Justiniánský mor: historický zlom, anebo jen jedna běžná katastrofa?
Vložit
- čas přidán 6. 11. 2020
- Za nejstarší pandemii, podrobně popsanou dobovými prameny, je považován tzv. justiniánský mor. Vypukl v 6. století v oblasti Středomoří a řada moderních historiků jej považuje za jednu z příčin zániku antického světa. Podle nejnovějších výzkumů však dosah této pandemie nemusel být tak fatální, ale nejspíše zasáhl odlišné regiony různým způsobem. V přednášce si představíme prameny ke studiu této první velké morové rány a různé interpretace jejích dopadů na tehdejší společnost a ekonomiku.
Přednášející
Pavla Gkantzios Drápelová
Slovanský ústav AV ČR
Pavla Gkantzios Drápelová vystudovala klasickou archeologii a východoslovanská studia na Karlově univerzitě v Praze a byzantskou archeologii na Athénské univerzitě, kde také získala doktorský titul. V současné době se zabývá problematikou vnímání Slovanů v raně byzantských pramenech. - Věda a technologie
Super, zaujímavé 👍👍
Fascinující téma. Skvělá přednáška.
Velice děkuji. Bylo to velmi zajímavé.
určitě zajímavé, hlavně ten původ té nemoci. Na Sibiři za Uralem jsou zbytky zničených sídel vyspělé civilizace a z toho ničení vznikly i pouště a polopouště. Dávalo by to smysl, biologické zbraně mají přežít i útok JZ a dokonce prachové bouře po silných explozích mohou nést zárodky nemocí, viry tisíce km daleko. Svádět to na špatnou hygienu v té době nelze, tehdejší lidé byli velmi čistotní, takže muselo jít o velice agresivní virus kdy postačilo několik částic - jaká podoba s dnešním covidem kdy i obyčejné ochranné prostředky jako roušky a ne příliš kvalitní respirátory vlastně vylikvidovaly viry chřipky. Muselo jít také o něco neuvěřitelně agresivního na co stačilo jen několik částic nesených větrem. Ještě víc je zarážející je že ve slunném středomoří se to takto rozjelo, vždyť sluneční UV záření má velice negativní vliv na životnost a aktivitu virů.
Osobně bych se přikláněl k tomu nejhoršímu scénáři, protože tolik zemřelých se muselo brutálně odrazit na obydlenosti všech dotčených regionů a tudíž měli pouštní arabové volnou cestu pro kolonizaci polopustých území. Zajímavé je že na zmíněné nájezdníky ten mor prakticky neměl efekt, opět známka že to nemusel být přírodní virus, musel by zasáhnout všechny přibližně stejně a nějaká mohutná kolonizace - navíc bez přelidnění které má vliv na počet vojáků by se nic takového nekonalo.
No a zmíněné příklady Konstantipole a Antiochie - ze současnoti víme že v případě krizí jako třeba nedávno po konci studené války východní města velice rostla na úkor venkova, proč je snad zřejmé.
To že virus nezásáhl všechny stejně, není žádný důkaz o umělém původu. Naopak máme spoustu příkladů z historie, které dokládají, že odolnost národů se liší. Klasickým příkladem je evropská chřipka a domorodci, nebo němečtí vojáci v rusku a leptospiroza.
Co to je za zaměstnání?