Moje zkušenost s OCD
Vložit
- čas přidán 29. 10. 2019
- Ahoj, dneska budu trochu vážná a budu mluvit o docela těžkém tématu a to je psychické zdraví. Možná byste to do mě neřekli, ale už velice dlouhou dobu trpím OCD a rozhodla jsem se o tom konečně otevřeně mluvit i na internetu. Toto video mám natočené již od července, ale bála jsem se ho vydat a dnes jsem konečně svůj strach překonala a tady je výsledek. Ve videu se dozvíte nejen o mém příběhu, ale také se vám pokusím přiblížit, jak taková OCD skutečně vypadá a předávám i pár tipů na knihy, které toto téma dobře zpracovávají. Doufám, že se vám moje doposud nejosobnější video bude
Můj bookstagram: / librorumistka
Můj knižní facebook: / librorumistka
CZcams kanál mého brášky, který natáčí herní videa a myslím, že jestli máte nějakého mladšího sourozence, mohla by se mu jeho videa líbit: / channel
Jsem moc ráda, že se tady v komentářích neobjevil nikdo, kdo by napsal něco ošklivého. Bohužel, společnost je nastavená tak, že lidi s různými poruchami vidí jako "magory", přesně tak, jak jsi říkala. Naneštěstí k takovým lidem patří i moji rodiče, kteří tím vlastně způsobili, že jsem tuto poruchu neřešila, styděla se a nechala ji tak během let rozjet naplno. Také se s vámi podělím o svůj příběh.
Už od mala jsem bývala čistotnější než ostatní. Nikdy jsem nepochopila, jak se může někdo v MHD držet tyče a současně tou samou neumytou rukou něco jíst nebo si šáhnout do pusy. Když měl třeba nějaký spolužák narozeniny a nabízel bonbony, tak jsem si nevzala, protože jsem v tu chvíli neměla umyté ruce. Nebo jsem si nesedla na ošoupanou a špinavou sedačku v MHD. Trochu jsem se štítila parazitů, protože mi vždycky přišli odporní, ale jinak mě tento stav nikdy neobtěžoval, neměla žádné nutkavé myšlenky ani úzkost, když se mi třeba v lese zakouslo klíště. Naopak jsem se strašně ráda rýpala v zemi a chytala slepýše, žáby, pavouky a podobně :D
Ve 24 letech jsem se odstěhovala k příteli. Jezdili jsme často na výlety a do zahraničí, užívali si. Jednou jsme letěli do Itálie. Jelikož já ještě studuji, vybrali jsme si přes Booking levnější ubytování u jedné paní. Byt té paní byl nádherný, obrovský, uklizený, čistý. Když jsme se ale dostali do "našeho" pokoje pro hosty, zjistili jsme, že tam jsou štěnice... Naštěstí jsme odtamtud vypadli dřív, než jsme si vybalili... Ale vyvolalo to ve mně hrozný šok a strach a začala jsem mít fóbii ze štěnic.
Zprvu jsem si jen dávala pozor, když jsme na dalších výletech přijeli do nějakého hotelu, radši jsem pečlivě prohlídla postel a okolí. Pak se ale postupně během roku tato fóbie začala zhoršovat a objevovaly se obavy a vtíravé myšlenky, jestli jsem to zkontrolovala dobře, co když je někde nějaká štěnice schovaná, zaleze nám do kufru atd. Začala jsem si na internetu zjišťovat, kde všude můžou být, jak vypadají jejich vývojová stádia, co je zabije, v čem a jak si je můžete donést atd. Věci, které jsem přinesla zvenčí domu, jsem musela okamžitě opláchnout, vyprat nebo strčit na týden do mrazáku. Postupně jsem pak už radši i přestala chodit do second handů, sedat si v MHD, pořizovat věci z bazarů a nakonec i cestovat, protože co kdyby náhodu někde byla štěnice. A nebo hůř. Dokonce by se na mě někde mohlo přilepit její vajíčko, které je tak malé, že téměř nemáte šanci si ho všimnout. Trvalo mi si uvědomit, že mám vážný problém a pak ho i začít řešit, protože když jsem se o tom zmínila rodičům, řekli mi, že mi rovnou zavolají sanitku do blázince.
