Shakes & Fidget [F16 #04] - Válcujeme konkurenci v HELLEVÁTORU (KP/CZ/FHD)
Vložit
- čas přidán 27. 02. 2024
- Servus lidi,
v dnešním videu si uděláme detailní analýzu Hellevátoru, a to jednak hráčů v rámci našeho cechu, tak i cechu jako celku v mezinárodním srovnání.
Při nákupu houbiček přes stránku home.sfgame.net/ mě můžete podpořit zadáním creator kódu: kugysplay (#SFPartner)
Staňte se členem tohoto kanálu a získejte přístup k mnoha výhodám:
/ @kugysplay
Největší Shakes & Fidget CZ/SK Discord:
/ discord
SF official:
YT: / @shakesfidgetofficial
TWITCH: / sfgameofficial
Discord: / discord
Kugy KugysPLAY Shakes and Fidget sfgame cz sk 2024 hellevator fúze fusion nejlepší cech event top guild - Hry
Chicony procenta :DDDDDDDDDDDDDD
přesně tááák :D Čarodka funguje, procenta stoupají!
Ty jo já už nehraju asi rok ale sleduju tě asi už od druhé série a je vidět ten tvůj posun ve hře a videích 🍀
Těší mě, že Tě videa baví, i když sám už hru nehraješ
„flex na konec" :D
Musí být, když nebyl na začátku ani v průběhu 🤣🤣🤣
videa su topove :D
Díky moc!
hollywood nepochválíš :D
Někde tu pomyslnou hranici nakreslit musím, jinak bych jen chválil a chválil 😜😄
tak příště musíš :D
neboj vlcaku, zacne, jinak nedostane brizu do videa 🤠
Tenhle detail jsem si neuvědomil, v příštím videu dostanete 5 minut prostoru 🤣
to je dobře :D@@KugysPLAY
Masakr, gratulace! :) na F18 už má prvních 6 cechů přes 3 miliony a první s druhym přes čtyři. :D
Díky moc :)) To je hezká aktivita, navíc je tam fakt kopa extrémně silných hráčů, kteří jsou ale rozptýlení v mnoha ceších :)
zdravím z F18 je to vážně boj o to první místo :D
To teda, zítra půjde o všechno 😁
Jako lákal mě bm ale nakonec to vyhralo dh protože všichni tvrdili že je op ale není to zas taková sláva když se člověk z 10souboju neoživí ani jednou a v helevatoru padne mag tak to bolí u srdíčka, navíc počítam stím že nový třídy už budou mít zvýšení dmg proti dm tak jak má necromant, a trochu doufám že až bude další nová třída tak s hlavním atributem síly protože mi příjde že inteligence bylo už dost🙂
Je to tak jak píšeš :) On ten BM by byl naprostá tragédie v podzemích, ale na late game bude (snad) opravdu dobrej :)
Bible (z řec. τὰ βιβλíα ta biblia - knihy, svitky) je soubor starověkých textů, které křesťanství a zčásti i judaismus považují za posvátné a inspirované Bohem. Proto se nazývá také Písmo svaté (lat. Scriptura sacra nebo Scriptura sancta) nebo krátce jen Písmo. Přezdívá se jí také Kniha knih. Křesťanská bible se skládá ze dvou částí, které se označují jako Starý a Nový zákon.
Ačkoliv nejstarší části Starého zákona snad pocházejí až z 9. − 12. století před naším letopočtem, bible jako celek, jak ji známe dnes, je výsledkem dlouhého procesu kanonizace. Výběr i uspořádání jednotlivých knih nebylo kritické, dokud se psaly na samostatné svitky, kdežto ve vázané knize (kodexu) už muselo být přesně určeno. Vznik pevného kánonu židovské bible se obvykle klade do počátku 2. století. Nejstarší doklad kánonu Nového zákona je patrně tzv. Muratoriho fragment, jehož text se klade do počátku 3. století. Oficiální křesťanský kánon snad vyhlásil z podnětu císaře Konstantina I. tzv. Nikajský ekumenický koncil 20. května 325 ve snaze sjednotit různé náboženské proudy.
