Klobouk dolů pane, už dvakrát jsem si řekl, že to zavřu, že jsem se dozveděl co mě zajímalo a pak bum, zase něco dalšího. Parádní setup, vůbec to nevypadá jako nějaký Frankenstein.
týjo, tak tohle je nejlepší video na toto téma! nejen, že to je upravené (tato úprava je běžná, nyní mizí, takto dříve tepelka vyráběli výrobci tepelek, uplně stejně), ale je to i dotažené po elektronické stránce. mám k tomu pár věcí: 0) pokud uvažujete o tepelku a nemáte podlahovku, tak výkonější radiátory. je jich plnej bazoš 1) venkovní jednotka - přidat odporový topný drát pod výparník pro odstranění námrazy. prodávají se PTC topné kabely, spínat při teplotě venku pod 3°C a zvětšit množství odtokových otvorů pod výparníkem. origo je jeden, max. dva a to nestačí. 2) tu upravu větráku jsem na jiné jednotce udělal proklemováním optičlenů navzájem, protože posílal signál jak se má točit a zpět zase šel stejný signál jak se točí. ovšem některé jednotky mají lineární regulaci pomocí PWM signálu, tam to musí být jako u této. 3) super řešení toho zamrzání, jen 5°C je za mne málo, tepelka mají kolem 8°C 4) pokud praskne výměník, tak ani sebelepší tepelko nebo klima nepřežije útok vodních par a vody. zároven je to velmi častá závada tepelek a končí tak i dost kvalitní stroje nevratnou skázou válení se ve skladu s lítostí to zahodit. 5) správná volba, předimenzování výměníku. 6) klima do -20°C fungovat nebude. chcípne parametrama při -10°C. stále to není tepelné čerpadlo jako takové. má moc jednoduchý chladivový okruh. například stiebel používá už u starých čerpadel fintu, že má malej deskovej výměník mezi vstupem do kompresoru a vstupem do EEV a tím on nevyužité teplo předává na sání kompresoru, kde se páry ohřívají a tím lépe kondenzují. Kompresor nasává zkondenzované chladivo z akumulátoru chladiva před kompresorem - to mám od chlaďaře Chválím provedení a funkčnost, opravdu to bude pomocník na přechodné období hlavně natoč ještěš FVE
@amperak díky, cílem tohohle řešení bylo to udělat lowcost hlavně se u toho něco naučit a příjemnej bonus je, že to i funguje. Odpovědi 0) jelikož mám třířadé dvoumetrové plecháče větší už tam rvát nechci bo by to vypadalo hnusně 1) je to v plánu viz. video 2) tady se to podařilo vyřešit tou simulací otáček 3) sem debil nevim proč sem řikal 5 v kódu mám ochranu pod 10 stupňů 4) ano je to totálka, proto se používají trubkové výměníky, jen ta cena :( 5) jsou dva názory, předimenzovat a dimenzovat, panuje i druhý názor, že by se nemělo odebírat veškeré teplo chladivu a část by se ho měla vracet do výparníku prý je to lepší v horších podmínkách běhu ale neviděl sem na to žádná měření zda to tak je 6) Tady v Hradci máme zimu okolo nuly, -20 tu bylo možná v předposlední dekádě. A ano není to plnohodnotné tepelko ale zároveň to není elektrokotel :) jestli se chceš podívat tak monitoring mám tu 89.248.244.138/dashboard/view?id=1
@@PavelVlcek291 promin, jsem přeslechl ve videu no :) monitoring paráda. Trubkovej výměník mám, je levnější a potřebuješ strašně silnou oběhovku. když vemeš fakt, že klesá COP s teplotou, tak je výměník předimenzovaný vždy :) Do Hradce nechci jeztdit ani já, nedivím se, že zima taky nechce :D
@@amperak ne slyšel si dobře ale já sem kokot, ve videu sem řikal 5 i když nastaveno mám 10 stupňů, malá chybka :D Hradec je top a když jezdíš za žitňákem tak přes něj stejně jedeš ne ? :D
6) - Sinclair ASGE24 zvladlo 200m podlahovky v B-ckovom baraku udrzat 3 dni ked noci sli k -22 a dni boli -10. Ale v noci uz teplota v dome klesala a cez den sa to dohanalo. Kompresor som limitoval na 90% prikonu (bezne nechavam max 80% - chcem mat istotu ze ho neupeciem, ale pre tieto mrazive noci som to posunul na 90%). Ale mam predimenzovane, TZ do 6 kW, masina '24'.
Pěkná práce, jen tak dál! Co se týče tepelných výměníků, doporučuji firmu Enertainex s.r.o., dobře nevrhneme a dodáme výměník za nejnižší cenu na trhu.
👏👏👏👏👏👏👏👏👏👏 tak to uz ano! krasna praca ... ja sa chystam na vyrobu TC so zemnym vymenikom ale zatial nebolo casu :( ... a k tej legionele - tiez mame zasobnik na 500l a vodu zohrievam len na 45stupnov a ziaden problem to nerobi nakolko sa ta voda spotrebuva
Přesně tohle jsem potřeboval vidět. Mám el. kotel pro vytápění bytu a chtěl jsem ho nahradit přesně tímhle systémem. Byla se tu na to podívat firma, drbali se na hlavě a nebyli schopný to vymyslet! 🤷🏻♂️🤔😂 Pošlu jim to ať se podívají co po nic chci 🤠🥳 🤌🏻 Děkuji!
Všechna čest, propracováno do detajlu, taky jsem si upravoval tepelko z kovošrotu, stalo mě 500kč a po opravě za pár kaček sloužilo 5 let, jen bych podotkl, že klimatizace má od tepelného čerpadla hustější lamely a ty častěji zamrzaj, a to i tepelko k bazénům. to je snad největší problém když si člověk postaví z klimošky tepelné čerpadlo. Jinak moc dobré video, držím palce. Pavel ustí
👍 jsem ve 26 minutě a musím tě pochválit. Děláš mi obrovskou radost! 52 minuta a našel jsem zatím dvě chyby 🙂 1/ venkovní jednotka je špatně umístěná, bude se ti tvořit ochlazený prostor, který dodá málo tepla.(Kdybys venkovní jednotku zvedl nad úroveň plotu, otočil jí, aby foukala zimu pryč, tak bys udělal líp. Hodně by se ti snížila spotřeba! Zvedl by se ti COP!) 2/ to teplotní čidlo co máš na výstupní vodě do radiátorů by mělo být v místnosti ve které máš termostat! (Klimatizace pak poběží tak, že bude v průběhu dne měnit výkon podle aktuální spotřeby domu, což se ti teď neděje. Teď se snaží udržet konstantní teplotu výstupní vody a to je špatně, protože dům jde ohřát i velmi nízkou teplotou otopné vody! Tzv. dotápět ztráty!) => Že přes den je teplota topné vody nižší než v noci (pro udržení konstantní teploty v domě), proto by mělo být prostorové čidlo v měřené místnosti. => Bude se měnit teplota topné vody podle aktuální spotřeby domu. + Aby jsi ušetřil, tak můžeš ve dne topit na vyšší teplotu a v noci na nižší, aby nemělo tepelné čerpadlo v noci vyšší spotřebu než přes den. => Že přes den je vyšší COP kvůli teplotě vzduchu a proto se vyplatí přes den topit vyšším výkonem, dům "přetopit" a to třeba na 25 °C a v noci temperovat na 20 °C! (Teploty jsou na tobě!) 3/ při odtávání je k dispozici maximální tepelný výkon čerpadla, to znamená, že když máš na zpátečče z domu 20°C a chladivo o teplotě -7°C, tak musíš mít výměník který zvládne 12 kW (plný tepelný výkon tepelného čerpadla) při rozdílu 27 °C! To jde vyčíst z dokumentace výměníku. 4/ teď jsem zrovna dodělal koncept tepelného čerpadla na půdě => Tepelné čerpadlo by mělo být před domem na sluneční straně a nebo ho můžeš dát na půdu a brát ohřátý vzduch z prostoru mezi fotovoltaikou a střechou. To ti zvedne účinnost přes den obrovským způsobem! 5/ výměník by měl zvládat těch 12 kW při těch 65°C chladiva a 50°C zpátečky z domu. To je rozdíl pouhých 15°C při 12 kW! Na to je dobré myslet a navrhnout výměník na rozdíl 15°C a 12 kW, tedy dát tam velmi výkonný, aby při plném výkonu tepelného čerpadla byla výstupní voda pořád 65°C a stíhaly se dotápět ztráty domu! (To je spád 65/50) 😉 6/ => Že bych instaloval výměník 12 kW pro teplotní rozdíl 15°C (klidně 8 míň). Změnil bych polohu tepelného čerpadla a nastavil bych si oběhové čerpadlo na malý průtok, aby byla výstupní teplota topné vody maximální, respektive, aby byla teplota zpátečky z domu minimální. Tak se ti zvedne COP! + Při odtávání bych rychlost oběhového čerpadla zvedl na maximální a nebo bych otočil chod, tedy prohodil ctyřcestým ventilem topný okruh domu (aby se rozmrazovalo teplou vodou a né zpátečkou!)!
díky odpovím na body 1) umístění je kompromis, mám bohužel obestavěný dvorek, kdybych ji chtěl dát na volné prostranství tak by bych potřeboval asi 25metrů potrubí + chladivo a do výšky jít taky nemohu, protože kondenzátor je ve sklepě a měl bych strach o vratku oleje v nízkém výkonu (olej by se hromadil v nejnižším bodě, výměníku) i dle montážního manuálu původní sestavy bych překračoval výšku montáže. 2) mám otopný systém se spádem 60/50 při TZ 17kW a vypozorované za ty roky, že potřebuju vodu minimálně o 46°C aby byla nějaká tepelná pohoda v tomhle počasí okolo nuly. Takže pro mě je výhodnější topit konstatně vodu na pevnou hodnotu (stejně to dělá i plyn kotel) bohužel nemůžu do toho zapracovat ekvitermní křivku a automaticky upravovat hodnotu vody dle podmínek venku. Zároveň ta voda i ohřívá TUV, kdyby to jelo přes den na 30°C tak se večer meju vlažnou. Všechny radiátory mají termohlavice, takže pokud není potřeba topit tak se prostě sami přivřou a jednotka aby udržela stejnou výstupní teplotu prostě invertorem ubere výkon do minima nebo se vypne. Většinou odpoledne už topím v kamnech a nahřátej bojler z večera potom k ránu pomáhá snižovat potřebu ohřevu vody jednotkou. 3) výměník mám "lehce" předimenzovanej 20-25kW 4) ano mělo ale ne všude to je možné bez drastickejch stavebních úprav, proto ho mám umístěno kompromisně až naberu data za tuhle zimu pak můžu řešit nějaké lepší umístění a budu mít porovnání o kolik a zda to pomohlo, cílem bylo nedělat razantní stavební zásahy do domu nebo střechy, protože nebylo vůbec jisté, zda to takhle bude fungovat a bude to mít tedy smysl. 5) výstupní vodu na 65°C bych nikdy cíleně nehnal, to už by mohlo skončit na presostatu nebo tepelné ochraně kompresoru či zadření apod. furt je to jednotka 10 let stará co už má dávno odslouženo a nemůžu po ní chtit zázraky
@@PavelVlcek291 chápu. Obávám se že výměník máš poddimenzovaný. U každého výměníku jsou napsány kW pro teplotní spád! Tzn. například 25 kW pro 75/60, 15 kW pro 65/50, 5 kW pro 55/40 atd. atd. Tak by bylo dobré podívat se do dokumentace výměníku. Jinak chválím. Líbí se mi to! 👍 (Přemýšlel bych nad tím přesunutím na půdu a přivedením vzduchu z prostoru mezi střechou a fotovoltaikou. Přes den ti to obrovsky zvedne COP! Samozřejmě, že instalovat venkovní jednotku bys musel instalovat na půdu i s výměníkem...
