@ super, dekuji, drevo je 10x18, pocitam s tim, ze na sirku to rozdelim na 1/3ny
Před 2 měsíci
@@marianbubenik1780 Nastavit se to dá i takto czcams.com/video/xAU8IXcR4ss/video.html jen se u nastavení krokví dává úhel 60 stupňů a nemusí se dávat hmoždík
@ Dekuji, super, az budu delat ten 16ty, tak mi to snad take pujde od ruky. Videl jsem podobne video, ale tam daval hmozdik skrz uzsi stranu tramu a spoj byl rezany v uzsi strane.
Aj v predchádzajúcom videu, teda v teoretickej časti a rozprave to bolo zaujímavé, aj praktická ukážka je prínosná. Zaoberali ste sa úvahou nad pevnosťou spoja a celkovou nosnosťou, vzhľadom na oslabenie trámu, nakoľko sa reálne prierez hranolov zmenšil. No vraj sú dnešné lepidlá na drevo, D3 a D4 také dobré, že lepený spoj je pevnejší, ako samotné drevo. Ak by sa teda spojované časti urobili čo možno najprecíznejšie a následne zlepili, tak by sa samotné spojenie kolíkmi mohlo ešte významne posilniť. Veď ak to má byť pohľadové, úkon zlepenia by zabral len trochu času navyše.
Co by se stalo,kdyby se ten tram otočil o 90°,,udrželo by to vetsí váhu?
Před 3 lety+2
Kdyby se ten spodní tram otočil o 90 stupňů, tak by měl pochopitelně větší nosnost. Pokud by se měl otočit i ten spoj, tak by byl víc narušen sedlem a nevydržel by tolik. Tento "pokus" jsem dělal že zbytku, takže jsem to musel přizpusobit. Šlo jen vyzkoušet, jestli to funguje. :)
Mne jen zajima kdy je spoj silnejši. Jestli pri preplatovani zvislé, nebo vodorovne:)
Před 3 lety+4
@@anoio V tomto videu se jedná o upravený spoj na čep a rozpor. Zde bych řekl, že je lepší tak, jak jsem ho navrhl. Kdybych si myslel něco jiného, tak bych ho navrhl jinak. Co se týče přeplátování, ten se provádí na ležato a pokud myslíte jak dělat plát, tak to vždy závisí na situaci. Například pokud je spoj na zdi např. pozednice, tak se dělává vodorovně. Pokud je to např. protéza vazného trámu, tak tam se dělává plát svisle. Takže záleží na situaci a já si myslim, že je velké umění pokud tesař umí zvolit správný spoj. Musí si promítnout všechny působící síly na ten spoj.
Aha, prohledl jsem,ze ten spoj bude na sedle. Zajimalo by mne, jestli se muze udelat takovej spoj i když je krokev ukotvená jen naspodu a nahore,bez podpery v miste spojeni.
Před 3 lety
@@anoio Nejlepší je dřevo nespojovat vůbec a snažit se ho dávat v jednom kuse. Pokud už se musí napojit, tak na nějaké podpoře. Když se dělají opravy, tak se musí protézovat i mimo pevná místa a tak se voli vhodné spoje. Teoreticky by šel zvolit i tento spoj, ale musel by se upravit a možna i slepit. Ale to bych si musel promyslet. Zaleží hodně na zatížení v místě spoje. Minimálně by se musel ten spoj prodloužit tak na 60 cm, možná více.
Paradoxně si dovolím tvrdit, že 3 test byl blíž skutečnému zatížení než první dva. Krokev byla podložena v místě spoje (vaznice) a byla zatížena na konci tlustšího trámu ("tlak tašek") a na konci tenčího trámu ("tlak tašek"). Spoji by tedy pomohlo ho otočit - aby se momentem sil vyvíjela tlaková síla na čela spoje a ty díkyakci/reakci zpevnily spoj. Spoj by pak byl tužší a došlo by k menšímu pootočení. Je důležité si uvědomit, jaké síly na krokvích působí a jaké vnitřní síly v nosníku díky nim vznikají. Krokev je namáhána v rámci své délky ohybem, v místě uložení pak smykem/tlakem. Spoj navrhujeme podle toho, jaké síly má přenést (tah/tlak, smyk, ohyb) a směry určují znaménka vnitřních sil (která strana bude kam ohýbána, jestli bude prvek tlačen nebo tažen a tak). A průběh vnitřních sil je ovlivněn tuhostí spojů - tj. jestli je v daném místě kloub (pak není místo namáháno ohybem a počítá se s pootočením prvků) nebo jestli (a jak moc) je prvek tuhý a díky tomu přenáší i ohyb a nepootočí se. Dále je průběh vnitřních sil ovlivněn podporami (jestli je podpora pohyblivá, jestli je to vetknutí a tak). Doufám, že byl můj text aspoň trochu pochopitelný.
