Ve vašem mistrovském podání to vypadá tak jednoduše :-), ale opravdu se ze mě zedník nestal, i když jsem si to chvíli myslel, než došlo na tu praxi. Zdraví Pat a Mat
A co pokud nahazuji venkovní omítku? Jak se to tam "zahlazuje"? Jakou omítku použít? Mám garáž, opadává mi stávající, zatím jsem to vzal "opravnou" omítkou, aby mi tam nezatejkalo, ale na jaře bych chtěl obouchat a nahodit. Ideálně aby to bylo "voděodolný", ale předpokládám, že venkovní budou už takhle "z výroby"?
Já to dělám 25 let a musím říct, že mi to přijde docela srandovní co tam všechno říká, ale na druhou stranu tohle video je asi hlavně pro ty kteří neví ani co je lžíce, takže asi dobrý.
Já to vždycky jenom viděl (před 30 lety), teďka to potřebuju a pokud tam pán neříká kraviny (což, dle Vašeho komentáře asi ne), tak si myslím, že pro "laiky" super...
Vašek je simpaťák a předává informace fakt lidsky s citem pro amatéry. Fachmani s vysokou školou života prosím buzerujte si mlaďase někde u vás na stavbě.
Když jsem začínal s opravami na domě, byl jsem rád za JAKÉKOLIV video nebo návod. Jenže s odstupem času pak člověk na spoustu věcí přijde sám a zjistí spoustu věcí, které by bylo zahodno vědět, než se pustí do daného úkonu. A nejednou to ušetří spoustu práce, nervů a možná i nějakou tu korunu. Když to třeba vezmu od začátku tak: 1) navlhčení zdi je důležité, bez toho by se to dělat nemělo a i když to nedělá špatně, tak je důležité zmínit, že se vlhčí odshora dolů, aby se ty nečistoty smyly dolů a ne jen navlhčily s "přilepily". Nejlepší je tu zeď ostříkat hadicí s plochým rozptylem a když není možnost hadice, tak pořádně štětkou, nic nevynechat. Další věc k vlhčení je to, že se vlhčí podle toho, jaké jsou zrovna podmínky, tzn vlhčím-li venku nebo za teplého počasí, tak jen vždy menší část zdi, protože to rychle schne, obzvláště staré cihlové zdivo nebo škvárobeton, to pije jak blázen. 2) Ve videu je ukázno pouze nahazování části zdi, kdy je horní a spodní část nedotčená a není nijak zapotřebí si hlídat svislost a rovinu, protože to za nás udělá původní zeď. Není to špatně, ale je to v podstatě naprostý edge-case. Píšu to jen proto, že když nahazujete celou zeď, tak je zapotřebí udělat a pohlídat si mnohem více věcí. A Asi bych to nestrhával libelou, je toho strašná škoda, spíše to ukazuje takovou lenost. Navíc při používání roviny zdi, jak ukazuje při nahazování je důležité si uvědomit, že tím kopírujeme nerovnosti, a pokud je zed křivá nebo v části je nějaká nerovnost, propíše se nám to do nové omítky. Je taky důležité, tlačit na strhávací lať jen v místě původní omítky, nesmí se ta lat vyhnout, což je v tomto případě a krátké lati dost o hubu. S delší latí by mohl nahodit celou tu stranu. Další věc je, že nahazovat a strhávat po tak malých částech je zbytečně pracné, ale odvíjí se to od toho, jak dlouhou latu člověk má. S delší lati uděláte více plochy, rovnoměrně (protože co si budeme, než nahodíte další část, tak omítka zavadne a přechody mezi sthrnutím a nahazování jsou viditelné a už nevtvoříte tu hladkou plochu o které, v případě jemné frakce, mluvil), ale zase nesmíte udělat tak velkou plochu, aby vám to dole začalo schnout, pak se to bude trhat a bude to odpadávat, budete to pak zamazávat, malta v kýblu bude schnout a jen se s tím zbytečně nadřete. 3) Zmiňuje tam zavadnutí. Jenže pro laika je to pojem, který neví, jak vypadá, bylo by zahodno to ukázat, jak to zavadnutí vypadá. Každý má jinou představu o tom, co je zavadnuté a co už přeschlé. 