@@michalmazgal díky, prioritní je dimenzování výměníku pro topný chod a tam za plného výkonu mám rozdíl výstupní teploty a vratky chladiva 1-2°C což znamená, že dochází k předávání všeho tepla z chladiva a nezáleží na velikost teploty vstupní vody. Kdyby byl výměník poddimenzovaný tak při plném výkonu by byl rozdíl výstupní teploty a vratky chladiva daleko vyšší = nedochází k předávání veškerého tepla ale zároveň jsem byl poučen, že to taky nemusí bejt úplně špatně protože v zimním provozu je prý efektivnější neodebírat veškeré teplo chladivu a to má pozitivní vliv na teplotu výparníku = nedochází tolik k zamrzání. Samozřejmě nezmiňuju průtok vody kterej na to má taky obrovský vliv ale já ho mám skoro na maximu co mi systém dovolí právě ze strachu před zamrznutím. Když se podívám na ranní odmrazení tak parametry jsou vstupní voda do výměníku 40°C výstupní voda 47°C Chladivo výtlak 65°C vratka chladiva 40° teď přišlo odmrazení vstupní teplota stále 40° ale výstupní spadla až k 21°C tzn. 28°C rozdíl teplot mezi vstupem a výstupem během minuty! Výtlak chladiva spadl na 30°C a vratka na 4° (chladivo běželo obráceně) ad. půda, neumím si představit nechat si neslyšně běžet nad hlavou takovejhle stroj když vidím jakej rachot to dělá venku na dvoře :)
@@PavelVlcek291 ten kdo ti radil nepochopil inverter. Je žádoucí odebírat veškeré teplo chladivu, aby tepelné čerpadlo běželo na nejvyšší možný COP! (Půlhodina skladnění tepla na vysoký COP a minuta odmražování je z ekonomického hlediska lepší než hodina na nižší COP a pak minuta odmražování. (Seděl jsem u toho 4 zimy. 🤣) Inverter si nastaví ideální výkon při maximálním COP! + Čím větší rozdíl topné vody, tím vyšší COP, tzn., že by ti oběhové čerpadlo mělo běžet co nejpomaleji, aby jsi dosáhl co nejstudenější zpátečky. (Jakou máš teplotu na zpátečče do klimy? Ta by neměla být za výměníkem pod nulou...) => Že bych řídil rychlost oběhového čerpadla teplotu zpátečky do klimy, abys měl jistotu, že ti to nezamrzne. (Zvedne se ti COP) Hele ono se to nezdá, ale podle mě ti to teď běží tak COP 2! (Špatné umístění a špatné řízení.) => Budu se ještě opakovat. Výstupní teplota vody z výměníku by měla být skoro stejná jako teplota chladiva, tzn. radiátory nahoře horké a dole studené. Tím se ti zvedne COP a prodlouží doba, kdy bude tepelné čerpadlo ještě topit! (To číslo na snímání teploty v místnosti opravdu nepatří na výstup z výměníku!) + Zkusím ti to vysvětlit ještě jinak. Když ti poběží oběhové čerpadlo tak, aby byl teplotní spád 65/25, tak získáš vyšší COP, než když ti poběží oběhové čerpadlo rychle při spádu 45/35, protože chladivo se musí vracet co nejchladnější!!! Tak proto pomalý běh oběhového čerpadla a co nejvyšší možný spád!
@@michalmazgal to co řikáš je obecně přece proti principu, cílem je mít teplotní spád co nejmenší. Tady je to hezky vysvětleno vytapeni.tzb-info.cz/tepelna-cerpadla/24029-zkusenosti-s-provozem-tepelnych-cerpadel-6-navrhovy-teplotni-spad-a-prutok-otopne-vody COP ti řeknu přesně až vyřeším blbě ukazující průtokoměr,
Ahoj, jde vidět, že o tom dost víš. Držím palce ať to vydrží dalších 10 a více let. Také jsem koupil starýho Daikina erhq006 split. Ještě není nainstalováno. Chystám se na to. 👍👍
diky za video! provozuji taky upravenou klimatizaci uz par let, mam Toshiba multisplit RAS (residential), kde jeden vyvod je napojeny na vymenik swep, ale kluk, ktery mi to delal neni elektrikar, takze se mi tam presne toci ten ventilator. Jdu objednavat NE555 :) Jinak spousteni mam udelane pres externi kontakt - napojen na prutokovy spinac. Kdyz sepne externe(termostatem) rizene cerpadlo, prutokovy spinac sepne klimatizaci. Nepredpokladam, ze by teplota v aku nadrzi klesla pod 10st a zaroven v pripade vypadku cerpadla by to hned odstavilo klimu, aby nedoslo k zamrznuti stojici vody. Ale tve reseni je nesporne elegantnejsi.
Ahoj mam prosbu, jak se ti podarilo naladit ten ne555? Poridil jsem modul z hadexu - ten co ma dva trimry a propojky, ale stejne mi klima vzdy po chvili spadne do nouzoveho rezimu.
@@MartinSkokan-net máš ho správně zapojenej ? výstup signálu na vstup signálu z motoru ? tou kombinací jumperů nastavuješ velikost pulzů a ty dva trimry jeden je pro jemný doladění a druhej je pro střídu
Takže jsem nad tím ještě popřemýšlel a díky za tvé video! 👍🤩 Mezi výměník a otopnou soustavu připojím výměník, který bude mít nemrznoucí směs! => Že pak odpadne ochrana proti zamrznutí výměníku tepelného čerpadla a do klimatizace půjde chladivo o nejnižší možné teplotě! 🤩👍👍👍 (Pokojový termostat bude v pokoji a oběhová čerpadla se budou snažit o minimální teplotu chladiva vracejícího se do venkovní jednotky!) P.S. vzít novou venkovní jednotku z Číny a vyrobit k ní v Čechách vnitřní výměník pro otopnou soustavu se vyplatí! 😁
To nebude take jednoduche s tou nemrznucou zmesou. V pripade zastavenia obehu vody vie chladivo vyrobit aj -50 stupnov a v takom pripade by ta nemrznuca zmes musela byt kvoli jednemu extremnemu stavu poruchy cely cas taka husta a koncentrovana ze by sa znizila jej schopnost prenasat teplo, ze v spojeni s dalsim cerpadlom a dalsim vymennikom plus znizenie ucinnosti by sa to uz asi ani neoplatilo.
@@PavelVlcek291 do okruhu výměníku pro tepelné čerpadlo a výměníku pro vytápění se naleje nemrznoucí směs. Třeba čistý fridex, nebo třeba kapalina určená pro solární systémy... Co?
Hello! I did something similar to you. Heat pump but ground water-water on propane R290 to heat a house of 120m². I achieve a COP of 6:1 gross, 5.21:1 net Udělal jsem něco podobného jako vy. Tepelné čerpadlo, ale voda-voda na propan R290 k vytápění domu o rozloze 120 m². Dosahuji COP 6:1 brutto, 5,21:1 netto.👍👍👍
@@PavelVlcek291 I too have a small garden, which is why I dug two wells. I take water from one for the heat pump and dump water into the other. Here: czcams.com/video/68WFtcwJV88/video.html
Dobrý den měl bych dotaz.Kolik stupňů vám to dává voda na výstupu při teplotách pod 0? Mám něco podobného topím pouze podlahu,ale víc než 32C z toho nedostanu.Dekuji
Ahoj, teď je okolo -1 a dostanu se lehce nad 46°C na výstupu šlo by to i výš ale většinou to zarazí odmrazování, klidně každou hodinu a než na tu teplotu najede zpátky tak už zas odmrazuje
Hezké. Nevím jestli jsem nepřehlédl, ale řešíte nějak požadavek na výkon v návaznosti na pokojový termostat, resp. equiterm, nebo tam hrnete maximum na těch 60 a radiátory řídíte třeba až jednotlivě hlavicemi?
Vzduchový vyměnik by nefungoval? Že by se udělal box na vnitřní jednotku, kde by byl další vyměník(třeba chladič z auta), který by absorboval teplo z boxu a předal do vody?
Máš to dobrý, já podobným systémem dělal 15kw toshibu bez invertoru. Tam jsem skončil tak, že jsem musel udělat vlastní řízení, jelikož původní jednotka pořád padala do chyby.
já mám největší problém s poddimenzovaným kondenzátorem, jelikož jsem nevěděl, jestli to bude fugnovat, tak jsem nechtěl moc utrácet a vzal jen 9kw a mám samozřejmě problém uchladit chladivo o výkonu 15 kw , takže výsledek je, že chladivo má 75-80 stupňů a vrací se 28 stupnů. Jenže barák má vyšší ztrátu, takže to logicky pak vede k namražení - defrostu a dokola. Hlasitost kompresoru jsem řešil zaplněním vatovou izolací po vyhodnocení chlazení kompresoru ...
Začínal jsem Toshibu Rav 903 ať,letos první sezónu jsem dal Daikin rfx 60, prostě nestíhá,podle tabulek by měla mít podobný výkon.Tak se vážím k Toshibě která byla podstatně lepší. Jinak mám komplexní chybová hlášení na Toshibu.
@@zbynekbezvoda127 mě stále překvapuje, že ta RAV toshiba co mám nemám absolutně problém se zamrzáním vany, nemám tam žádný topný kabel za celou dobu a krásně je ta vana furt čistá
Super video. Mám otázku. Výrobca bojleru (akumulačnej nádoby) ? A robil si na nej nejaké úpravy na prírubách alebo je to všetko originál ? A prietokomer je z Alíku ? Vďaka ;-)
díky, bojler je to tento www.ohrej.se/kombinovany-bojler-300-litru-2-vymeniky-nahrada-drazice-okc-ntrr-sol-300-eanGA26309070N-skupJ600000101.php (než se svět posral, stál 11tisíc) úpravy na přírubách čeho přesně ? jj průtokoměr je alík klasika
@@PavelVlcek291 Zdravím, super video! Koukal jsem se na tento bojler a tam kde máš topnou spirálu, je v katalogu kontrolní víko. Si to kontrolní víko nějak upravoval?
díky, ono to není úplně tak jednoduchý je potřeba mít základy elektra a taky umět programovat, protože co kus to určitě originál a to co funguje u mě by bez úprav nefungovalo u tebe
v mém případě je topný okruh 250 litrů, musel by se dát ještě jeden výměník voda/voda kde by koloval jen glykol. Jenže to je další čerpadlo, další výměník atd.