Před 3 lety+1
No já jsem to snad na podruhe pochopil :) Ja to v tomto videu nezmínil, že vycházím ze zadání, jak navrhnout spoj dvou krokví různých profilů, aby to bylo pohledový. Jak kdysi hovořil p. Mázlovský, Chybí metodika navrhování tradičných tesařských spojů. Možná už je... Takže já vycházim ze zkušeností mých co jsem nabral na opravách starých krovů. A v tomto případě jsou dané 3 pevné body. Pozednice, vaznice a hřeben. Takže jediný významný síly jsou v průhybu. Takže pokus č. 3 by neměl nastat. Ale myslim že jsem to tam říkal, že na pokus č. 3 nebyl spoj navrhován :) A taky to jsem už neukazoval, další test ten spoj nevydržel. Ale tam to vypadalo, že to bylo vinou nekvalitního řeziva. Jo kdybych měl možnost někde zkoušet spoje ve zkušebně, Tak to by se to navrhovalo :-)
@ jojo, chápu :) musel bych si namalovat, co přesně se děje, ale pocitově mi ta 3 přijde blíž... ale nemusí nutně být. a s tou metodikou je problém. Každý statik k tomu přistupuje trochu jinak. Eurokód není samospásný. Největší problém je zjištění těch sil na konstrukci - určit, jak se bude kce chovat.
Pevnosť je vždycky závislá na nejslabsim článku, v tomhle prípade na kolicich :)
Před 3 lety+4
@@anoio Když si vezmete, že jsou u nás (v chebu) 700 let staré krovy a jejich spoje jsou na kolíky, tak kolík nebude nejslabší místo. Ještě upozorním, že před 700 lety nepoužívali čep a dlab, ale pláty a ty ještě vyráběli otesáváním :)
Odkiaľ ste kúpili to pravítko ? Uholník ;) presne tento typ mám na myslí ;)
Před 3 lety+2
Já ani nevím. Na internetu jsem si zadal Tesařský uhelník (Speed square) a ono mi to našlo prodejce a já si vybral toho nejblíž. Akorát pozor, musí být metrický. Jinak bude v palcích a stím se nedá měřit :)
Před 3 lety+9
Jinak chystám rozsáhlejší seznámení s tímto uhelnikem. Našel jsem několik vychytávek a tak si můžete všichni těšit :)
@@stanislavdrdlicek8374 ano, tam jsem ho taky kupoval, ale nechtěl jsem tu dělat reklamu ;) A hlavně, jestli je pan ze Slovenska, tak do Prahy to má daleko ;)
@ spíš jsem nepochopil složitost spoje, způsob opracování i když jsi říkal že okružní pila by byla vhodnější, ale proč jsi nezvolil přeplátování a příložku i při rozdílných rozměrech materiálu
Před 7 měsíci
@@jaromirsvejda3415 Protože to má být pohledový spoj a přeplátování s příložkou (nechápu proč příložka) není moc hezký spoj na koukání.
@ tak jako pohledávky spoj v tvém podání nic moc tedy. To jsem nevěděl že je to pohleďák. Funkci přílozky asi ti vysvětlovat nemusím páč to znáš. A dle mého když tam uděláš spoj jako jsi udělal ty tak tam stejně musíš dát nějaký svorník či tak něco co spoj zajistí
Před 7 měsíci
@@jaromirsvejda3415 Svorník tam dávat nemusíš, stačí dřevěný kolík. Tady se jedná o šikmočelný spoj a ty se můžou dávat na kolíky. A jelikož jsem to udělal i na rozpor, tak se nemusí ty čela podkosovat, což by bylo vhodné při použití plátu.
Nádherná práce, skvelé videá.
Děkuji za pochvalu, jsem rád, že se má práce a mé videa líbí. :)
👍 👍 👍
Moc pěkné video.
Díky 👍
👍
Super práca ;)
Díky. :)
Super, presne to jsem potreboval videt, mam drevo na krokve a hledam zpusob jak je nastavit cca o metr. 👍
Dohledal jsem, že tento spoj je znám už dlouho a jeho délka by měla být 2,5 - 5 ti násobek výšky krokve měřeno uprostřed plátu.