Bible je nejpřekládanější a nejvydávanější knihou, první Gutenbergovo vydání z roku 1452 je první tištěnou knihou na Západě. První český překlad
Slovo „bible“ pochází z řeckého biblia, knihy - množné číslo od neutra το βιβλίον (to biblion, zdrobnělina slova biblos). Antické knihy měly podobu svitku a jejich řecké označení pochází ze slova byblos, česky papyrus, ze kterého se svitky vyráběly. Množné číslo biblia převzala latina, ve které výraz později pochopili jako jednotné číslo feminina a slovo bible se tak začalo na Západě užívat v jednotném čísle.[1]
Hebrejské slovo tóra (naučení, příkaz, zákon) přeložila Septuaginta do řečtiny jako diathéké (závěť, smlouva) a latinské překlady jako testamentum (závěť, odkaz). Staroslověnský překlad použil slovo zavět a český slovo zákon, které původně snad znamenalo ustanovení a odkaz.[2]
Starý a Nový zákon
Křesťanskou bibli tvoří dva oddělené soubory knih, tj. původně samostatných svitků. Starší a asi čtyřikrát rozsáhlejší Starý zákon je tvořen posvátnými texty judaismu. Mladší, křesťanský, Nový zákon je věnován Ježíši Kristu, jeho učení a počátkům křesťanství.
Starý zákon
Podrobnější informace naleznete v článku Starý zákon.
První část, Starý zákon nebo Stará smlouva, obsahuje posvátné knihy (tóra, později tanach), které křesťané převzali z judaismu a jsou oběma náboženstvím společné. Někdy se označují jako hebrejská bible.[3] Knihy Starého zákona vznikaly postupně od 9. do 1. století př. n. l. nebo i o několik století dříve a byly psány v hebrejštině, pouze některé pasáže aramejsky.
V hebrejské tradici se Starý zákon dělí na Tóru (pět knih Mojžíšových), Proroky a Spisy; v křesťanské tradici obvykle na pět knih Mojžíšových, knihy prorocké a dějepisné a mudroslovné knihy. Základ Starého zákona je pět knih Mojžíšových neboli Pentateuch, který vypráví o dějinách světa od jeho stvoření, vyvedení izraelského lidu z egyptského otroctví, jeho pouti do Země zaslíbené a přijetí desatera a dalších zákonů. Prorocké spisy nesou jméno daného proroka, prostředníka přinášejícího Boží poselství, a dělí se dále na čtyři obsáhlejší větší proroky a dvanáct menších proroků. Dějepisné knihy pojednávají o historických událostech, zejména z období od příchodu do Země zaslíbené po babylonské zajetí. Mudroslovné knihy obsahují sdělení obecnějšího charakteru, poučné a písňové texty. Žánrové zařazení však zpravidla není ostře vymezené a uvedené charakteristiky se u jednotlivých knih částečně prolínají.
Nový zákon
Podrobnější informace naleznete v článku Nový zákon.
Druhá, křesťanská část bible - Nový zákon nebo Nová smlouva, který vznikal během prvních dvou století našeho letopočtu, líčí život a učení Ježíše z Nazareta a první dobu křesťanské církve. Nejvýznamnější částí Nového zákona jsou evangelia, která popisují život, působení, smrt a zmrtvýchvstání Ježíše, který je ústřední postavou křesťanství. Na evangelia bezprostředně navazují Skutky apoštolů. Další významnou částí Nového zákona jsou epištoly (listy), dopisy apoštolů adresované různým skupinám souvěrců či jednotlivcům. Listy se dělí na Pavlovy epištoly, tradičně připisované Pavlovi z Tarsu, a ostatní, tzv. katolické listy. Zvláštní místo v Novém zákoně zaujímá Zjevení Janovo (Apokalypsa), prorocký spis s alegorickými a symbolickými obrazy.