@@amperak COP2 je podla mna ultrapesimisticky odhad pre horsiu klimu a male radiatory. Cinske vrtule do (rozumne dimenzovanych) radiatorov davaju SCOP ~2.6. Ja idem do podlahovky SCOP 3.6, do bojleru zima ~2, leto ~4.
Chlape, klobouk dolu a palec nahoru. Já si prošel úplné stejnými problémy jako ty při rozjíždění RAV 564 na ohřev TUV. Teď mám doma taky dvě starší RAV1404 + deskový výměník a v létě budu bastlit úplně to samé. Důležité je, že máš typ RAV - ty jsou dělány právě pro chod až do -15 st - primárně určené pro chlazení technologíí s celoročním chodem a mají lepší řízení výkonu. RASky pro tuto úpravu nejsou tak dobré - jsou to spíš kancelářní letní typy. Ale opravdu když je pod nulou, tak COP jde hodně dolů i u RAV. Při -10 bych řekl, že ani COP 2 nedá. Ale to je problém všech TP - je to prostě fyzika. Kdyby ti to pomohlo, tak ovládač umí nastavit víc než 30 st, je to jen omezené softwarově. Stačí na ovládači přejít do servisního menu a přenastavit hodnotu adresy 21 na třeba 55 stupňů. Taky se dají měnit spodní a horní limity topení i chlazení na adrese 1F, 20 a 22. Taky se dá úplně blokovat režim chlazeni na adrese 0F. Originál Toshiba řízení do vody se jmenuje DX-KIT, ale stojí docela dardu. Jednotka kondezátoru má na kompresoru odporové topení a když kompresor nejede tak ohřívá dole olej. Na to je taky dobré myslet, když je jednotka dlouhodobě jen v pohotovostním režimu. Třeba přes léto, v chladnějším počasí může začít zbytečně nahřívat. Taky jsem řešil simulaci PWM motoru a arduino to umí krásně vyřešit vyčtením napěťové hodnoty z konektoru ventilátoru (2-5V) a dynamicky převést na proměnnou střídu a poslat zpátky do desky. A taky jsem zjistil, že na jedničku ventilátoru to omezí výkon venkovní jednotky - a taky jsem uvažoval proč nejede naplno :-) při 2 a 3 už jede kondenzátor naplno. Budu rád za další spolupráci, protože vím, kolik to vezme času - klidně poskytnu pro porovnání i mé řešení včetně kódu řízení otáček ventilátoru a hlídání výpadku čerpadla. Už teď jsi mě nakopnul, že mám do kódu dopsat hlídaní teploty vody a dopsat tam funkci antizámrazy. Teď hlídám jen průtok vody flowswitchem. A přitom taky vodu a chladivo měřím 4x DALLASY :-) Dělal jsem 7 let v oboru chlazení a MaR a vše co tady říkáš je naprostá pravda a rozumíš chlazení velice dobře. Můj kontakt je j.krpec@seznam.cz. Těším se na další spolupráci :-)
díky moc, to jsem se zas dozvěděl novejch věcí :) jsem rád, že to provozuje i někdo jinej. jj ta RAVka sloužila život na benzince jako hlavní zdroj topení/chlazení takže to odpovídá. Jestli to půjde takhle do mínusu tak už budu stejně topit dřevem stačí když to zvládne přes noc temperovat. ten ovladač vím, ty registry jsem procházel nicméně bych potřeboval sehnat servisní manuál kde jsou komplet celé vypsané abych věděl co která položka je, je jich tam miliarda. Ano o DX kitu se zmiňuju ve videu, dokonce jsem ho u jedné české firmy poptával, taková byla odpověď. Podotýkám, že to bylo před coronou a válkou. Dobrý den pane Vlčku, ano, kondenzační jednotka rav-sm1103at-e je kompatibilní s RBC-DXC031. Ceníková cena DXC-031 je 33.390,- Kč bez DPH. ad simulace, jj šlo by to i arduinem ale jsem zastánce nesrat procesory tam kde to není nutně potřeba, už jen z toho důvodu, že pak člověk řeší různé restarty a zasekávání od interference, či chybičku v knihovně apod. když to zvládne jedna 555tka tak mi to přišlo elegantnější a víc bezporuchový :) ten větrák mě dost potrolil než sem přišel, na to, že to nejede naplno kvůli tomu tak pár dní uběhlo to máš pravdu :D ohřev oleje kompresoru dělá 70W navíc tím jak sleduju odběr tak krásně vidím kdy se to aktivuje, akorát si nejsem jistej ale v manuálu jsem četl, že ohřev probíhá tak, že invertor pustí trochu šťávy pouze do jedné cívky motoru kompresoru a ztrátové teplo pak ohřívá motor s olejem když mi pošleš na sebe telefon rád zavolám a pokecáme o tom, mám hodně dotazů, mail je pvlcek@seznam.cz
Ted na to video koukam do detailu. Nepochopil jsem čidlo zezadu na výměníku. Podle popisu ve videu ovládá eev. Ovšem expanzní ventil je řízen přehřátím mezi kompresorem a výparníkem (studená strana). Ne kondenzátorem. Expanzní ventil je vlastně takový regulátor hladiny kapalného chladiva. Měří se tlak chladiva tedy jeho odpařovací teplota a porovnává se to s teplotou na výstupu výměníku. Když by teploty byly stejné znamená to že nám leze kapalné chladivo do kompresoru. Pokud se teploty liší znamená to že ve výměníku je hladina níže než výstup a chladivo má nějaký čas se o nezatopené stěny ohřát(přehřát). Nevím k čemu by se používalo měření kondenzace. Ne že bych chtěl hnidopichovat ale mám v plánu si také přestavět klimatizace a bojím se toho řízení, proto vyzvídám :-)
To čidlo, sleduje teplotu kondenzace chladiva, má hlavně smysl u vzduchove jednotky u vody by mělo docházet ke kondenzaci snad vždy. Jeho správné umístění má přímý vliv na eev a tedy teplotu chladiva.
@@MrKecafon ano, mají většinou jeden prestotat který hlídá tlak za kompresorem, pokud by tlak lezl k nějaké kritické hodnotě, tohle čidlo kompresor zastaví aby nedošlo k poškození. Některé potom mají i nízkotlaký presostat který hlídá tlak na sání kompresoru a pokud by klesl např. pod 3 bary tak zastaví kompresor s chybou úniku chladiva
@@PavelVlcek291 tak uz asi chapu k cem to cidlo je.Teplota zkondenozovane kapaliny dost odpovida kondenzacnimu tlaku. Asi to pouzivaji jako mereni tlaku. Presostat je pouze havarijni nouzova pojistka, neumi merit a jen vypne. Odhaduji ze podobne prilozene cidlo bude i ve venkovni jednotce? Delal jsem pouze tepelna cerpadla voda voda a ty jsou dost jednoduche.
@@MrKecafon venkovní jednotka má celkem 5 teplotních čidel, před výparníkem je čidlo TO (sleduje teplotu nasávaného vzduchu) čidlo TL je někde nahoře na výparníku (to asi sleduje namrzání) čidlo TE je na výparníku v dolní polovině (sleduje kondenzační teplotu) pak je čidlo TD to je přímo na výstupu kompresoru a čidlo TS je na sání kompresoru, jinak přímo nějaké proporcionální měření tlaku nemá, jen havarijní presostaty. Voda voda musí bejt na řízení daleko jednodušší protože tam určitě není takovej rozptyl teplot jako u vzduchu
motor ventilátoru, respektive hlídání jsem vyřešil, hallem kterej jsem nabastlil na oběhové čerpadlo, takže pokud se točí je všecko OK :D BTW já mám malinko výkonnější RAS 13 - 16kW jinak jsme evidentně měli stejnej nápad a velmi podobný řešení
ještě bych rád dodal že jsem technik MaR a moje práce jsou vzduchotechniky a klimatizace :D a tohle řešení je docela brilantní, třeba to odporové čidlo s trimerem se dá vyřešit i záměnou čidla, originál je tam čidlo velmi podobné jako PT500 když se tam dá PT1000 posune se teplota o 18°C pak se teda na ovladači musí nastavit 30°, mám k tomu teda připojenou bečku - no bečku mám tam dražickej boiler 250L kterej neslouží pro t.u.v. ale je to akumulačka, ještě k tomu topnýmu kabelu do venkovky, je dobrý mít tam dva kabely jeden pro odtávání na dně jednotky tam mám 2,5m 8W a druhej jenom metrovku ale 20W namotanej na kompresor to slouží k tomu aby to ohřívalo kompresor permanentně pokud venkovní teplota klesne pod -2°C jde o to že pokud je pak míň jako 10 pod nulou tak už ten kabel topí do kompresoru naplno a i když to pak o něco víc žere tak účinnost se udrží okolo 3,5:1, tohle je vlastně systém okopírovanej od Daikinu oni mají teada kompresory v tepelkách které mají těleso přímo vevnitř v tom hermeťáku a tím jim pak tolik neklesá účinnost.
@@drozdmart34 super díky za info, já sem jiné čidlo neměl tak sem to pobastlit změnou odporu ale nakonec jak mi tu poradili to šlo upravit i přímo v registrech softwarově :), zatím sem se teda k tomu kabelu furt nedokopal a zatím namrzání vany nepozoruju i když to odmrazuje jak vzteklé. Ten kompresor má cca 70W ohřev továrně, prý by to snad měl dělat invertor tím, že to pustí pouze do jednoho vinutí motoru šťávu. Motor kompresoru neběží ale to jedno vinutí tím ztrátovým teplem ohřívá olej. S jakým příkonem ti to tak průměrně v tomhle počasí jede ?
