Chlape, tohle video nabídni školám, aby to ti haranti pochopili. To jak to vysvětlují učitelé je hrůza. já měl to štěstí, že jsem na elektroniku a měření měl starýho praktika. Dnes to podle něj vysvětluji propadlíkům velmi podobně jako to máš ty. A vždy to pochopí i ti pomalejší. Tak přeji mnoho podobných videí.
Díky za video, spousta i elektrikářů má děsný problém s Ohmovým zákonem a používají ho blbě. Snad to bude lepší. V práci používám i čtyřvodičové zapojení Pt100. Je to na kompenzaci odporu vedení. Při 10m+ by to měřilo kraviny. Modelářské nabíječky s jejich konektorem na balancér jsou taky v podstatě Kelvinovka (záleží na implementaci).
Přesně tak, hodně nabíječek umí měřit Ri baterie/akupacku, a když zapojím balanční vstup, přepne se do 4-wire módu, a najednou měří přesněji a konzistentně 😀
Sorry, ale pokud zkusíte 10m (a více) s Pt100 v kelvinově zapojení, tak vám to natluče. Taháte malá napětí na velké vzdálenosti do veliké impedance, takže mizivé proudy, mizivá napětí, takže vám nabije jednak pasivace na kontaktech, druhák indukce všelikého rušení do smyčky. Tohle měli třeba hezky vyřešené v ZPA s třídrátem, kde porovnávali odpor Pt100 v můstku, no a vycházelo se z toho, že větvemi vyrovnaného můstku teče stejný proud, no a pokud mám stejné vodiče vedle sebe tažené na stejné vzdálenosti a teče jimi stejný proud, je na nich i stejný úbytek. Oni v můstku porovnávali buď s nějakou nastavenou hodnotou (TRS) a z můstku brali regulační odchylku, nebo z polohy ukazatele (Zepax) a zase z můstku řídili lineární motor, kterým tahali ukazatel. Ono tohle jde konvertovat i do digitální podoby, kde akční část Σ-δ převodníku bude sahat do porovnávacího odporu v můstku a odchylka sejmutá diferenciálně na můstku bude odchylkovým vstupem Σ-δ převodníku. Ono existuje mnoho jiných způsobů, jak to udělat, například tak, že se ten převodník nacpe do blízkosti Pt100 a ta úloha se překlopí na přenos dat, což mi, upřímně řečeno, připadá asi jako nejlepší řešení.
@@NikiBretschneider Sorry, ale nejsem inženýr. Vím, že existuje velká spousta růžných řešení. Používám u Pt100 3w nebo 4w, vše kroucené nebo "copánek" (u 4w jsou kroucené protilehlé páry), s nerezovým opletem vodivě spojeným s kovovým pláštěm čidla (mechanická a zároveň EMI ochrana). Možná byste si lépe pokecala s Davidem (Drirr90) nebo s Milanem (amperak), já jsem obyčejný elektrikář.
@@BorovanskyLukas Což o to Niky si s nima pokecává často, ale hlavně má pravdu, i průmyslové přístroje na měření teploty pomocí PT 100 až PT 5000 mají dvě možnosti připojení čidla 1) dvojvodičové - toto je buď volitelné v programu, nebo je nutná propojka svorky 1a3, nebo 2) třívodičové - no a pak záleží na kabeláži sondy, ta skutečně může mít i čtyři vodiče, ale jeden může být připojený k plášti sondy, nebo jsou z vlastního čidla z každé strany vytaženy dva dráty jeden pár se rozhodí mezi svorky 1 a 3 a druhý se zapojí do svorky 2. nejedná se tedy o klasický čtyřvodič, ale o parametrický výpočet úbytku vedení teplotní sondy, protože to napětí cestuje tam a zpět, zpět ovšem nezatíženo jakoukoli odporovou smyčkou samotného čidla, tím získá měřící obvod skutečnou hodnotu napětí na vstupu do čidla sondy na jehož základě upravuje chybu měření které je dáno délkou vedení, respektive jeho vlastním odporem. U přesných měření se tří vodič používá i na krátké vzdálenosti, nehledě na to, že se při kalibraci dá skutečný rozdíl daný výrobní odchylkou čidla sondy dohonit ofsetem v nastavení samotného měřidla. Pokusil jsem se napsat to samé co Niki ale trochu srozumitelněji a to nejsem ani elektrikář, ale člověk 😁 vysokých škol nemaje 😁
Ahoj, super video, perfektně vysvětleno, sám používám 4vodičové měření poměrně často, RCL metr ani jinak měřit neumí, u multimetru si mohu 2/4 přepínat a u zátěže se tak děje automaticky - pokud použiji pouze výkonové vstupy měří dvouvodičově, ale když připojím i vstup SENSE tak se automaticky přepne do čtyřvodičového měření. Ty rozdíly jsou obrovské a přesnost měření se zněkolikanásobí. Krásný den všem přeje 🙂Tom Edit: Škoda že si nezmínil i Kelvinovy měřící svorky nebo pinzetu na měření SMD, začátečníci nemusí o takovýchto fíčurách vůbec vědět.
