Zdravím všechny fanoušky po dlouhé pauze. Dneska se pokusíme o otevření debaty na téma, o kterém se přou odborníci a historičtí nadšenci už od nepaměti. Zdroj: • Let's Get It Right: Lo...
Luky byly velmi efektivní a oproti kuším se právě ukázaly jako technologická přesila. Anglické profesionální armády byly třetinové, oproti Francouzským rytířským armádám, přesto Francouzi měli obrovské ztráty právě i u šlechty, která útočila v prvních vlnách bitvy, paradoxně měli lepší brnění a výzbroj, první útočné vlny ani k lukostřelcům nedojeli, protože byli zmasakrováni a koně kteří přežili se obrátili proti svojí armádě a udělali celkem paseku. Král si bral s sebou na výpravy elitní střelce, kteří nešli s nátahovou silou pod 140 liber, ti horší hlídali hranice na severu anglie, kdyby náhodou zautočila skotská armáda. Každý lukostřelec měl 48 šípů ve dvou toulích 2x24, více by nedokázali vystřílet, je to fakt náročné při 185 librách nátahu. Anglická armáda byla revoluce v dějinách bitev, jelikož 75% armády tvořili efektivní střelci s dostřelem 400 metrů, se může jít kuše zahrabat. Středověk ukázal, že opancéřovaní jezdci jsou pouhé pomalé cíle pro výborné lukostřelce a proto jsme viděli v napoleonských dobách, že skoro veškerá pěchota tvořila střelce. Anglické luky skončili z důvodu nedostupnosti tisového dřeva, které bylo téměř vykáceno v západní Evropě (Každý kupec jedoucí do Anglie musel v té době přinést tisový kmen aby mohl obchodovat). Anglický luk byla vysoce nebezpečná zbraň, která měla 2x delší dostřel než Napoleonská mušketa, jelikož se dalo střílet obloukem a mohli střílet i zadní řady, to byla obrovská výhoda. Anglický luk zůstane jako legendární bitevní nástroj, který fungoval i v dešti a umožnil neurozeným nevolníkům likvidovat výše postavené šlechtice. Angličanům například poskytl drtivou výhodu při lodních bitvách, kde zapalovali lodě, nebo při prvních potyčkách stoleté války, kde lukostřelci stříleli z lodí, kde kryli anglickou pěchotu při vyloďování a francouzké bojové skupiny rozstříleli na pobřeží. Toto video zbytečně a nepřesně podceňuje anglické luky a jejich efektivitu.
Tento komentář zase příliš vyzdvihuje luk jako revoluční zbraň. Byla efektivní? Ano. Byla to dobře zvolená taktika - v některých případech ano. Je ale celkem fuk jak daleko ti zbraň dostřelí, to hlavní je možnost průrazu části zbroje nebo efektivní míření. Když už tak v období revoluční francie a napoleonských válek nepoužívali muškety ale tzv. fusily. Při testech, které děla Tod's workshop ukázal omezení luku vůči zbroji, doporučuji se podívat. Obě nejvíce probírané bitvy u pomyslného střetu luk x kuše - Agincourt a Crecy/Kresčak mají ten problém, že se vykládají přes brýle tohoto souboje. Obě dvě bitvy začaly ale v podobných podmínkách, které neměly s kvalitou a efektivitou obou zbraní co dělat. Jak u Kresčaku tak Agincourtu byla půda islně podmáčená, u obou bitev došlo k chaotickému útoku francouzské jízdy, kdy se neřídila dle pokynů. To byly základní podmínky pro selhání obecného útoku, víc než přesně postřílených bylo pravděpodobněji padlých koní, čímž jednotlivé útoky ztroskotaly. Šípy se více využívaly na salvy od 30 metrů, tam byla síla největší. Filmové představy o téměř minometném charakteru dráhy šípů jako deště je nonsense. Angličané měli ve vojsku větší podíl luků, ale to neznamená že kuše nepoužívali. Dominanta armád využívala pokud mohla co bylo k dispozici. Záviselo také na skupinách v populaci. Měšťané spíš preferovali kuše, takto byly položeny základy střeleckých spolků. Totéž měla anglická města. Pro info - francouzi používali lučiště rovněž, stejně tak skoti, jejich spolupráce pak dala vzniknout tzv. Garde Ecossaise jež měla dlouhé luky a držela tradici po 16.století. Taktiky byly jiné ale v mnoha bitvách osvědčené - Bunnockburn - kde se skoti vypořádali s angličany po svém s pomocí lehké jízdy a Schiltronů. Ne, luk nebyl tak revoluční. Stejně jako použití vozové hradby během husitských válek, neboť ty se používaly už ve 14.století v oblastech východních stepí - Bitva na Vorskle (1399). Pro začátek pročtěte aspoň rytířskou sérii od J. Kovaříka.
Osobně si myslím, že video bylo jen takové shrnutí, a jsem rád za lidi jako ty, kteří se pod videem rozepíšou a přidají se do diskuze, respekt a budu rád za pádné argumenty do diskuze. BIG UP !
@@1981petr1981 Čingischán nečelil rytířům s brněním z uhlíkové oceli, pod tím vrstvy kůže a Gambisonu. Tam by úspěch fakt neslavil. Čingischán čelil hadrákům s maximálně kroužkovou zbrojí, která proti střelbě z luku vůbec nechrání.
V tom videu je jedna zásadní chyba, kuše se používaly po celé Evropě, ale zde zmíněný dlouhý luk pouze a jen anglickou armádou. Takže je to jako srovnávat jednu konkrétní (třeba skvělou) zbraň s tím co má každá jiná armáda. S kuší mohl střílet třeba švec v rámci nějaké městské hotovosti, dlouhý luk by ani nenatáhl. Tam je ten problém, proč ten "zázračný" longbow nikdo krom anglánů neužíval.
Dobré video. Jen podotknu, že v Anglii trénoval s lukem každý sedlák, takže neměli problém s výcvikem, lidi prostě trénovali sami. Něco asi jako v Mongolských stepích nebyl problém sehnat jízdního lučištníka.
Výcvik byl nařízen a kontrolován, cvičilo se ve volné dny tedy svátky a byly pravidelně pořádány soutěže v rámci obce i oblasti. To platilo nejen pro "sedláky" ale pro každého muže. Šlo hlavně o to, aby dotyčným zesílily svaly hrudníku a rukou aby vůbec dlouhý luk natáhli. Výcvik byl dlouhodobý a po několika letech mohl být lučištník přijat do armády. O přesnost moc nešlo, střelba byla salvami a střílelo se na oddíl nepřátel. Problém byl, třeba kolik šípů mohl nést, ne kvůli váze, ale protože jsou docela neskladné. Popis bitvy u Créssy mluví o Wešanech a je tam že každý lučištník si před sebe zapíchl 6 šípů aby je měl na dosah a mohl je rychle vystřelit, to dost narušuje představu nějaké rychlopalby na delší dobu. Mohli samozřejmě mít další šípy v toulci, ale asi ne o moc víc než těch 6 před sebou.
Kuše byly velmi efektivní a oproti lukům se právě ukázaly jako technologická přesila. Kuše byly ve střelbě přesnější, jak při vypouštění šipky, tak ve způsobu míření. Snadněji šlo zásobovat armádu šipkami než šípy, které byli o třetinu kratší než šíp. V podstatě museli být jen tuhé, aby zvládli dostatečný tlak. Hlavně byli kuše lepší při obležení. Střelec mohl hned střílet a nevystavovat se nebezpečí že bude z hradeb zasažen. Natažení kuše nevyžaduje takovou námahu jako u luku. Pokud Anglický lučištník nedostane měsíc pořádně najíst sotva natáhne long bow. To nebyl problém kuše. Jeden střelec nabíjel a druhý mohl bez problému posílat šipky do nepřátel. Kuše byli efektivnější proti brnění. Šipky jsou kratší a pevnější a kuše je vysílala s několikanásobnou razancí proti luku. Snašší výcvik lukostřelců u kuše. A tak dál…. Samozřejmě záleží, kde byla jaká zbraň použita. Prostě to nelze jednoznačně rozhodnout a oboje mělo své využití.
Ještě jeden fakt zde nebyl zahrnutý. Viděl jsem test luku, ve kterém si profík vzal prošívanici vážící 15kg, typickou pro anglické lučištníky. Tuhý a těžký materiál udělal z každého dalšího natáhnutí luku úplně jinou disciplínu a nějaká kulometná palba nebyla možná. ;)
Je to jedno musíš správně využít to co máš a nebýt nadutý jak Francouz . Ty jejich prohry nebyli kolikrát jen o lucích ale o totálním bordelu na francouzský straně.
Debata o tom, jestli luk nebo kuše je nesmysl. Luk má limit tím je síla střelce. Kuše se pomocí převodů dala natáhnout na mnohem větší sílu. Rychlost a průbojnost pak byli mnohem větší než u šípů vystřelených z luku. Celé to potom vyřešili palné zbraně na střelný prach. Tam rychlost a průbojnost ještě narostly.
Málo kdo ví že ani lučištníci nepotřebovali až takový tréning protože dost často se střílelo v salvách a to pomocí tzv pozic kdy se vlastně lučistníkum ukázalo několik poloh s lukem ,řekněme třeba 4 odhadem je to dlouho co jsem četl ten článek. takže 4 polohy kvůli náklonu luku a 4 velikosti naptnutí a pak už se jelo podle rozkazů. Ale za boha si nemůžu vzpomenout které narody ten systém mělli.
