Vladimir 518: Architektura 58-89

Sdílet
Vložit
  • čas přidán 30. 07. 2019
  • Třetí ze série přednášek Vladimira 518, které mapují aspekty architektonického provozu mezi lety 1958 a 1989. Tentokrát bude hlavní těžiště zájmu položeno směrem k velice specifickému tématu tohoto období, jímž je vztah architektury a výtvarného díla.
    Na minulý díl se můžete podívat zde:
    • Vladimir 518: Česká ar...
    O Architektuře 58-89
    Architektura 58-89 je projekt knihy, televizního seriálu a celovečerního dokumentárního filmu, který se zabývá do hloubky českou předrevoluční architektonickou scénou a má napomoci vyrovnání vztahu mezi ní a širokým publikem. Měl by odstranit předsudky pramenící velice často pouze z neznalosti problematiky a poodhalit strategie architektonické tvorby v období, kdy byl stoprocentním zadavatelem stát, který ovšem mimo funkce a rozpočtu nechával vše ostatní na odborné struktuře státního architektonického provozu, kde uvnitř oficiálního a řízeně strukturovaného, bujelo i mnoho organického, moderního a inspirativního.
    Vedle dnes již všeobecně etablovaných jmen jako jsou Karel Hubáček a Miroslav Masák z libereckého SIALu, Karla Pragera, manželů Machoninových, či manželů Šrámkových, je na čase představit širší veřejnosti i další tvůrce tohoto výrazného období, jmenovitě například Karla Filsaka, Zdeňka Kunu, Stanislava France či Václava Hilského a mnoha dalších.

Komentáře • 11

  • @AkajiCZ
    @AkajiCZ Před 4 lety +3

    dekuji za skvelou prednasku!!

  • @pupikulis
    @pupikulis Před 4 lety +2

    wow! skvělý, jsem nadšená!

  • @barborajogarka
    @barborajogarka Před rokem

    Je to pán 💪🌟🌟

  • @vaclav_nekvapil
    @vaclav_nekvapil Před 10 měsíci

    Dělal jsem si čárky pokaždé, když zaznělo jméno Jindřicha Santara a ani jednou přátelé. Jinak zajímavá přednáška a s celou řadou tvrzení nesouhlasím. Město má být především prostorem pro lidi a hledání harmonického průniku mezi formou a funkcí je procesem, který neskončil a nekončí. Něco zanikne dříve, něco jiného později a taková budova Transgasu se měla obrátit v prach už dávno, šlo o zcela mrtvý prostor. To nostalgické vzdychání za (po)minulou designovou čistotou rigidního prostoru (stanice metra Národní třída) mi připomíná vzdychání babičky, že deset deka salámu, to bylo salámu. Kromě designové čistoty z toho čpí ještě něco dalšího, chudoba. Naprostá společenská chudoba. A pak ta betonová socha Rovnováha na Barrandovském mostě… Děkuju pěkně za výklad - já si vždycky myslel, že jim při stavbě zbylo pár míchaček z betonu a tak v rámci nějakého závazku vylili tohle dílo. Pravda, je to méně obskurní, než to pítko pro slony naproti, ale je to tak nečitelné, že prostě neexistuje… No a závěrem ten Dobeš, to mi úplně zvedlo obočí… no a co, že u těch jeho paternalismů jsou servírované nudle? Kdyby se tam prodávaly tapety, tak by to bylo lepší? Nebo diamanty? I kdyby to bylo u mušlí na pánských záchodech, nezáleží na tom. To geometrické tvarosloví je už z počáteční definice tak omezené, že tonalitu musí přenechat stroji. Naprostý skandál, že tohle někdo schovává do definice umění. Vždyť on se zbavuje jedné ze základních mocí umělce, kterým je vytváření přechodu. A tvrzení, že tím potlačuje svoje ego je jen laciný pardon. Je to spíš tvůrčí omezenost.

  • @eee2154
    @eee2154 Před 2 lety

    traduccion por favor!

  • @MartinPodhorny
    @MartinPodhorny Před 4 lety +2

    Famózní!!

  • @petrcvrkal6223
    @petrcvrkal6223 Před 8 měsíci

    Architektura je zkamenělá hudba.

  • @PacoZane
    @PacoZane Před 4 lety

    Argh! Sub please!

  • @PacoZane
    @PacoZane Před 9 měsíci

    Still asking for subs 😢