4) Cop se týče špircu, tak já osobně zastávám názor, že se špricuje špricem, tzn ideálně cementovým, protože má uplně jinou přídržnost než naředěná jádrová/hrubá omítka. Cementová špric obsahuje právě ty kamínky, a výstupky, za které se krásně ta omítka zachytí. Je to v podstatě takový adhézní můstek. To mlíko, co mu tam teče po stěně nějak fungovat bude, ale úplně správně to není. Špricovat takový kus stěny bych doporučil, je třeba se na to podívat tak, že pod tou původní omítkou je taky špric a já osobně, jsem trochu pedant a tak bych měl špatný pocit z toho, že jsem něco ošidil. Z pohledu řezu zdivem je tam prostě vrstva, která chybí. Nicméně, omítka nespadnem, ale když dohazujeme takovou plochu, jako je na videu, asi bych to už jen z tradičního přístupu taky našpricoval, jen teda cementovým špricem, ten bude držet jak helvétská víra. Na dohazování malých ploch nebo zahazování šliců (drážek a menších ploch většinou po elektroinstalaci, vodě a topo) to zapotřebí vakt není, Ono by se nemělo špricovat celoplošně, protože v případě cementového špricu to zdivo je pak více difuzně uzavřené, ale ty rozdíly nejsou moc velké, ale pokud pak na to přijde, tak jak by mělo v případě tohoto videa, přijít ještě cementové lepidlo perlinka a fajnová, tak už se ty difuzní odpory nasčítají. 5) Když mě zedníci ve sklepě dělali omtíky, tak jeden den špricovali, druhý den nahazovali hrubou a třetí den fajnovou. Já teda všude čtu, že se mají nachat ty jednotlivé vrstvy vyzrát, tzn na špric tak cca 1-3 dny (podle vrstvy) a na hrubou 1mm tlouštky na den. Jde o to, že když našpricuji zed a on sice zavadne nebo vytvrdne do hodiny, tak tím, že ho zaházím hned dhrubou, zpomalím, nebo téměř zastavím jeho zrání. Každá omítka (pokud je vápenná) i špric (i když méně) obsahuje vápno a ten proces zrání se jmenuje karbonatace. Ca(OH)2 + CO2 → CaCO3 + H2O, z toho vychází, že se při zrání uvolnuje voda, která pak ale nemá kam odcházet, pokud na předchozí vrstvu aplikujeme vrstvu další. Proces se zpomalí a omítka zraje strašně dlouho a nebo nevyzraje do takové pevnosti, jaké deklaruje výrobce a nebude mít třeba takovou pevnost v tlaku nebo tahu.
@@kaderajan S 5. bodem máte pravdu po teoretické\učebnicové stránce ale praxe funguje krapec jinak. Což už jen z principu jako vysokoškolák nepřiznáte epochopíte 😉
Mě to přijde v pohodě. Musí to mít nějakou dynamiku a někteří to budou třeba dělat po prvé, tak je lepší když toho řekne spíš více než tam jen stát a mlčky nahazovat. I to se dá na YT najít.
@@AntiCZ3 nooo moc v pohodě to není :-D Už jen to, že tvrdí tu kravinu o cm omítky a přitom norma je min. 1,5cm :-) To je ale maličkost. Ten špřic je voda k hovnu a ne špric 😀 Nemluvě o tom, že na takovou pidi plochu by ani špric nebyl potřeba😉
@@AntiCZ3 hlavně to jeho špricování je k smíchu 😀Takhle jsme to házeli v prváku na učnáku 😀 Je potřeba špricovat ne stylem jak hrubujete ale před stěnou tu kelňu "jakoby protočit" má to ten efekt, že uděláte mnohem větší plochu než tady Venca. Navíc je potřeba, aby špric měl frakci a ne toto mlíko 😀 Držet to bude ale to by drželo i bez něj 🙂
Velmi pekne a poucne rozpravate, dakujem. Vyborne rady.
Ve vašem mistrovském podání to vypadá tak jednoduše :-), ale opravdu se ze mě zedník nestal, i když jsem si to chvíli myslel, než došlo na tu praxi. Zdraví Pat a Mat
A co pokud nahazuji venkovní omítku? Jak se to tam "zahlazuje"? Jakou omítku použít? Mám garáž, opadává mi stávající, zatím jsem to vzal "opravnou" omítkou, aby mi tam nezatejkalo, ale na jaře bych chtěl obouchat a nahodit. Ideálně aby to bylo "voděodolný", ale předpokládám, že venkovní budou už takhle "z výroby"?