"Dobře, já zkusím trochu parafrázovat tuto otázku do moderní doby: Je lepší elektrokolo nebo moped? Odpověď na to záleží na situaci a přístupu. Pokud jezdím do práce 5 km a zajímají mě spíše náklady na 1 km, tak vyhraje elektrokolo. Pokud mi záleží spíše na tom, jak rychle budu doma, je lepší moped. Poté jsou tu další proměnné, jako je mám řidičský průkaz, chce se mi šlapat do kopce, nebo chci dávat peníze na technickou pro moped, atd. Vždy záleží na použití, stejně jako u kuše a luku. Jaká je situace a také na taktice - pokud bude mít nepřátelská armáda lepší taktiku a trochu štěstí na své straně, tak velmi pravděpodobně vyhraje, a ta se přizpůsobuje daným zbraním, které armáda má. Proto si myslím, že říct, co je nejlepší - kuše nebo luk - je dost nesmyslné. Použiju další příklad: Je lepší puška nebo dýka? Na otevřeném poli, kde jste od sebe třeba 500 m, tak jasně vyhraje puška. Pokud se ale potkáte v úzké uličce, kde se s puškou daleko hůř manipuluje a jste od sebe 10 m, tak bude lepší dýka. Takže otázka by podle mě měla znít: Jak se tyto zbraně používaly a proč?
kuse totiz dokaze prorazit platovou zbroj coz luk nedokaze ;) palne zbrane oboji svou silou a pruraznosti predcili proto je nahrdili a tim padem ztratila smysls i platova zbroj ;)
Dlouhý luk za stoleté války celkem spolehlivě penetroval naprostou většinu zbrojí té doby. Ona je zbroj a zbroj. Brnění je věc neuvěřitelně nákladná, na to se rádo zapomíná. A dobrá zbroj je ještě daleko dražší. Vynikající brnění měl tak král, kníže a pár bohatších hrabat. Ostatní měli zbroje dle svých možností nebo možností svých pánů a ta kvalita často dost kolísala. Navíc docela záleží na dané době. Pozdně gotická plátová zbroj a zbroj třeba z bitvy u kresčaku je jako nebe a dudy. Jen pro představu, zaslechl jsem, že ještě v době napoleonských válek bylo možno vykovat plátovou zbroj kterou nešlo prostřelit puškou. Ale byla tak neskutečně drahá, že byla naprosto zbytečná.
@@jakubkonecny7369 Na reálnou vzdálenost ne ( kroužkovou zbroj možná ano, ale né už lněnou tlustou košili a kůži pod ní ). Z 10 - 20 metrů snad, ale to to už je vzdálenost kdy vás po jedné sekundě probodlo kopí jezdce. Angličtí lučištníci se vždy kryli za kůly a různé překážky, jakmile tuto pozici opustili rozsekala je jízda dost snadno.
Možná tak na 10 metrů a to je vzdálenost, kdy za sekundu vás probodne kopí rozjetého jezdce. Luk nenahradila arqebuza, ale jako zbraň na dlouhou vzdálenost dělo. To taky bylo důvodem proč zmizeli angličtí lučištníci, ti se vždy kryli za náspy a kůly, jakmile tuto " hradbu" opustili rozsekalo je jezdectvo. Jenže jak se objevilo dělo, které mělo větší dostřel už museli svá dobře bránitelná místa opustit a to byl jejich konec.
dlouhé luky byly, pokud se nepletu, výsadou Anglie a Walesu, kolem roku 1200 už byly v Evropě, respektive v její východní části, běžné skládané reflexní luky přejaté od Bulharů nebo Kumánů, luk se nezvětšoval, krátké jezdecké luky, tolik běžné pro východní národy měli podobný nátah jako dlouhý luk... podle bádání byly běžné toulce až pro 50 šípů nebo šipek do kuše a co se týče rychlosti střelby, bylo prý běžné, podle několika málo záznamů, že lučištník vystřelil 8-12 šípů a pak odpočíval několik desítek minut, přičemž ho vystřídal lučištník ze zálohy, který ještě nestřílel nebo se vůbec nestřílelo... v bitvě u Kresčaku (Crécy) byl spíše problém i s tím, že janovští žoldnéři dorazili na bojiště vyčerpaní po dlouhém pochodu, tedy nejen bez svých štítů, ale před bitvou jim namokly tětivy... kuše bez správného hrotu nemá moc velkou penetraci, ale dokud byla běžná kroužková nebo drátěná košile, dokázal těžkooděnci ublížit na krátkou vzdálenost luk i kuše... náš malý test,: kuše natahovaná rumpálem s nátahem přes 600 liber ( nejméně nějakých 320 kg) vystřelená z nějakých 30 m, dokázal s průbojným trojhranným hrotem projít předním plátem zbroje, vycpávanicí, vepřovým žebrem, zadním plátem zbroje a penetrovat přední plát zbroje umístění cca 20 cm za ním... sice nevím jak silné tehdy kuše byly, ale sochu kuše jsme vyráběly z dubu, lučiště, ořech i spoušť z oceli...
Ořechy se dělaly obvykle kostěné, méně odíraly tětivu. Lučiště kuše bylo původně skládané ze dřeva a snad i rohoviny (kompozit), později železné. Socha obvykle z tvrdého dřeva, aby vydržela namáhání. Průraznost byla opravdu vždy velká i u kuší nataženou třeba "kozí nožkou" nebo i jen hákem na opasku. Samozřejmě natažení heverem nebo kladkostrojem je pro silnější kuši. Na rozdíl od luku se kuše hodně vyvíjela a třeba v Číně se používala kuše s nabíjením samočinným (měla něco jako zásobník na šipky, takže se jen natahovala pákou s střílela Mongoly). Navíc se zde jen řeší "dlouhý luk" což ale nebyl běžný standard, ale spíš specialita anglické armády, mimo ní ji právě pro náročná výcvik prakticky nikdo nepoužíval. Prostě se to zřejmě nikomu jinému nevyplatilo, dlouhá doba výcviku a navíc riziko že se poddaní vzbouří a mají výcvik se nevyplácelo. Už se postupně přecházelo na nájemné vojáky (začínali Italové) a tak ten náročný výcvik se nevyplácel.
To je naprosto nesmyslná otázka. Je lepší ovoce nebo zelenina, pšenice nebo brambory, muži nebo ženy, dělo nebo houfnice? Dělo a houfnice je docela dobrý příměr. Těžký hendikep kuší byla cena. Z luku bylo potřdba rychle střílet, když se proti sobě valily dvě pěchoty, a to netrvalo hodinu. Po té, co se armády střetly se už nestřílelo. A mimochodem, z luku se v bitvě střílelo po balistické křivce (obloučkem), nikoliv přímo, šípy na nepřítele pršely shora. A to kuše také neuměly.
Tak angláni jasně ukázali ve 2 všem snad jasných bitvách že luk dlouhý byl v těchto dobách nepřekonatelný.. v jedné z bitev ( kresčak ) dokonce byli i janovští střelci z kuší ( na straně francie ) a byli zdecimováni. Kuše zase vynikala v přímých střetech a obraných funkcích hradem či měst. Takže být na otevřeném poli mám radši větší počet lučišníků než kuší.. bránit hrad sakra ty kuše tam chci mít ( minimálně kvůli většímu úhlu střely )
Problém je že ti zmínění Janované tam dorazili po několikadenním pochodu, bez části vybavení a hlavně pršelo takže jejich tětivy dešti ztratili pružnost a tím kuše dostřel. Velšané na straně Anglie sundali tětivy (to u kuše je problém) a schovali je před deštěm (snad v čapkách) Janované neměli své štíty. To co vyprávíš je jako tvrdit, že jsou lepší zbraně co používali talibanci proti rusům nebo amíků, protože přece vyhráli :-) Oni i ti Angličané nakonec z té Francie byli vykopáni i s luky. Luk je jistě dobrý, ale nelze si to představovat jako něco samospasitelného. Standardem třeba těch Janovanů bylo, že měly velké štíty (pavézy) a ty si postavili opření vzadu dvěma kůly, za nimi stáli ukrytí a stříleli střídavě vždy jeden vystřelil a skryl se při nabíjení, pak vystřelil druhý a to se opakovalo. Dosahovaly tím nepřetržití palby. On Longbow je specialita anglánů, jinde se v podstatě nepoužíval, právě kvůli dlouhému výcvik, respektive k tomu aby chlap byl vůbec schopen ho používat.
@@badaxebadaxe2248 Ano dal jsem tento příklad ... poté je i případ kdy kuše dostali na zadek na moři .. ono jde hlavně o to že ten dlouhý luk měl 2x vetší dosah. A pavézy Janováků moc nepomohli stejně si šíp časem najde cíl Ale neříkám že nemáš pravdu situace a strategie vyhrávají bitvy. Také to že Luk cvičili mladí angličené od útlého mládí. Proto se taky palné zbraně relativně rychle ujali bojiště.. 2 až 3 týdenní cvičení ( už nevím podle které armády bylo doporučeno ale bylo ) stačilo na vycvičení průměrného střelce. To u kuše a hlavně luku nešlo.
Za me kuše. Z kuse naučíš strilet sedláka za 2 dny. Z luku to chce týdny tréninku aby tim neco trefil. Kuse ma i lepsi průraznost pancéřování. I vyroba kuse je za me jednodušší. Každá zbraň ma sve + i - Ovšem platit profesionální lučišníky bylo nákladnější než tlupa sedlaku z kušemi
Výrova kuše je VÝRAZNĚ složitějsí než luku. Je tam řada speciálních věcí jako ořech, lučiště a tětiva, které je docela složité vyrobit, luk je s trochou nadsázky jen ohnutý klacek.
vynikající video moc děkuji! Moc by mě zajímal také tvůj rozbor nástupu palných zbraní. Proč se uchytily staré muškety a arkebuzy proti kuším, když byly tak drahé na výrobu, težké na transport a manipulaci, snadno selhávaly (např ve vlhku) apod... včem tedy spočívala jejich výhoda, když nakonec ovládly bojiště tehdejší doby.