Takže díky strachu z ostudy a z toho, že jsem "divná" jsem tento problém neřešila, 3 roky tím trpěla a nemoc se samozřejmě postupně dále zhoršovala. Po Covidu, který jsem prodělala letos v lednu, se nemoc rozjela naplno. Štítila jsem se šáhnout na všechno, protože "co kdyby náhodou někde něco bylo". Takže jsem se bála šáhnout na potraviny, protože někde ležely v obchodě, šáhnout na kohoutek a natočit si vodu, protože na něj šaháte se "špinavýma" rukama, když přijedete domů, abyste ji je umyli. Radši jsem trpěla hladem a žízní, než abych na něco musela šahat. Naprosto nemyslitelné bylo si domů donést nějakou věc, i když byla úplně nová. Dokonce si něco donést i od rodinných příslušníků nebo kamarádů, i když jsem věděla, že štěnice doma nemají. Ale ten strach mě stejně vždycky dotlačil ty "očišťující" rituály udělat. Když jsem přišla zvenčí domu, musela jsem se pak celá svléknout, prádlo dát vyprat a jít se celá osprchovat. To samé následovalo, i když jsem byla doma a jen dávala prát "špinavé" prádlo, nebo když jsem musela něco sebrat z podlahy, protože se po ní chodí a je přeci taky "špinavá". Nakonec jsem radši přestala chodit ven úplně. Byla jsem jen zavřená doma a vše čistila, drhla, luxovala, vyvařovala a polévala horkou vodou nebo to strkala přemrznout do mrazáku.
Díky tomuto strachu vyvolanému OCD jsem se tak úplně odřízla od světa, školy, brigády, kamarádů a běžného fungování. Z toho všeho stresu, vyčerpání a zoufalosti, že se vám tohle děje a vy se chováte tak, jak se chováte, se mi rozjela navíc i úzkostná porucha a deprese. Ruce jsem si myla tehdy asi 50x denně a vždy jsem si je musela utřít do úplně čistého ručníku a pak ho dát vyprat. Celý můj život se tak najednou začal točit jen kolem čistých rukou, praní prádla a sprchy. Ruce jsem pak měla tak vysušené, že mi popraskaly do krve. Ale pokud jsem tento rituál nějak narušila, dostavil se úzkostný záchvat, při kterém jsem nemohla mluvit, normálně dýchat ani přemýšlet. Jen jsem stála, brečela, klepala se, bušilo mi srdce, z hyperventilace se mi motala se hlava a já jen doufala, že neomdlím a nespadnu na tu "špinavou" zem. Kombinace těchto všech faktorů způsobila, že jsem si přála radši umřít, než abych zbytek života strávila takhle. Volala jsem i na linku důvěry, protože jsem prostě nevěděla, jak dál. Naštěstí mi ale KONEČNĚ svitl v hlavě hlásek, který mi řekl, ať hned vyhledám pomoc.
Našla jsem si tedy blízko bydliště psychiatričku, které jsem vše v breku se strachem a studem řekla. Paní doktorka mi řekla, že se rozhodně nemám za co stydět, že nejsem jediná. Předepsala mi prášky na úzkosti a antidepresiva, se kterými se léčí i OCD. Je to necelých 5 měsíců, co je beru a jsem neuvěřitelně šťastná! Každý týden dělám nějaké pokroky, dokážu šáhnout na víc a víc věcí, dokážu si připravit jednoduché jídlo, chodím na procházky, dokonce už i objímám lidi! Je to neuvěřitelné zlepšení. Stres, úzkosti a nutkavé vtíravé myšlenky se projevují mnohem méně, některý den jen minimálně. Ano, jsou dny, kdy je to i horší, ale takhle nemoc prostě není běh na krátkou trať. Doufám v to, že se jednoho dne, za rok, za dva, z této nemoci dostanu a budu zase žít normálně svůj život.
Doufám tedy, že i můj příběh někomu pomůže. Na této poruše je podle mě nejhorší to, že si svůj iracionální strach plně uvědomujete a víte, že myšlenky i činy, co provádíte, jsou úplně zbytečné a jen vám způsobují stres a naprosté vyčerpání. Ale mozku se prostě neubráníte. Ne sami. Pokud tedy někdo z vás má tuto poruchu, nestyďte se a vyhledejte si lékařskou pomoc. Zkoušela jsem během těch let i psychologa, ale nepomohlo to. Jsou opravdu potřeba medikamenty. Nenechte to zajít tak daleko jak já. Čím dříve budete tuto nemoc řešit, tím dřív a snadněji se z ní dostanete.