@@jiribekr Tak jsem se na ty svorky od UNI-T podíval a toto není zrovna dobrý příklad, pozornému divákovi tak neunikne že z jedné svorky jde jeden vodič červený a druhý černý - toto zapojení je určeno pro sdružené měření u jejich RCL metru, skutečné Kelvinovi svorky musí mít jednu svorku červenou s dvěma červenými vodiči a druhou černou s dvěma černými vodiči. Já bych tu UNI-T použít pro 4vodič dokázal, ale laika by to mohlo zmást. U RCL metru je totiž použito jiné párové značení, pro každou svorku je udána vysoká a nízká úroveň - tedy +/- a tedy červená/černá na svorku.
Až budete (někdo) stavět zdroj se sense, budete jistě přemýšlet jak to přepínat. Existuje velice jednoduché řešení. Odpor toho vodiče, kterým se tlačí výstup zdroje bude jistě řádově menší než 100Ω a totéž platí i o sense vedení. Ovšem i ten 100Ω je řádově méně než nějaký 100kΩ (nebo víc) vstupního odporu sense lajny. Řešení je úplně jednoduché, zdroj navrhnete se sense vstupem a následně vytáhnete výstup do sense vstupu přes nějaké řekněme 100Ω rezistory. Pokud se zapojí sense, potom smyčka tam-zpět bude paralelně k 100Ω rezistoru, ale s výrazně menším odporem, tudíž se 100Ω rezistor prakticky neuplatní, no a pokud zapojena nebude (nebo za provozu upadne), pak se zase dá pro změnu zanedbat těch 100Ω v serii se 100kΩ vstupního odporu sense vedení, to udělá chybu 0.2%, což je ve většině případů akceptovatelné, máte failback když sense upadne a nemusíte řešit přepínání. Ty svorky to chce ukázat, protože už jsem viděla jak nějaký blázen vzal jednu tu svorku a cpal součástku do otevřené svorky mezi ty kontakty a pak prohlašoval, že je to produkt k ničemu, protože se to pochopitelně smeklo a střelilo ho to do nosu.
Ahoj. Video jako vždy super. Měřil jsem DL24P kapacitu autobaterie a vyšly mi podle mě nesmysly. Autobaterie klasická zaplavená 80Ah měla podle zátěže 63Ah. Vybíjel jsem do 10.5V a měl 4 vodičovou metodu.
Může mít. Taky mám ve favoritu 52Ah baterku co má asi 20Ah. A na bunkru trakční 100Ah má už jen lehce přes 80Ah. Olovo je v tomhle strašně na nic, kapacita mu klesá jak kámen.
@@jiribekr Ahoj. Startovací proud má ale normální dokonce i vyšší než jmenovitý. Proto mi nesedí to, že by měla 63Ah z 80Ah. Nevím, jak vyzkoušet, že není chyba v zátěži. Úplně zbrusu novou autobaterii nemám.
Díky! Perfektní video. Šlo by udělat nějaký video, kde by bylo vysvětleno, jak hledat zkrat pomocí třeba multimetru? Popsat rozdíly mezi "nulovým odporem" (zkrat) a "nekonečným odporem" (přerušený nebo otevřený obvod), nebo nějaký další takový metody?
Děkuji za podporu Zkrat pomocí multimetru se hledá pípákem. Je potřeba mít pozlacený hroty s dobrou špičkou. Hroty spojím, a tlačítkem REL nebo ZERO si vykompenzuju odpor hrotů. Pak už jen zabodnu hroty mezi něco co chci zjistit, a hodnota na displeji multimetru ukáže odpor. Cokoliv pod nějaký 2 ohmy bývá zkrat. mezi nulovým a nekonečným odporem není třeba hledat rozdíly. V praxi jsou s tím zapeklitosti jen při revizích (PE vodiče a izolačního stavu) a některých laboratorních měřeních. Prostě odpor je odpor, a nekonečný odpor je otevřený obvod kudy neprotéká proud.
Krasne nieco :) Sa mi paci ta špula henteho spojeneho silikonového kabla co je ukazane v zaciatku vidka ako "odpor" :) Mozem taky tip na tema vidka - Domaci bastel mikroOhm metera, lebo mOhm to je pre amaterov, pre starych mazakov len mikro a nano a piko :) Ale u tohto by som isiel skor od mikro ako dostatocny hausbastl projekt.
Měření malých odporů dělám defakto přesně jako ve videu. Do vodiče,konektoru nebo čehokoliv pustím velký proud, třeba 15 A a měřím přesným voltmetrem úbytek. Takhle jsem měřil i přechodový odpor konektorů. Na jednu stranu šlo 18A, druhá strana byla ve zkratu, a měřil jsem úbytky na tělesu plusových pinů a mínusových pinů
Super video, předělám malému synkovi měření baterky na elektricke motorce, ta měří napětí baterie po cestě k motoru a když jede, tak mu litá indikátor napětí jako blázen přesně podle zátěže od 0 až do maxima..