Třeba v tom že projektil letí rovnější balistickou křivkou + má projektil větší průraznost. Ani luk ani kuse neprostřelí platovou zbroj ale za to mušketa to zvládne i když ji má v ruce nymand.
@@pojdmezjistit máš to moc pěkně zpracované. Jen mluvíš o kontextu ale chybí mi tam kontext vývoje zbrojí. Pokud budeš mluvit o planých zbraních tak právě kontext zbrojí je důležitý.
@@AlesKadlec-ms9mg Ahoj, chápu tvůj point, bohužel nemůžu ve svých videiích obsáhnout takové množství informací, bylo by nekonečně dlouhé, čím více témat bych nabaloval tím více bych musel videa prodlužovat a tak bych mohl jít do nekonečna, zde bylo téma porovnání kuše a luku. A tohoto tématu jsem se držel.
@@pojdmezjistit jasně ale to je základní vztah ve vývoji zbraní. Na zbraň reaguje zbroj a na zbroj zase zbraň a pořád dokola. Bez vývoje zbrojí se bude pořád ještě válčit klackama.
Kuša je efektívnejšia pri streľbe zo zálohy, chránenej pozície. Najlepší vojvodcovia sú vynaliezavý, manévrujú čo znamená že sám môžem biť prepadnutý. Luk je do poľa lepšia zbraň. Na hradby kuša, pokiaľ nie sú prelomené. Kompozitný malí, menej namáhavý luk je naj lepší.
Evidentně netušíš co hucoríš. Pokud je jakýkoli luk snažší na natažení je jeho průraznost menší. Luk je prižina, do které akumuluješ sílu natažení (tedy svou) a vypustíš ji tedy v jednom okamžiku, tím je pak vymrštěn šíp. Kompozitní luk umožňuje jen tu akumulaci dát do kratší zbraně, abys s ním mohl jet na koni. V reálu pro stejný účinek musíš mít stejnou natahovací sílu.
Ono s tím dlouhým lukem to bylo trochu jinak. Rolníci se museli cvičit od dětství s lukem a než se člověk dostal na požadovanou úroveň, tak to trvalo asi 10 let. Přičemš určující faktor byl primárně vzdálenost na kterou byl schopen střelet dostřelit. Přesnost je naprosto marginální, vzhledem k tehdejšímu stylu boje. Například u Azincourtu tvořilo cca 5/6 anglické armády lučišnictvo. Šlo právě o to dostat co nejvíc šípů co nejdál a co nejrychleji. Pokud střílí 2000 mužů salvy, tak je úplně jedno jak dobrý je který střelec. Dlouhý luk celkem spolehlivě penetruje většinu tehdejších zbrojí na velkou vzdálenost. Říkáte, že umět střílet z luku trva mnoho hodin výcviku, spíš mnoho let. Nevím jak dlouho střílel ten youtuber, ale pochybuji, že se vůbec přibližuje výdrži jakou měl někdo, kdo střílí od 6 let a trénuje v podstatě celý život. Nemluvě o tom, že ty lidi byli ve středověku výrazně tvrdší než dneska. Každá zbraň má své pro a proti, ale já vidím jako rozdodující právě tu délku výcviku. Angličanům to fungovalo, protože cvičili od dětství v masovém měřítku takže vždycky když potřebovali vojáky, tak měli kde brát. Pokud by je měli napodobit třeba francouzi, tak by museli investovat 10 let práce než by vůbec mohli postavit první srovnatelnou jednotku, zatímco angličané by mohli postavit jednu každý rok.
Anglická armáda neměla s těmi luky konkurenci, pokud byl v čele schopný generál a uměl je použit. Nadčasovost spočívala v tom, že to začali sypat na francouze ze 400 metrů. V tu chvíli začala polovina formace zmatkovat a druhá se dala do sprintu. Rytíř je po 300 metrech sprintu v třech vrstvách brnění nepoužitelnej, jednoduše byl doražen když doběhl k anglické armádě. 30% francouzské armády bylo zlikvidováno luky, dalších 30% bylo zabito po sprintech a zmatkování. Francouzi Byli bráni jako lepší bojovníci, jelikož se osvědčili v křížových výpravách v boji proti bojovníkům Islámu a východních stylů, ale proti profesionální Anglické armádě neměli šanci, i když jich bylo 3x tolik. Bylo to o výchově, ten luk se stal součástí těla onoho bojovníka. V osmi letech dostal luk a jeden šíp, ve 12 letech dostal druhý šíp. Když mu bylo 18, dostal celý toulec. Jedinec se musel starat od mládí o svoje šípy a budovat si k té zbrani vztah. Všechno se odráželo na bitevním poli a to nedokáže nasimulovat žádný nadšenec, protože ta úroveň bojového umu byla o 8 levelů výše...
@@DracLtr Osobně střílím rekreačně 10 let. Vyrábím si vlastní šípy anglického typu. Okopíroval jsem je z Marry rose shipwreck. Tedy dlouhé opeření 1/4 délky šípu. Mám na zakázku vyrobený uhlíkový/dřevo kompozitní luk, polo-reflex, polo anglie přes 60 liber nátah přes 70" délka, pravděpodobně to bude více, protože kolega si koupil skládanej 50 liber a pro mě je to jak natahovat dětský luk. Z mého luku to lítá okolo 250 metrů. Anglické luky měly v průměru 2 metry, nějaký 210cm. S nátahovou silou 185 liber to musí lítat 400 metrů jak nic. Mimochodem anglický luk, tisové dřevo roste jako přírodní kompozit, nemusí se lepit, stačí mistr řezbář a kravské rohy a luk je na světě. Tisové, kompozitní dřevo zvládne na 75" délky nátahovou sílu 250 liber. Byli borci, kteří natahovali přes 185 liber, ale těch nebylo hodně. V Anglické, profesionální armádě platilo pravidlo, čím víc natahuješ, tím lépe budeš placen. K lukům Hunského/Tureckého/Tureckého typu jsem spíše skeptický, jelikož Francouzi se často střetávali s bojovníky tohoto typu při křížových výpravách a v boji plné zbroji, tedy celoplát, kůže a Gambizon. Tomuto tipu zbroje tento luk opravdu neublíží. Na to je potřeba pořádný luk a pořádná nátahová síla. Z kronik víme, že se šípy vyráběly v Bristolu, tedy tam byl hlavní svoz a pak se to centrálně vozilo před výpravou do Toweru v Londýně. Král vydal rozkaz na sezbírání 2 miliony letek, špatně se shání, jsou to ty na úplném kraji husích, nebo labutích křídel. To sedí na 660 tisíc šípů, když se to vydělí 48 tak dá okolo 13 000 střelců, což sedí. Šípy osobně vyrábím, to znamená, že ne všechny letky jsou použitelné, objednávám je z Číny. 1 šíp vyrábím přes 2 hodiny. Dělám to s drážkami pro brka + oplet brk k dříku a výbrus hrotu z nerezu a přitepání hrotu k dříku. Výroba šípů je velmi časově náročná a nebylo technologicky a finančně možné aby 1 střelec měl k dispozici přes 100 šípů. Anglické šípy byly fakt promakané. Jestli chceš vidět mojí výrobu tak pošli číslo na Razor.up@seznam.cz pošlu ti na whatsup foto a videa výbavy. Vyrobil jsem i originál Anglický toulec. Osobně jsem přesvědčen, že lepší šípy v ČR než já nikdo nevyrábí :-)
@@titanirael9966 Nelítá to 400metrů. Ne průměr, ale řádově jednotky střelců s upravenými šípy pro střelbu do dálky. Píšu o anglickém Dlouhém luku z období "Karla IV". Z čeho děláš šípy? Kolik váží celý tvůj šíp? Asijské, potažmo turecké (osmanské) luky se obecně podceňují a upozaďují před Dlouhými luky. Zajeď si na Slovensko, do Maďarska, nebo do Turecka. Osmanskými luky prostě křižáci dostali naliskáno. Přesto i tento luk nepenetruje nadprůměrně kvalitní plátovou plně vybavenou zbroj - čelně, jenže těch bylo na bojišti minimum. Jízdní lukostřelci v rozmezí 5-400m prováděli manévrované taktické nájezdy, stříleli za jízdy a zvládali je napadat z boku i zezadu. Rytíř má zbroj, svojí i zbroj na koni dělanou na čelní střet, běda jak ho napálíš z boku. To ho penetruješ i ty tvým 60# lukem co popisuješ. Těch 400m jsem si autentickým tureckým (osmanským) lukem a šípem vyzkoušel. Luk měl cca 75#, šíp má menší hmotnost než jež jeho anglický protějšek, má však geniální geometrii, nabere gravitací větší rychlost než je vystřelen, má daleko menší opeření, hlavně má větší penetraci. Na anglickém luku se plýtvá peřím. Se zvyšujícími librami nátahové síly se úměrně zvedá hmotnost šípu, velké letky na těžkém jasanovém šípu příliš brzdí, proto to tak daleko prostě doletět nemůže, jsou na to i programy a i reálné testy. Pokud bys na ty luky dal lehký šíp, ti jako lukostřelci nemusím vysvětlovat co se stane. Aktuálně střílím z reflexních luků, a z jezdeckých luků. Reflexní luk mám max. 40#, karbonový nebo dřevěný smrkový šípy, peří, úchop mediterian. Jezdecký mám max. 60# u tohoto se to měří na 30" na maximálním nátahu mám 74# šíp mám karbon 33,5" nebo dřevěný šíp smrk 32". Jezdecký luk střílím palcem s prstenem. Kontinuálně střílím od r.2013. Před tím (1996 poslední) jsem si zkusil i Jasanový Dlouhý luky, jak vyrábět, tak i střílet, vyráběl jsem taky šípy, podle luku ze smrku a z jasanu. Hroty jsem měl od kováře, já je rovnal na hmotnost podle sady broušením. Proč drážkuješ šípy pro brka? To angláni na bojové šípy určitě nedělali. Mazali lepidlem celý šíp pod brkem, a zajistily nití. Šípy se v anglii v té době vyráběli kontinuálně. Rozkaz ke sběru 2mega letek vysí v muzeu a na ostatní zdroje se jaksi zapomíná. Materiál na šípy se shromažďoval kontinuálně. Pokud by to nedělali, tak by je Francouzi, Irové, Skoti dávno rozebrali na prvočinitele.