Je skvělé, že jste se také podělila o svůj příběh. Rozhodně souhlasím, že nejhorší je ten iracionální strach. S čím však až tolik nesouzním je prohlášení, že jsou vždy potřeba medikamenty. Podle mě hodně záleží na individuálním případu a i na tom, jak je porucha rozjetá a vážná. Určitě je skvělé, že mnoha lidem medikace pomůže, ale není to jediná možnost.😊
Díky za super video, o psychických poruchách by se mluvit mělo. Já o OCD pořádně nic nevěděla a tohle mi ji víc přiblížilo. Rozumím ti. Sama mám panickou poruchu a taky to není nic příjemného, lidé co si aspoň jednou neprošli panickou atakou to nikdy nepochopí a v životě je to dost omezující. Děkuji že otvíráš tohle téma, aspoň budu vědět, kdybych se s někým takovým setkala.
Děkuji, jsem ráda, že je video užitečné.
Děkuji za upřímnost a otevřenost. A držím palce ať je Vám dobře... moc Vám to přeji.
Děkuji
Dekuju moc za to ze si ukázala ty knížky určitě si chci přečíst tu knihu Muž který nemůže přestat sama tím trpím chtěla jsem takovou knizku s ocd najít a diky tobě sem ji našla ještě jednou dekuju a si hrozně statečně ze si to překonala 😊
Děkuju, jsem ráda, že jsem ti pomohla najít tu správnou knihu😊
Přeji hezký den.Patřím k lidem,kteří jsou přesný opak.Už jsem psal,že jsi úžasná a tohle to jen potvrzuje.Já vůbec nevěděl,že něco takového existuje.Je to velmi dobrý způsob,jak pomáhat i těm ostatním.Držím palce a přeji jen vše dobré.
Dekuji, velice si toho vážím 😀
Neskutečné, velké díky. Obdivuji tě za to, že se nebojíš to dát ven a mluvit o tom. Sama vím jak moc tahle nemoc dokáže potrápit člověka. Doufám že je na světě jen malá hrstka lidí, kteří si myslí, že jsou lidé s nějakou duševní nemocí “magoři”. Každému se někdy může něco takového spustit.
Přesně tak. Hlavně si nemyslím, že by se takto lidé měli "nálepkovat". Pochybuji o tom, že kdyby mě někdo viděl a mluvil se mnou, poznal by, že jsem bývala (a stále tak trochu jsem) psychicky nemocná. Mluvit o psychických nemocech je bohužel stále tabu, což vede k tomu, že většina lidí o nich příliš nevědí. A poté se v jejich mysli vykreslí naprosto nesmyslný obraz psychicky nemocného člověka, který je téměř nesvépravný, což vůbec není pravda. Přeji si, aby se o takových věcech více mluvilo!
Super video, tiež mám OCD a viem čo preživaš.😊💛
Děkuju 😊
Díky za video, krásná slečno :-) Taky mám OCD, jsem podobný případ jako ten pán, co se bojí, když se škrábne o něco na veřejném místě, že by se mohl nakazit. Bojím se hlavně krve, co by zdroje nákazy. Takže například každá návštěva u doktora je pro mě docela horor, takže tohle všechno znám. Kyseliny jsem se taky bál, a mám nebo jsem měl ty absurdní konstrukce, jak jste popisovala, tedy přenos z boty na něco dalšího a z toho na někoho .... přesně to chápu. A držím vám palce, ať se s tím vypořádáváte co nejlépe. Paradoxně je možná pro vás dobře, že vám to propuklo tak brzy, protože v nízkém věku se s tím dá pracovat mnohem lépe než když se to objeví (propukne) až v dospělosti, takže věřím, že vás to nebude moc trápit a možná se toho zbavíte úplně. Také Vám děkuji za tip na knihy, možná si něco z toho přečtu. Jste moc hodná, že jste to video natočila a že pomáháte ostatním lidem, mě jste mohla a jistě i mnoha dalším. A taky vám chci ještě složit poklonu, jste opravdu velmi atraktivní dívka, já být mladší a hezčí a nemít závazky :-) Tak bych se asi pokusil vás pozvat na rande. Takhle vám alespoň přeju, ať si najdete (pokud už nemáte) někoho skvělého. Mějte se krásně.
