Letecké video Lázně Bělohrad z nebe

Lázně Bělohrad
Malebné městečko Lázně Bělohrad leží v podhůří Krkonoš v nádherné, ekologicky čisté kotlině. Na jihozápadě je chráněno modravým hřebenem Chlumu, na severu se vypíná Kamenná hůra, od západu hledí zříceniny hradů Kumburk a Bradlec i hora Tábor. Strážcem celé Bělohradské kotliny je Zvičina s turistickou chatou.
Bohatá ložiska rašeliny dala základ vzniku slatinných lázní. Dnes jsou zmodernizovány a poskytují dospělým i dětem procedury, které příznivě působí na všechna onemocnění pohybového ústrojí - revmatické choroby, bolesti páteře, Bechtěrevovu chorobu, artrózu, stavy po úrazech a ortopedických operacích. Lázně mají skvělé renomé doma i za hranicemi naší vlasti.
V Lázních Bělohradě působí národopisný soubor písní a tanců Hořeňák, který vznikl již v roce 1949. Má ve svém programu tance, zpěvy a lidová vyprávění z Podkrkonoší a Podzvičinska. Od roku 1975 je každoročně, vždy v druhé polovině června, pořadatelem slavností písní a tanců "Pod Zvičinou". Národopisných slavností se každoročně účastní významné soubory z domova i ze zahraničí.
V Lázních Bělohradě se narodil známý spisovatel Karel Václav Rais a celá řada dalších významných osobností.
Okolí je jedinečným krajinným celkem se spoustou lesů i udržovaných staveb lidové architektury. Oblast je protkána hustou sítí značených turistických cest. Nově se značí i cykloturistické trasy.
K nedalekému výletnímu místu Byšičky se váže děj balady K. J. Erbena Svatební košile z básnické sbírky Kytice. Od byšičského kostelíka je pěkný výhled s novou křížovou cestou. Krkonošská vyhlídka je jednou z nejkrásnějších v celé oblasti. V obci Dolní Javoří najdete rázovité chalupy. Rozcestí turisticky značených cest se nachází na bělohradském náměstí.
K nejzajímavějším historickým památkám v okolí patří hrad Pecka. Sochařskou a kamenickou tradici reprezentují Hořice - město kamenné krásy. S neobyčejně pestrou geologickou rozmanitostí kraje se seznámíte v novopacké klenotnici. Navštěvovaný je i rodný domek K. J. Erbena v Miletíně. Atraktivitu kraje znásobuje známá ZOO Safari ve Dvoře Králové.
Historie města
Dnešní Bělohrad vznikl z dlouhé osady Nová Ves při říčce Javorce. První zprávy o ní pocházejí z roku 1354, kdy uprostřed vsi stávala dřevěná tvrz zvaná Koštofrank, dřevěný kostelík a při něm později i škola. Panství tehdy patřilo Bořkům z Nové Vsi. Roku 1543 koupil Novou Ves Jindřich Škopek z Bílých Otradovic, jehož syn Jan vystavěl novou tvrz z kamene. Pro její bílé zdi byla poddanými nazývána Bílým hradem, z čehož vznikl název Bělohrad. Významným majitelem některých částí Bělohradu byl na počátku 17. století i Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic.
Roku 1626 získal bělohradské panství Albrecht z Valdštejna, roku 1643 ho potom koupil vojenský dobrodruh Vílém Lamboy z Desseneuru v Nizozemsku. Za vlády tohoto tvrdého pronásledovatale nekatolíků uprchlo mnoho lidí do exilu a celá oblast byla osídlována německými kolonisty. V roce 1669 přechází Bělohrad do majetku rodiny Valdštejnů. Bertold Vilém z Valdštejna nechal roku 1689 vystavět kostel Všech svatých a na přelomu 17. a 18. století dal podle návrhu Giovanni Santiniho přestavět původní tvrz v barokní zámek. Dne 2. května 1722 povýšil císař Karel VI. Bělohrad na městečko, které získalo i svůj znak Prvním představitelem města byl 4.8.1722 jmenován purkmistr Matyáš Krzek a osm členů rady. Písařem se stal Jan Cerman. Konečně se majitel panství pan Berthold Vilém , hrabě z Valdstejna, dočkal. Vždyť jeho první žádost o povýšení v r. 1688 dvorní kancelář zamítla. Převeliká byla starost Jičína, Hořic, Paky a Dvora Králové, aby trhovci nejezdili do Bělohradu, nýbrž k nim. S povýšením totiž přicházela privilegia. Jak ale vypadal nový městys, rozkládající se v údolí mezi Hůrou a Chlumy. Na plochém dně meandrovala říčka Javorka a často zaplavovala údolí. O bělohradské kotlině bychom mohli říci, že to byl kraj rybníků, neboť jich tu v té době bylo přes dvacet.
V městečku zářil nový kostel s krásnými zvony, o kterých později psal K.V.Rais. Kostel dal postavit r. 1689 Bertold Vilém, stejně jako zámek, aby to odpovídalo jeho době a postavení. Byl přece hejtmanem Hradeckého kraje!
Po smrti Bertolda Viléma z Valdštejna 31.10.1724 dědí panství jeho neteř, která má za manžela Jana Arnošta Schaffgotsche. Ten dal dokončit zámek a majetek tak přechází na tento rod.
Jan Bertold zemřel r. 1806 a jeho manželka Antonie, roz. Studničková, přenechává panství své dceři, provdané baronce ze Stillffriedů. Od nich roku 1843 kupuje panství švagr Mario Alfons z Aichelburgu. R. 1850 dal hrabě Aichelburg postavit cukrovar. Jeho syn jej pak za 100 000 zlatých prodal. Celé panství kupuje holešovický továrník, izraelita Max, rytíř Dormitzer. Člověk ušlechtilý, lidumil. Snad právě Maxe Dormitzera lze nazvat zakladatelem lázeňství v Bělohradě, neboť to byl on, kdo dal postavit na levém břehu Javorky v roce 1880 očistné lázně s teplou vodou.
Zdroj: www.lazne-belohrad.cz