Ať srdce mé tebe vídá - Profesionálové Žďár nad Sázavou | 2023, 3. neděle postní radostná růžová
Vložit
- čas přidán 7. 09. 2024
- Nazdar nazdar :-) Tak tohle je z postní doby, je to Gaudete, je to růžový a je to radost. Tak by to mělo ostatně i být, viďte :-) A takže... Třetí neděle postní podobně jako třetí neděle adventní je trochu speciální bod a moment v daném cyklu. Samotné neděle v době postní se někdy obrazně popisují jako určité oázy na cestě pouští a třetí neděle postní zvaná radostná je v tom ještě o něco speciálnější. Aspoň to tak laicky chápeme. Cestujete přes poušť, víte, že na cestě budete procházet oázami, samozřejmě se na ně těšíte no a pak přijdete k té třetí a najednou jste ve Vegas :-) Jakoby. Obrazně! Je to nedokonalá analogie. A my jsme si nevsadili ani korunu. Taky jsme nic neprohráli :-) Prostě třetí neděle postní je radostná, latinsky Gaudete, barva je růžová a punkt!
A tak se nějak stalo, že pro hudební doprovod mše svaté třetí neděle postní roku 2023 jsme byli vybráni my :-) Možná někdo znáte tu scénku, kde je Luděk Sobota Miloslavem Šimkem vybrán z publika jako dobrovolník pro nějakou ukázku zdravotních úkonů a myslel si, že byl vybrán jako nejlepší. A Miloslav Šimek mu říkal, ne ne, vy jste nebyl vybrán jako nejlepší, vy jste byl vybrán jako první z kraje. A milý Luděk Sobota to chápal tak, že byl vybrán jako první z celého kraje. A přísný Slávek Šimek mu to upřesnil tak, že nebyl první z celého kraje, ale jako první z kraje hned od zdi a od omítky. V tom publiku. Rozumíte, že ano :-) Tak i my jsme byli tak nějak vybráni a osloveni pro tuto službu. Logiku to jistě má, pan farář Blažej Hejtmánek prostě měl určitý záměr, ať je to tím hudebním doprovodem veselejší a radostnější no a když nás tu má a zrovna nikde netrajdáme, tak proč ne :-) Ano a rádi! I když je to těžké. Což říkal biskup podzemní církve Stanislav Krátký a mimo to měl ještě řadu dalších moudrých i vtipných ponaučení :-)
A zpátky k věci. V našem farním kostele u sv. Prokopa ve Žďáře n.S. se vždy nasáčkujeme po straně presbytáře mezi hlavní oltář a zeď, čili tam jsme pak opravdu první v řadě od zdi a od omítky :-)
A mši jsme nastartovali prověřeným kusem Ať srdce mé tebe vídá. Je to píseň, která k nám taky kdysi nějak přišla, tuhle si zřejmě nepřáli žádní snoubenci ke své svatbě (i když by samozřejmě mohli resp. stále mohou), zřejmě jsme ji kdysi nasadili jako určitou variantní skladbu, když jsme něco potřebovali odehrát a nebyli jsme komplet, ostatně zde na CZcams by se i tyto záznamy dohledaly, máme tu i starší komornější verze s jemným automatickým bubeníkem atd. No a píseň se nám časem usadila v repertoárovém listu velmi pevně, stal se z ní i jeden z otevíracích kusů našich koncertních programů a tak nějak to prostě všechno plyne, děje se a je.
A teď ta růžová. Na zkoušce se jasně řeklo, že by vůbec nebylo špatné a že by bylo naopak hezké a příhodné si pro tuto liturgickou příležitost vzít na sebe i liturgickou barvu - tu růžovou. Nebo aspoň něco v růžové, nějakou oděvní součástku, to přece není nic složitého. Ale lidé jsou různí. A ty dobré úmysly se mohou někdy trošičku rozmělnit, někdo se vám na to malinko vykašle... no prostě růžových nás bylo nakonec jen pár, v podstatě děvčata, a posílil nás v tom samozřejmě pan farář.
A kdo si co vzal na sebe.
Úplně ale úplně zleva, je vidět jen asi 2x nebo 3x na malý mžik z řekněme pomocného záběru, je tedy samozřejmě kněz. Takže otec Blažej Hejtmánek, který ornátům opravdu rozumí a má v rámci diecéze na starosti nějaké posuzování či schvalování vzorů a návrhů těchto rouch, takže tento odborník oblékl samozřejmě ornát v růžové a zde volil velmi jemnou starorůžovou. Tento lehce netradiční odstín pozornost určitě vzbudil a v rodinách jsme o něm podebatovali :-) Dále vlevo se pak tyčí Zbyňda, ten si růžového nevzal nic a pokud snad přece jen, tak to zcela skryl. Naproti tomu vedle Jan Šustr to vzal zgruntu a vynesl sytě růžovou mikinu, kterou měl v rámci své rodiny (doma si ji se ženou půjčují) úplně poprvé jako zbrusu novou a nenošenou. A i jeho žena je v tu chvíli v nebojacné růžové v presbytáři, ale na ni nemířila žádná kamera, tak to neuvidíte. Vedle pak Klára Svobodová zvolila elegantně lehký růžový odstín šatů, vypadá to dobře včetně barvy nehtů, ale v březnu je holt ještě chladno, tak si přes to Klárka vzala kabát. Ale růžovou má i ukazuje. V druhé řadě Marek Miko coby pěvec i kytarista růžového nemá zhola nic, ale Marek možná růžového nemá vůbec nikdy nikde nic. Vedle Marka si zpívá Lenka Ostrčilová, kterou tou dobou trápily nějaké zdravotní patálie, tak si radši vzala teplou bundu. Samozřejmě kdyby chtěla, tak udělá taky velkou růžovou parádu. V třetí řadě jsou pak hoši s elektrickými kytarami a to Standa Mokrý a Jan Dvořák a ti růžovou neřešili už vůbec. Vzadu ale pak smaží Alžběta Sodomková na bicí a ta si růžovou vzala důsledně, je vidět její výrazná mikina podobného odstínu jako u jejího basového kolegy, ale taky si přes to ještě něco vzala, protože bubeník nemůže mrznout :-) A u mixu to celé ošéfoval Vít Dobrovolný a ten je stabilně růžový v obličeji :-) Tak Gaudete a čusík! :-)
When I listen to your music, suddenly I'm in Vegas. Figuratively! Thank you!
Hello Friend! :-) Great to hear from you. The comparison with Vegas was a certain exaggeration, a bit of the Bible, a bit of a joke :-) And you understand us well, that's great. So thank you very much, stay safe and all the best :-)
Jako bubeník a milovník těchto písniček bych si s vámi velmi rád zahrál, jen jsem od vás dost daleko.
No páni... :-) To je pěkné, děkujeme. Jen v reálu jsme spíš parta nespolehlivých a nezodpovědných amatérů :-) Jasně, vzdálenost je faktor. Ale i o něčem jen vědět se může taky hodit, jeden nikdy neví. Tak díky a ať to šlape :-)
Marek Miko je asistent mojého bráchy ❤❤❤