Dobrý den, velice děkuji. Je mi líto, že vás to také trápí a souhlasím, že je asi lepší mít to v tak nízkém věku, i když mě to zčásti připravilo o dětství. Bohužel moje psychika je narušená a i když už to není jako tenkrát, stále mě trápí psychické problémy. Nicméně se svou psycholožkou na svém psychickém zdraví pilně pracuji.
PS: úžasného přítele již v životě naštěstí mám😀
Hezká slečna :)Souhlasím s televizí a zprávami :)
Děkuji 🙂
děkuji moc za tohle video. poruchou ocd trpím zhruba od svých 8 let a nikdy jsem se pořádně nesetkala s člověkem, který by tím taky trpěl, takže děkuji, že jsi se s tímhle otevřela,:)
Není vůbec zač. Pocit, že v tom člověk není sám je velmi ulevující😊
Moc děkuji za tohle video 💝♥️♥️
Není vůbec zač 💙💙
Dobrý den, také mám ocd s hodně podobným příběhem, moc děkuji za tohle video, hodně mi pomohlo.
Není vůbec zač, jsem moc ráda, že video pomohlo 😊
Jste skvělá a úžasná, jak se s OCD perete. A jste skvělá a úžasná, že jste tenhle vlog natočila. Mám už 25 let psychi diagnozu (GAD+deprese) a hodně často jsem se setkala s odsuzovanim, s pohledem skrz prsty. Dobří přátelé však zůstávají věrní a pomáhají ten úděl nést. Teď se stále častěji o psychi potížích mluví veřejne, tak jako to děláte Vy, a to moc pomáhá při destigmatizaci. Děkuji Vám a přeji vše dobre❤.
Mockrát vám děkuji za tak vřelá slova a přeji co nejlepší vyrovnávání s psychi potížemi😊
Hezké video, myslím že může pomoci spoustu lidem, maminkám, dětem. Myšlenkám druhým, kterým nerozumíme a pod..přeju hodně zdraví a štěstí autorce
Děkuji, doufám, že pomůže
Tahle nemoc mě malém zabila resp. Obsesivní poruchou. Držím palce úplně všem s psychickými potížemi nebo špatným obdobím.
To je mi moc líto, snad je to teď lepší 😔
Je škoda že si nemohu s vámi o tom popovídat protože mám podezření ze to mám a stále za 14 dní se to zhoršuje
Mám pocit, že tím trpím taky. Dlouhodobě se léčím na deprese, ale bylo to relativně v pohodě. Až před rokem a něco mě bolela noha bez příčiny, bohužel jsem nedošel k doktorce protože jsem se vynervoval a dostal panický záchvat a od té doby v tom jedu. Nutkavé myšlenky které mi přichází do hlavy, většinou se týkají mého zdraví, smrti, nejčastěji pocity, že nemůžu pořádně dýchat a udusím se a pořád mě to pronásleduje dokola a dokola. Před nedávnem jsem měl několik hodin příšerné myšlenky ublížit někomu mě blízkému, což naštěstí zmizelo, bylo to něco strašného. Když spím, tak se cítím relativně fajn, ale jakmile se probouzím, vyloženě cítím že mi něco v hlavě udělá cvak a všechna úleva z vyspání je pryč a už je jen stres a peklo. Nemít kontrolu nad svými myšlenkami je strašné, je to neskutečný pocit bezmoci. Občas má člověk chuť si o něco omlátit hlavu, aby tam ty myšlenky nebyli :(
presny
To je strašné. Vím, že to musí být neskutečně těžké a moc přeji, aby to bylo časem lepší
Přesně
Díky moc, že šíříš osvětu. OCD je někdy opravdu hrozná.
Není zač, šíření povědomí o OCD jsem si dala tak trochu za životní cíl 😊
@@librorumistka Myslím, že je to skvělé. Je třeba šířit osvětu. Třeba lidi pochopí, že nejsme magoři 🙂Tak či tak díky. Video je skvělé.
