Jak mohou mít plynové kotle účinnost 110%? - Vědecké kladivo
Vložit
- čas přidán 28. 11. 2023
- Moje knížka, nášivky a další VK merchandise - www.vedeckekladivo.cz
Přiznávám, že v úvodu trochu lžu, o té účinnosti kotlů vím delší dobu a i o tom, že to funguje na základě kondenzace. Moje současná situace s kotlem byl spíš důvod proč jsem si řekl, že to nemusí být špatné video pro ty, co neví, jak to funguje.
Dobrý den. Máte hezká videa a jsem rád že jste natočil video i na tento obor. Jen malý detail pro doplnění. Ono totiž hodně bytových domů má kotelny s kondenzačními kotly, ale špatným systémem a pak to nefunguje tak jak má: Důležitou roli hraje delta T (rozdíl mezi privodem privodem a zpátečkou v °c), který ma u kondenzačních kotlů být ideálně 30°c, ale casto se pohybuje jen okolo 20°c. Čím je delta T vyšší tím je kondenzace efektivnější. Správný bordel nastává zapojením zásobníku teplé vody a její ohřev u některých kotelen, protože na ohřev TV potřebujete teplotu přívodu vysokou ale zpet do kondenzačního kotle potrebujete teplotu nízkou. "Klasické " atmosférické kotle tentoproblem nemají. Proto jsou vhodné do velkých kotelen, které mají systém dvoutrubky a ne čtyřtrubky. Používají se různé metody jak se dá rozdílu teplot docílit, u kotelen se casto jedná o použití anuloidu, či anuloidové akumulační nádrže, umístěním čerpadel s rozdílnými výkony, nebo stejných čerpadel ale s frekvenčními měniči před a za android a vhodným naprogramováním MaR (měření a regulace) můžeme docílit, že stejný android může pouštět do kotle více ochlazenou vodu a teplejší vodu pouští zpět do systému, nebo přesně naopak a nebo může být anuloid vyvážený. S frekvenčními měniči můžeme teplotami manipolovat za provozu. Takže fakt že máte plynový kondenzační kotel ještě neznamená že ušetříte. Musí být dobré provedení celeho systému, jinak máte kondenzační kotel, ale on nemůže dělat kondenzaci, protože má moc horký přívod vody ze zpátečky a vlastně takhle docílíte podobné účinnosti jako s atmosférickým kotlem. Video je krásné, držím palce a přeji hodně dalších zajímavých témat.
Protože jsem to ani po shlédnutí videa nepochopil, mohu mít prosím dotaz? Chápu, že ta dodatečná energie se bere ze změny skupenství vody, ale ta energie se tam přece někde předtím musela vložit, protože jinak nám přece vzniklo perpetum mobile, ne? Kde je háček?
@@TheErasser Dobrý den. Musím říct že máte pravdu. I tato energie opravdu vznikla z plynu a pouze se ještě víc odebrala. Dělá to jen malý rozdíl v provedení kotlů. Atmosférický kotel má volný prostup do komínu a jeho Spálený jsou horké a naproti tomu kondenzační kotel z nich takhle ještě získá další teplo, takže je účinnější, ale má studenější spaliny, proto u kondenzačního kotle máme plastový komín. Ten rozdíl účinnosti je jen počítaný rozdíl mezi těmito typy kotlů, správně by se neměla udávat účinnost u kondenzačního kotle 110%, ale 95% a u atmosferických účinnost degradovat na 75% (pro priklad )ale to by bylo moc složité. Tím že atmosférické kotle tady byly dřív a uváděla se jim účinnost až 90% a pak vznikly až za čas kondenzační kotle, které mají tu účinnost vyšší, vznikl tenhle brajgl. Takže ano máte pravdu, z logického počítání je to tak jak říkáte, ale jako vždy lidé si začali hrát s čísly.
@@user-lx8wo8wz4v Děkuji moc za vyčerpávající vysvětlení, je vidět, že se opravdu vyznáte.