Nový zákon na Starý výslovně navazuje („Nepřišel jsem Zákon zrušit, ale naplnit“[4]) a ukazuje Ježíše jako Krista (Mesiáše), kterým Hospodin naplnil svůj slib, nově vyložil svůj záměr s člověkem a založil křesťanskou církev.
Historické pozadí a geografické umístění
Příběhy Starého zákona se odehrávají na tehdejším Předním východě, tedy v Mezopotámii, v Egyptě, v Asýrii a v Babylonii; uvádět konkrétní říše je ovšem sporné, vzhledem k nejasné dataci působení nejstarších praotců. Biblické území zahrnuje dnešní Egypt, Jordánsko, Sýrii, Izrael a Palestinu, Libanon, Saúdskou Arábii, Irák, Írán, Turecko a v Nové zákoně i některé evropské země. Horní část tehdejší Babylonie se nazývala Akkad a dolní Sumer. Babylonská věž (zikkurat) stála v zemi Šineáru (Gn 11,2), což je širší označení pro Mezopotámii. Přesná poloha není známa, patrně to byl Babylón (asi 90 km od dnešního Bagdádu) nebo Eridu.[5] Ze sumerského Uru (v dnešním Iráku nedaleko Perského zálivu, kde se později rovněž odehrál tzv. Babylonský exil)[6] se praotec Abrahám patrně v první polovině 2. tis. př. n. l.[7] vydal na cestu do Cháranu (dnes na hranici Turecka a Sýrie). Další příběhy čtenáře provází po Kanaánu, později po Judsku (jižním Izraeli), severním Izraeli a okolních zemích Předního východu. Od doby krále Davida a zejména jeho syna Šalomouna (panoval 973-931 př. n. l.) hrál hlavní roli v biblickém vyprávění Jeruzalém. Do děje dále zasáhli králové a královny ze Sáby (dnešní Etiopie nebo Jemen), z Persie (dnešní Írán) a později ze Sýrie, z Makedonie a konečně z Řecka a Říma. Nový zákon se odehrává v Judsku, Egyptě a vede čtenáře na několik cest po jižní a východní Evropě. Centrem vyprávění je Jeruzalém.[8]
Text bible
Jazyky
Hebrejská bible obsahuje kromě Tóry (תוֹרָה) ještě Proroky (נְבִיאִים nevi'im) a Spisy (כְּתוּבִים ktuvim), dohromady se tomuto korpusu říká též tanach (תנ״ך). Původní text existoval v hebrejštině, s částmi v aramejštině (kniha Daniel, kniha Ezdráš). Židovští učenci se snažili v 1. tisíciletí vytvořit jednotný text Tanachu, který je znám jako masoretský text. Ten přidává do textu punktaci, tj. znaménka pro označení samohlásek, které hebrejština běžně nezapisuje. Hebrejský text ve starověku však existoval ve více variantách, jak dosvědčují kumránské svitky a další fragmenty, včetně překladů.
V době přelomu letopočtu Židé již nemluvili hebrejsky, ale řecky či aramejsky. Tehdy začala doba překladů hebrejské bible - pro křesťany je nejvýznamnějším z těchto překladů Septuaginta, kterou první křesťané používali jako své „Písmo“. V té době vznikly též židovské překlady či parafráze známé jako targumy.
Závazný soubor knih (kánon)
Podrobnější informace naleznete v článku Biblický kánon.
Judaismus, katolíci, pravoslavní, protestanti a další náboženské tradice uvádějí za součást svých Písem, tzv. kánon, různý počet knih. Například protestantská vydání mají zpravidla 66, katolická 72 knih.
Židovský neboli palestinský kánon byl podle tradice judaismu definován synodou v Jabne kolem roku 92. Křesťanský kánon se vyvíjel nezávisle na kánonu judaismu a ustálil se někdy ve 4. století.[9] Církev, která užívala řeckého překladu Starého zákona, Septuaginty, užívala jejího kánonu, označovaného jako kánon alexandrijský.