Noční můra a peklo je, když máte potřebu pořád dokola uklízet, umývat všechno a i sebe x krát denně až jstevyčerpaný do extrému a mozek vám stejně furt říká, že to není dostatečně čisté a tak znovu čistíte, perete a umýváte se až jdete na konci dne spát úplně ale úplně vyšťávený s chutí radši nebýt. A to popisuji jen dny kdy jsem doma, to nechci popsat dny, kdy musím jít ven a mám povinnosti.
To mě moc mrzí, snad jednou bude lépe
@Daniela Vrabelova Ahoj, jak jsi na tom teď?
Musím říct, že jsi opravdu silná, že o tom dokážeš mluvit. U mě je psychický blok ve společenském souznění. Špatně se mi navazují nová přátelství a lásky... vždycky se bojím, jak budou reagovat a že mě budou odsuzovat a kolikrát jsem na nové lidi agresivně vyjela a podobně. Já jsem si vždycky představovala, že mě někdo sleduje. Každý den a každou minutu. Naproti domu máme takový... lesík a já si vždycky myslela, že tam někdo je.
Po nějaké chvíli se u mě objevily halucinace a to jak zvukové tak vizuální. Nechtěla jsem nikdy a nechci být doma sama...
ohledně toho vysávání mám stejný problém. Sluchátka používám minimálně... Tak moje mamka si toho nikdy nevšimla ani otec... doteď si myslí, že je to jen puberta a že to odezní... sama si říkám, že psychologa nepotřebuji a to je právě to.
To musí být strašné... myslím, že je to na tobě, jestli navštívíš psychologa, nicméně ze svých zkušeností mohu říci, že by se ti pravděpodobně dost ulevilo.
Děkuji za video sama trpím ocd a teď mám konečně dobrý pocit že nejsem sama kdo tuto poruchu má.Dekuji za video nebylo to určitě pro tebe lehké.Beru léky už 8 rok a je to lepší.
Děkuji, jsem moc ráda, že video pomohlo s pocitem, že v tom nejsi sama
Ahoj, také bojuji s OCD. U mě se jedná o strach, že ohrozím svou přítomností nebo jednáním své blízké nebo lidi v mém okolí (např. donesenou infekcí z venčí apod.). Bylo to něco strašného, denní nesnesitelné obsese, rituální kompulze (čištění povrchů, denní praní apod), ale hlavně psychická vyčerpanost. Cca. 8let jsem si namlouval, že se z toho dostanu sám, ale bohužel... Nakonec jsem musel navštívit specialisty (psychiatr/psycholog), kteří mi pomohli (medikace a KBT). Nyní jsem na tom o poznání lépe.
To je mi moc líto, ale je dobře, že se ti podařilo najít řešení
❤❤❤
Máme hodně podobný příběh. Mně to nejvíc spustilo to, že jsem se dozvěděl, že mi umřela ségra. Pak jsem si vždycky musel klepat 3x na zuby, nikdy víc a nikdy míň, ale dělal jsem to třeba 5x za sebou, protože jsem měl strach, že mi umře někdo z rodiny nebo já. Musel jsem se zasmát nad tím jak si říkala, že ti někdo něco řekl a měla si ještě větší strach, protože to je tak přesný. :D :D Vždycky když mi kamarád řekl nějakou strašidelnou informaci o něčem, tak jsem hned dostal strach, že se to stane mně. Někdo řekl něco o nějaký nemoci, tak jsem se hned strachoval a začal dělat moje klasický rituály, kterých jsem měl za tu dobu dost. Jeden čas jsem měl rituál jen o tom, že jsem si v hlavě opakoval "to neříkám nikomu" furt dokola a dokola. Budil jsem se ráno se strachem a chodil s ním i spát, strašný doby. Teď s tím furt občas bojuju, hlavně když jsme třeba někde na výletě a v hlavě mi už jede teď se utrhne támhle to, teď nabouráme a takový ty klasiky o nemocech a o blízkých. Ale jak říkáš, je to mnohonásobně lepší, než to bylo dřív a troufnu si říct, že i když na ty myšlenky dojde, tak je zvládám mnohem líp.
Moc mě mrzí, že jsi zažil podobné věci jako já. Vůbec se nedivím, že ti to spustila zrovna taková událost, neumím si něco takového ani představit a i tak tě obdivuju, já bych se asi tak sesypala, že by už jen tak někdo dohromady nedal. Jsem ale zároveň moc ráda, že teď už se cítíš lépe a že se ti s tím podařilo takhle dobře vypořádat. Držím palce, ať je to jen čím dál tím lepší.🌟
@@librorumistka Děkuju moc. :) Měj se hezky a ať se ti daří!