@@TheErasser Děkuji, nevím jestli se význam, ale snažím se. Přeji hezký den a veselé Vánoce 😀
Ahoj, děkuji za super videa. Námět na další téma je měsíc a jeho působení na člověka - našel jsem pár článků s odkazem na "vědecké studie" s 20ti?!?! Lidma, což beru jako vcelku nevypovidajici vzorek. Dekuji
chci se zeptat, tvoje vědecké a fyzikální znalosti máš všechny z knih? Protože je to úžasné. Nebo si studoval fyziku na VŠ
Ahoj,
Vedecky kladivo nema chybu, davam odber a podporim tvoji tvorbu! Pokud se ruzny aktivisti, anti - jaderny fanatici, ekologisti a ekoteroristi setkavaji s realitou, dohani je to pomalu k silenstvi! Clovek se od nich dozvi opravdu zajimavy veci, jako ze radioaktivita nepochazi z prirody atp. Mej se a diky za videa!
👍
super video
👍
zdravím Martine! jdu do komentářů s otázkou, zda-li bys byl schopen vysvětlit teorém tenisové rakety, nějakým jednoduchým způsobem, moje mysl nedává složitý termíny a už vůbec né matiku a jediný co jsem se dočetl je, že to snad ani jednoduše vysvětlit nejde, ale já věřím tomu, že ty bys to dokázal, jestli jo byl bych vděčný a zas o něco chytřejší, kdyžtak děkuju
Jedna vec je teoreticka ucinnost a druhá je ekonomicka navratnost.
Napr moj dom , maly 60m² 35 tehla+ 15 cm nobasil.
Mam plyn a kurim gamatkami 5kw, 3,5kw, 3,5kw....posledne 2 roky aj klimou vivax.
Kazdy ma prehovaral daj nivy kotol ma to ucinost 106% a pod...a dobre ale zrataj mi naklady napr na 20 rokov....kotol,rozvody vody, radiátory, servis kotla....
3 nové gamatky staly 400€ klima 750€...lenze gamatky vydrzia 30 rokov a viac bez servisu, staci vyfukat netreba ani elektrinu stále pojdu. Pri kureni iba plynom som rocne zaplatil 500€ ....
Aj ked maju ucinost okolo 90% stale sa mi viac oplatia ako novy kotol a rozvody za 10 000€ ...poznam ludi co im praskla komora, odisla riadiaca doska, zodrate cerpadlo, servis treba kazdy rok...kde je ta ucinost a návratnosť?
Čau martine! nevím jak se tomu říká v češtině, ale v angličtině se tomu říká "heat haze" takové to rozvlnění obrazu například na poušti, za motory letadel nebo zkrátka někde kde je vedro...
Co máš za kotel ? vyrábím různé díly do kotlů :) já letos měnil bezp./řídící ventil a stál 7k+ :D
Výborne video pekne jednoducho vysvetlené ale ta účinnosť je len na začiatku kým sa voda zahrieva
Tam hraje veľkú úlohu rozdiel teplôt na vstupe do kotla a na jeho výstupe lebo ak voda vstupujú a do kotla je horúca a je malý rozdiel medzi vodou vystupujúcou kondenzačný kotol ma rovnakú efektivitu ako atmosférický (obyčajný) kotol
Proto je kondenzační kotel vhodný pro nízkoteplotní systémy, typicky podlahové topení. Pokud mne paměť neklame, spaliny začínají kondenzovat při ochlazení na cca 56°C. Pro staré topné systémy s teplotou vratné vody 60-70° by KK neměl smysl.
@@vitezslavnovak2077 presne tak ale montujú sa aj na veľké kotolne kde je veľký odber tepla alebo veľa top ich telies napríklad v školách bytových domoch a pod tam to tiež ma dobrú účinnosť
Takže pokud chápu dobře tak se tam sčítají procenta dvou odlišných věcí. A po sečtení těhlech "hrušek s jabkama" dostanem 90%+20%=110%
Einsteinova slavná rovnice E=mc^2 popisuje, kolik energie se nachází v nějaké hmotě. Spalování, nebo např. jaderné štěpení jsou způsoby, jak určitou část energie z hmoty dostat.