Děkuji
Já to dělám 25 let a musím říct, že mi to přijde docela srandovní co tam všechno říká, ale na druhou stranu tohle video je asi hlavně pro ty kteří neví ani co je lžíce, takže asi dobrý.
Já to vždycky jenom viděl (před 30 lety), teďka to potřebuju a pokud tam pán neříká kraviny (což, dle Vašeho komentáře asi ne), tak si myslím, že pro "laiky" super...
Dulezite je, jaky bude vysledek. Jsem presvedcen, ze timto stylem se omitat da, aby to solidne vypadalo.
Koukám na něho rád, je dobrej...ale ty bejku za to stahování vodováhou bych tě vytahal za ucho!
Vašek je simpaťák a předává informace fakt lidsky s citem pro amatéry. Fachmani s vysokou školou života prosím buzerujte si mlaďase někde u vás na stavbě.
🤣🤣🤣 Když už Venca chce někomu radit, měl by to dělat POŘÁDNĚ 😀
Když jsem začínal s opravami na domě, byl jsem rád za JAKÉKOLIV video nebo návod. Jenže s odstupem času pak člověk na spoustu věcí přijde sám a zjistí spoustu věcí, které by bylo zahodno vědět, než se pustí do daného úkonu. A nejednou to ušetří spoustu práce, nervů a možná i nějakou tu korunu.
Když to třeba vezmu od začátku tak:
1) navlhčení zdi je důležité, bez toho by se to dělat nemělo a i když to nedělá špatně, tak je důležité zmínit, že se vlhčí odshora dolů, aby se ty nečistoty smyly dolů a ne jen navlhčily s "přilepily". Nejlepší je tu zeď ostříkat hadicí s plochým rozptylem a když není možnost hadice, tak pořádně štětkou, nic nevynechat. Další věc k vlhčení je to, že se vlhčí podle toho, jaké jsou zrovna podmínky, tzn vlhčím-li venku nebo za teplého počasí, tak jen vždy menší část zdi, protože to rychle schne, obzvláště staré cihlové zdivo nebo škvárobeton, to pije jak blázen.
2) Ve videu je ukázno pouze nahazování části zdi, kdy je horní a spodní část nedotčená a není nijak zapotřebí si hlídat svislost a rovinu, protože to za nás udělá původní zeď. Není to špatně, ale je to v podstatě naprostý edge-case. Píšu to jen proto, že když nahazujete celou zeď, tak je zapotřebí udělat a pohlídat si mnohem více věcí. A Asi bych to nestrhával libelou, je toho strašná škoda, spíše to ukazuje takovou lenost. Navíc při používání roviny zdi, jak ukazuje při nahazování je důležité si uvědomit, že tím kopírujeme nerovnosti, a pokud je zed křivá nebo v části je nějaká nerovnost, propíše se nám to do nové omítky. Je taky důležité, tlačit na strhávací lať jen v místě původní omítky, nesmí se ta lat vyhnout, což je v tomto případě a krátké lati dost o hubu. S delší latí by mohl nahodit celou tu stranu. Další věc je, že nahazovat a strhávat po tak malých částech je zbytečně pracné, ale odvíjí se to od toho, jak dlouhou latu člověk má. S delší lati uděláte více plochy, rovnoměrně (protože co si budeme, než nahodíte další část, tak omítka zavadne a přechody mezi sthrnutím a nahazování jsou viditelné a už nevtvoříte tu hladkou plochu o které, v případě jemné frakce, mluvil), ale zase nesmíte udělat tak velkou plochu, aby vám to dole začalo schnout, pak se to bude trhat a bude to odpadávat, budete to pak zamazávat, malta v kýblu bude schnout a jen se s tím zbytečně nadřete.
3) Zmiňuje tam zavadnutí. Jenže pro laika je to pojem, který neví, jak vypadá, bylo by zahodno to ukázat, jak to zavadnutí vypadá. Každý má jinou představu o tom, co je zavadnuté a co už přeschlé.