@@yemzik4748 Není vůbec zač, ať se daří u tobě 😊
Zdravím vás slečno, jste fajn, že o svý nemoci tak podrobně vyprávíte, já sám již 6 let trpím depresí s psychotickýmy stavy, uzkostí , panickou atakou, je mi 50 let a je to kolotoč boje s myšlenkama, mě zachránila hospitalizace v Psychiatrické lečebně(6x ), a hlavně medikace.U mě to zaČalo tím, že jsem přestal spát, pul roku asi 2 hod denně jen a psychotický stavy, že mám rakovinu a AIDS(dnes se tomu směju :-D), vylečený nikdy nebudu, jsem v ID, ale svým zpusobem žiji, a děkuji za každý nový ráno ))
Je mi líto, že je to máte tak moc těžké, ale přijde mi inspirativní, že i tak s tím dokážete žít a fungovat.😊
@@librorumistka děkuji
@@batisfiorentina3187 Není vůbec zač :)
Taky to bohužel znám, takže chápu jak jsi to měla náročný. Není za co se stydět.
jak moc ti rozumím...jen jsem ještě před pár dny nevěděla že to je celou tu dobu ocd
To je právě častý problém... O OCD se skoro vůbec nemluví a tak spoustu lidí, kteří ji mají, ani nevědí, že ji mají.
@@librorumistkaprave jsem myslela ze je to jen to kontrolovani veci nebo tak
Jinak prave mam to s tou fobii z nemoci/smrti, obcas neco s hygienou a jidlem ale snazim se s tim uz dyl pracovat a obcas vidim pokrok, bejvalo to horsi az se to projevilo i fyzicky kdysi no
@@user-tj8se4wg4d To je právě špatně, že se o tomto problému mluví tak málo, že lidi ani pořádně neví, o co jde. Jinak ke úžasné, že pracuješ na tom, aby to bylo lepší.😊
Mně ocd nebylo diagnostikováno, protože jsem s ničím za nikým nezašla. Asi už od pěti let se mi něco takového objevovalo a někdy je to vážně dost na nervy. V tu dobu vypukla taková ta nemoc Ebola. Já vůbec asi v šesti letech nevěděla o co jde, ale taky jsem měla příšerný srach ze smrti atd. Teď je mi 12 a skoro všechno na mě sedí, ale nikomu jsem nic neřekla ačkoli mě na to rodina jakoby upozorňovala. Bylo mi to trapné, protože jsem kvůli tomu “musela” dělat vážně podivné věci. Jsi velmi statečná, že sis prošla takovými věcmi a přeji ti hodně štěstí.💞 Já se za to vždycky stydím.
@@doglovexx1416 Děkuji🙂. Chtěla bych ti ale říci, že není za co se stydět. Ber to tak, že kdyby jsi měla chřipku, taky to rekneš rodičům a léčíš. V dnešní době je bohužel všeobecná představa, že když máš iakokouliv psychickou poruchu, jsi automaticky blázen. Ale já osobně jsem se zatím nikdy nesetkala s ničím jiným než s podporou. Takže jestli ti můžu něco doporučit, zkus to někomu říct a třeba i zajdi k psychologovi, protože ten pocit úlevy, když se to konečně zmírní a téměř to vyprchá, to je něco neskutečného.
❤️♥️🥰💗💗
Ahojda, s tímhle se asi léčil bratr jako malý. Způsobil mu to stres z rozvodu rodičů. A mně čerstvě i se synem diagnostikovali ADHD a já asi trpím do toho depresemi a začínám to konečně po šesti letech řešit. Jsi hrdinka, že jsi se o tom dokázala bavit a že jsi se z toho dostala.