@ super, dekuji, drevo je 10x18, pocitam s tim, ze na sirku to rozdelim na 1/3ny
@@marianbubenik1780 Nastavit se to dá i takto czcams.com/video/xAU8IXcR4ss/video.html jen se u nastavení krokví dává úhel 60 stupňů a nemusí se dávat hmoždík
@ Dekuji, super, az budu delat ten 16ty, tak mi to snad take pujde od ruky. Videl jsem podobne video, ale tam daval hmozdik skrz uzsi stranu tramu a spoj byl rezany v uzsi strane.
@
czcams.com/video/6j-U1P49r8U/video.html
Hezká práce, jedná se o spojení (protézu) krokve v míste osedlání na vaznici..
Díky
Díky, to mi dává smysl. Furt jsem přemýšlel jak tohle prodloužení může být napojení krokve na vaznici..
Aku funkciu ma to sedielko?
Jak se prosím jmenuje nástroj od Bosche v 8:25 ?
Oscilační bruska Bosch GOP 55-36
Aku funkciu ma to sedlo?
Funkce sedla je přenést váhu krytiny na pozednici či vaznici přímo.
Aj v predchádzajúcom videu, teda v teoretickej časti a rozprave to bolo zaujímavé, aj praktická ukážka je prínosná. Zaoberali ste sa úvahou nad pevnosťou spoja a celkovou nosnosťou, vzhľadom na oslabenie trámu, nakoľko sa reálne prierez hranolov zmenšil. No vraj sú dnešné lepidlá na drevo, D3 a D4 také dobré, že lepený spoj je pevnejší, ako samotné drevo. Ak by sa teda spojované časti urobili čo možno najprecíznejšie a následne zlepili, tak by sa samotné spojenie kolíkmi mohlo ešte významne posilniť. Veď ak to má byť pohľadové, úkon zlepenia by zabral len trochu času navyše.
Co by se stalo,kdyby se ten tram otočil o 90°,,udrželo by to vetsí váhu?
Kdyby se ten spodní tram otočil o 90 stupňů, tak by měl pochopitelně větší nosnost. Pokud by se měl otočit i ten spoj, tak by byl víc narušen sedlem a nevydržel by tolik. Tento "pokus" jsem dělal že zbytku, takže jsem to musel přizpusobit. Šlo jen vyzkoušet, jestli to funguje. :)
Mne jen zajima kdy je spoj silnejši.
Jestli pri preplatovani zvislé, nebo vodorovne:)
@@anoio V tomto videu se jedná o upravený spoj na čep a rozpor. Zde bych řekl, že je lepší tak, jak jsem ho navrhl. Kdybych si myslel něco jiného, tak bych ho navrhl jinak. Co se týče přeplátování, ten se provádí na ležato a pokud myslíte jak dělat plát, tak to vždy závisí na situaci. Například pokud je spoj na zdi např. pozednice, tak se dělává vodorovně. Pokud je to např. protéza vazného trámu, tak tam se dělává plát svisle. Takže záleží na situaci a já si myslim, že je velké umění pokud tesař umí zvolit správný spoj. Musí si promítnout všechny působící síly na ten spoj.
Aha, prohledl jsem,ze ten spoj bude na sedle.
Zajimalo by mne, jestli se muze udelat takovej spoj i když je krokev ukotvená jen naspodu a nahore,bez podpery v miste spojeni.
@@anoio Nejlepší je dřevo nespojovat vůbec a snažit se ho dávat v jednom kuse. Pokud už se musí napojit, tak na nějaké podpoře. Když se dělají opravy, tak se musí protézovat i mimo pevná místa a tak se voli vhodné spoje. Teoreticky by šel zvolit i tento spoj, ale musel by se upravit a možna i slepit. Ale to bych si musel promyslet. Zaleží hodně na zatížení v místě spoje. Minimálně by se musel ten spoj prodloužit tak na 60 cm, možná více.
Paradoxně si dovolím tvrdit, že 3 test byl blíž skutečnému zatížení než první dva. Krokev byla podložena v místě spoje (vaznice) a byla zatížena na konci tlustšího trámu ("tlak tašek") a na konci tenčího trámu ("tlak tašek"). Spoji by tedy pomohlo ho otočit - aby se momentem sil vyvíjela tlaková síla na čela spoje a ty díkyakci/reakci zpevnily spoj. Spoj by pak byl tužší a došlo by k menšímu pootočení. Je důležité si uvědomit, jaké síly na krokvích působí a jaké vnitřní síly v nosníku díky nim vznikají. Krokev je namáhána v rámci své délky ohybem, v místě uložení pak smykem/tlakem. Spoj navrhujeme podle toho, jaké síly má přenést (tah/tlak, smyk, ohyb) a směry určují znaménka vnitřních sil (která strana bude kam ohýbána, jestli bude prvek tlačen nebo tažen a tak). A průběh vnitřních sil je ovlivněn tuhostí spojů - tj. jestli je v daném místě kloub (pak není místo namáháno ohybem a počítá se s pootočením prvků) nebo jestli (a jak moc) je prvek tuhý a díky tomu přenáší i ohyb a nepootočí se. Dále je průběh vnitřních sil ovlivněn podporami (jestli je podpora pohyblivá, jestli je to vetknutí a tak). Doufám, že byl můj text aspoň trochu pochopitelný.
