Guillaume Apollinaire - Tirésias (Mluvené slovo CZ)

Rozhlasová dramatizace slavné divadelní hry. Původní nahrávka pochází z roku 1965 - omluvte tedy prosím sníženou zvukovou kvalitu. Příjemný poslech.
Udělejte knihou radost sobě, nebo Vašim blízkým a podpořte novou tvorbu Mluvky (Knihy Dobrovský): tinyurl.com/MluvkaKnihyDobrovsky
Zpříjemněte si poslech tou nejlepší kávou nebo kvalitním čajem a podpořte novou tvorbu Mluvky (Oxalis) : tinyurl.com/MluvkaOxalis
Guillaume Apollinaire vlastním jménem Wilhelm Albert Wladimir Alexandre Apollinare de Kostrowitzky se narodil roku 1880 v Římě. Matkou mu byla polská šlechtična a kolem identity jeho otce stále panuje řada nejasností. Možná právě proto, že se z života budoucího literáta velice brzy vytratil. Už jako velmi mladý Řím s matkou opustil a byl vychováván na Francouzské riviéře a vzdělával se v jižní Francii a Monaku. Díky tomu mluvil italsky, polsky i francouzsky.
Zájem o literaturu se u něj projevil velmi brzy. Převážně pak o poezii. Oslovilo ho životní dílo velkých francouzských básníku. Stéphane Mallarmé a Paul Verlaine byli jeho modlou. Ve dvaceti letech se odstěhoval do Paříže, kde pracoval na různých kancelářských pozicích a do toho učil. Přitom se začal prosazovat v tamních literárních kruzích. Kde jinde než v Paříží Apollinaire nalezne pohodlí v bohémském stylu života. Seznámí se s ikonami tehdejšího kulturního světa. Pablo Picasso, Henri Rousseau či Gertrude Steinová jsou jen některé ze zvučných jmen, se kterými se mladý básník přátelil. V tomto období Guillaume Apollinaire začíná psát do několika magazínu převážně o avantgardním umění. Je hlasitým obhájcem kubismu. Aby dosáhl na francouzské občanství, dobrovolně se přihlásil se během první světové války do vojenské služby. Byl přiřazen k dělostřeleckému pluku. V roce 1916 ho potkává poranění hlavy a ještě tentýž rok je z armády propuštěn. Vrací se do Paříže a pokračuje ve psaní poezie a kritiky. Umírá tragicky o dva roky později na Španělskou chřipku.
Ve své poezii Apollinaire volí značně inovativní přístupy a to jak v obsahu, tak i ve formě jeho psaní. Často úplně odstraňuje rým, narušuje rytmus verše a nezřídka se vzdává interpunkce. Užívá si hru se slovy a často volí jejich nečekané kombinace. Kromě toho také experimentoval se vzhledem svých básní volbou netradičního rozvržení a typem písma.

[@1topor]

Velmi
aktualne k dnesnej dobe