Děkuji a přeji ti, ať se vše jen zlepšuje ☀️
Ahoj, jsi moc silna, drzim pesti at to vydrzi . Me pomohla meditace, dostat se vic do sebe..takovy typ. Ahoj :)
Ahoj, moc děkuju. ☺
@@librorumistka jeste jsem nacetla, ze je fajn KBT psychoterapie, promluvit si s nekym o svych pocitech a prozitcich :)
Aká pekná a ako pekne to vysvetľuješ. 💘 Ja tým tiež trpím. Chorobné kontrolovanie všetkého, čo chytím, čo vidím. Ale to sa nedá všetko vysvetľiť pár vetami. Kto nevie o čom, tak Ťa vysmeje. 🙏
Děkuju 😊 musím říct, že jsem se jen málokdy setkala s nějakým vysmívaním vůči OCD, většinou si spíš lidé myslí, že jde i o to, že jdou třeba jednou zkontrolovat zamklé dveře. 🙈
@@librorumistka Už viem, ako to vyliečiť.
@@aaaaaaaaa4564564 Tak to je dobře. 😊
To dievca je blázon.
A ja tiež.
Práve asi 6 hodín dávam prať.
Cca 3 hodiny som kontroloval práčku, či niečo nie je zaseknuté v rohoch bubnu (ocd) a potom cca 3 hodiny som kontroloval vracká na oblečení, či v ich záhyboch nie je niečo zaseknuté, čo by práčku mohlo pokaziť (ďalšie ocd).
Aj som si pekne ponadával a poplakal.
Medzi tým som si dal pár krát pauzu a teraz som si pogooglil a pohladal na YT videá o ocd.
Našiel som zatial Fattyho a túto holčinu.
Ďakujem autorke za toto video.
Môj osobný prieskum ma vedie k tomu, že by tieto problémi s ocd, úzkosťami a panickími atakami mohol spôsobovať nedostatok jódu.
Mám v pláne si naštudovať túto tému, ako užívať lugolov roztom, selén, vitamín e a podobne.
Snáď to pomôže.
Není vůbec zač, pak prosím do komentáře doplňte, jestli vitamíny pomohly, protože takové řešení mě nenapadlo, ale zní zajímavě.😊
@@librorumistka ahoooooj.
Teraz mi je super a hlava mi funguje :)
Ako som zacal znovu uzivat GS Anxiolan 1-0-1 a Magnerot 1-0-1 vzdy pravidelne kazdy den podla davkovania ako som uviedol a zaroven dost casto popijat Vincentku (obsah jodu) a aj uzivat selen, tak sa mi OCD brutalne zmiernilo.
Mozno aj pre to, ze som uz dlho nedaval prat :D
Ale dvere, klucky, svetlo, zipsi, pouzivam stale a kontrolujem ich uz naozaj len velmi malo.
Oproti tomu, co som zazil s tou prackou a v tom case oknami a dverami, brutalna zmena.
Bol by som rad ak by to tiez niekto skusil a pripadne potvrdil ucinok, lebo mne sa v zivote este zacalo trosku viac darit a ten ustup OCD moze byt spojeny aj s tym.
PS: planujem si este nastudovat uzivanie toho jodu (Lugolov roztok) a zacat ho poctivo uzivat aj so selenom a e vitaminom.
Len musim si na to vytvorit priestor.
@@TheOgi22 To zní dobře, možná to někdy také vyzkouším, děkuji za tip a ať se i nadále daří ⭐
@@librorumistka a ako sa dari tebe?
@@TheOgi22 Teď aktuálně mě psychické problémy zase znovu trápí, ale chodím k psycholožce a pracuji na tom, aby to zase bylo lepší a cítím pokrok.😊
Je to neskutečně těžký období taky jsem prožila.
Velice těžké 😶
Podle mě jsou to jenom doměnky ale jinak vás chápu držím palce 🙏🍀🌹
Děkuji. Jinak své OCD jsem řešila i s nynější psycholožkou, ke které chodím a ona mi tyto domněnky potvrdila. Stále občas mívám nutkání vykonávat rituály, zvlášť když mám třeba více stresu a moje psychika má často velké výkyvy, ale teď už vím, jak si co nejlépe akutně pomoci.😊
Určitě to nejsou domněnky 😉
Ocd můžu i fyzický cítit, když neudělám ,,rituál na odvolání zlé myšlenky” mám fyzicky pocit svírání na hrudi, pot na čele a tu myšlenku samozřejmě, čili musím znovu stat z postele znovu si navlect ponožky a znovu si je sundat a někdy i 16x za sebou, protože můj ritual je 1,2,3,4 a když se to nepovede tak mudim tu čtyřku vynásobit 4řmy a až po 16. pokusu už myšlenka odezní ale zůstane z ni tak 10 %, ptotože rituál se nepovedl na první 4 sundání ponožek.
