Plyn vs elektřina v roce 2024 ◾ Vážně se tepelné čerpadlo nevyplatí?
Vložit
- čas přidán 27. 03. 2024
- Klikněte a rozbalte text.
Jsme společnost Tepelná čerpadla MACH, s. r. o.
Specializujeme se na zakázkovou výrobu tepelných čerpadel. Sídlíme na Jižní Moravě. Děláme tepelná čerpadla a celé systémy vytápění od roku 1996. Nejprve jako OSVČ a na přelomu roku 2001 a 2002 jsme se rozrostli a založili jsme společnost Tepelná čerpadla Mach. Naše zařízení se hodí do různých objektů - rodinného domu, větších objektů, kancelářských prostor, škol, hotelů či penzionů, bytových domů a dalších. Je to naše vášeň a moc nás baví vytvářet systémy přesně takové, jaké potřebujete, které ušetří provozní náklady a jsou šetrné k životnímu prostředí.
Máte zájem o naše služby?
www.tepelna-cerpadla-mach.cz/t...
Sledujte nás na našich sociálních sítí!
Facebook: profile.php?...
Instagram: / tepelna_cerpadla_mach
LinkedIn: www.linkedin.com/company/tepe... - Věda a technologie
Uplným základom je solidné zateplenie domu ( grafit hrúbka 25 cm ) a aj základov domu. Potom už len stačí klimatizačnú jednotku iba cca 4 - 5 kw ( vzduch - vzduch ) plus rekuperátor tepla plus fotovoltaiku 10 kwp s úložiskom cca 20 kwh. Táto FVT vystačí na celoročné napájanie klimatizacie a rekuperácie okrem januára ( GRID ) . Tož náš pasivny dom 160 m2.
Dobrý den. Měl bych pár dotazů: Kde jako vlastník rodinného domku nakoupím elektrickou energii za okamžitou spotovou cenu? Má smysl pořizovat tepelné čerpadlo k otopné soustavě s radiátory? Jaké jsou celkové náklady bez ohledu na dotace na Vámi popisovaný systém (čerpadlo země - vzduch včetně kolektoru + fotovoltaika). Jakou odhadujete návratnost při aktuálních cenách energií bez využití pro klimatizování objektu? Předem děkuji za odpověď.
Dobrý den. K nákupu elektřiny za spotovou cenu potřebujete mít dodavatele, který vám to umožní a také 4-kvadrantní elektroměr (v budoucnu by měl jít instalovat i bez FVE).
Tepelné čerpadlo má cenu i na radiátory, pokud do nich stačí maximálně 50°C voda a udělají tepelnou pohodu.
Kúrenie a chladenie budov nie je nič iné ako nahrádzanie tepelných strát. Takže v prvom rade je potrebné aby budova mala dobrú izoláciu a výmenu vzduchu riešenú kvalitnou rekuperáciou. Riešenia rôznych fotovoltaických systémov s bateriovým úložiskom je drahé a nikdy opakujem nikdy sa táto investícia nevráti. Navyše potenciálne nebezpečné z hľadiska požiaru. Príčina tkvie v systéme akým využívame el. energiu. Riešenia treba hľadať tam, kde sa fotovoltaické systémy využívajú už dlho napr. farmy v Austrálii, pretože tam iný zdroj el. ani nemajú. Ale v našej oblasti, kde v zime tri štyri mesiace slnko nesvieti ??? Tieto zložité riešenia o ktorých hovoríte potrebujú servis, neverím že budú dlhodobo fungovať bez poruchy. A tento servis nebude zadarmo. Čo sa mne nepáči na tepelných čerpadlách je to že obsahujú skeníkové plyny ktoré môžu a aj často uniknú do atmosféry, nerobme si ilúzie že to tak nie je. A bežne ľudia netušia že tých pár kilogramov chladiva sú v prepočte tony CO2. A čím ich bude viac tým to bude horšie , ale čo hlavne že zarobíme. A čo deti našich detí?
To bych potřeboval vysvětlit, prosím. Jak z kilogramů freonu uděláte tuny CO2? Pokud máte na mysli zvětšení ozónové díry, tam by došlo k většímu dopadu ultrfialového záření na rostliny a CO2 by se naopak přeměnil na O2 a různé rostlinné uhlovodíky, takže efekt by byl opačný. Takže ještě jednou prosím o vysvětlení Vašeho mechanismu, předem děkuji.
@@MarekKalus-kd8uc No každé chladivo má equivalent vztiahnutý na množstvo co2 - to znamená že jeho únik do atmosféry je akoby sa uvolnilo také množstvo co2. Podobne sa určuje sila výbušnín v prepočte na TNT. Všetky používané chladivá sú silné skleníkové plyny. Chladivá ktoré narušujú ozónovú vrstvu sa v eú nepoužívajú ale inde ano. Záleží na legislatíve tej ktorej krajiny. Rozpad týchto fluórovaných uhlovodíkov je dlhý. Na chilleroch mašinách na chladenie nad určité množstvo toho ktorého chladiva sa to musí uvádzať a ročne kontrolovať. Ak Vás to zaujíma pozrite tabulku chladív na nete tam to nájdete.
A já bych zase k té izolaci budovy. Mám objekt z roku 1943, kategorie E-F. Okna jsem vyměnil cca před 15 lety, střecha zateplená. Ikdyž dám 200 mm vaty (cena cca 650.000Kč) dostanu se sotva na kategorii D s tím, že ušetřím cca 25% energie na vytápění. U starých objektů je to vždy něco za něco.
@@beny68eos Neriešil som kategórie domu, proste som ho zaizoloval 50mm polystyrén. Obvodové múry sú z tehál 40 cm hrubé. prejavilo sa to znížením spotreby plynu z 5400m/3 na asi 2100m/3. Priemerné hodnoty z troch rokov pred a troch po. Vymenený bol súčastne aj plyn. kotol ale nie za kondenzačný pretože kúrenie je radiátormi. Toto bolo urobené pred 15-timi rokmi. Neskôr som doplnil malý pasívny rekuperátor Losnay 100 od tej doby nepotrebujem vetrať oknom a vetranie vracia 70-80% tepla späť. Riadi ho časový spínač a je púšťaný na 50%.