Jaderné štěpení patří k nejefektivnějším způsobům získávání energie z hmoty, které známe, a jeho účinost je daleko pod 1 %. Spalování je ještě mnohem, mnohem méně efektivní.
Co se tedy děje je, že dojde ke spalování, a jsme schopni zachytit těch 90 % z energie, která se spalováním uvolní. Vedlejším produktem spalování je CO2 a vodní pára, oba dva materiály mají další energii v sobě, kterou je kotel opět schopen využít (z té vodní páry). Pořád je to ale velmi, velmi málo, a rozhodně tady nevzniká nějaká "enerige zdarma".
Těch 110 % je tedy jenom nějaký marketingový pojem, ale ano, dostaneme tak z daného objemu plynu více energie, než kdybychom využívali pouze teplo z jeho spalování a zachytili ho 100 %.
0:00 😊
neni to ovoce je to energie ktera se uvolni spalenim plynu, takze tech 20% je mnozstvi energie vzhledem k celkove energii uvolnene spalenim, stejne jako tech 90%, je to stejna velicina a %poddil stejny veci, takze dava smysl je scitat, neni to jenom marketingovy trik je to legitimni metrika, ikdyz to vypada huste
Jinak by se ten kotel neprodal.
@martinzderadicka8280 Cely proces ma niekolko vstupov. Jednym z nich je spalenie plynu. Potom mas vystup. Aby oni porovnali vystup so suctom vstupov pocitaju len s jednym. Dam uchopitelnejsi priklad. Mas transformator sekundar 2x23V/5A a primar 230V/1A. Povedzme 100% ucinnost pre priklad. Takze ked vstup bude 2x23/5A cize 2x115W cize 230W a na vystupe mas 230W taky. 230W vstup a 230W vystup. Ale ked si vyrobca povie hele budeme to pocitat len z jedneho vstupu 115W ku vystupi ktory je tvoreny z 2 vstupov. tak potom ucinost vyjde 200%. Proste s tymy kondenzacnymi kotlami je to ojeb. Ty tu energiu musis z nekadial zobrat. A ked uz s toho plynu mozes zobrat 100% tak tych 15% nevycarujes, musi sa to zobrat z inakadial
Diky, super vysvetleni. Nedokazal bys pls i vysvetlit Domaci Tepelne čerpadlo, ktere i za zimy ma udajne mit vyzsi nez 100ucinost (v porovnani s el. primotopem). Dava mi to smysl u nejakych hlubinych kde vuyzivam teplo v zemi, ale u vzduchovych mi to zatim hlava nebere. Diky
Mohu nabídnout vysvětlení já?
Tepelné čerpadlo funguje jako klimatizace (nebo lednička) jen opačně. Venku teplo bere a uvnitř uvolňuje. Přímotop funguje odporově kdy zahřívá vodič samotným průchodem elektřiny. Výsledná účinnost tepelného čerpadla se udává v % vzhledem přímotopu. A ačkoli se snižující venkovní teplotou účinnost klesá, pořád je vyšší než prosté pálení elektřiny.
Tepelné čerpadlo je stroj na čerpání tepla z chladného venku do teplého vnitřku. Do kompresoru vrazíš 1kW a dům se ti ohřeje o 6kW. Těch 6 kW ale nevyrábí ten kompresor, ten je jen krade zvenku. Je to podobné, jako když litrovým kbelíkem naplňuješ šestilitrový hrnec s dírou, kterou to postupně vytéká. Jde to, ale naběháš se. A venku musíš mít nějaký zdroj, který se nevyčerpá.
Ale to platí iba ak kondenzačný kotol pracuje v kondenzačnom režime - nízkoteplotný. Ak kúri do radiátorov vo vysokoteplotnom režime účinnosť je ako u klasického kotla.