trpim bipolarni poruchou ale v detstvi jsem trpela ocd. A mela jsem to stejne jako ty. kdyz jsem se podivala na zpravy tak jsem se bala jit ven, ze se mi neco stane. kdyz jsem si precetla nejaky casopis a bylo v nem o nejake nemoci. tak jsem mela hruzu ze ji dostanu a umru. pak jsem mela obdobi kdy me v hlave otravovala bila pani a ta mi rikala co mam delat a ja se sni hadala ze to neudelam. Ale pak jsem mela strach, ze budu nejak potrestana a neco se mi stane. Nastesti to jednoho dne vsechno zmizelo. Az pozde v dospelosti jsem zacala trpet bipolarni poruchou. chci ti rict, ze jako dite jsi musela prozivat hruzy.
omlouvam se pisu s anglickou klavesnici.
Bylo to strašné, ale o to více si vážím toho, že je to teď lepší. Přeji, ať se ti podaří zvládnout i bipolární poruchu
Teď moje nejmilejší osoba prožívá OCD kontaminací a jak se o vše teď já zajímám, čtu,poslouchám zjišťují víc a víc co to je za těžkou nemoc.
To je mi moc líto. Snad pomůže ujištění, že jednou to opravdu bude lepší. Tvá milovaná osoba de naučí, jak s tím bojovat ať už skrz terapii nebo léky. Nejdůležitější je však podpora a věřím, že tu u tebe najde.😊
Já mám ocd, vůbec jsem nevěděla že něco takového existuje 🙁🙁až teď mi dochází proc všechno tohle dělám.. Nevěděla jsem tak 2,3 roky že to mám.. Ted na to beru prášky 🙁🙁
To je mi líto, ale snad bude všechno lepší. A jsem ráda, že sis to uvědomila právě díky mému video, aspoň vím, že plní svůj účel. Držím palce, ať to je všechno dobré a ať se tvoje myšlenky uklidní.
ahoj, mozes mi napisat spravu? :) dakujem
Omlouvám se, pokud jsem dlouho někde neodepsala, nebyla jsem aktivní. Napiš kdyžtak na instgram Librorumistka.😊
Nejvíc mě štve, jak každý z OCD děla perfektcionismus. Ne není to perfekt. je to zlé špatné otravné, znepřijemňující život a bere hodně času. ,,Rituály” mi můžou všechny za den do hromady vzit půl hodiny dne ne -li více
Přesně tak!
Ahoj, skoro na 100% mám OCD. Je normální když si myju ruce hodně často, přijde mi vždy jak kdybych je měl ulepené.
To je mi moc líto. A provází to ještě nějaké další příznaky? Třeba strach, nepříjemné myšlenky atd?
@@librorumistka To ne
@@Anthvny_ Tak to nejspíš OCD nebude. Já jsem si také dřív umývala ruce častěji než ostatní, ale neobtěžovalo mě to, neměla jsem žádné vtíravé myšlenky, že pokud to neudělám, tak si domu něco zanesu. Teď se u mě OCD projevila a nedá se to vůbec srovnat. Pokud si ruce neumyju (i když jsem jen šahala na čistou skleničku s vodou), dostanu hrozný záchvat úzkosti a strachu a ten strach tě donutí si ty ruce umýt. To bys poznal, že něco není v pořádku.
Neni to spis anxiety?
Není, protože jsem měla obsesivní myšlenky, které mě nutily ke kompulzivnímu chování. (Např. pokud si neumyji ruce, otrávím se = obsese, následné umytí rukou = kompulze). Úzkosti jsou spíš takový bezdůvodný strach, náhlý nepříjemný pocit. Klidně mě někdo opravte, pokud to vysvětluji špatně.😀
Hovoríš že sa hanbíš za veci ktoré ta donútila tato porucha robiť. Za to sa prosím ťa nikdy nehanbí lebo za to nemôžeš. :)
Moc dekuji. Teď už jsme schopná to veřejně přiznat, protože vím, že je důležité, aby se vědělo, co vše OCD donutí člověka udělat, ale dříve jsem se opravdu hodně styděla. 😳