@@PavelVlcek291 ano ohřev kompresoru je řešenej takhle tím že to napájí jen jenu cívku, ale to slouží jen k předehřátí oleje v kompresoru aby nestartoval za studena, ale ohřev za chodu to z pravidla nemá, to mají fakt až originál tepelka, různí výrobci to řeší různě, někdy je dokonce topná tyč i v zádech ( kondenzátor, nebo výpar jak komu libo v závislosti na režimu :D ) ale není to extra často, často mají kompresory topný kabel, a potkal jsem už i topná tělesa na trubce za čtyrcesťákem, ale zatím nejvíc se mi právě líbilo to řešení daikinu, kteří jsou schopni jako jediní udělat přes 60°C do vody a hlavně to vytáhnout i z chladiva R32 a to pořád ještě s poměrně vysokou účinností. V podstatě jsou jediní od koho bych montoval tepelko do baráku, monoblok vůbec to je řešení k ničemu, estie a ostatní kompaktní komplety zase fungují dobře do podlahovek, protože z pravidla nejlepší účinnost mají okolo 30°C (myšleno teplota vody) ještě dobrou tak do 45°ale pak už to není taková hitparáda, a dát 300tisíc za nějakej komplet od vizmannu- no jako tiskárnu na peníze teda zatím nemám, škoda :( ten daikin vyjde cca okolo 120K, takže to není až taková rána a návratnost podle mě tak 5 až 6 let při dnešních cenách energií i míň. Pod plnou zátěží ( když je studená bečka a netopí se krbem a je teda studená i voda na radiátorech, prostě při ledovém rozběhu, to žere cca 4,6kW tohle trvá cca 40 minut, pak to odmrazí a začne znova ( mě to nezchladí vodu natolik protože ta bečka je schopná to i v odtávání udržet přes 20°), po odtávání to najíždí znova a zase okolo 4kW pak už to většinou jede třeba dvě hodiny někde okolo 3kW a pak to padá někam okolo 2kW když je nahřátá bečka a je barák vyhřátej a hlavice se přivřou tak to zapíná třeba jen na 5 -10 minut a jenom to brnká zatopí to do bečky při poklesu o 3° - pokud je teplota venku mezi 0 a -10°C tak to 24 hodin sežere okolo 18kW/h - (ano míň jako 8 korun za hodinu) což je proti elektrokotli, kterej jsem měl ještě dva roky dozadu, pohodička- ten žral 14kW za hodinu :D takže zima se rovnala 16MW (doplatek 20tisíc korun v roce 2019) s tímhle kočkopsem to vychází tak že jsem v roce 2021 a 2022 na jaře dobíral 20tisíc korun. při zálohách 4800 měsíčně v tarifu D57D ale dobré je vědět že já mám celej barák na elektriku, i vaření ( vůbec nemám plyn- přípojku jo plynoměr ne) takže toto je komplet spotřeba- docela mě pobavilo že v létě když v podkroví vrčely dvě klimatizace, byla spotřeba větší v létě než v zimě :D, jinak já mám taky starej barák bez podlahového topení je to chalupa stará 200let 80cm zdi ale komplet vše krom obvodu je nové včetně hluboko zateplených stropů( no jak jinak nazvat 50cm vaty ve stropech :D) fakt mě baví jak se lidi cpou do pasivního standartu a s barákem po němcích jsem ho docílil výměnou stropů střechy a oken a zateplením podlahy :D jinak na příští rok už bude i nucené rekuperační větrání, to teda není o nějaké úspoře, ale jde o to zbavit se prachu když se topí krbem je z toho bordel a ne každej snese tu haldu prachu co letí vzduchem, dcera není astmatička a ani není alergická, ale má intoleranci na prach a často nám na to marodí takže, jsem rozhodl že pude rekuperačka z chladičem a ohřívačem a preferenční klapkou v přívodu tak aby si to mohlo vzít vzduch rovnou od krbu, ale hnalo ho to přes filtr. Pro někoho kdo by se nechtěl tak hluboko vrtat v propojení venkovní jednotky a něčeho co polkne 0-10V by bylo dobré řešení Fjitsu (general) u nás ho zastupuje Impromat Zlín, a tam sedí pan Vašíček a halda docela nadupanejch kluků kteří vyrábí krabičku UNI- UTI, nebo UNI-V a podobné, to má výstup na chybu, vstup 0-10, povolení chodu, přepnutí režimu a jedno digitální čidlo teploty za + - 10 litrů co za to chcou je to za pusu, teda oproti ahukitu sinclaire toshiba samsung a podobně BTW přesně stejně jako vy řešíte napojení komponent k desce vnitřní jednotky to řeší i samsumg ve svých průmyslových ahukitech pro vzt jednotky- takže se občaš docela natrápím když zrovna tahle prasečina potřebuje od VZT dostávat povel na teplotu ( 10V=30°C topit, 0V=18°C chladit) k tomu ještě povolení chodu a povel na změnu režimu a pak to propojte s beshen :D kterej neumí přepnout režim :D a nebo povolit chod, pro to aby viděl chybu má tam vstup na kterej je potřeba přivést bezpotenciál a mě z toho samsungu leze 230V :D takže pak tam je krabice relátek a dvě cizí napětí, no humus :D ale tak aspoň se v práci nenudím :D
@@drozdmart34 díky za ty údaje o provozu, snažím se nějak porovnat jestli mi to jede optimálně, za den si to vezme tak 45kWh, aby udržela teplotu vody, tak bere tak 2-2,5kW. Rád bych i spočítal COP ale nemůžu se dopracovat k tomu jakej mám průtok vody přes výměník.
Mam to vyskusane , da sa to naspajkovat aj namäkko , tie spoje na vymenniku maju velku stycnu plochu kam spajka zatecie. Cca 2cm su zasunute do seba. Ja som pouzil staru TOSHIBU on/off (mal som len vonkajsiu) cele riadenie aj rozmrazovanie sa da vyskladat s dvoch termostatov a casoveho oneskorenia. Ja som to vyrabal len zo zvedavosti. Vonkajsia ma vykon 3,5kw.
Tohle opravdu oceňuji. Člověče, vy jste jeden z těch, co umí a podělí se. Jak jsem z Vašeho videa vyrozuměl, tak máte asi tak 4 zdroje tepla: FVE, plynový kotel, krbovou teplovodní vložku a teď ještě TČ. Z toho všeho "přepínání", vzájemných blokací atd. vyplývá dotaz: přemýšlíte o akumulační nádobě topné vody? Stačila by tak asi 1500-2000 litrů (starý vzdušník) stojatý. pak to dobijete z každého zdroje (snad vyjma toho plynu) podle aktuálního optima a topit budete do systému úplně nezávisle. Zveřejníte i zkušenost a statistiku po zimě? Díky.
Díky za pochvalu. Ano je to jak píšete ad akumulace. V mém případě nemá smysl, aku se dává ke kotlům aby pracovali na 100% výkonu což není můj případ jak tepelko tak plyn jde regulovat a krbovky jsem navrhl tak aby se přebytky tepla ukládaly do bojleru a funguje to velmi dobře. Aku bych zvolil s klasickým kotlem. Samozřejmě zkušenosti po topné sezóně zveřejním
@@PavelVlcek291 Jo samozřejmě, plyn jsem v příspěvku vyloučil, ale AKU lze dobíjet i TČ v době lepších klimatických podmínek (v poledne bude asi tepleji než v noci) tedy lepší COP, může se přidat i FVE, i TČ může běžet v optimálním režimu (třeba nízký tarif ...), a krbovku si zatopím kdy chci a na jak dlouho chci a nepřetopím. A i ten alfalaval by šel vypustit, když ho dám jako topnou vložku přímo do AKU. Pak odpadnou i případné komplikace se zamrznutím topné vody. ....
Zdravím všechny příznivce tč! Pavle klobouk dolů pěkná práce. Zdravím na Hradec! Před lety jsem koupil zateplený 2gen dům bez přípojky plynu a vše na elektřinu. Podlahovka v přízemí a v prvním patře přímotopy.. první co jsem musel udělat, tak jsem 2kW sušáky vzduchu vyměnil za olejové radiátory připnuté na menší výkon 750W. Musel jsem popřeházet i zatížení fází, jinak sem tam spadl hlavní jistič 3x25A! I tak ročně V průměru 26MWh V mém případě zatím uvažuju o tom čím to nahradit a sbírám info. Našel jsem hezkou akumulaci s vnitřní přepážkou mezi horní části s trubkovým výměníkem TUV a dolní části pro otopovou vodu. Objem 1700l se dá ještě překlopit v místnosti s nižším stropem. Ale bez radiátorů a rozvodů v domě ještě uvažuji o multisplitce a podokenních vnitřních jednotkách. Bohužel dost oken má parapety v 30cm výši, tak je to boj..
Venkovní jednotka je dost nešťastně umístěna protože chladný vzduch který vyfukuje nemá pořádně kam odejít a hrozí (nejspíše se i děje) to že je jednotkou znovu nasán a tím se snižuje účinnost celé jednotky. Popravdě nejhorší varianta by byla kdyby ten dvorek byl uzavřeny ze všech 4 stran a studený vzduch který se drží u země by neměl jak odejít a celý by se vychlazoval na nižší teplotu než je aktuální teplota u vás. Alespoň odstraňte ten keř po levé straně jednotky ať má ten chladný vyfukovaný vzduch kam odejít.
důvod umístění jsem tu už někde vysvětloval, dvorek uzavřený není pouze z jedné strany je barák, studený vzduch odfukuje dál na zahradu do prostoru a houpačka gauče apod. tam přes zimu nejsou, čistý prostor
Objevil Ameriku. Klimatizační jednotka jako levné tepelné čerpadlo vzduch-voda, 11.7.2005 vévévé tzb info, zadejte do jejich vyhledávače, je to první odkaz. :)
Klobouk dolů pane, už dvakrát jsem si řekl, že to zavřu, že jsem se dozveděl co mě zajímalo a pak bum, zase něco dalšího. Parádní setup, vůbec to nevypadá jako nějaký Frankenstein.
týjo, tak tohle je nejlepší video na toto téma! nejen, že to je upravené (tato úprava je běžná, nyní mizí, takto dříve tepelka vyráběli výrobci tepelek, uplně stejně), ale je to i dotažené po elektronické stránce.
mám k tomu pár věcí:
0) pokud uvažujete o tepelku a nemáte podlahovku, tak výkonější radiátory. je jich plnej bazoš
1) venkovní jednotka - přidat odporový topný drát pod výparník pro odstranění námrazy. prodávají se PTC topné kabely, spínat při teplotě venku pod 3°C a zvětšit množství odtokových otvorů pod výparníkem. origo je jeden, max. dva a to nestačí.
2) tu upravu větráku jsem na jiné jednotce udělal proklemováním optičlenů navzájem, protože posílal signál jak se má točit a zpět zase šel stejný signál jak se točí. ovšem některé jednotky mají lineární regulaci pomocí PWM signálu, tam to musí být jako u této.
3) super řešení toho zamrzání, jen 5°C je za mne málo, tepelka mají kolem 8°C
4) pokud praskne výměník, tak ani sebelepší tepelko nebo klima nepřežije útok vodních par a vody. zároven je to velmi častá závada tepelek a končí tak i dost kvalitní stroje nevratnou skázou válení se ve skladu s lítostí to zahodit.
5) správná volba, předimenzování výměníku.
