L. Hermannová Krize sem, krize tam

Krise sem, krise tam, já si z ní nic nedělám, všechno se nakonec v dobré obrátí . . . Bylo by skutečně zajímavé zjistit, jak v roce 1934 reagovali diváci na tato slova.
Československá republika se tehdy, stejně jako zbytek světa, potýkala s problémy a důsledky hospodářské krize, která však postihla jen určité vrstvy obyvatelstva z řad chudých, nemajetných a nezaměstnaných. Tvůrci této veselohry se snažili na humorném příběhu odlehčit tak závažné společenské téma.
V klasickém příběhu o milostných pletkách a záměnách se uplatnili herečtí představitelé z předchozí Antonovy operety Jsem děvče s čertem v těle - Ljuba Hermanová, Lída Baarová a František Smolík.
I námět pochází z podobného soudku, z divadelní hry rakouského autora Hanse Jaraye. Zajímavý je rozdíl v profesi hlavní milovnické postavy - zatímco v dobách němého filmu to byli převážně šoféři, ve zvukovém převládají letci (viz. Její lékař, Dokud máš maminku či Uličnice).
Zbylé role jsou obsazeny osvědčenými epizodisty, z nichž nejvíce zaujme Čeněk Šlégl v klasické roli postaršího záletníka.
Veselohra, která si v žádném případě nekladla vyšší cíle se s úspěchem hrála v premiérových kinech rekordních šest týdnů. A krize? Ta se vrací s pravidelnou periodou.

[@tibikenka7073]

ljubinku ma m rada,ve vsech pisnich srsi z nej optimizmus a dobra nalada,moja mama sa narodila v tomhe roku 1934

[@marketakotolanova7072]

optimismus do všeho:) i když je zle, nějak to dopadnout musí..

[@ivaheidtkova1400]

dokonalost,děkuji :)

[@lubomirvotapek5182]

Když slovo krize nahradím slovem covid, tak se píseň hodí pro tuto dobu.

[@telou100]

Děkuji 😊

[@oldmonkey7720]

opet aktualni :)

[@PeterKostal]

Pán na roztrhani