@@DracLtr Ohledně východních luků bych byl poněkud skeptičtější. Jestli dostřelí 400 metrů nevím, ale rozhodně vím, že to při cvalu na koni netrefí. Reálný dostřel v bitvě musel být podstatně nižší a troufám si říct, že menší než efektivní dostřel dlouhého luku. A to beru v potaz, že příslušníci stepních národů byli excelentní lukostřelci co stříleli od mala.
@@jakubkonecny7369 No to je to s čím já zásadně nesouhlasím. Střílel jsem jak z dlouhého luku, tak z jezdeckého luku. Viděl jsem v akci takový borce jako Mihai Cozmei, Laoss Kassai. Klidně si to dohledej. Uděláš si obrázek o tom jak střílí jízdní lukostřelec. Anglický dlouhý luk používal těžký šíp s obrovským dlouhým brkem. Osmanský luk má k sobě šíp speciální konstrukce s minimalistickým opeřením. Každá konstrukce luku a dané libráže má minimální kritickou hmotnost šípu, jinak luk praskne. Kompozitní jezdecký luk snese nižší hmotnost šípu. Konstrukce šípu s malým brkem logicky méně brzdí, šíp má větší rychlost. Tvůj argument, že se za jízdy lukostřelec netrefí je fakt úsměvné, ano určitě se i netrefí, tak se trefí následným šípem nebo se trefí kolega, který jede hned za ním. Stejně tak jako angláni, tak i oni stříleli do davu. Jízdní lukostřelci stříleli opravdu rychle. Dnešní sdělovací prostředky v našich končinách upřednostňují informace o Dlouhém luku. Jezdecké luky se upozaďují a ostentativně ignorují.
@@pojdmezjistit, ono se totiž nedá určit co je lepší, o to jde! Každá zbraň je na jiné použití a nedají se srovnávat. To je jako ptát se jestli je lepší meč, nebo válečné kladivo. Dva tisíce let si lidé vystačili s mečem, ale oblečte si plátovou zbroj a najednou je meč protivníkovi úplně k ničemu. U luku a kuše v tom bude něco podobného, ale já si na experta nehraji, takže vám nebudu cpát své domněnky. Každopádně to, že tam chybí něco jako, luk je lepší tehdy a tehdy a kuše zase jindy, se mi jeví jako zásadní chyba.
@@DracLtr, natáčení videí přenechám lidem, co se v tom vyznají. Já nejsem expert, ale i jako laik, dokážu poznat blábol. A ten tvůj závěr je ještě větší hloupost než celé to video.
@@janmach6099 I kdybych napsal blábol. Tak jsem tam aspoň něco napsal. Ty jsi jen prudič a odmítač. Napiš konkrétně co je podle tebe blbě. Kuš pro pěšáka a luk v období cca kolem roku 1350, je prostě jasný. Kuš nemá dostřel. Co je na tom nepochopitelného.
No, pojďme se na to podívat z jiné stránky. Ve středověku nic, jako profesionální armáda neexistovalo. Dělalo se to tak, že se buď najímali žoldnéři, nebo se vzala zemská hotovost. Takže v důsledku armádu tvořil dav sedláků. V našich končinách, byla proto kuše velmi oblíbená. Důvod je prostý. Tohle je kuše, touhle stranou miř na nepřítele a nikdy ne na sebe nebo kamarády. Tady tím se to natahuje takto, sem se dává šipka takhle to namíříš a když stiskneš tohle, tak to vystřelí. Běž si to támhle na pole zkusit. A za jedno odpoledne máte hotového střelce schopného ovládat zbraň. Druhý den ho naučíte bojovat ve formaci a třetí pochodovat. Voják hotový. Proto byla Anglie fakticky jediný region, kde se luky používaly ve velkém a poddaní byly nuceni trénovat s luky. Nejednalo se o profesionály v pravé podstatě toho slova. Byli to stále jen "burani" kteří po tom, co od rána do večera dřeli na poli, museli ještě střílet z luku. No, každý si asi dovede představit, jak moc se na to kašlalo. Vadilo to v boji? Vlastně ne, střílelo se po salvách naslepo. Takže jestli je to Legolas nebo kopyto co netrefí stodolu bylo úplně jedno. A kvůli fyzičce to dělat asi nemuseli, když někdo zvládne dvanáct hodin okopávat řepu, sekat dřevo, kovat podkovy nebo co já vím, co všechno, tak je pro něj natažení luku nejspíš hračka.
To že neexistovala profesionální armáda není tak úplně přesné. Po většinu těch 1000 let byly armády stavěny dle potřeb. Ale například za husitských válek Žižka roku 1423 vytvořil své vlastní východočeské polní stále vojsko se stálým jádrem a vlastním vojenským řádem. To později uplatnili i ostatní husitská mocenská uskupení. Takže po nějakém čase byla většina vojáků "profesionálními vojáky". Samozřejmě že se stále uplatňovali žoldáci, branci a šlechtické družiny. Ale jádro vojska bylo stále a organizované. Ale na druhou stranu stálé vojsko bylo nákladnější na uživení. Proto většina polních vojsk později přežívala pouze díky rejsám (spanilým jízdám), pleněním vesnic a měst v okolních převážně německých oblastí.
No ono kopat řípu a natahovat luk je docela rozdíl a srovnávat to s ušatým buzíkem z hloupého filmu... Cvičilo se každou neděli a pod dozorem, takže ulejvky asi nebyly moc časté. Ony ti krom svalů na ramenou musí zesílit i prsty, abys ten šíp v natažení chvíli udržel, taky proto francouzi angličanům běžně sekali palce, aby nemohli už nikdy střílet z luku. A v pozdním středověku už samozřejmě existovali profi armády, kdepak bys asi chtěl najímat ty žoldnéře? Běžné byly v Itálii a pod různými kondotiéry sloužili samozřejmě profíci, včetně tady už zmíněných Janovanů jako střelců z kuší. Ano na přesnosti až tak nezáleželo, je běžné, že na obrazech bitev jsou šípy letíci obloukem kamsi na nepřítele, takže představa nějakého ušatce co si vybírá cíl je nesmysl.
Neviem sa rozhodnúť napr keď robím armádu v strongholde 🫣😁 tak hlavná časť armády sú vždy luky jak na hradbe tak v ofenzíve alebo len tak ako škodná zatiaľ čo kuše beriem ako takú ťažšiu a lepšiu zložku armády ale sú drahšie pomalšie ale zato majú veľkú silu dobre sú hlavne proti obrnenej pechote ale celkovo pôsobia ťažké straty napr na veciach mam 30 lukov a 20 kusi ale to závisí aj proti komu stojím tie počty podľa toho aké silné posiela útoky základ sú balisty ktoré ničia obliehacie zbrane a katapulty ktoré používam keď je nepriateľský hrad blízko mojich hradieb mno ale späť hlavná zložka ktorú používam aj v útoku ako krmivo pre nepriatelsku obranu sú luky ktoré zabávajú kým prídu kuše a svojou silou získajú potrebnú prevahu a nakoniec rozdeľujem jednotky dookola hradu aby mohli páliť s každej strany väčšinou potom mam už vyhraté a len minimálne musím posielať posili už len držím obranu na 0 a bombardujem katapultami vnútro a prechotou ničím všetko von nakoniec príde minimálne 30 bojovníkov s palcatom na lorda
Luk já jsem lepší, kuše ne já jsem lepší a pak přijde arkebuza já jsem ultimátně lepší a jak luk a kuše postupně ustupují a ještě jedna zbraň prak já jsem lepší(než luk a kuše jen nejmenší dostřel ale rychlost střelby a průraznost není špatná a nejlevnější).