6) klima do -20°C fungovat nebude. chcípne parametrama při -10°C. stále to není tepelné čerpadlo jako takové. má moc jednoduchý chladivový okruh. například stiebel používá už u starých čerpadel fintu, že má malej deskovej výměník mezi vstupem do kompresoru a vstupem do EEV a tím on nevyužité teplo předává na sání kompresoru, kde se páry ohřívají a tím lépe kondenzují. Kompresor nasává zkondenzované chladivo z akumulátoru chladiva před kompresorem - to mám od chlaďaře
Chválím provedení a funkčnost, opravdu to bude pomocník na přechodné období hlavně
natoč ještěš FVE
@amperak díky, cílem tohohle řešení bylo to udělat lowcost hlavně se u toho něco naučit a příjemnej bonus je, že to i funguje. Odpovědi
0) jelikož mám třířadé dvoumetrové plecháče větší už tam rvát nechci bo by to vypadalo hnusně
1) je to v plánu viz. video
2) tady se to podařilo vyřešit tou simulací otáček
3) sem debil nevim proč sem řikal 5 v kódu mám ochranu pod 10 stupňů
4) ano je to totálka, proto se používají trubkové výměníky, jen ta cena :(
5) jsou dva názory, předimenzovat a dimenzovat, panuje i druhý názor, že by se nemělo odebírat veškeré teplo chladivu a část by se ho měla vracet do výparníku prý je to lepší v horších podmínkách běhu ale neviděl sem na to žádná měření zda to tak je
6) Tady v Hradci máme zimu okolo nuly, -20 tu bylo možná v předposlední dekádě. A ano není to plnohodnotné tepelko ale zároveň to není elektrokotel :)
jestli se chceš podívat tak monitoring mám tu 89.248.244.138/dashboard/view?id=1
@@PavelVlcek291 promin, jsem přeslechl ve videu no :)
monitoring paráda. Trubkovej výměník mám, je levnější a potřebuješ strašně silnou oběhovku.
když vemeš fakt, že klesá COP s teplotou, tak je výměník předimenzovaný vždy :)
Do Hradce nechci jeztdit ani já, nedivím se, že zima taky nechce :D
@@amperak ne slyšel si dobře ale já sem kokot, ve videu sem řikal 5 i když nastaveno mám 10 stupňů, malá chybka :D Hradec je top a když jezdíš za žitňákem tak přes něj stejně jedeš ne ? :D
6) - Sinclair ASGE24 zvladlo 200m podlahovky v B-ckovom baraku udrzat 3 dni ked noci sli k -22 a dni boli -10. Ale v noci uz teplota v dome klesala a cez den sa to dohanalo. Kompresor som limitoval na 90% prikonu (bezne nechavam max 80% - chcem mat istotu ze ho neupeciem, ale pre tieto mrazive noci som to posunul na 90%). Ale mam predimenzovane, TZ do 6 kW, masina '24'.
@@PavelVlcek291 Hradec není TOP! :D za žitnákem jezdím po dálnici a pak sjedu někde za hradcem :D už na mne machroval, že tě zná :D
DIky za tohle velmi uzitecne video, prave se na podobnou prestravbu taky chystam👍👍👍
Pěkná práce, jen tak dál! Co se týče tepelných výměníků, doporučuji firmu Enertainex s.r.o., dobře nevrhneme a dodáme výměník za nejnižší cenu na trhu.
👏👏👏👏👏👏👏👏👏👏 tak to uz ano! krasna praca ... ja sa chystam na vyrobu TC so zemnym vymenikom ale zatial nebolo casu :( ... a k tej legionele - tiez mame zasobnik na 500l a vodu zohrievam len na 45stupnov a ziaden problem to nerobi nakolko sa ta voda spotrebuva
Tak jo dobrá práce . Přeji ať dlouho slouží .
Köszönet a megosztásért!
Přesně tohle jsem potřeboval vidět. Mám el. kotel pro vytápění bytu a chtěl jsem ho nahradit přesně tímhle systémem. Byla se tu na to podívat firma, drbali se na hlavě a nebyli schopný to vymyslet! 🤷🏻♂️🤔😂
Pošlu jim to ať se podívají co po nic chci 🤠🥳 🤌🏻
Děkuji!
Všechna čest, propracováno do detajlu, taky jsem si upravoval tepelko z kovošrotu, stalo mě 500kč a po opravě za pár kaček sloužilo 5 let, jen bych podotkl, že klimatizace má od tepelného čerpadla hustější lamely a ty častěji zamrzaj, a to i tepelko k bazénům. to je snad největší problém když si člověk postaví z klimošky tepelné čerpadlo. Jinak moc dobré video, držím palce. Pavel ustí
👍 jsem ve 26 minutě a musím tě pochválit. Děláš mi obrovskou radost!
52 minuta a našel jsem zatím dvě chyby 🙂
1/ venkovní jednotka je špatně umístěná, bude se ti tvořit ochlazený prostor, který dodá málo tepla.(Kdybys venkovní jednotku zvedl nad úroveň plotu, otočil jí, aby foukala zimu pryč, tak bys udělal líp. Hodně by se ti snížila spotřeba! Zvedl by se ti COP!)
2/ to teplotní čidlo co máš na výstupní vodě do radiátorů by mělo být v místnosti ve které máš termostat! (Klimatizace pak poběží tak, že bude v průběhu dne měnit výkon podle aktuální spotřeby domu, což se ti teď neděje. Teď se snaží udržet konstantní teplotu výstupní vody a to je špatně, protože dům jde ohřát i velmi nízkou teplotou otopné vody! Tzv. dotápět ztráty!)
=>
Že přes den je teplota topné vody nižší než v noci (pro udržení konstantní teploty v domě), proto by mělo být prostorové čidlo v měřené místnosti.
=>
Bude se měnit teplota topné vody podle aktuální spotřeby domu.
+
Aby jsi ušetřil, tak můžeš ve dne topit na vyšší teplotu a v noci na nižší, aby nemělo tepelné čerpadlo v noci vyšší spotřebu než přes den.
=>
Že přes den je vyšší COP kvůli teplotě vzduchu a proto se vyplatí přes den topit vyšším výkonem, dům "přetopit" a to třeba na 25 °C a v noci temperovat na 20 °C! (Teploty jsou na tobě!)
3/ při odtávání je k dispozici maximální tepelný výkon čerpadla, to znamená, že když máš na zpátečče z domu 20°C a chladivo o teplotě -7°C, tak musíš mít výměník který zvládne 12 kW (plný tepelný výkon tepelného čerpadla) při rozdílu 27 °C! To jde vyčíst z dokumentace výměníku.
4/ teď jsem zrovna dodělal koncept tepelného čerpadla na půdě
=>
Tepelné čerpadlo by mělo být před domem na sluneční straně a nebo ho můžeš dát na půdu a brát ohřátý vzduch z prostoru mezi fotovoltaikou a střechou. To ti zvedne účinnost přes den obrovským způsobem!
5/ výměník by měl zvládat těch 12 kW při těch 65°C chladiva a 50°C zpátečky z domu. To je rozdíl pouhých 15°C při 12 kW! Na to je dobré myslet a navrhnout výměník na rozdíl 15°C a 12 kW, tedy dát tam velmi výkonný, aby při plném výkonu tepelného čerpadla byla výstupní voda pořád 65°C a stíhaly se dotápět ztráty domu! (To je spád 65/50) 😉
6/
=>
Že bych instaloval výměník 12 kW pro teplotní rozdíl 15°C (klidně 8 míň). Změnil bych polohu tepelného čerpadla a nastavil bych si oběhové čerpadlo na malý průtok, aby byla výstupní teplota topné vody maximální, respektive, aby byla teplota zpátečky z domu minimální. Tak se ti zvedne COP! + Při odtávání bych rychlost oběhového čerpadla zvedl na maximální a nebo bych otočil chod, tedy prohodil ctyřcestým ventilem topný okruh domu (aby se rozmrazovalo teplou vodou a né zpátečkou!)!
díky odpovím na body
1) umístění je kompromis, mám bohužel obestavěný dvorek, kdybych ji chtěl dát na volné prostranství tak by bych potřeboval asi 25metrů potrubí + chladivo a do výšky jít taky nemohu, protože kondenzátor je ve sklepě a měl bych strach o vratku oleje v nízkém výkonu (olej by se hromadil v nejnižším bodě, výměníku) i dle montážního manuálu původní sestavy bych překračoval výšku montáže.
2) mám otopný systém se spádem 60/50 při TZ 17kW a vypozorované za ty roky, že potřebuju vodu minimálně o 46°C aby byla nějaká tepelná pohoda v tomhle počasí okolo nuly. Takže pro mě je výhodnější topit konstatně vodu na pevnou hodnotu (stejně to dělá i plyn kotel) bohužel nemůžu do toho zapracovat ekvitermní křivku a automaticky upravovat hodnotu vody dle podmínek venku. Zároveň ta voda i ohřívá TUV, kdyby to jelo přes den na 30°C tak se večer meju vlažnou. Všechny radiátory mají termohlavice, takže pokud není potřeba topit tak se prostě sami přivřou a jednotka aby udržela stejnou výstupní teplotu prostě invertorem ubere výkon do minima nebo se vypne. Většinou odpoledne už topím v kamnech a nahřátej bojler z večera potom k ránu pomáhá snižovat potřebu ohřevu vody jednotkou.
3) výměník mám "lehce" předimenzovanej 20-25kW
4) ano mělo ale ne všude to je možné bez drastickejch stavebních úprav, proto ho mám umístěno kompromisně až naberu data za tuhle zimu pak můžu řešit nějaké lepší umístění a budu mít porovnání o kolik a zda to pomohlo, cílem bylo nedělat razantní stavební zásahy do domu nebo střechy, protože nebylo vůbec jisté, zda to takhle bude fungovat a bude to mít tedy smysl.
5) výstupní vodu na 65°C bych nikdy cíleně nehnal, to už by mohlo skončit na presostatu nebo tepelné ochraně kompresoru či zadření apod. furt je to jednotka 10 let stará co už má dávno odslouženo a nemůžu po ní chtit zázraky
@@PavelVlcek291 chápu. Obávám se že výměník máš poddimenzovaný. U každého výměníku jsou napsány kW pro teplotní spád! Tzn. například 25 kW pro 75/60, 15 kW pro 65/50, 5 kW pro 55/40 atd. atd. Tak by bylo dobré podívat se do dokumentace výměníku.
Jinak chválím. Líbí se mi to! 👍
(Přemýšlel bych nad tím přesunutím na půdu a přivedením vzduchu z prostoru mezi střechou a fotovoltaikou. Přes den ti to obrovsky zvedne COP! Samozřejmě, že instalovat venkovní jednotku bys musel instalovat na půdu i s výměníkem...
@@michalmazgal díky, prioritní je dimenzování výměníku pro topný chod a tam za plného výkonu mám rozdíl výstupní teploty a vratky chladiva 1-2°C což znamená, že dochází k předávání všeho tepla z chladiva a nezáleží na velikost teploty vstupní vody. Kdyby byl výměník poddimenzovaný tak při plném výkonu by byl rozdíl výstupní teploty a vratky chladiva daleko vyšší = nedochází k předávání veškerého tepla ale zároveň jsem byl poučen, že to taky nemusí bejt úplně špatně protože v zimním provozu je prý efektivnější neodebírat veškeré teplo chladivu a to má pozitivní vliv na teplotu výparníku = nedochází tolik k zamrzání. Samozřejmě nezmiňuju průtok vody kterej na to má taky obrovský vliv ale já ho mám skoro na maximu co mi systém dovolí právě ze strachu před zamrznutím.
Když se podívám na ranní odmrazení tak parametry jsou vstupní voda do výměníku 40°C výstupní voda 47°C Chladivo výtlak 65°C vratka chladiva 40° teď přišlo odmrazení
vstupní teplota stále 40° ale výstupní spadla až k 21°C tzn. 28°C rozdíl teplot mezi vstupem a výstupem během minuty! Výtlak chladiva spadl na 30°C a vratka na 4° (chladivo běželo obráceně)
ad. půda, neumím si představit nechat si neslyšně běžet nad hlavou takovejhle stroj když vidím jakej rachot to dělá venku na dvoře :)
@@PavelVlcek291 ten kdo ti radil nepochopil inverter. Je žádoucí odebírat veškeré teplo chladivu, aby tepelné čerpadlo běželo na nejvyšší možný COP! (Půlhodina skladnění tepla na vysoký COP a minuta odmražování je z ekonomického hlediska lepší než hodina na nižší COP a pak minuta odmražování. (Seděl jsem u toho 4 zimy. 🤣)
Inverter si nastaví ideální výkon při maximálním COP!