Vy jste přesně odpověděl na to, co mi vrtalo hlavou. Mám normální plynový kotel a po 20 minutách se mi vrací okruhem už zahřátá voda do kotle. Jak potom můžou spaliny kondenzovat, když do kondenzačního výměníku jde ohřátá voda.
@@PrerovskeStrojirnyčím vyšší teplota topné vody, tím menší účinnost. Ale jestli máš rozvody a topná tělesa dimenzované na vysoké teploty, tak s tím nic nenaděláš, kondenzaci využiješ jen na podzim a na jaře.
jak fungují sluchátka?
prosím urob video, že ako je možné, že napr. japonské klimatizácie majú o veľa lepšiu účinnosť na vykurovanie - napr. Moderné klimatizačné zariadenia napr. značiek Daikin či Mitsubishi Electric dosahujú koeficient účinnosti SCOP/COP až 5,5. Z praktického hľadiska to znamená, že z 1 kW dodanej elektrickej energie sú schopné vyrobiť až 5,5 kW tepla. Pri bežnom elektrickom vykurovaní je pomer príkonu a výkonu 1:1. To znamená, že vykurovanie klimatizáciou je až 5,5 krát lacnejšie ako priame elektrické vykurovanie.
Teplo berou ze vzduchu který ženou přes venkovní výměník. Venkovní vzduch který vhání přes výměník má dejme tomu 10°C a za tím výměníkem má už jen 7°C protože z něho odebrali teplo které posílají do budovy.
Nejúčinnější tepelná čerpadla jsou typu země-voda. Máte hlubinný vrt, z nějž čerpáte teplo a ohříváte si vodu v kotli. Mimo to čím větší čerpadlo, tím bývá účinnější. Proto se v některých zemích začíná přemýšlet o projektech centrálních klimatizací třeba pro celou jednu ulici a podobně. Jinak bych k tomu ještě dodal, že dnes se ještě řeší problém s řízením vlhkosti vzduchu, které dnes u klimatizací více méně není. To zapříčiňuje nižší účinnost, protože dusno je horší než horko. Pokud by vzduch byl napřed zbaven vlhkosti, postačilo by ve vedrech nastavit i vyšší teplotu. To by se dalo udělat podobně jako v autě, kde napřed je vzduch vymražen a zbytkovým teplem se opět ohřeje na požadovanou teplotu.
Tepelné čerpadlá, z kade získavajú energiu?
Ze stlačování a expanze plynu v oběhu tepelného čerpadla. Kompresor stlačuje chladivo a tím ho zahřívá (princip pumpičky/hustilky na pneumatiky)... Toto teplo pak ohřívá váš dům. Venku pak máte tu část, kde plyn expanduje a tím své okolí ochlazuje. Této "zimy" se pak zbavujete na úkor tepla ve zdrojovém médiu (vzduch/voda/země). Čerpadlo se to jmenuje proto, že vlastně čerpá tepelnou energii z venku do vašeho domu.
Jak mohu mít podle očaře oči na 170%?
Levé na 100% a pravé na 70% 😁
ja by som to povedal tak, že plynový kotol má účinnost 110%, lebo pôvodne sme si mysleli, že v plyne je tej energie menej, než teraz dokážeme využiť. plyn má v sebe energie ešte ďaleko viac, akurát ju teraz nevieme odobrať. ak to budeme vedieť, bude účinnosť 500%
My jsme o té energii navíc věděli, ale nemohli jsme komínem prohánět mokré spaliny. Komín by netáhnul a shnil by. Až když místo tahu používáme ventilátor a místo komínů máme spalinovod z plastu, tak můžeme spaliny víc ždímat.