Prakem myslíš takovou tu podprsenku na jedno prso? Tam je ale průraznost celkem o ničem i v prošívanici to moc necítíš a než to znova roztočíš tak ten cos ho naštval ti rozbije pěstí hubu 🙂
Luky byly velmi efektivní a oproti kuším se právě ukázaly jako technologická přesila. Anglické profesionální armády byly třetinové, oproti Francouzským rytířským armádám, přesto Francouzi měli obrovské ztráty právě i u šlechty, která útočila v prvních vlnách bitvy, paradoxně měli lepší brnění a výzbroj, první útočné vlny ani k lukostřelcům nedojeli, protože byli zmasakrováni a koně kteří přežili se obrátili proti svojí armádě a udělali celkem paseku. Král si bral s sebou na výpravy elitní střelce, kteří nešli s nátahovou silou pod 140 liber, ti horší hlídali hranice na severu anglie, kdyby náhodou zautočila skotská armáda. Každý lukostřelec měl 48 šípů ve dvou toulích 2x24, více by nedokázali vystřílet, je to fakt náročné při 185 librách nátahu. Anglická armáda byla revoluce v dějinách bitev, jelikož 75% armády tvořili efektivní střelci s dostřelem 400 metrů, se může jít kuše zahrabat. Středověk ukázal, že opancéřovaní jezdci jsou pouhé pomalé cíle pro výborné lukostřelce a proto jsme viděli v napoleonských dobách, že skoro veškerá pěchota tvořila střelce. Anglické luky skončili z důvodu nedostupnosti tisového dřeva, které bylo téměř vykáceno v západní Evropě (Každý kupec jedoucí do Anglie musel v té době přinést tisový kmen aby mohl obchodovat). Anglický luk byla vysoce nebezpečná zbraň, která měla 2x delší dostřel než Napoleonská mušketa, jelikož se dalo střílet obloukem a mohli střílet i zadní řady, to byla obrovská výhoda. Anglický luk zůstane jako legendární bitevní nástroj, který fungoval i v dešti a umožnil neurozeným nevolníkům likvidovat výše postavené šlechtice. Angličanům například poskytl drtivou výhodu při lodních bitvách, kde zapalovali lodě, nebo při prvních potyčkách stoleté války, kde lukostřelci stříleli z lodí, kde kryli anglickou pěchotu při vyloďování a francouzké bojové skupiny rozstříleli na pobřeží. Toto video zbytečně a nepřesně podceňuje anglické luky a jejich efektivitu.
Tento komentář zase příliš vyzdvihuje luk jako revoluční zbraň. Byla efektivní? Ano. Byla to dobře zvolená taktika - v některých případech ano. Je ale celkem fuk jak daleko ti zbraň dostřelí, to hlavní je možnost průrazu části zbroje nebo efektivní míření. Když už tak v období revoluční francie a napoleonských válek nepoužívali muškety ale tzv. fusily. Při testech, které děla Tod's workshop ukázal omezení luku vůči zbroji, doporučuji se podívat. Obě nejvíce probírané bitvy u pomyslného střetu luk x kuše - Agincourt a Crecy/Kresčak mají ten problém, že se vykládají přes brýle tohoto souboje. Obě dvě bitvy začaly ale v podobných podmínkách, které neměly s kvalitou a efektivitou obou zbraní co dělat. Jak u Kresčaku tak Agincourtu byla půda islně podmáčená, u obou bitev došlo k chaotickému útoku francouzské jízdy, kdy se neřídila dle pokynů. To byly základní podmínky pro selhání obecného útoku, víc než přesně postřílených bylo pravděpodobněji padlých koní, čímž jednotlivé útoky ztroskotaly. Šípy se více využívaly na salvy od 30 metrů, tam byla síla největší. Filmové představy o téměř minometném charakteru dráhy šípů jako deště je nonsense. Angličané měli ve vojsku větší podíl luků, ale to neznamená že kuše nepoužívali. Dominanta armád využívala pokud mohla co bylo k dispozici. Záviselo také na skupinách v populaci. Měšťané spíš preferovali kuše, takto byly položeny základy střeleckých spolků. Totéž měla anglická města. Pro info - francouzi používali lučiště rovněž, stejně tak skoti, jejich spolupráce pak dala vzniknout tzv. Garde Ecossaise jež měla dlouhé luky a držela tradici po 16.století. Taktiky byly jiné ale v mnoha bitvách osvědčené - Bunnockburn - kde se skoti vypořádali s angličany po svém s pomocí lehké jízdy a Schiltronů. Ne, luk nebyl tak revoluční. Stejně jako použití vozové hradby během husitských válek, neboť ty se používaly už ve 14.století v oblastech východních stepí - Bitva na Vorskle (1399). Pro začátek pročtěte aspoň rytířskou sérii od J. Kovaříka.
😅
Osobně si myslím, že video bylo jen takové shrnutí, a jsem rád za lidi jako ty, kteří se pod videem rozepíšou a přidají se do diskuze, respekt a budu rád za pádné argumenty do diskuze. BIG UP !
I Čingischán by souhlasil taky měl s luky úspěch
@@1981petr1981 Čingischán nečelil rytířům s brněním z uhlíkové oceli, pod tím vrstvy kůže a Gambisonu. Tam by úspěch fakt neslavil. Čingischán čelil hadrákům s maximálně kroužkovou zbrojí, která proti střelbě z luku vůbec nechrání.
V tom videu je jedna zásadní chyba, kuše se používaly po celé Evropě, ale zde zmíněný dlouhý luk pouze a jen anglickou armádou. Takže je to jako srovnávat jednu konkrétní (třeba skvělou) zbraň s tím co má každá jiná armáda.
S kuší mohl střílet třeba švec v rámci nějaké městské hotovosti, dlouhý luk by ani nenatáhl. Tam je ten problém, proč ten "zázračný" longbow nikdo krom anglánů neužíval.
Dobré video. Jen podotknu, že v Anglii trénoval s lukem každý sedlák, takže neměli problém s výcvikem, lidi prostě trénovali sami. Něco asi jako v Mongolských stepích nebyl problém sehnat jízdního lučištníka.
Výcvik byl nařízen a kontrolován, cvičilo se ve volné dny tedy svátky a byly pravidelně pořádány soutěže v rámci obce i oblasti. To platilo nejen pro "sedláky" ale pro každého muže. Šlo hlavně o to, aby dotyčným zesílily svaly hrudníku a rukou aby vůbec dlouhý luk natáhli. Výcvik byl dlouhodobý a po několika letech mohl být lučištník přijat do armády. O přesnost moc nešlo, střelba byla salvami a střílelo se na oddíl nepřátel. Problém byl, třeba kolik šípů mohl nést, ne kvůli váze, ale protože jsou docela neskladné. Popis bitvy u Créssy mluví o Wešanech a je tam že každý lučištník si před sebe zapíchl 6 šípů aby je měl na dosah a mohl je rychle vystřelit, to dost narušuje představu nějaké rychlopalby na delší dobu. Mohli samozřejmě mít další šípy v toulci, ale asi ne o moc víc než těch 6 před sebou.
Kuše byly velmi efektivní a oproti lukům se právě ukázaly jako technologická přesila.
Kuše byly ve střelbě přesnější, jak při vypouštění šipky, tak ve způsobu míření.
Snadněji šlo zásobovat armádu šipkami než šípy, které byli o třetinu kratší než šíp. V podstatě museli být jen tuhé, aby zvládli dostatečný tlak.
Hlavně byli kuše lepší při obležení. Střelec mohl hned střílet a nevystavovat se nebezpečí že bude z hradeb zasažen. Natažení kuše nevyžaduje takovou námahu jako u luku. Pokud Anglický lučištník nedostane měsíc pořádně najíst sotva natáhne long bow. To nebyl problém kuše. Jeden střelec nabíjel a druhý mohl bez problému posílat šipky do nepřátel.
Kuše byli efektivnější proti brnění. Šipky jsou kratší a pevnější a kuše je vysílala s několikanásobnou razancí proti luku.
Snašší výcvik lukostřelců u kuše. A tak dál….
Samozřejmě záleží, kde byla jaká zbraň použita. Prostě to nelze jednoznačně rozhodnout a oboje mělo své využití.
Je to tak, přesně, souhlasím
Při přímém střetu, než by se maníci s kuší dostali na dostřel, lučištníci by je postříleli. Kušovníci brnění neměli.
Ještě jeden fakt zde nebyl zahrnutý. Viděl jsem test luku, ve kterém si profík vzal prošívanici vážící 15kg, typickou pro anglické lučištníky. Tuhý a těžký materiál udělal z každého dalšího natáhnutí luku úplně jinou disciplínu a nějaká kulometná palba nebyla možná. ;)
1) vynechána spolehlivost, 2) střelec -lehkoodenec s mávátkem
Je to jedno musíš správně využít to co máš a nebýt nadutý jak Francouz . Ty jejich prohry nebyli kolikrát jen o lucích ale o totálním bordelu na francouzský straně.
Debata o tom, jestli luk nebo kuše je nesmysl. Luk má limit tím je síla střelce. Kuše se pomocí převodů dala natáhnout na mnohem větší sílu. Rychlost a průbojnost pak byli mnohem větší než u šípů vystřelených z luku. Celé to potom vyřešili palné zbraně na střelný prach. Tam rychlost a průbojnost ještě narostly.
Málo kdo ví že ani lučištníci nepotřebovali až takový tréning protože dost často se střílelo v salvách a to pomocí tzv pozic kdy se vlastně lučistníkum ukázalo několik poloh s lukem ,řekněme třeba 4 odhadem je to dlouho co jsem četl ten článek. takže 4 polohy kvůli náklonu luku a 4 velikosti naptnutí a pak už se jelo podle rozkazů. Ale za boha si nemůžu vzpomenout které narody ten systém mělli.