+
Čím větší rozdíl topné vody, tím vyšší COP, tzn., že by ti oběhové čerpadlo mělo běžet co nejpomaleji, aby jsi dosáhl co nejstudenější zpátečky.
(Jakou máš teplotu na zpátečče do klimy? Ta by neměla být za výměníkem pod nulou...)
=>
Že bych řídil rychlost oběhového čerpadla teplotu zpátečky do klimy, abys měl jistotu, že ti to nezamrzne. (Zvedne se ti COP)
Hele ono se to nezdá, ale podle mě ti to teď běží tak COP 2! (Špatné umístění a špatné řízení.)
=>
Budu se ještě opakovat. Výstupní teplota vody z výměníku by měla být skoro stejná jako teplota chladiva, tzn. radiátory nahoře horké a dole studené. Tím se ti zvedne COP a prodlouží doba, kdy bude tepelné čerpadlo ještě topit!
(To číslo na snímání teploty v místnosti opravdu nepatří na výstup z výměníku!)
+
Zkusím ti to vysvětlit ještě jinak.
Když ti poběží oběhové čerpadlo tak, aby byl teplotní spád 65/25, tak získáš vyšší COP, než když ti poběží oběhové čerpadlo rychle při spádu 45/35, protože chladivo se musí vracet co nejchladnější!!! Tak proto pomalý běh oběhového čerpadla a co nejvyšší možný spád!
@@michalmazgal to co řikáš je obecně přece proti principu, cílem je mít teplotní spád co nejmenší. Tady je to hezky vysvětleno vytapeni.tzb-info.cz/tepelna-cerpadla/24029-zkusenosti-s-provozem-tepelnych-cerpadel-6-navrhovy-teplotni-spad-a-prutok-otopne-vody
COP ti řeknu přesně až vyřeším blbě ukazující průtokoměr,
👍
Ahoj, jde vidět, že o tom dost víš. Držím palce ať to vydrží dalších 10 a více let. Také jsem koupil starýho Daikina erhq006 split. Ještě není nainstalováno. Chystám se na to. 👍👍
Parádní pracička šéfe
diky za video! provozuji taky upravenou klimatizaci uz par let, mam Toshiba multisplit RAS (residential), kde jeden vyvod je napojeny na vymenik swep, ale kluk, ktery mi to delal neni elektrikar, takze se mi tam presne toci ten ventilator. Jdu objednavat NE555 :) Jinak spousteni mam udelane pres externi kontakt - napojen na prutokovy spinac. Kdyz sepne externe(termostatem) rizene cerpadlo, prutokovy spinac sepne klimatizaci. Nepredpokladam, ze by teplota v aku nadrzi klesla pod 10st a zaroven v pripade vypadku cerpadla by to hned odstavilo klimu, aby nedoslo k zamrznuti stojici vody. Ale tve reseni je nesporne elegantnejsi.
co máš za jednotku (typ) ? a zapínání a vypínání jednotky jsi vyřešil jak přesně ?
@@PavelVlcek291venkovni jednotka je ras-4m27s3av-e, vnitrni je rasb10n3kv2-e a spinani mam pres externi modul TCB-IFCB5-PE
@@MartinSkokan-net jasný, tak ten TCB-IFCB5-PE dělá přesně to co ta moje attina používá to i stejný ovládací kontakty. Pěkný :)
Ahoj mam prosbu, jak se ti podarilo naladit ten ne555? Poridil jsem modul z hadexu - ten co ma dva trimry a propojky, ale stejne mi klima vzdy po chvili spadne do nouzoveho rezimu.
@@MartinSkokan-net máš ho správně zapojenej ? výstup signálu na vstup signálu z motoru ? tou kombinací jumperů nastavuješ velikost pulzů a ty dva trimry jeden je pro jemný doladění a druhej je pro střídu
Super vecicka, napajeni pres fotovoltaiku. A co proti zamrznuti pouzit nemrznouci směs g12, ma navic inhibitory koroze
Takže jsem nad tím ještě popřemýšlel a díky za tvé video! 👍🤩
Mezi výměník a otopnou soustavu připojím výměník, který bude mít nemrznoucí směs!
=>
Že pak odpadne ochrana proti zamrznutí výměníku tepelného čerpadla a do klimatizace půjde chladivo o nejnižší možné teplotě!
🤩👍👍👍
(Pokojový termostat bude v pokoji a oběhová čerpadla se budou snažit o minimální teplotu chladiva vracejícího se do venkovní jednotky!)
P.S. vzít novou venkovní jednotku z Číny a vyrobit k ní v Čechách vnitřní výměník pro otopnou soustavu se vyplatí! 😁
To nebude take jednoduche s tou nemrznucou zmesou. V pripade zastavenia obehu vody vie chladivo vyrobit aj -50 stupnov a v takom pripade by ta nemrznuca zmes musela byt kvoli jednemu extremnemu stavu poruchy cely cas taka husta a koncentrovana ze by sa znizila jej schopnost prenasat teplo, ze v spojeni s dalsim cerpadlom a dalsim vymennikom plus znizenie ucinnosti by sa to uz asi ani neoplatilo.
a hlavně opatrně, různé nemrznoucí směsi zhoršují tepelnou kapacitu vody
@@PavelVlcek291 do okruhu výměníku pro tepelné čerpadlo a výměníku pro vytápění se naleje nemrznoucí směs. Třeba čistý fridex, nebo třeba kapalina určená pro solární systémy... Co?
@@michalmazgal dává se tam glykol
Môžem sa opýtať, prečo si ten snímací modul od shelly (ktorý máš vo vonkajšej jednotke) nedal niekde na začiatok prívodného kábla (niekde v dome) ?
protože má jeden ovládací kontakt který plánuju využít na spínání topného kabelu
Super konečne sa niekto vyjadril akú má spotrebu pri plnom výkone
Hello! I did something similar to you. Heat pump but ground water-water on propane R290 to heat a house of 120m². I achieve a COP of 6:1 gross, 5.21:1 net
Udělal jsem něco podobného jako vy. Tepelné čerpadlo, ale voda-voda na propan R290 k vytápění domu o rozloze 120 m². Dosahuji COP 6:1 brutto, 5,21:1 netto.👍👍👍
water water is great, unfortunately a borehole is beyond my means and I have a very small garden for a collector
@@PavelVlcek291 I too have a small garden, which is why I dug two wells. I take water from one for the heat pump and dump water into the other. Here: czcams.com/video/68WFtcwJV88/video.html
COP 6,1 u vzducháče, to vyprávěj své babičce.
@@jaroslavtitan5165 vsak pise, ze to ma v TC voda-voda.
Respekt
Frajer a hodně dobrý
Dobrý den měl bych dotaz.Kolik stupňů vám to dává voda na výstupu při teplotách pod 0? Mám něco podobného topím pouze podlahu,ale víc než 32C z toho nedostanu.Dekuji
Ahoj, teď je okolo -1 a dostanu se lehce nad 46°C na výstupu šlo by to i výš ale většinou to zarazí odmrazování, klidně každou hodinu a než na tu teplotu najede zpátky tak už zas odmrazuje
Hezké. Nevím jestli jsem nepřehlédl, ale řešíte nějak požadavek na výkon v návaznosti na pokojový termostat, resp. equiterm, nebo tam hrnete maximum na těch 60 a radiátory řídíte třeba až jednotlivě hlavicemi?
topnou vodu jedu na 45°C ekvitermu neřeším, úprava její teploty se dá štelovat přes origo vnitřní jednotku tam kde se nastavuje "teplota v místnosti"
Pouze doplním teplota chladiva 67C vstup,36C výstup,32C voda. Klimatizace 7 kW swep 10 kW. Děkuji za názor
Vzduchový vyměnik by nefungoval? Že by se udělal box na vnitřní jednotku, kde by byl další vyměník(třeba chladič z auta), který by absorboval teplo z boxu a předal do vody?
to si myslím, že by mělo tragickou účinnost
Máš to dobrý, já podobným systémem dělal 15kw toshibu bez invertoru. Tam jsem skončil tak, že jsem musel udělat vlastní řízení, jelikož původní jednotka pořád padala do chyby.
já mám největší problém s poddimenzovaným kondenzátorem, jelikož jsem nevěděl, jestli to bude fugnovat, tak jsem nechtěl moc utrácet a vzal jen 9kw a mám samozřejmě problém uchladit chladivo o výkonu 15 kw , takže výsledek je, že chladivo má 75-80 stupňů a vrací se 28 stupnů. Jenže barák má vyšší ztrátu, takže to logicky pak vede k namražení - defrostu a dokola. Hlasitost kompresoru jsem řešil zaplněním vatovou izolací po vyhodnocení chlazení kompresoru ...
Zlaté české ruce .
Děkuji za informaci
co máte za jednotku ?
Začínal jsem Toshibu Rav 903 ať,letos první sezónu jsem dal Daikin rfx 60, prostě nestíhá,podle tabulek by měla mít podobný výkon.Tak se vážím k Toshibě která byla podstatně lepší. Jinak mám komplexní chybová hlášení na Toshibu.
Vratim
@@zbynekbezvoda127 mě stále překvapuje, že ta RAV toshiba co mám nemám absolutně problém se zamrzáním vany, nemám tam žádný topný kabel za celou dobu a krásně je ta vana furt čistá
Oprava Toshiba Rav 803 at
Ahoj, super pocin! Mam stejny plan. Zajimalo by me jakou platformu pouzivas pro sber a vizualizaci dat?
ahoj, díky, používám raspberry a emoncms
Super video. Mám otázku. Výrobca bojleru (akumulačnej nádoby) ? A robil si na nej nejaké úpravy na prírubách alebo je to všetko originál ? A prietokomer je z Alíku ? Vďaka ;-)
díky, bojler je to tento www.ohrej.se/kombinovany-bojler-300-litru-2-vymeniky-nahrada-drazice-okc-ntrr-sol-300-eanGA26309070N-skupJ600000101.php (než se svět posral, stál 11tisíc) úpravy na přírubách čeho přesně ? jj průtokoměr je alík klasika
@@PavelVlcek291 Zdravím, super video! Koukal jsem se na tento bojler a tam kde máš topnou spirálu, je v katalogu kontrolní víko. Si to kontrolní víko nějak upravoval?
Ahoj. Super práce. Bylo by možné od tebe získat seznam elek. součástek na řízení včetně zapojeni. Nechci to zadarmo. Děkuji
díky, ono to není úplně tak jednoduchý je potřeba mít základy elektra a taky umět programovat, protože co kus to určitě originál a to co funguje u mě by bez úprav nefungovalo u tebe
Mám kamaráda který by to zapojil. Tvoje řešení vypadá velmi dobře. Stačil by seznam komponentů a SW
Dík za pěkný video, můžeš zveřejnit co používáš za SW pro zobrazení sesbíraných dat ?