4) Cop se týče špircu, tak já osobně zastávám názor, že se špricuje špricem, tzn ideálně cementovým, protože má uplně jinou přídržnost než naředěná jádrová/hrubá omítka. Cementová špric obsahuje právě ty kamínky, a výstupky, za které se krásně ta omítka zachytí. Je to v podstatě takový adhézní můstek. To mlíko, co mu tam teče po stěně nějak fungovat bude, ale úplně správně to není. Špricovat takový kus stěny bych doporučil, je třeba se na to podívat tak, že pod tou původní omítkou je taky špric a já osobně, jsem trochu pedant a tak bych měl špatný pocit z toho, že jsem něco ošidil. Z pohledu řezu zdivem je tam prostě vrstva, která chybí. Nicméně, omítka nespadnem, ale když dohazujeme takovou plochu, jako je na videu, asi bych to už jen z tradičního přístupu taky našpricoval, jen teda cementovým špricem, ten bude držet jak helvétská víra. Na dohazování malých ploch nebo zahazování šliců (drážek a menších ploch většinou po elektroinstalaci, vodě a topo) to zapotřebí vakt není, Ono by se nemělo špricovat celoplošně, protože v případě cementového špricu to zdivo je pak více difuzně uzavřené, ale ty rozdíly nejsou moc velké, ale pokud pak na to přijde, tak jak by mělo v případě tohoto videa, přijít ještě cementové lepidlo perlinka a fajnová, tak už se ty difuzní odpory nasčítají.
5) Když mě zedníci ve sklepě dělali omtíky, tak jeden den špricovali, druhý den nahazovali hrubou a třetí den fajnovou. Já teda všude čtu, že se mají nachat ty jednotlivé vrstvy vyzrát, tzn na špric tak cca 1-3 dny (podle vrstvy) a na hrubou 1mm tlouštky na den. Jde o to, že když našpricuji zed a on sice zavadne nebo vytvrdne do hodiny, tak tím, že ho zaházím hned dhrubou, zpomalím, nebo téměř zastavím jeho zrání. Každá omítka (pokud je vápenná) i špric (i když méně) obsahuje vápno a ten proces zrání se jmenuje karbonatace. Ca(OH)2 + CO2 → CaCO3 + H2O, z toho vychází, že se při zrání uvolnuje voda, která pak ale nemá kam odcházet, pokud na předchozí vrstvu aplikujeme vrstvu další. Proces se zpomalí a omítka zraje strašně dlouho a nebo nevyzraje do takové pevnosti, jaké deklaruje výrobce a nebude mít třeba takovou pevnost v tlaku nebo tahu.
@@kaderajanna to jde napsat jediné a moje oblíbené... Delší jste tu slohovku nemohl napsat? 😀
@@kaderajan S 5. bodem máte pravdu po teoretické\učebnicové stránce ale praxe funguje krapec jinak. Což už jen z principu jako vysokoškolák nepřiznáte
epochopíte 😉
Fraťák 😀 Prostě dřevák nebo dřevěný hobl 🙂
Tie videa mi pripadaju ako nejaka parodia a ten majster co tolko keca okolo toho je ako jeden z tych dvoch majstrov z rozpravky A jeto.....
Mě to přijde v pohodě. Musí to mít nějakou dynamiku a někteří to budou třeba dělat po prvé, tak je lepší když toho řekne spíš více než tam jen stát a mlčky nahazovat. I to se dá na YT najít.
@@AntiCZ3 nooo moc v pohodě to není :-D Už jen to, že tvrdí tu kravinu o cm omítky a přitom norma je min. 1,5cm :-) To je ale maličkost. Ten špřic je voda k hovnu a ne špric 😀 Nemluvě o tom, že na takovou pidi plochu by ani špric nebyl potřeba😉
@@AntiCZ3 hlavně to jeho špricování je k smíchu 😀Takhle jsme to házeli v prváku na učnáku 😀 Je potřeba špricovat ne stylem jak hrubujete ale před stěnou tu kelňu "jakoby protočit" má to ten efekt, že uděláte mnohem větší plochu než tady Venca. Navíc je potřeba, aby špric měl frakci a ne toto mlíko 😀 Držet to bude ale to by drželo i bez něj 🙂
Jsi tu asi špatně. 😂 Tady se nic nenaučíš. 😁