"Dobře, já zkusím trochu parafrázovat tuto otázku do moderní doby: Je lepší elektrokolo nebo moped? Odpověď na to záleží na situaci a přístupu. Pokud jezdím do práce 5 km a zajímají mě spíše náklady na 1 km, tak vyhraje elektrokolo. Pokud mi záleží spíše na tom, jak rychle budu doma, je lepší moped. Poté jsou tu další proměnné, jako je mám řidičský průkaz, chce se mi šlapat do kopce, nebo chci dávat peníze na technickou pro moped, atd. Vždy záleží na použití, stejně jako u kuše a luku. Jaká je situace a také na taktice - pokud bude mít nepřátelská armáda lepší taktiku a trochu štěstí na své straně, tak velmi pravděpodobně vyhraje, a ta se přizpůsobuje daným zbraním, které armáda má. Proto si myslím, že říct, co je nejlepší - kuše nebo luk - je dost nesmyslné. Použiju další příklad: Je lepší puška nebo dýka? Na otevřeném poli, kde jste od sebe třeba 500 m, tak jasně vyhraje puška. Pokud se ale potkáte v úzké uličce, kde se s puškou daleko hůř manipuluje a jste od sebe 10 m, tak bude lepší dýka. Takže otázka by podle mě měla znít: Jak se tyto zbraně používaly a proč?
kuse totiz dokaze prorazit platovou zbroj coz luk nedokaze ;) palne zbrane oboji svou silou a pruraznosti predcili proto je nahrdili a tim padem ztratila smysls i platova zbroj ;)
Dlouhý luk za stoleté války celkem spolehlivě penetroval naprostou většinu zbrojí té doby. Ona je zbroj a zbroj. Brnění je věc neuvěřitelně nákladná, na to se rádo zapomíná. A dobrá zbroj je ještě daleko dražší. Vynikající brnění měl tak král, kníže a pár bohatších hrabat. Ostatní měli zbroje dle svých možností nebo možností svých pánů a ta kvalita často dost kolísala. Navíc docela záleží na dané době. Pozdně gotická plátová zbroj a zbroj třeba z bitvy u kresčaku je jako nebe a dudy. Jen pro představu, zaslechl jsem, že ještě v době napoleonských válek bylo možno vykovat plátovou zbroj kterou nešlo prostřelit puškou. Ale byla tak neskutečně drahá, že byla naprosto zbytečná.
Rika se to ale v testech sem vzy videl ze do ni udelala jen diru. Mozna nejake vyjimecne silne, ale prumerne asi ne.
@@kolodojpes To rozhodně. Fakt kvalitní zbroj byla neskutečně drahá. Zato ale proti běžné zbroji vydržela nesmysly.
@@jakubkonecny7369 Na reálnou vzdálenost ne ( kroužkovou zbroj možná ano, ale né už lněnou tlustou košili a kůži pod ní ). Z 10 - 20 metrů snad, ale to to už je vzdálenost kdy vás po jedné sekundě probodlo kopí jezdce. Angličtí lučištníci se vždy kryli za kůly a různé překážky, jakmile tuto pozici opustili rozsekala je jízda dost snadno.
Možná tak na 10 metrů a to je vzdálenost, kdy za sekundu vás probodne kopí rozjetého jezdce. Luk nenahradila arqebuza, ale jako zbraň na dlouhou vzdálenost dělo. To taky bylo důvodem proč zmizeli angličtí lučištníci, ti se vždy kryli za náspy a kůly, jakmile tuto " hradbu" opustili rozsekalo je jezdectvo. Jenže jak se objevilo dělo, které mělo větší dostřel už museli svá dobře bránitelná místa opustit a to byl jejich konec.
dlouhé luky byly, pokud se nepletu, výsadou Anglie a Walesu, kolem roku 1200 už byly v Evropě, respektive v její východní části, běžné skládané reflexní luky přejaté od Bulharů nebo Kumánů, luk se nezvětšoval, krátké jezdecké luky, tolik běžné pro východní národy měli podobný nátah jako dlouhý luk... podle bádání byly běžné toulce až pro 50 šípů nebo šipek do kuše a co se týče rychlosti střelby, bylo prý běžné, podle několika málo záznamů, že lučištník vystřelil 8-12 šípů a pak odpočíval několik desítek minut, přičemž ho vystřídal lučištník ze zálohy, který ještě nestřílel nebo se vůbec nestřílelo... v bitvě u Kresčaku (Crécy) byl spíše problém i s tím, že janovští žoldnéři dorazili na bojiště vyčerpaní po dlouhém pochodu, tedy nejen bez svých štítů, ale před bitvou jim namokly tětivy... kuše bez správného hrotu nemá moc velkou penetraci, ale dokud byla běžná kroužková nebo drátěná košile, dokázal těžkooděnci ublížit na krátkou vzdálenost luk i kuše... náš malý test,: kuše natahovaná rumpálem s nátahem přes 600 liber ( nejméně nějakých 320 kg) vystřelená z nějakých 30 m, dokázal s průbojným trojhranným hrotem projít předním plátem zbroje, vycpávanicí, vepřovým žebrem, zadním plátem zbroje a penetrovat přední plát zbroje umístění cca 20 cm za ním... sice nevím jak silné tehdy kuše byly, ale sochu kuše jsme vyráběly z dubu, lučiště, ořech i spoušť z oceli...
Ořechy se dělaly obvykle kostěné, méně odíraly tětivu. Lučiště kuše bylo původně skládané ze dřeva a snad i rohoviny (kompozit), později železné. Socha obvykle z tvrdého dřeva, aby vydržela namáhání. Průraznost byla opravdu vždy velká i u kuší nataženou třeba "kozí nožkou" nebo i jen hákem na opasku. Samozřejmě natažení heverem nebo kladkostrojem je pro silnější kuši. Na rozdíl od luku se kuše hodně vyvíjela a třeba v Číně se používala kuše s nabíjením samočinným (měla něco jako zásobník na šipky, takže se jen natahovala pákou s střílela Mongoly). Navíc se zde jen řeší "dlouhý luk" což ale nebyl běžný standard, ale spíš specialita anglické armády, mimo ní ji právě pro náročná výcvik prakticky nikdo nepoužíval. Prostě se to zřejmě nikomu jinému nevyplatilo, dlouhá doba výcviku a navíc riziko že se poddaní vzbouří a mají výcvik se nevyplácelo. Už se postupně přecházelo na nájemné vojáky (začínali Italové) a tak ten náročný výcvik se nevyplácel.
To je naprosto nesmyslná otázka. Je lepší ovoce nebo zelenina, pšenice nebo brambory, muži nebo ženy, dělo nebo houfnice? Dělo a houfnice je docela dobrý příměr. Těžký hendikep kuší byla cena. Z luku bylo potřdba rychle střílet, když se proti sobě valily dvě pěchoty, a to netrvalo hodinu. Po té, co se armády střetly se už nestřílelo. A mimochodem, z luku se v bitvě střílelo po balistické křivce (obloučkem), nikoliv přímo, šípy na nepřítele pršely shora. A to kuše také neuměly.
Tak angláni jasně ukázali ve 2 všem snad jasných bitvách že luk dlouhý byl v těchto dobách nepřekonatelný.. v jedné z bitev ( kresčak ) dokonce byli i janovští střelci z kuší ( na straně francie ) a byli zdecimováni. Kuše zase vynikala v přímých střetech a obraných funkcích hradem či měst. Takže být na otevřeném poli mám radši větší počet lučišníků než kuší.. bránit hrad sakra ty kuše tam chci mít ( minimálně kvůli většímu úhlu střely )
Souhlasím s tebou, díky za komentář
Problém je že ti zmínění Janované tam dorazili po několikadenním pochodu, bez části vybavení a hlavně pršelo takže jejich tětivy dešti ztratili pružnost a tím kuše dostřel. Velšané na straně Anglie sundali tětivy (to u kuše je problém) a schovali je před deštěm (snad v čapkách) Janované neměli své štíty. To co vyprávíš je jako tvrdit, že jsou lepší zbraně co používali talibanci proti rusům nebo amíků, protože přece vyhráli :-) Oni i ti Angličané nakonec z té Francie byli vykopáni i s luky. Luk je jistě dobrý, ale nelze si to představovat jako něco samospasitelného. Standardem třeba těch Janovanů bylo, že měly velké štíty (pavézy) a ty si postavili opření vzadu dvěma kůly, za nimi stáli ukrytí a stříleli střídavě vždy jeden vystřelil a skryl se při nabíjení, pak vystřelil druhý a to se opakovalo. Dosahovaly tím nepřetržití palby. On Longbow je specialita anglánů, jinde se v podstatě nepoužíval, právě kvůli dlouhému výcvik, respektive k tomu aby chlap byl vůbec schopen ho používat.
@@badaxebadaxe2248 Ano dal jsem tento příklad ... poté je i případ kdy kuše dostali na zadek na moři .. ono jde hlavně o to že ten dlouhý luk měl 2x vetší dosah. A pavézy Janováků moc nepomohli stejně si šíp časem najde cíl Ale neříkám že nemáš pravdu situace a strategie vyhrávají bitvy. Také to že Luk cvičili mladí angličené od útlého mládí. Proto se taky palné zbraně relativně rychle ujali bojiště.. 2 až 3 týdenní cvičení ( už nevím podle které armády bylo doporučeno ale bylo ) stačilo na vycvičení průměrného střelce. To u kuše a hlavně luku nešlo.
Za me kuše. Z kuse naučíš strilet sedláka za 2 dny. Z luku to chce týdny tréninku aby tim neco trefil. Kuse ma i lepsi průraznost pancéřování.
I vyroba kuse je za me jednodušší.
Každá zbraň ma sve + i -
Ovšem platit profesionální lučišníky bylo nákladnější než tlupa sedlaku z kušemi
Výrova kuše je VÝRAZNĚ složitějsí než luku. Je tam řada speciálních věcí jako ořech, lučiště a tětiva, které je docela složité vyrobit, luk je s trochou nadsázky jen ohnutý klacek.
vynikající video moc děkuji!