No, teoreticky to kondenzacny kotol dokaze. Ale, vazne, teoreticky. Za realnych podmienok 95 az 97 percent. Nikdy nezkondezuje vsetku vodu. Spalinove plyny vecsiu cast vody odnasaju vo forme vlhkosti. A, nieco malo su ucinnejsie, ako kvalitny klasicky kotol. Zial, z hladiska ekonomiky musíme k ich spotrebe a financnym nakladom pripocitat spotrebu elektriky, a ta byva akolo 150W. A ekonomicky sme na tom istom, ako klasika. Ked si naratame obstaravaciu cenu, povinnu reviziu kazdy rok, tak ekonomika prevadzky je v .....teda, v tej vedlajsej dierke. V podstate, zachyteny kondenz z kominovej nadobky a jeho kondenzacne teplo na kondenzacnych kotloch je ta uspora. Su to smiesne mnozstva. Poruchovost je o dva rady vyssia, a opravy su znacne mastne.
Porovnanie plati pre moderny kondenzacny kotol a moderny klasicky kotol. Biznis je o natlkani polopravd do hlav ludi, co do toho nevidia.
🙂
Myslím, že by bylo dobré zmínit, že tento název videa se nevztahuje na prodejce kotlů ve všech zemích. V České republice je zavedeno vztahovat účinnost k výhřevnosti paliva, které neuvažuje latentní teplo (teplo vázané ve změně fáze vody), ale ve světě je většinou účinnost vztahována ke spalnému teplo, které to zahrnuje.
Ještě více by udělalo zajímavější zmínit, že účinnost muže být teoreticky i nad 100% vztažené ke spalnému teplu, jelikož nám do spalovaní přichází i vodní pára ve formě vlhkosti vzduchu. Ta, kdyby veškerá zkondenzovala spolu se vší vodou z chemické reakce by překonala i účinnost 100% ve spalném teple.
Zdroj? Boha to ho sledujú len konšpirátori? Tvrdíte zaujímavé veci, ale vážne by ma zaujímalo, či si to len myslíte, alebo na tom je aj niečo pravdy a keď tak koľko pravdy...
@@Peter-x29 Je to v podstatě odvozeno z výpočtu stechiometrie pro spalovaní zemního plynu. Jako zdroj můžete nahlédnout do mé diplomové práce až jí příští rok dopíšu. Měla by být volně přístupná na ústavu energetiky ČVUT strojní někdy během prázdnin.
Pokud opravdu chce zdroj tak možná bude stačit přečíst skripta Výpočty kotlů a spalinových výměníků od profesora Dlouhého k podobnému závěru byste měl dojít.
Ziskat energii z vlhkosti pokojové teploty v pokojové teplotě není možné bez přidání energie. Čili se nedá dostat nad 100% při vámi zmíněném výpočtu.
@@VaCZiik 100% účinnost je vztažena k veškeré energii v palivu, vodní pára ve vzduchu když změní fázi tak uvolní energii nad tuto definici (samoztejme se bavíme o teplotě dochlazeni spalin na 20 stupňů což je nereálné, ale tato informace nam dava potencial ve zvyšování účinnosti vlhčenim vzduchu - roste rosny bod)
@@VaCZiik nerád vás sklamem, ale vodná para keď skondenzuje na vodu rovnakej teploty, tak uvoľní energiu a rovnako voda o teplote 0°C pri zmene na ľad uvoľní rovnakú energiu. Tento princíp sa využíva pri chladničkách (zmena skupenstva kvapalného chladiva na plyn vo výparníku vyžaduje energiu a tú si vezme z chaldničky), pri voskových rekuperáciách a dokonca sa tento princíp využíva už stáročia pri výrobe zmrzliny v zmesi ľadu a slaného roztoku ( ak sa chcete pohrať - files.eric.ed.gov/fulltext/EJ1190541.pdf samozrejme anglicky)
Smich v teorii relativity. 😁😁 Kdy v jednom kilogramu hmoty je energie ktera by dokazala ohrat cele mesto.
Co jsem si spočítal tak kilogram hmoty má v sobě tolik energie jako 40 % elektrické spotřeby celé ČR za rok 2021. Takže mnoho měst 😁
A to berete v potaz pouze tu hmotu.