Protestantský kánon, který v zásadě přejímá kánon palestinský, má svůj počátek v době protestantské reformace. Katolická církev v reakci na to definovala svůj kánon v rozsahu zhruba odpovídajícím alexandrijskému kánonu a schválila jej na Tridentském koncilu 8. dubna 1546.
Součástí římskokatolického kánonu se tak na tomto koncilu stalo i sedm starozákonních knih, které v palestinském kánonu nebyly (spor s protestanty o inspiraci Bohem) a nazývají se deuterokanonické. Deuterokanonické spisy však za součást kánonu neuznávají židé ani některé protestantské církve. Byly napsány nebo se dochovaly pouze řecky. Protestantské církve tak často vydávají bible tyto deuterokanonické spisy neobsahující. Nicméně i Jan Ámos Komenský se zmiňuje, že je „dobré je číst“.
Ty jsi od Strouhyho?
@@KugysPLAY kdo je strouhy? xD
@@gorgi7009 Bible enjoyer.
@@KugysPLAYmy favourite❤
Popisek cechu: houby a vstupenky zdarma atd. :D. To se to flexí, když ostatní cechy tuhle a spoustu dalších výhod nemá :D. Funguje to takhle i v dalších fúzích u cechů, co dobývají mezinárodní žebříček ??
Xylicek má dobrý smysl pro humor :D Je to narážka na to, že si lidi z jednoho nejmenovaného cechu myslí, že nám Chicony "hackuje" houby :D
Okay, tak to pak jo :D. Ty čísla jsou šílený, takže jestli je o někom od vás známo, že je "hacker" nebo "boháč", co si bere dotace na houby, tak to pak jo :D. Ke mně se taky něco dostalo, takže asi vím, jaký nejmenovaný cech myslíš. Proto jsem taky poukázal na ten popisek, protože v souvislosti s tím je skvělej :D. Každopádně, klobouk dolů před číslem u žetonů, upřímnou soustrast peněžence a jestli ne tento, tak příští Hellevátor třeba osmiciferný výsledek :).
@@denny8395 Nikdo z nás není hacker, jen jeden z nás je komunitní manažer a neznalí lidi si myslí, že může všechno :D Což je blbost... Díky moc, ono to popravdě většinu hráčů zas tak moc hub nestojí, řekl bych že 150-200 první den naprosto stačilo. Je to daný tím týmovým výkonem (alespoň 150 hub do toho dali opravdu všichni), který nám přinesl tak neskutečný počet Hellevátor tokenů. Na osmiciferný výsledek by si mohli šáhnout jen nejlepší Německý cechy, a to by se asi ještě museli nějak pospojovat a všech 50 hráčů makat jak šroubci :D
Ahoj dá se dát boss s hryzoplavem?
Ahoj, ano, ale se všemi možnými nalezenými mazlíčky a gladiátorem na úrovni 15 je tam šance asi 0,23%... Takže pro většinu hráču naprosto zcestná taktika, kterou využívají jen ti největší tryhardeři, kteří chtějí mít co nejdřív mazlíčkovské bosse :)
Ani akademii nepochválí🥲😆
Jak ji sám neorganizuju (a ani nábor do cechu), tak se o ni popravdě moc nezajímám
Mluvíš o akademii na f21?
@@tomaskouba5268 nn, mluvím o akademii od Mirror of Time na f16
v čem je lepší mág v hellevatoru?
Nedokážu to vysvětlit, ale ta schopnost obrovských kritů (když máš zbraň s rozptylem až za roh) prostě funguje... a hlavně proti všem classám, ne jako OP Demon Hunter, kterej ale vykape na prvním mágovi :)
K čemu je dobrej ten hellevator?
Pro většinu hráčů hlavně k tomu, že z něj dostanou obrovský množství železa a krystalů (na vylepšování itemů) a dost mazlíčkovského žrádla. FTP hráči z něj mohou získat i pár hub.
A pak je tu pár tryharderů, kteří se pomocí zisku Hellevátor bodů (osobních i cechovních) rádi poměřují s ostatními :)
prvni
🙄
🤓☝️
Myšleno pro toho co řekl první, ne pro Kugyho :)