Život s dítětem s postižením /2. díl - porod a první rok/
Vložit
- čas přidán 7. 12. 2019
- Ahoj, v dnešním díle se vám budu snažit přiblížit průběh porodu a první rok života Nikolky...
Pokud máte nějaké dotazy nebo návrhy na téma videa, napište je do komentářů...
Hudba: www.dreamzone7.cz
Respekt já ne dávno oslavil 40 a zároveň jsem se stal otcem trojčat. Porod byl dost komplikovaný a hrozilo i riziko vy krvácení. Ale nakonec všechno dopadlo. Já vás hodně obdivují, přeji vám mnoho trpělivosti ,síly a hlavně zdraví.
To je krásný, gratuluji. ❤️🥰 To jsem ráda, že vše dopadlo dobře. 🍀❤️ Když nastanou komplikace, není to žádná sranda a člověku se ve chvíli promítne život a moc si přeje tady zůstat pro své děti a rodinu. Moc děkuji za krásná slova, podporu. ❤️❤️❤️ Velmi si toho cením. 🥰❤️
Jste skvělá :)
Děkuji ❤️😊
Jste úžasná 🍀
Děkuji 😘💖
Já taky v těhotenství dojížděla do Gennetu, ve 13.tydnu bylo podezření na špatně ledviny, tak jsme dojížděli z UL do Prahy, měla jsem x ultrazvuku a nikdo u nás nepoznal, že malej bude mít 5 kg a já fakt 5 kg se svojí postavou nedám..Taky mi neodešla placenta, taky jsem ztratila hodně krve..Já zas dostala syna k sobě a první co mi řekli, ale má blbou ruku,víte... šílenej přístup, vůbec žádný informace, furt jsem chtěla mluvit s někým, kdo by mu vysvětlit co se děje..Nic, neochota..Jen jsem brečela a chtěla tak vrátit čas..:/ Synovi padala ruka za tělo , totálně hadr a nikdo mi pořádně nic neřekl..musel zavolat až tchán lékař, aby mi něco řekli..přišel primář a sestra, to je ta maminka, co dělá problémy..taky mne rodil mladý doktor, ještě manželův známý z posilovny.Celý rok mám jako v mlze, nikdo mi neřekl, jak se bude vyvíjet, protože to pridušení bylo obrovský a dlouho se oživoval..sledovala jsem ho každou vteřinu, do toho 5 krát denně Vojtit, ten první rok byl jak v mlze, do toho syn ještě moc nemluví, takže z toho jsem taky nervózní, furt ho porovnávám..
Jinak jste s chlapem oba sympaťáci:)
Přístup lékařů a sester je jedním slovem otřesný! Jen to čtu a cítím zlost, vztek, hluboký smutek, zoufalost. To, co jste zažila je hrozné a mě to moc mrzí. Už jsem si psala s několika maminkami, které prožily obdobné lékařské pochybení i špatnou následnou spolupráci lékařů a léčbu neléčbu. Je nás překvapivě dost a je to smutné. :-( Je skvělý, že jste s ním cvičila Vojtu, nebo ještě i teď (pokud to ještě jde). Tím mu opravdu neskonale pomáháte a posouváte jeho vývoj kupředu. :-) Já s Nikolkou mohla cvičit Vojtovku jen do 18 měsíců, pak už nespolupracovala a nešlo to. Takže od půl roku až do teď cvičím na velkém gymnastickém míči rehabilitační cvičení a také je velice efektivní. Ještě masáže nožiček a ručiček, celého těla je super, můžu doporučit. Z toho, že malej ještě nemluví se zbytečně nestresujte. Některé děti se rozmluví později. Každé dítě má své vlastní tempo. Můžete podpořit rozvoj pasivní slovní zásoby u syna tím, že si s ním budete ukazovat v obrázkové knížce jednotlivé obrázky, hračky, předměty, činnosti apod. Často se stává, že dítě pak po čase z ničeho nic samo rozmluví. A to díky vašemu vytrvalému rozvíjení slovní zásoby. Je spousta skvělých leporel nebo knížek s většími obrázky a dítě se dá rychle zaujmout. Stačí klidně malá chvilka a pravidelně. Je těžké neporovnávat své dítě s ostatními, ale je dobré to nedělat, protože se tím jen ničíte. Každě dítě je jiné. Zkuste se snažit neporovnávat často. Taky se mi jednou za čas stane, že sklouznu k porovnávání a ten stres a úzkost se mnou taky zacvičí. Je jasné, že se nemůžeme držet pořád v pohodě a při síle. Někdy si člověk potřebuje postesknout a uvolnit nahromaděný stres. Držte se. Ahoj Lucka
@@petrasvarcova2853 Díky :-)
Za mně nejdůležitější je připravit jí na všechno, co příjde po tom, co Vy jako rodiče už tady nebudete. Já vím, že je to příliš kruté, a že se na to nikdy nejde připravit. Máte to i velmi ztížené díky množství a kombinaci diagnóz. Na druhou stranu je obrovská výhoda toho, že na to máte ještě v úvozovkách mnoho času.... Způsob jak jí co nejlépe připravit na budoucí život.???? Už teď hledat vhodné zařízení, které splní maximální možnou škálu potřebné péče na jednom místě, protože pro tenhle typ postižení je důležité a typické zároveň, že potřebuje minimální změny prostředí, pokud je to jen možné. Takže za mně největší boj budete svádět s Českou byrokracií, protože pro naše úřady budete se svými požadavky "žena z Marsu". Já vím, už dost.... Hezký den přeji :-) a na shledanou u komentářů dalších Vaších dílů :-)