Toto je mýtus který zavedli výrobci kotlů, kondenzací se sice zvýší účinost kotle ale jenom o cca 3% za určitých teplotních podmínek. Při venkovní teplotě pod 0 °C už nefunguje. Pokud je údaj 110% po provedení měření a fyzikálních výpočtů správný proč si ještě žádný výrobce těchto kotlů nedal patentovat perpetum mobile? Žádný stroj, vzhledem k tepelným nebo mechanickým ztrátám energie nemůže mít účinnost vyšší než 100%. Bohužel těmto nesmyslům dnes už věří skoro všichni.
Není to mýtus pouze česká zvyklost kde se účinnost vztahuje k výhřevnosti paliva, které v sobě nezahrnuje latentní teplo. Ve světě je více používané vztahování ke spalnému teplu paliva, které už v sobě zahrnuje potenciál uvolněné energii při vy kondenzovaní vodní páry vzniklé při chemické reakci spalovaní.
To že to v nízké teplotě nefunguje vůbec není pravda zaleží na návrhu. Je pravda že při nižších teplotách musí kotel více topit a proto se vrací teplejší voda která nedokáže vychladit spaliny aby kondenzovaly a pokud vám za normálního provozu zvyšuje pouze 3% tak si mužů představit že v takovémto případě už nebude vůbec nic, ale většinou se bavíme tak o účinnosti navíc minimálně 6% (hlavně když se staví nová budova).
A ohledně perpetuum mobile tak o účinnosti se bavíme jako vztažené k energii uložené v palivu, kdyby se vám povedlo nějakým způsobem dostávat páru navíc do stroje (například sprchováním spalovacího vzduchu), která by nasledně vykondenzovala klidně by se mohla i ta magická účinnost mohla dostat přes 100 % (ale za opravdu ideálních podmínek).
ZAJÍMALO by mne kam zmizí ta kondenzovaná voda z těch spalin ? To by musela odtékat do odpadu...
odtéká do odpadu.. zhruba litr za hodinu.
Tu máte doma grátis.
4:00 zpátečka radiátoru má běžně 40°C což se mi nezdá jako studená vody.
Správnější by bylo říci "chladnější" voda. Např. v jaderné elektrárně, která funguje na vysokotlakém principu (třeba Temelín) jde natlakovaná voda z reaktoru o teplotě 320 °C a "zpátečka" po předání energie druhému okruhu je jen asi o 30 °C nižší. Takže by se dalo říct, že v případě JE je studená voda 290 °C 😀
Pro radiátor už to je studená voda.
Skondenzovana para/voda je nasledne nejak zuzitokovana, alebo len odvedena do kanalizacie?
Je kysla kvoli stopam siry v zemnom plyne a este obsahuje vselico ine zo spalin. Takze riedka kyselina sirova s kadecim.
zkondenzovaná voda se svádi vždy do odpadu (většinou je kyselá a tudíž nepoužitelná)
ved o tom hovoril
je to voda na vstupe ktora sa najskor predohreje v kondenzatore a potom ide dalej , kde ju zahrieva plyn
kurenie je uzvrety okruh - nikam nejde a do kanalizacie uz vobec nie. jedine ked odvzdusnujes system a zachytis kvapalinu do pohara a nasledne vylejes do zachoda
Zkondenzovaná voda je odvedená do kanalizace.
@@petergincai9309 Tazatel se ale neptá na vodu ve vnitřním okruhu, ale na vodu, která zkondenzuje z vodní páry. A ano, tato voda je odváděna do kanalizace.
Víte někdo, proč tam ten tepelný výměník má nakreslený jako souproudý? 🤔
Dobrá připomínka 👏👏👏
Ale u historických samotížek by to bylo dobře. Jen z nich nevytáhne tu magickou stovku.
Všem je (doufám) jasné, že žádný stroj nemůže mít účinnost větší než 100 %. Tento fakt vychází ze zákona zachování energie a je mnohokrát potvrzený - i když se našlo dost lidí, kteří se stroj s větší, než 100% účinností (perpetuum mobile) snažilo navrhnout. Z druhé strany si (alespoň renomované) firmy nemohou dovolit lhát o parametrech jejich výrobků. V čem je tedy chyba?