Díky, je to Emoncms běžící na Raspberry 3, primárně my grafuje FVE ale přidal jsem do něj i tepelko
Dát místo vody , nějaké médium které nezmrzne je blbost?
v mém případě je topný okruh 250 litrů, musel by se dát ještě jeden výměník voda/voda kde by koloval jen glykol. Jenže to je další čerpadlo, další výměník atd.
Dobry den, musim pochvalit za video, mozete spravit porovnanie s elektro kotlem?
bohužel ne protože jsem elektrokotel nikdy neměl, minulý rok sem topil kondenzačním plynovým kotlem takže porovnání uvidím vůči plynu
super, tak to sa tesim, tiez premyslam ist do podobneho riesenia, preto ma to zaujima, ako to vychadza oproti, plyn/elektro kotlom
@@SKpapaya počítej s nejhorším případem, COP2, tj poloviční úspora energie. pokud ušetříš víc, tak budeš spokojenější.
@@amperak COP2 je podla mna ultrapesimisticky odhad pre horsiu klimu a male radiatory. Cinske vrtule do (rozumne dimenzovanych) radiatorov davaju SCOP ~2.6. Ja idem do podlahovky SCOP 3.6, do bojleru zima ~2, leto ~4.
@@dusanzatkovsky7580 SCOP je udaj nahovno. je to průměr. COP 2 je reálné u jednoduché klimy bez zvláštníc technologií při teplotě -10°C
To je super! Nechcete mě to taky vyrobit?😃
Ahoj, mohl bych poprosit o kontakt? Také toto chci dělat. Potřeboval bych nějaké rady. Díky moc. 😊
pvlcek@seznam.cz
Chlape, klobouk dolu a palec nahoru.
Já si prošel úplné stejnými problémy jako ty při rozjíždění RAV 564 na ohřev TUV. Teď mám doma taky dvě starší RAV1404 + deskový výměník a v létě budu bastlit úplně to samé.
Důležité je, že máš typ RAV - ty jsou dělány právě pro chod až do -15 st - primárně určené pro chlazení technologíí s celoročním chodem a mají lepší řízení výkonu. RASky pro tuto úpravu nejsou tak dobré - jsou to spíš kancelářní letní typy. Ale opravdu když je pod nulou, tak COP jde hodně dolů i u RAV. Při -10 bych řekl, že ani COP 2 nedá. Ale to je problém všech TP - je to prostě fyzika.
Kdyby ti to pomohlo, tak ovládač umí nastavit víc než 30 st, je to jen omezené softwarově. Stačí na ovládači přejít do servisního menu a přenastavit hodnotu adresy 21 na třeba 55 stupňů. Taky se dají měnit spodní a horní limity topení i chlazení na adrese 1F, 20 a 22. Taky se dá úplně blokovat režim chlazeni na adrese 0F. Originál Toshiba řízení do vody se jmenuje DX-KIT, ale stojí docela dardu.
Jednotka kondezátoru má na kompresoru odporové topení a když kompresor nejede tak ohřívá dole olej. Na to je taky dobré myslet, když je jednotka dlouhodobě jen v pohotovostním režimu. Třeba přes léto, v chladnějším počasí může začít zbytečně nahřívat.
Taky jsem řešil simulaci PWM motoru a arduino to umí krásně vyřešit vyčtením napěťové hodnoty z konektoru ventilátoru (2-5V) a dynamicky převést na proměnnou střídu a poslat zpátky do desky.
A taky jsem zjistil, že na jedničku ventilátoru to omezí výkon venkovní jednotky - a taky jsem uvažoval proč nejede naplno :-) při 2 a 3 už jede kondenzátor naplno.
Budu rád za další spolupráci, protože vím, kolik to vezme času - klidně poskytnu pro porovnání i mé řešení včetně kódu řízení otáček ventilátoru a hlídání výpadku čerpadla. Už teď jsi mě nakopnul, že mám do kódu dopsat hlídaní teploty vody a dopsat tam funkci antizámrazy. Teď hlídám jen průtok vody flowswitchem. A přitom taky vodu a chladivo měřím 4x DALLASY :-)
Dělal jsem 7 let v oboru chlazení a MaR a vše co tady říkáš je naprostá pravda a rozumíš chlazení velice dobře.
Můj kontakt je j.krpec@seznam.cz. Těším se na další spolupráci :-)
díky moc, to jsem se zas dozvěděl novejch věcí :) jsem rád, že to provozuje i někdo jinej. jj ta RAVka sloužila život na benzince jako hlavní zdroj topení/chlazení takže to odpovídá. Jestli to půjde takhle do mínusu tak už budu stejně topit dřevem stačí když to zvládne přes noc temperovat.
ten ovladač vím, ty registry jsem procházel nicméně bych potřeboval sehnat servisní manuál kde jsou komplet celé vypsané abych věděl co která položka je, je jich tam miliarda. Ano o DX kitu se zmiňuju ve videu, dokonce jsem ho u jedné české firmy poptával, taková byla odpověď. Podotýkám, že to bylo před coronou a válkou.
Dobrý den pane Vlčku, ano, kondenzační jednotka rav-sm1103at-e je kompatibilní s RBC-DXC031.
Ceníková cena DXC-031 je 33.390,- Kč bez DPH.
ad simulace, jj šlo by to i arduinem ale jsem zastánce nesrat procesory tam kde to není nutně potřeba, už jen z toho důvodu, že pak člověk řeší různé restarty a zasekávání od interference, či chybičku v knihovně apod. když to zvládne jedna 555tka tak mi to přišlo elegantnější a víc bezporuchový :) ten větrák mě dost potrolil než sem přišel, na to, že to nejede naplno kvůli tomu tak pár dní uběhlo to máš pravdu :D
ohřev oleje kompresoru dělá 70W navíc tím jak sleduju odběr tak krásně vidím kdy se to aktivuje, akorát si nejsem jistej ale v manuálu jsem četl, že ohřev probíhá tak, že invertor pustí trochu šťávy pouze do jedné cívky motoru kompresoru a ztrátové teplo pak ohřívá motor s olejem
když mi pošleš na sebe telefon rád zavolám a pokecáme o tom, mám hodně dotazů, mail je pvlcek@seznam.cz
Trochu jsem nepochopil, proč se u výměníku pájí fitinka na přímo, proč tam není šroubovací spoj. Odpadnul by problém s možným poškozením výměníku.
na to ti musí odpovědět nějaký chlaďař
Ted na to video koukam do detailu.
Nepochopil jsem čidlo zezadu na výměníku. Podle popisu ve videu ovládá eev.
Ovšem expanzní ventil je řízen přehřátím mezi kompresorem a výparníkem (studená strana). Ne kondenzátorem.
Expanzní ventil je vlastně takový regulátor hladiny kapalného chladiva.
Měří se tlak chladiva tedy jeho odpařovací teplota a porovnává se to s teplotou na výstupu výměníku. Když by teploty byly stejné znamená to že nám leze kapalné chladivo do kompresoru. Pokud se teploty liší znamená to že ve výměníku je hladina níže než výstup a chladivo má nějaký čas se o nezatopené stěny ohřát(přehřát).
Nevím k čemu by se používalo měření kondenzace.
Ne že bych chtěl hnidopichovat ale mám v plánu si také přestavět klimatizace a bojím se toho řízení, proto vyzvídám :-)
To čidlo, sleduje teplotu kondenzace chladiva, má hlavně smysl u vzduchove jednotky u vody by mělo docházet ke kondenzaci snad vždy. Jeho správné umístění má přímý vliv na eev a tedy teplotu chladiva.
@@PavelVlcek291 dekuji za odpoved. Ma vubec klimatizace nejake tlakove cidlo?
@@MrKecafon ano, mají většinou jeden prestotat který hlídá tlak za kompresorem, pokud by tlak lezl k nějaké kritické hodnotě, tohle čidlo kompresor zastaví aby nedošlo k poškození. Některé potom mají i nízkotlaký presostat který hlídá tlak na sání kompresoru a pokud by klesl např. pod 3 bary tak zastaví kompresor s chybou úniku chladiva
@@PavelVlcek291 tak uz asi chapu k cem to cidlo je.Teplota zkondenozovane kapaliny dost odpovida kondenzacnimu tlaku. Asi to pouzivaji jako mereni tlaku.
Presostat je pouze havarijni nouzova pojistka, neumi merit a jen vypne.
Odhaduji ze podobne prilozene cidlo bude i ve venkovni jednotce?
Delal jsem pouze tepelna cerpadla voda voda a ty jsou dost jednoduche.
@@MrKecafon venkovní jednotka má celkem 5 teplotních čidel, před výparníkem je čidlo TO (sleduje teplotu nasávaného vzduchu) čidlo TL je někde nahoře na výparníku (to asi sleduje namrzání) čidlo TE je na výparníku v dolní polovině (sleduje kondenzační teplotu) pak je čidlo TD to je přímo na výstupu kompresoru a čidlo TS je na sání kompresoru, jinak přímo nějaké proporcionální měření tlaku nemá, jen havarijní presostaty. Voda voda musí bejt na řízení daleko jednodušší protože tam určitě není takovej rozptyl teplot jako u vzduchu
Aku verziu emon to máš a na čom To mas nainstalovane alebo čo to je? Inak pekne
Version: low-write 11.0.5 na Rpi3
Pěkná práce. :-) Jakej prosím používáš průtokoměr?
díky, je to tento Mosazný průtokoměr YF-B6 3/4"
motor ventilátoru, respektive hlídání jsem vyřešil, hallem kterej jsem nabastlil na oběhové čerpadlo, takže pokud se točí je všecko OK :D BTW já mám malinko výkonnější RAS 13 - 16kW jinak jsme evidentně měli stejnej nápad a velmi podobný řešení
ještě bych rád dodal že jsem technik MaR a moje práce jsou vzduchotechniky a klimatizace :D a tohle řešení je docela brilantní, třeba to odporové čidlo s trimerem se dá vyřešit i záměnou čidla, originál je tam čidlo velmi podobné jako PT500 když se tam dá PT1000 posune se teplota o 18°C pak se teda na ovladači musí nastavit 30°, mám k tomu teda připojenou bečku - no bečku mám tam dražickej boiler 250L kterej neslouží pro t.u.v. ale je to akumulačka, ještě k tomu topnýmu kabelu do venkovky, je dobrý mít tam dva kabely jeden pro odtávání na dně jednotky tam mám 2,5m 8W a druhej jenom metrovku ale 20W namotanej na kompresor to slouží k tomu aby to ohřívalo kompresor permanentně pokud venkovní teplota klesne pod -2°C jde o to že pokud je pak míň jako 10 pod nulou tak už ten kabel topí do kompresoru naplno a i když to pak o něco víc žere tak účinnost se udrží okolo 3,5:1, tohle je vlastně systém okopírovanej od Daikinu oni mají teada kompresory v tepelkách které mají těleso přímo vevnitř v tom hermeťáku a tím jim pak tolik neklesá účinnost.