Moc by mě zajímal také tvůj rozbor nástupu palných zbraní. Proč se uchytily staré muškety a arkebuzy proti kuším, když byly tak drahé na výrobu, težké na transport a manipulaci, snadno selhávaly (např ve vlhku) apod... včem tedy spočívala jejich výhoda, když nakonec ovládly bojiště tehdejší doby.
Třeba v tom že projektil letí rovnější balistickou křivkou + má projektil větší průraznost.
Ani luk ani kuse neprostřelí platovou zbroj ale za to mušketa to zvládne i když ji má v ruce nymand.
Video o tomto tématu mám rozhodně v plánu.
@@pojdmezjistit máš to moc pěkně zpracované. Jen mluvíš o kontextu ale chybí mi tam kontext vývoje zbrojí. Pokud budeš mluvit o planých zbraních tak právě kontext zbrojí je důležitý.
@@AlesKadlec-ms9mg Ahoj, chápu tvůj point, bohužel nemůžu ve svých videiích obsáhnout takové množství informací, bylo by nekonečně dlouhé, čím více témat bych nabaloval tím více bych musel videa prodlužovat a tak bych mohl jít do nekonečna, zde bylo téma porovnání kuše a luku. A tohoto tématu jsem se držel.
@@pojdmezjistit jasně ale to je základní vztah ve vývoji zbraní.
Na zbraň reaguje zbroj a na zbroj zase zbraň a pořád dokola. Bez vývoje zbrojí se bude pořád ještě válčit klackama.
Kuša je efektívnejšia pri streľbe zo zálohy, chránenej pozície. Najlepší vojvodcovia sú vynaliezavý, manévrujú čo znamená že sám môžem biť prepadnutý. Luk je do poľa lepšia zbraň. Na hradby kuša, pokiaľ nie sú prelomené. Kompozitný malí, menej namáhavý luk je naj lepší.
Evidentně netušíš co hucoríš. Pokud je jakýkoli luk snažší na natažení je jeho průraznost menší. Luk je prižina, do které akumuluješ sílu natažení (tedy svou) a vypustíš ji tedy v jednom okamžiku, tím je pak vymrštěn šíp. Kompozitní luk umožňuje jen tu akumulaci dát do kratší zbraně, abys s ním mohl jet na koni. V reálu pro stejný účinek musíš mít stejnou natahovací sílu.
Za mě je jednoznačně nejlepší luk. Už jen... Dovedete si představit Legolase s kuší 😂
Kuše je hezčí😁
ja dúfam že vo videohre KCD 2 už budú aj kuše 🙂
To já taky :D
Ono s tím dlouhým lukem to bylo trochu jinak. Rolníci se museli cvičit od dětství s lukem a než se člověk dostal na požadovanou úroveň, tak to trvalo asi 10 let. Přičemš určující faktor byl primárně vzdálenost na kterou byl schopen střelet dostřelit. Přesnost je naprosto marginální, vzhledem k tehdejšímu stylu boje. Například u Azincourtu tvořilo cca 5/6 anglické armády lučišnictvo. Šlo právě o to dostat co nejvíc šípů co nejdál a co nejrychleji. Pokud střílí 2000 mužů salvy, tak je úplně jedno jak dobrý je který střelec. Dlouhý luk celkem spolehlivě penetruje většinu tehdejších zbrojí na velkou vzdálenost. Říkáte, že umět střílet z luku trva mnoho hodin výcviku, spíš mnoho let. Nevím jak dlouho střílel ten youtuber, ale pochybuji, že se vůbec přibližuje výdrži jakou měl někdo, kdo střílí od 6 let a trénuje v podstatě celý život. Nemluvě o tom, že ty lidi byli ve středověku výrazně tvrdší než dneska. Každá zbraň má své pro a proti, ale já vidím jako rozdodující právě tu délku výcviku. Angličanům to fungovalo, protože cvičili od dětství v masovém měřítku takže vždycky když potřebovali vojáky, tak měli kde brát. Pokud by je měli napodobit třeba francouzi, tak by museli investovat 10 let práce než by vůbec mohli postavit první srovnatelnou jednotku, zatímco angličané by mohli postavit jednu každý rok.
Anglická armáda neměla s těmi luky konkurenci, pokud byl v čele schopný generál a uměl je použit. Nadčasovost spočívala v tom, že to začali sypat na francouze ze 400 metrů. V tu chvíli začala polovina formace zmatkovat a druhá se dala do sprintu. Rytíř je po 300 metrech sprintu v třech vrstvách brnění nepoužitelnej, jednoduše byl doražen když doběhl k anglické armádě. 30% francouzské armády bylo zlikvidováno luky, dalších 30% bylo zabito po sprintech a zmatkování. Francouzi Byli bráni jako lepší bojovníci, jelikož se osvědčili v křížových výpravách v boji proti bojovníkům Islámu a východních stylů, ale proti profesionální Anglické armádě neměli šanci, i když jich bylo 3x tolik. Bylo to o výchově, ten luk se stal součástí těla onoho bojovníka. V osmi letech dostal luk a jeden šíp, ve 12 letech dostal druhý šíp. Když mu bylo 18, dostal celý toulec. Jedinec se musel starat od mládí o svoje šípy a budovat si k té zbrani vztah. Všechno se odráželo na bitevním poli a to nedokáže nasimulovat žádný nadšenec, protože ta úroveň bojového umu byla o 8 levelů výše...
@@DracLtr Osobně střílím rekreačně 10 let. Vyrábím si vlastní šípy anglického typu. Okopíroval jsem je z Marry rose shipwreck. Tedy dlouhé opeření 1/4 délky šípu. Mám na zakázku vyrobený uhlíkový/dřevo kompozitní luk, polo-reflex, polo anglie přes 60 liber nátah přes 70" délka, pravděpodobně to bude více, protože kolega si koupil skládanej 50 liber a pro mě je to jak natahovat dětský luk. Z mého luku to lítá okolo 250 metrů. Anglické luky měly v průměru 2 metry, nějaký 210cm. S nátahovou silou 185 liber to musí lítat 400 metrů jak nic. Mimochodem anglický luk, tisové dřevo roste jako přírodní kompozit, nemusí se lepit, stačí mistr řezbář a kravské rohy a luk je na světě. Tisové, kompozitní dřevo zvládne na 75" délky nátahovou sílu 250 liber. Byli borci, kteří natahovali přes 185 liber, ale těch nebylo hodně. V Anglické, profesionální armádě platilo pravidlo, čím víc natahuješ, tím lépe budeš placen.
K lukům Hunského/Tureckého/Tureckého typu jsem spíše skeptický, jelikož Francouzi se často střetávali s bojovníky tohoto typu při křížových výpravách a v boji plné zbroji, tedy celoplát, kůže a Gambizon. Tomuto tipu zbroje tento luk opravdu neublíží. Na to je potřeba pořádný luk a pořádná nátahová síla.
Z kronik víme, že se šípy vyráběly v Bristolu, tedy tam byl hlavní svoz a pak se to centrálně vozilo před výpravou do Toweru v Londýně. Král vydal rozkaz na sezbírání 2 miliony letek, špatně se shání, jsou to ty na úplném kraji husích, nebo labutích křídel. To sedí na 660 tisíc šípů, když se to vydělí 48 tak dá okolo 13 000 střelců, což sedí. Šípy osobně vyrábím, to znamená, že ne všechny letky jsou použitelné, objednávám je z Číny. 1 šíp vyrábím přes 2 hodiny. Dělám to s drážkami pro brka + oplet brk k dříku a výbrus hrotu z nerezu a přitepání hrotu k dříku. Výroba šípů je velmi časově náročná a nebylo technologicky a finančně možné aby 1 střelec měl k dispozici přes 100 šípů. Anglické šípy byly fakt promakané. Jestli chceš vidět mojí výrobu tak pošli číslo na Razor.up@seznam.cz pošlu ti na whatsup foto a videa výbavy. Vyrobil jsem i originál Anglický toulec. Osobně jsem přesvědčen, že lepší šípy v ČR než já nikdo nevyrábí :-)
@@titanirael9966
Nelítá to 400metrů. Ne průměr, ale řádově jednotky střelců s upravenými šípy pro střelbu do dálky. Píšu o anglickém Dlouhém luku z období "Karla IV".
Z čeho děláš šípy? Kolik váží celý tvůj šíp?
Asijské, potažmo turecké (osmanské) luky se obecně podceňují a upozaďují před Dlouhými luky. Zajeď si na Slovensko, do Maďarska, nebo do Turecka.
Osmanskými luky prostě křižáci dostali naliskáno. Přesto i tento luk nepenetruje nadprůměrně kvalitní plátovou plně vybavenou zbroj - čelně, jenže těch bylo na bojišti minimum.
Jízdní lukostřelci v rozmezí 5-400m prováděli manévrované taktické nájezdy, stříleli za jízdy a zvládali je napadat z boku i zezadu. Rytíř má zbroj, svojí i zbroj na koni dělanou na čelní střet, běda jak ho napálíš z boku. To ho penetruješ i ty tvým 60# lukem co popisuješ. Těch 400m jsem si autentickým tureckým (osmanským) lukem a šípem vyzkoušel.
Luk měl cca 75#, šíp má menší hmotnost než jež jeho anglický protějšek, má však geniální geometrii, nabere gravitací větší rychlost než je vystřelen, má daleko menší opeření, hlavně má větší penetraci. Na anglickém luku se plýtvá peřím. Se zvyšujícími librami nátahové síly se úměrně zvedá hmotnost šípu, velké letky na těžkém jasanovém šípu příliš brzdí, proto to tak daleko prostě doletět nemůže, jsou na to i programy a i reálné testy. Pokud bys na ty luky dal lehký šíp, ti jako lukostřelci nemusím vysvětlovat co se stane.