No já jsem to snad na podruhe pochopil :) Ja to v tomto videu nezmínil, že vycházím ze zadání, jak navrhnout spoj dvou krokví různých profilů, aby to bylo pohledový. Jak kdysi hovořil p. Mázlovský, Chybí metodika navrhování tradičných tesařských spojů. Možná už je... Takže já vycházim ze zkušeností mých co jsem nabral na opravách starých krovů. A v tomto případě jsou dané 3 pevné body. Pozednice, vaznice a hřeben. Takže jediný významný síly jsou v průhybu. Takže pokus č. 3 by neměl nastat. Ale myslim že jsem to tam říkal, že na pokus č. 3 nebyl spoj navrhován :) A taky to jsem už neukazoval, další test ten spoj nevydržel. Ale tam to vypadalo, že to bylo vinou nekvalitního řeziva. Jo kdybych měl možnost někde zkoušet spoje ve zkušebně, Tak to by se to navrhovalo :-)
@ jojo, chápu :) musel bych si namalovat, co přesně se děje, ale pocitově mi ta 3 přijde blíž... ale nemusí nutně být. a s tou metodikou je problém. Každý statik k tomu přistupuje trochu jinak. Eurokód není samospásný. Největší problém je zjištění těch sil na konstrukci - určit, jak se bude kce chovat.
Pevnosť je vždycky závislá na nejslabsim článku, v tomhle prípade na kolicich :)
@@anoio Když si vezmete, že jsou u nás (v chebu) 700 let staré krovy a jejich spoje jsou na kolíky, tak kolík nebude nejslabší místo. Ještě upozorním, že před 700 lety nepoužívali čep a dlab, ale pláty a ty ještě vyráběli otesáváním :)
Ta metodika už existuje, máte ji?
Odkiaľ ste kúpili to pravítko ? Uholník ;) presne tento typ mám na myslí ;)
Já ani nevím. Na internetu jsem si zadal Tesařský uhelník (Speed square) a ono mi to našlo prodejce a já si vybral toho nejblíž. Akorát pozor, musí být metrický. Jinak bude v palcích a stím se nedá měřit :)
Jinak chystám rozsáhlejší seznámení s tímto uhelnikem. Našel jsem několik vychytávek a tak si můžete všichni těšit :)
Ten úhelník zkuste nářadí praha
@@stanislavdrdlicek8374 ano, tam jsem ho taky kupoval, ale nechtěl jsem tu dělat reklamu ;) A hlavně, jestli je pan ze Slovenska, tak do Prahy to má daleko ;)
@ práve som vám to šiel napísať, že by bolo dobré, niečo ohľadom toho uholníky natočiť. Má veľa funkcií a možností ;) SUPER
Dotaz když mám trám 11 cm tak jaky průměr mají mít kolíky a budu vrtat a dávat kulaté to znamená lepit
Vždy sem dával zavitnici. Proto se ptám na kolíky
u kolíků se udává 1/10 výšky krokve a minimálně tuším 3. Ovšem při použití kolíkú se musí dělat šikmočelný plát.
No to jsi mě teď zklamal
No a kdy jsem tě naposledy nezklamal? :)
@ spíš jsem nepochopil složitost spoje, způsob opracování i když jsi říkal že okružní pila by byla vhodnější, ale proč jsi nezvolil přeplátování a příložku i při rozdílných rozměrech materiálu
@@jaromirsvejda3415 Protože to má být pohledový spoj a přeplátování s příložkou (nechápu proč příložka) není moc hezký spoj na koukání.
@ tak jako pohledávky spoj v tvém podání nic moc tedy. To jsem nevěděl že je to pohleďák. Funkci přílozky asi ti vysvětlovat nemusím páč to znáš. A dle mého když tam uděláš spoj jako jsi udělal ty tak tam stejně musíš dát nějaký svorník či tak něco co spoj zajistí
@@jaromirsvejda3415 Svorník tam dávat nemusíš, stačí dřevěný kolík. Tady se jedná o šikmočelný spoj a ty se můžou dávat na kolíky. A jelikož jsem to udělal i na rozpor, tak se nemusí ty čela podkosovat, což by bylo vhodné při použití plátu.