vznikají chorály a kdo vymyslel legendární text Když Motoráci hráli? Jaká pravidla by se měla dodržovat v kotli? Proč má extraliga na tribunách nevyužitý potenciál? A proč není role spíkra žádný med? O tom a mnohem více jsme si povídali v našem speciálním miniseriálu s vedoucími motoráckého kotle Alešem a Lukášem. Navíc nechyběl ani náš legendární Pajky. Nenechte si tak ujít unikátní nahlédnutí do zákulisí fanouškovské scény okřídleného M. Pokračujeme druhým dílem.
__________________
Soutěž o šálu Jedině Motor (0:00)
Jak vznikají chorály? (0:48)
Mladá krev v kotli (11:20)
Řve tribuna a nové chorály (19:12)
Kolik stojí výroba choreí? (21:36)
Proč je soutěž Decibely extraligy nesmysl? (27:55)
Tančící šášula ze Sparty a produkce na stadionech (31:40)
__________________
Foto: Petr Tibitanzl, hcmotor.cz
Prostory poskytli: Evropské centrum jazykových zkoušek - www.elec.eu - Sport
Když se řekne tribuna, první co se mi vybaví je červená sedačka Budvar Arény. Motoru fandím paradoxně od sestupové sezóny 2003/2004, kdy jsem jako malý kluk při jedné reportáži viděl L. Roba slavit gól způsobem, který zvolil po vstřelení gólu do sítě K. Varů v předkole i Lukáš Pech. Vzhledem k dojezdové vzdálenosti jsem si musel na první navštívený zápas počkat až do jara roku 2007, konkrétně zápas jednoho ze semifinále proti Pardubicím, kdy osud utkání vzala pevně do rukou dvojice Turčan - Jebavý. Ani to mi však nevzalo radost z možnosti vidět na živo své oblíbené hráče jako byl Renda Vydarený, Turek, Kutlák, Toman, Váček, Gřegořek, Hudec, v té době i Šimi a jiné. Pravidelněji jsme začali navštěvovat domácí zápasy v pracovním týdnu, kdy jsme jezdil vlakem z jednoho táborského intru a zároveň jsme se modlili, abychom utkání vyhráli v základní hrací době a nám neujel vlak :D.
V řekách uteklo hodně vody a my už třicátníci několikátým rokem navštěvujeme každé domácí utkání a nebrání nám v tom ani 1,5 hodinová cesta na zápas a pak zase domů. K tomu nás nutí láska k tomu nejlepšímu klubu a setkávání s kamarády, kteří už žijí a pracuji v Budějcích. Právě kvůli tomu jsou z nás spíše "gaučáci" , kde je větší přehled o hře a možnost prohodit během hry několik vět s kamarády, žijících V Budějcích. Na 6 místech se nás točí přibližně 8 kousků, kotel se snažíme podporovat alespoň potleskem nebo různýma odpovídačkama. Poslední dva roky jsme i pravidelnými výjezdníky, kdy zvládneme 10-15 venkovních zápasů. Je to zase něco jiného, člověk se v kotli vyřádí zase jiným způsobem a velmi nás to baví. Lidi domluvte si 4-5 lidí a jezděte na venkovní zápasy, ne jen do O2, všude jinde je to lepší a uvidíte, že vás to bude bavit, získáte spoustu nezapomenutelných zážitků a zároveň tím podpoříte kluky na hřištích soupeřů.
Tato série podcastů je velice poslouchatelná a zdařilá. Musím s klukama souhlasit, že jakýkoliv hudební doprovod k různým událostem je zbytečná hloupost, ať už se jedná o zmiňovanou mexickou vlnu nebo pěstní souboj na ledě. Ničemu to nepomáhá, kazí to momentální zážitek a emoce. Nemám rád neopodstatněnou kritiku kotle, chorály mě baví a nejsou to pouhé vykrádačky nebo stupidity jako u některých táborů. Na zmiňovaném fóru se často dočítám o uspávání hadů. Zajímalo by mě, co dotyční dělají proto aby se atmosféra zlepšovala a zda- li alespoň dokážou zatleskat. Zklamáním je pro mě chování ostatních tribun, které se přidávají k podpoře většinou jen za příznivého stavu. Vždyť to tleskání do rytmu nijak od sledování zápasu neruší. Jsem rád za rozumné vedení klubu, které se nepouští do finanční rulety a zároveň naslouchají přání fanoušků. Doufám, že to výdrží co nejdéle a budeme stále chodit na stejný hokej bez šaškáren, které se provozují jinde. Trochu mi chybí větší promo před zápasy, kdy nezaujatý člověk ani neví, že se něco hraje. I já celou třineckou organizaci a arénu řadím vysoko. Show si udělají před zápasem a pak už do fandění zasahují minimálně, takhle by to mělo fungovat. Samostatný bufet pro hosty, a více záchodů jak v celé BA dohromady. Bezproblémová securitka. Po gólu celá hala povstane, točí šálou a něco pokřikují, je to docela hukot.
Vybaví se mi slovo jednota a s ní spojený pocit, že jsme všichni součástí nějakého týmu. Také se mi vybaví ta atmosféra, která je občas až elektrizující.
Taky, mě štvou lidi co jdou, na hokej a čumí do mobilu. Vždyt nemají nic ze zápasu.
Voko se rozohnil. 😅 Když se řekne tribuna, tak si představím, jak se mi lepí tenisky na schody z rozlitého pivka.
Motor
Ohledně toho fandění a těch trapáren, pouštění kravin na kostky, fandění a tleskání na povel z kostky... Naprostej souhlas s váma borci, to by měli tesat do kamene. Teď na MS je to úplně šílený v O2 aréně jaký kraviny tam dávají na kostku, člověk si říká proč... V Evropě na tyto věci nejsou nikde moc zvyklí a nikde ti ani nepotřebují, je to o ničem víceméně... V takovémto měřítku to znají jenom lidi z USA, kterých tu je jako šafránu na tom mistrovství. Nevím jakej je ten point to pořád cpát na stadiony.