Aktuálně střílím z reflexních luků, a z jezdeckých luků. Reflexní luk mám max. 40#, karbonový nebo dřevěný smrkový šípy, peří, úchop mediterian. Jezdecký mám max. 60# u tohoto se to měří na 30" na maximálním nátahu mám 74# šíp mám karbon 33,5" nebo dřevěný šíp smrk 32". Jezdecký luk střílím palcem s prstenem. Kontinuálně střílím od r.2013. Před tím (1996 poslední) jsem si zkusil i Jasanový Dlouhý luky, jak vyrábět, tak i střílet, vyráběl jsem taky šípy, podle luku ze smrku a z jasanu. Hroty jsem měl od kováře, já je rovnal na hmotnost podle sady broušením. Proč drážkuješ šípy pro brka? To angláni na bojové šípy určitě nedělali. Mazali lepidlem celý šíp pod brkem, a zajistily nití. Šípy se v anglii v té době vyráběli kontinuálně. Rozkaz ke sběru 2mega letek vysí v muzeu a na ostatní zdroje se jaksi zapomíná. Materiál na šípy se shromažďoval kontinuálně. Pokud by to nedělali, tak by je Francouzi, Irové, Skoti dávno rozebrali na prvočinitele.
@@DracLtr Ohledně východních luků bych byl poněkud skeptičtější. Jestli dostřelí 400 metrů nevím, ale rozhodně vím, že to při cvalu na koni netrefí. Reálný dostřel v bitvě musel být podstatně nižší a troufám si říct, že menší než efektivní dostřel dlouhého luku. A to beru v potaz, že příslušníci stepních národů byli excelentní lukostřelci co stříleli od mala.
@@jakubkonecny7369
No to je to s čím já zásadně nesouhlasím. Střílel jsem jak z dlouhého luku, tak z jezdeckého luku. Viděl jsem v akci takový borce jako Mihai Cozmei, Laoss Kassai. Klidně si to dohledej. Uděláš si obrázek o tom jak střílí jízdní lukostřelec.
Anglický dlouhý luk používal těžký šíp s obrovským dlouhým brkem. Osmanský luk má k sobě šíp speciální konstrukce s minimalistickým opeřením.
Každá konstrukce luku a dané libráže má minimální kritickou hmotnost šípu, jinak luk praskne. Kompozitní jezdecký luk snese nižší hmotnost šípu. Konstrukce šípu s malým brkem logicky méně brzdí, šíp má větší rychlost. Tvůj argument, že se za jízdy lukostřelec netrefí je fakt úsměvné, ano určitě se i netrefí, tak se trefí následným šípem nebo se trefí kolega, který jede hned za ním. Stejně tak jako angláni, tak i oni stříleli do davu. Jízdní lukostřelci stříleli opravdu rychle.
Dnešní sdělovací prostředky v našich končinách upřednostňují informace o Dlouhém luku. Jezdecké luky se upozaďují a ostentativně ignorují.
luk
Díky za názor, proč si myslíš že zrovna luk ?
To je hrozná slátanina domněnek a teorií. A úplně tomu chybí nějaký závěr.
Účel videa bylo odstartovat diskuzi, a ne rozhodnout co je lepší, závěr nedokáží říct ani profi historici.
@@DracLtr Buď prosím více konkrétní, co se ti tam nelíbí ?
@@pojdmezjistit, ono se totiž nedá určit co je lepší, o to jde! Každá zbraň je na jiné použití a nedají se srovnávat. To je jako ptát se jestli je lepší meč, nebo válečné kladivo. Dva tisíce let si lidé vystačili s mečem, ale oblečte si plátovou zbroj a najednou je meč protivníkovi úplně k ničemu. U luku a kuše v tom bude něco podobného, ale já si na experta nehraji, takže vám nebudu cpát své domněnky.
Každopádně to, že tam chybí něco jako, luk je lepší tehdy a tehdy a kuše zase jindy, se mi jeví jako zásadní chyba.
@@DracLtr, natáčení videí přenechám lidem, co se v tom vyznají. Já nejsem expert, ale i jako laik, dokážu poznat blábol. A ten tvůj závěr je ještě větší hloupost než celé to video.
@@janmach6099
I kdybych napsal blábol. Tak jsem tam aspoň něco napsal. Ty jsi jen prudič a odmítač. Napiš konkrétně co je podle tebe blbě.
Kuš pro pěšáka a luk v období cca kolem roku 1350, je prostě jasný. Kuš nemá dostřel. Co je na tom nepochopitelného.
No, pojďme se na to podívat z jiné stránky. Ve středověku nic, jako profesionální armáda neexistovalo. Dělalo se to tak, že se buď najímali žoldnéři, nebo se vzala zemská hotovost. Takže v důsledku armádu tvořil dav sedláků. V našich končinách, byla proto kuše velmi oblíbená. Důvod je prostý. Tohle je kuše, touhle stranou miř na nepřítele a nikdy ne na sebe nebo kamarády. Tady tím se to natahuje takto, sem se dává šipka takhle to namíříš a když stiskneš tohle, tak to vystřelí. Běž si to támhle na pole zkusit. A za jedno odpoledne máte hotového střelce schopného ovládat zbraň. Druhý den ho naučíte bojovat ve formaci a třetí pochodovat. Voják hotový. Proto byla Anglie fakticky jediný region, kde se luky používaly ve velkém a poddaní byly nuceni trénovat s luky. Nejednalo se o profesionály v pravé podstatě toho slova. Byli to stále jen "burani" kteří po tom, co od rána do večera dřeli na poli, museli ještě střílet z luku. No, každý si asi dovede představit, jak moc se na to kašlalo. Vadilo to v boji? Vlastně ne, střílelo se po salvách naslepo. Takže jestli je to Legolas nebo kopyto co netrefí stodolu bylo úplně jedno. A kvůli fyzičce to dělat asi nemuseli, když někdo zvládne dvanáct hodin okopávat řepu, sekat dřevo, kovat podkovy nebo co já vím, co všechno, tak je pro něj natažení luku nejspíš hračka.
To že neexistovala profesionální armáda není tak úplně přesné. Po většinu těch 1000 let byly armády stavěny dle potřeb. Ale například za husitských válek Žižka roku 1423 vytvořil své vlastní východočeské polní stále vojsko se stálým jádrem a vlastním vojenským řádem. To později uplatnili i ostatní husitská mocenská uskupení. Takže po nějakém čase byla většina vojáků "profesionálními vojáky". Samozřejmě že se stále uplatňovali žoldáci, branci a šlechtické družiny. Ale jádro vojska bylo stále a organizované. Ale na druhou stranu stálé vojsko bylo nákladnější na uživení. Proto většina polních vojsk později přežívala pouze díky rejsám (spanilým jízdám), pleněním vesnic a měst v okolních převážně německých oblastí.
No ono kopat řípu a natahovat luk je docela rozdíl a srovnávat to s ušatým buzíkem z hloupého filmu... Cvičilo se každou neděli a pod dozorem, takže ulejvky asi nebyly moc časté. Ony ti krom svalů na ramenou musí zesílit i prsty, abys ten šíp v natažení chvíli udržel, taky proto francouzi angličanům běžně sekali palce, aby nemohli už nikdy střílet z luku. A v pozdním středověku už samozřejmě existovali profi armády, kdepak bys asi chtěl najímat ty žoldnéře? Běžné byly v Itálii a pod různými kondotiéry sloužili samozřejmě profíci, včetně tady už zmíněných Janovanů jako střelců z kuší. Ano na přesnosti až tak nezáleželo, je běžné, že na obrazech bitev jsou šípy letíci obloukem kamsi na nepřítele, takže představa nějakého ušatce co si vybírá cíl je nesmysl.
Neviem sa rozhodnúť napr keď robím armádu v strongholde 🫣😁 tak hlavná časť armády sú vždy luky jak na hradbe tak v ofenzíve alebo len tak ako škodná zatiaľ čo kuše beriem ako takú ťažšiu a lepšiu zložku armády ale sú drahšie pomalšie ale zato majú veľkú silu dobre sú hlavne proti obrnenej pechote ale celkovo pôsobia ťažké straty napr na veciach mam 30 lukov a 20 kusi ale to závisí aj proti komu stojím tie počty podľa toho aké silné posiela útoky základ sú balisty ktoré ničia obliehacie zbrane a katapulty ktoré používam keď je nepriateľský hrad blízko mojich hradieb mno ale späť hlavná zložka ktorú používam aj v útoku ako krmivo pre nepriatelsku obranu sú luky ktoré zabávajú kým prídu kuše a svojou silou získajú potrebnú prevahu a nakoniec rozdeľujem jednotky dookola hradu aby mohli páliť s každej strany väčšinou potom mam už vyhraté a len minimálne musím posielať posili už len držím obranu na 0 a bombardujem katapultami vnútro a prechotou ničím všetko von nakoniec príde minimálne 30 bojovníkov s palcatom na lorda
Špica
Luk já jsem lepší, kuše ne já jsem lepší a pak přijde arkebuza já jsem ultimátně lepší a jak luk a kuše postupně ustupují a ještě jedna zbraň prak já jsem lepší(než luk a kuše jen nejmenší dostřel ale rychlost střelby a průraznost není špatná a nejlevnější).
Existuji i tečky a čarky.
Prakem myslíš takovou tu podprsenku na jedno prso? Tam je ale průraznost celkem o ničem i v prošívanici to moc necítíš a než to znova roztočíš tak ten cos ho naštval ti rozbije pěstí hubu 🙂
první