I když nejsem matematik, myslím, že problém je v procentech - procenta totiž spočítáme (nematematicky řečeno) podílem 2 čísel a pokud neřekneme jaká čísla jsme k výpočtu použili, můžeme být ošáleni. Tak nějak to funguje při výpočtu procent ve slevových akcích.
Čistě fyzikálně je účinnost podíl vykonané práce a dodané energie. V tomto případě by čistě fyzikálně byla účinnost podílem tepla, dodaného do topného okruhu a tepla, které odevzdá palivo při spalování. Teplo, které odevzdá palivo se nazývá výhřevnost (je definována na 1 kg paliva). Před používáním kondenzačních kotlů se však místo výhřevnosti udávalo spalné teplo - tedy teplo, které při spálení 1 kg paliva přejde do topného systému. Spalné teplo je z důvodu ztrát nižší, než výhřevnost. U kondenzačních kotlů se využije i kondenzační teplo (energie, kterou předává vodní pára okolí při přeměně na kapalinu). Se započítáním tohoto tepla může dojít (a u kondenzačních kotlů i dochází) k t tomu, že celková energie, která přejde do topné soustavy je větší, než spalné teplo. Ale vždy bude nižší, než výhřevnost. Takže žádný kotel nemá ve fyzikálním významu účinnost vyšší, než 100 %, ale v porovnání s jinými kotli (nekondenzačními) může mít účinnost vyšší.
Prvotní chyba se tedy stala už při definici účinnosti obyčejných kotlů a má za následek to, že moderní kotle vykazují hodnoty, které jsou v kontrastu s fyzikálními zákony. I proto je dobré cokoliv dělat pořádně už od začátku 😉.
Tepelné čerpadlo má dnes účinnost běžně 600% a není to v rozporu s fyzikálními zákony :-)
Je to samozřejmě v definici účinnosti, ale ta tvoje se tam vleze taky 😀
Dobrý den , těch 110% je ve srovnání s normálním plynovým kotlem Pokud budete mít nižší teplotu v komíně než je vstup vzduchu tak ano dosáhli jste víc než 100% pokud se mýlím opravte mě.
Myslím, že máte pravdu. Ono totiž spaliny jdou nahoru menší "trubkou" ve větší "trubce" a tím prostorem mezi nimi je přiváděn vzduch. Kondenzační kotel nepoužívá ke spalování vzduch z místnosti (narozdíl od klasik. atmosférického kotle), ale bere si ho z venku. Tudíž se předehřívá i vzduch ke spalování a tím se účinnost ještě zvyšuje. Protože se vlastně využije i to malinko zbytkového tepla z už tak celkem dost chladných spalin.
Ještě bych podotknul, že čím vyšší komínová roura, tím vyšší teplotu má přiváděný vzduch a nižší teplota spalin je skutečně "vyfouknuta" do ovzduší. Kondenzace vlastně probíhá už v tom komíně (logicky).
@@stanislav_micek Klasické kotle také požívají nasávaní z venku říká se jim varianta C1- turbo. Bohužel rovnou v tom, co píšete je vysvětleno, že bez kondenzace nemůže být více jak 100%. Pokud budeme ohřívat vzduch spalinami tak vzduch nebude nikdy teplejší (porušoval by druhý termodynamický zákon) tudíž nějaké teplo tak či tak odejde z komínu a účinnost kotle se počítá nepřímou metodou jako 1-komínová ztráta-ztráta sdílením do okolí přes stěnu.
Na začátku se ale zase spotřebuje teplo na skupenskou změnu vody na páru, ne?
Vodní pára při spalování je vedlejší produkt chemické reakce, například metan (CH4) + kyslik (O2) -> oxid uhličitý (CO2) + vodní pára (H2O)
On ten plyn docela tak nějak hoří dobře sám.
