Byzantské císařství na pokraji sil | Stručné Dějiny Evropy [ 565 - 843 ] Pár Minut HiSToRiE

Po Justiniánově vládě začala Byzanc pozvolna upadat. Nejdrtivější úder zasadili říši lidé ze sjednoceného Arabského poloostrova.
●
00:21 Ztráta území
02:37 Středověká Byzanc
03:25 Starobulhaři
04:47 Obrazoborectví
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
|► Přihlásit se k ODBĚRu dalších videí můžete zde:
bit.ly/ParMinutHistorie
|► Ankety a zajímavosti Vás čekají na TWITTERu:
/ pm_historie
|► Co se připravuje, najdete na FACEBOOKu:
/ par.minut.historie
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
● Další díl série - Stručné Dějiny Evropy:
Obrození a krize Byzantského císařství • Obrození a krize Byzan...
● Mohlo by Vás zajímat:
Kdo byl Lucius Cornelius Sulla ? • Kdo byl Lucius Corneli...
#PárMinutHistorie / #PMHistorie
/ párminuthistorie
Hudba:
Music provided by No Copyright Music:
• Video
Music used: Titan Striker by Evan King
/ titan-striker
Licensed under Creative Commons Attribution 4.0
creativecommons.org/licenses/...
I'm Free
Description: / ncmepicmusic
Inspiration:
By Ender Güney
Byzantské císařství na pokraji sil (565 - 843)
Po Justiniánově vládě začala Byzanc pozvolna upadat. Nejdrtivější úder zasadili říši lidé ze sjednoceného Arabského poloostrova.
Ztráta území
Tvrdí se, že za úpadek Byzantského císařství mohou Justiniánovi válečné výpravy i mor řádící již za jeho vlády a oslabený, válkou vyčerpaný stát napadli a zlomili sjednocení Arabové. Ve skutečnosti impérium z dobytých území získalo mnohonásobně více, než muselo vynaložit na jejich získání a byla užitečnou součástí státu. Je však pravdou že říši vyčerpávala obrana proti slovanským kmenům na Balkáně a perské Sasánovské říši na východě. Již roku 568 způsobila invaze Langobardů ztrátu velkého území v Itálii. Justin II. svíraný Peršany a Slovany nedokázal na západní události dostatečně reagovat. Roku 622 zahájil v kritické situaci císař Herakleios protiútok na východ. O čtyři roky později byli Avaři a Slované poraženi při obléhání Konstantinopole a Peršané v bitvě u Ninive roku 627. Herakleios tak s námahou získal zpět východní provincie. Povýšil řečtinu na státní jazyk, vzdal se titulu imperátor a nadále si nechal říkat basileus. Právě v okamžiku kdy Byzanc i Persie přišli o značnou část sil vlivem vzájemného válečného konfliktu, na oba státy zaútočili Arabové. Peršané nedokázali náporu odolat, jejich říše se stala arabskou kořistí. Byzanc znovu ztratila bohatá území Egypt i Sýrii, ale podařilo se jí zastavit Araby v Malé Asii. Mezi léty 674 - 678 muslimové započali obléhání Konstantinopole. K jejich odražení významně přispěla technologická převaha v podobě tzv. řeckého ohně. Řecký oheň hořel i pod vodou uhasit jej mohl údajně pouze ocet. Voda podněcovala mohutnější hoření a tak řeckému ohni podlehla spousta arabských lodí.
Středověká Byzanc
Byzantská říše se zpočátku snažila zvrátit průběh nepříznivých událostí a dobýt své území zpět, avšak neúspěšně. V souvislosti s efektivnější obranou došlo ke změně antického uspořádání státu. Správní jednotky provincie nahradila themata. Každou themu spravoval místodržící - stratég. Muži obdělávající místní půdu se stali zároveň vojáky a měli povinnost ji bránit. Vojenská a civilní moc přísně oddělená v systému provincií zde splynula v jedno. Přeměna antické Východořímské říše ve středověkou Byzanc se pomalu dokončovala.
Starobulhaři
Po roce 650 pronikli polokočovné kmeny Starobulharů k řece Dunaj. Roku 680 porazili císaře Konstantina IV., který byl o rok později donucen uzavřít smlouvu schvalující vznik Bulharské říše v Moesii. Bulharský stát v příštích letech dále sílil, rozšiřoval se a působil jako protiváha byzantské moci na Balkáně. Poslední císař herakleiovské dynastie Justinián II. se pokoušel o obnovení moci nad Arménií, ale byl sesazen, říše ztratila Kartáginský exarchát - poslední državu v Africe a Justiniána II. nakonec roku 711 zavraždili. Slabá byzantská vláda, pro tento stát typické politické pletichaření i občanské války oslabovali říši a podněcovali Araby k dalším útokům. Roku 717 znovu obléhali Konstantinopol. I když císař Leon III. za pomoci Bulharů muslimy odrazil, stále měli dostatek energie na plenění Malé Asie. Až vítězství Byzantinců v bitvě u Akroinu roku 740 zmírnilo dobyvačnost Arabů.
Obrazoborectví
Leon III. dal vzniknout hnutí proti uctívání ikon (obrazoborecké hnutí), což vítali maloasijští občané včetně místního vojska. Proti však byly řecké kláštery i římský papež...Více ve videu.

[@HrdinaodSolferina]

Krásné. Vaše tvorba je s každým videem lepší a lepší.

Děkuji. Rád slyším, že se kvalita posouvá dopředu.

[@reealmee3675]

super mikrofon
jakej to je?

[@kata6414]

ikona znamená obraz, a veronika pravdivý obraz