@@drozdmart34 super díky za info, já sem jiné čidlo neměl tak sem to pobastlit změnou odporu ale nakonec jak mi tu poradili to šlo upravit i přímo v registrech softwarově :), zatím sem se teda k tomu kabelu furt nedokopal a zatím namrzání vany nepozoruju i když to odmrazuje jak vzteklé. Ten kompresor má cca 70W ohřev továrně, prý by to snad měl dělat invertor tím, že to pustí pouze do jednoho vinutí motoru šťávu. Motor kompresoru neběží ale to jedno vinutí tím ztrátovým teplem ohřívá olej. S jakým příkonem ti to tak průměrně v tomhle počasí jede ?
@@PavelVlcek291 ano ohřev kompresoru je řešenej takhle tím že to napájí jen jenu cívku, ale to slouží jen k předehřátí oleje v kompresoru aby nestartoval za studena, ale ohřev za chodu to z pravidla nemá, to mají fakt až originál tepelka, různí výrobci to řeší různě, někdy je dokonce topná tyč i v zádech ( kondenzátor, nebo výpar jak komu libo v závislosti na režimu :D ) ale není to extra často, často mají kompresory topný kabel, a potkal jsem už i topná tělesa na trubce za čtyrcesťákem, ale zatím nejvíc se mi právě líbilo to řešení daikinu, kteří jsou schopni jako jediní udělat přes 60°C do vody a hlavně to vytáhnout i z chladiva R32 a to pořád ještě s poměrně vysokou účinností. V podstatě jsou jediní od koho bych montoval tepelko do baráku, monoblok vůbec to je řešení k ničemu, estie a ostatní kompaktní komplety zase fungují dobře do podlahovek, protože z pravidla nejlepší účinnost mají okolo 30°C (myšleno teplota vody) ještě dobrou tak do 45°ale pak už to není taková hitparáda, a dát 300tisíc za nějakej komplet od vizmannu- no jako tiskárnu na peníze teda zatím nemám, škoda :( ten daikin vyjde cca okolo 120K, takže to není až taková rána a návratnost podle mě tak 5 až 6 let při dnešních cenách energií i míň.
Pod plnou zátěží ( když je studená bečka a netopí se krbem a je teda studená i voda na radiátorech, prostě při ledovém rozběhu, to žere cca 4,6kW tohle trvá cca 40 minut, pak to odmrazí a začne znova ( mě to nezchladí vodu natolik protože ta bečka je schopná to i v odtávání udržet přes 20°), po odtávání to najíždí znova a zase okolo 4kW pak už to většinou jede třeba dvě hodiny někde okolo 3kW a pak to padá někam okolo 2kW když je nahřátá bečka a je barák vyhřátej a hlavice se přivřou tak to zapíná třeba jen na 5 -10 minut a jenom to brnká zatopí to do bečky při poklesu o 3° - pokud je teplota venku mezi 0 a -10°C tak to 24 hodin sežere okolo 18kW/h - (ano míň jako 8 korun za hodinu) což je proti elektrokotli, kterej jsem měl ještě dva roky dozadu, pohodička- ten žral 14kW za hodinu :D takže zima se rovnala 16MW (doplatek 20tisíc korun v roce 2019) s tímhle kočkopsem to vychází tak že jsem v roce 2021 a 2022 na jaře dobíral 20tisíc korun. při zálohách 4800 měsíčně v tarifu D57D ale dobré je vědět že já mám celej barák na elektriku, i vaření ( vůbec nemám plyn- přípojku jo plynoměr ne) takže toto je komplet spotřeba- docela mě pobavilo že v létě když v podkroví vrčely dvě klimatizace, byla spotřeba větší v létě než v zimě :D, jinak já mám taky starej barák bez podlahového topení je to chalupa stará 200let 80cm zdi ale komplet vše krom obvodu je nové včetně hluboko zateplených stropů( no jak jinak nazvat 50cm vaty ve stropech :D) fakt mě baví jak se lidi cpou do pasivního standartu a s barákem po němcích jsem ho docílil výměnou stropů střechy a oken a zateplením podlahy :D jinak na příští rok už bude i nucené rekuperační větrání, to teda není o nějaké úspoře, ale jde o to zbavit se prachu když se topí krbem je z toho bordel a ne každej snese tu haldu prachu co letí vzduchem, dcera není astmatička a ani není alergická, ale má intoleranci na prach a často nám na to marodí takže, jsem rozhodl že pude rekuperačka z chladičem a ohřívačem a preferenční klapkou v přívodu tak aby si to mohlo vzít vzduch rovnou od krbu, ale hnalo ho to přes filtr.
Pro někoho kdo by se nechtěl tak hluboko vrtat v propojení venkovní jednotky a něčeho co polkne 0-10V by bylo dobré řešení Fjitsu (general) u nás ho zastupuje Impromat Zlín, a tam sedí pan Vašíček a halda docela nadupanejch kluků kteří vyrábí krabičku UNI- UTI, nebo UNI-V a podobné, to má výstup na chybu, vstup 0-10, povolení chodu, přepnutí režimu a jedno digitální čidlo teploty za + - 10 litrů co za to chcou je to za pusu, teda oproti ahukitu sinclaire toshiba samsung a podobně BTW přesně stejně jako vy řešíte napojení komponent k desce vnitřní jednotky to řeší i samsumg ve svých průmyslových ahukitech pro vzt jednotky- takže se občaš docela natrápím když zrovna tahle prasečina potřebuje od VZT dostávat povel na teplotu ( 10V=30°C topit, 0V=18°C chladit) k tomu ještě povolení chodu a povel na změnu režimu a pak to propojte s beshen :D kterej neumí přepnout režim :D a nebo povolit chod, pro to aby viděl chybu má tam vstup na kterej je potřeba přivést bezpotenciál a mě z toho samsungu leze 230V :D takže pak tam je krabice relátek a dvě cizí napětí, no humus :D ale tak aspoň se v práci nenudím :D
@@drozdmart34 díky za ty údaje o provozu, snažím se nějak porovnat jestli mi to jede optimálně, za den si to vezme tak 45kWh, aby udržela teplotu vody, tak bere tak 2-2,5kW. Rád bych i spočítal COP ale nemůžu se dopracovat k tomu jakej mám průtok vody přes výměník.
Jako bývalý chladař dávám palec hore :-)
Jinak nemá někdo zkušenost s porovnáním pevnosti u letování naměko vs natvrdo ?
Mam to vyskusane , da sa to naspajkovat aj namäkko , tie spoje na vymenniku maju velku stycnu plochu kam spajka zatecie. Cca 2cm su zasunute do seba. Ja som pouzil staru TOSHIBU on/off (mal som len vonkajsiu) cele riadenie aj rozmrazovanie sa da vyskladat s dvoch termostatov a casoveho oneskorenia. Ja som to vyrabal len zo zvedavosti. Vonkajsia ma vykon 3,5kw.
super děkuji za zkušenost
Tohle opravdu oceňuji. Člověče, vy jste jeden z těch, co umí a podělí se. Jak jsem z Vašeho videa vyrozuměl, tak máte asi tak 4 zdroje tepla: FVE, plynový kotel, krbovou teplovodní vložku a teď ještě TČ. Z toho všeho "přepínání", vzájemných blokací atd. vyplývá dotaz: přemýšlíte o akumulační nádobě topné vody? Stačila by tak asi 1500-2000 litrů (starý vzdušník) stojatý. pak to dobijete z každého zdroje (snad vyjma toho plynu) podle aktuálního optima a topit budete do systému úplně nezávisle.
Zveřejníte i zkušenost a statistiku po zimě?
Díky.
Díky za pochvalu. Ano je to jak píšete ad akumulace. V mém případě nemá smysl, aku se dává ke kotlům aby pracovali na 100% výkonu což není můj případ jak tepelko tak plyn jde regulovat a krbovky jsem navrhl tak aby se přebytky tepla ukládaly do bojleru a funguje to velmi dobře. Aku bych zvolil s klasickým kotlem. Samozřejmě zkušenosti po topné sezóně zveřejním
@@PavelVlcek291 Jo samozřejmě, plyn jsem v příspěvku vyloučil, ale AKU lze dobíjet i TČ v době lepších klimatických podmínek (v poledne bude asi tepleji než v noci) tedy lepší COP, může se přidat i FVE, i TČ může běžet v optimálním režimu (třeba nízký tarif ...), a krbovku si zatopím kdy chci a na jak dlouho chci a nepřetopím. A i ten alfalaval by šel vypustit, když ho dám jako topnou vložku přímo do AKU. Pak odpadnou i případné komplikace se zamrznutím topné vody. ....
Zdravím všechny příznivce tč! Pavle klobouk dolů pěkná práce. Zdravím na Hradec!
Před lety jsem koupil zateplený 2gen dům bez přípojky plynu a vše na elektřinu. Podlahovka v přízemí a v prvním patře přímotopy.. první co jsem musel udělat, tak jsem 2kW sušáky vzduchu vyměnil za olejové radiátory připnuté na menší výkon 750W. Musel jsem popřeházet i zatížení fází, jinak sem tam spadl hlavní jistič 3x25A! I tak ročně V průměru 26MWh V mém případě zatím uvažuju o tom čím to nahradit a sbírám info.
Našel jsem hezkou akumulaci s vnitřní přepážkou mezi horní části s trubkovým výměníkem TUV a dolní části pro otopovou vodu. Objem 1700l se dá ještě překlopit v místnosti s nižším stropem. Ale bez radiátorů a rozvodů v domě ještě uvažuji o multisplitce a podokenních vnitřních jednotkách. Bohužel dost oken má parapety v 30cm výši, tak je to boj..
Venkovní jednotka je dost nešťastně umístěna protože chladný vzduch který vyfukuje nemá pořádně kam odejít a hrozí (nejspíše se i děje) to že je jednotkou znovu nasán a tím se snižuje účinnost celé jednotky. Popravdě nejhorší varianta by byla kdyby ten dvorek byl uzavřeny ze všech 4 stran a studený vzduch který se drží u země by neměl jak odejít a celý by se vychlazoval na nižší teplotu než je aktuální teplota u vás. Alespoň odstraňte ten keř po levé straně jednotky ať má ten chladný vyfukovaný vzduch kam odejít.
důvod umístění jsem tu už někde vysvětloval, dvorek uzavřený není pouze z jedné strany je barák, studený vzduch odfukuje dál na zahradu do prostoru a houpačka gauče apod. tam přes zimu nejsou, čistý prostor
Jednoduché😂 nic na tom není😊
Dobře ty až vyhrají sportku tak vym komu volat až budu chtít něco podobného udělat na svém starém baráku
12 kW a jednofázová? To je nezmysel. Tá vonkajšia jednotka môže mať výkon najviac okolo 5 kW.
Tak urcite pogoogli si Rav-sm1103at
Mňa by zaujímalo či už niekto dorábal tepelne čerpadlo aj na chladenie 🙄
Chlazeni tepelnym cerpadlem je bezne. Jen se musi pouzit fancoily tedy radiator s ventilatorem a odtokem kondenzatu.
Nebo stropni rohoze.
Objevil Ameriku.
Klimatizační jednotka jako levné tepelné čerpadlo vzduch-voda, 11.7.2005
vévévé tzb info, zadejte do jejich vyhledávače, je to první odkaz. :)
nějak sem od tebe žádný video s Amerikou nikdy neviděl