čím je způsobenej mladistvej vzhled? příklad: Žena 40 let , vzhledové cca 30 let
Ja znam jenom ten kotel co davam po ranu k snidani hahaha, taky k obedu, veceri, i ke svacinam. prosim pomoc utracim 10 tisic mesicne za huleni
Tak v tom případě mají tepelná čerpadla účinnost 600%
Přidejte.
Aneb jak lze problém využít pozitivně 😎
Co se mu pokazí příště?
Teď by mě spíš zajímalo, proč zima přišla tak brzo 😀
Brzo? Je koniec novembra 😀
Zima přišla normálně. Otázka je proč chodí každý rok pozdě a proč to letos nenastalo /j
Na to vplyva vela faktorov, napriklad arkticky vzduch sa k nam prevalil zo skandinavie kde uz teraz je minus 30, vplyv maju aj sopky, tento rok vybuchlo cez 300x sopky, a nak vybuchna fagradalfjall na islande tak bude asi rok bez leta buduvi a letecka doprava skrachuje
@@Matus-rj5lr ano, půlka podzimu...
@@ondrabroz888 ne, nepřišla normálně, sníh v nížinách má být až od ledna a ne v listopadu, to je prostě extrémě brzo
Přesně vysvětleno jako klamavé reklamy výrobců.
Lepší říci, že kondenzační kotel dokáže v součtu pracovat na 98-99% ale díky složitosti a vstupech dalších energií (čerpadlo, elektronika, ventilator/y) již zase začne ztrácet a poruchovost je až kritická.
Nestrašte tady lidi!!!!
Teda jeste tepelné čerpadlo co má účinnost 4:1
Zdroje? Boha jak to, že ťa za toto vedecké kacírstvo Patrik ešte neukameňoval?! Ako vážne by som si o tom chcel prečítať viac...
Pokud by byla účinnost skutečně 110%, tak by spaliny z komína museli mít nižší teplotu, než venkovní vzduch.
to síce hej, ale tam ide o porovnanie nejakého predpotopného hypotetického kotla (ktorý bol stanovený ako etalón - martinhomola5326 to rozpitváva v ďalších komentoch) a všetko sa porovnáva ku nemu - je to akoby sme povedali, že máme nejakú modelovú žiarovku, ktorá pri žeravení vlákna vydáva 25% svetla (a zvyšok je EM a teplo). Aj keď sa jedná o idealizovaný výpočet tak ho môžeme považovať za realitu maximálnej výťažnosti vláknovej žiarovky. Proste etalón. Tento etalón stanoví norma na porovnávanie výrobkov a potom všetci výrobcovia budú vzťahovať svoje čísla k nemu (tej najideálnejšej žiarovky).
Takže tu máme výrobcov vláknových žiaroviek, ktorí vyrábajú veľmi dobré žiarovky a sú na 80% toho modelu (samozrejme "toho modelu" sa časom prestane uvádzať a nechajú sa len percentá). Máme lepších výrobcov, ktorí to dotiahnu až na 87%. A potom prídu žiarivky (úsporné žiarovky) s 220% a za nimi LED žiarovky s 310%. Ale pozor, to číslo nehovorí ako dobre premieňajú elektrinu na svetlo, ale o koľko sú lepšie(horšie) oproti etalónu stanoveného normou pre výpočty (A takéto veci normy určujú aby bolo jasné ako vypočítať nejaký parameter a výrobca nezapočítal do účinnosti aj rozmery zariadenia)
Spodobnou vecou sa môžete stretnúť aj u Solárnych kolektorov (vákuové trubice s heat pipes pre ohrev vody). tu sa bežne udáva efektívna účinná plocha 130% voči plochým panelom. Teda, že na rovnakú zachytenú energiu treba plochý panel o 130% vačší. Ale často sa stane, že sa zamenia slovíčka a zrazu z toho je u výrobcu 130% účinnosť (nie nieje). Je to zasa len porovnanie.
Nám unikalo a já jsem tam i odpadnul po 10 minutách, musela mně brát zachrání služba
to je strašnej scam fr