@@fotrikcz9505 Tím jiným zapojením jsem měl na mysli například koupi kulaté spínací motorkářské skřínky s bošákem (můžeš použít i retro klíček, pokud jej máš). Stojí to cca 70Kč a na plastikové motorce by to působilo opravdově, což ti synek ocení. Spínač je 3-polohový. Když otočíš bošákem do první polohy, na voltmetru se ti ukáže napětí na baterii (neřeš, jestli to napětí měříš přímo u baterie, nebo u spínací skřínky v první poloze - video je trochu o jiné aplikaci). Když otočíš do další polohy, přepnou se kontakty na motor přes "plyn". Třetí polohu můžeš využít na motor a světla apod. Aktuální napětí na baterii tedy změříš v první poloze, když je motor odpojen od baterie. Měřením za jízdy při různém odběru (nevím, jak máš řešený "plyn") získáš kolísavý údaj o momentálním úbytku napětí na baterii, nikoliv stav baterie. Pokud používáš nějakou malou gelovku a v první poloze naměříš 10.9V, šup s tím na nabíječku. Pomohlo to trochu?
@@DL-kc8fc no ano, taky je to možnost, podívám se na to v létě co stím.. Teď to měří indikátor baterie, přímo když má zapnuto na jízdu, klasicky spínačem 3polohovým.. Plyn je klasicky nožní spínač, bez možnosti regulace, ono to jako výkon nemá , takže rozjezd není nijak že by vystřelil.. do kopce mu pomáháme, baterku jsem vyměnil ze 6v malá olověna, na 7.2v 18650. Zapínání světel má taky zvlášť, včetně policejního majáku co k tomu je.. Díky za nápad .. Myslím že bych to mohl takto i udělat...
Skvělé video! Kdo si hraje s baterkama, tohle musí vidět. Nicméně by mě docela zajímalo, jak se zachová ten zdroj MeanWell, když bude zapojená ta zpětná vazba a jeden z konektorů svorkovnice silového výstupu bude špatně dotáhlej.
@@jiribekr Díky za odpověď! Já jsem si se svýma omezenýma znalostma představil situaci, kdy na povolený výstupní svorce je nápalek díky nedostatečnýmu dotažení a zdroj se snaží tento nedostatek neustále kompenzovat. Ale i tak díky moc, děláš skvělou práci!
Jo díky Ony ty zdroje mají často u výstupu trimr, i tento to má, kde si jde nastavit třeba 11,5 až 14 voltů, je to právě kvůli úbytkům. A ten napěťový feedback si myslím že bude sahat do této zpětné vazby, snad by to nemělo moc přesáhnout rozsah co jde nastavit na trimru. Ale nezkoumal jsem to.
@@jiribekr Díky! Ještě jen mimo téma, často koukám na Tvoje videa přes AndroidTV, které je trochu natroublé ohledně ovládání CZcams. Možná by bylo dobré na konci videa mít nějaké krátké OUTro, tedy nějaký zvývající čas, kdy stihne dotyčný sledující dát ke konci videa Like k videu. Například zmínit Like, způsob podpory Tvé práce a na co se těšit. Ale ještě jednou, Tvoje tvorba je skvělá, hodnotná, odborná, někdy až příliš laboratorní, ale to je v pořádku. Díky, díky, díky...
Žárovka nemá konstantní odpor, takže ten druhý příklad nemá s realitou nic společného. Vřazený seriový odpor způsobí pokles napětí na žárovce, čímž současně klesne odpor jejího vlákna, takže reálný proud bude vyšší než vypočtený. Použít na stejném místě zátěž, která svůj odpor s napětím mění jen minimálně, by pro příklad bylo lepší. Povšimněme si prosím, že při 7.3V na zátěži maže do smyčky 3.57A, čili ona ta žárovka má rázem odpor 2.04Ω a nikoliv 2.4Ω (a to zcela ignoruji fakt, že v prvním případě, kdy se zanedbávají odpory vedení, jde ze zdroje 12V a 4.63A, což odpovídá zátěži 2.6Ω, no ale o to je to horší). A pokud měl ten počítaný příklad odpovídat předváděnému zapojení (což tam nikde jasně řečeno nebylo, ze zřejmého důvodu), pak na té žárovce mělo být přes 9V a nikoliv 7.3V. Takže jsme začátečníkovi z pozice nějaké autority demonstrovali, že výpočty nefungují. (sorry, ale tohle se přehlédnout nedá) Jenže realitou je, že špatně provedené výpočty nefungují. Vyšší/vysoký vstupní odpor nesouvisí s tím, je-li multimetr číslicový, či nikoliv. Navíc 10MΩ opravdu není mnoho, elektronkové voltmetry měly běžně přes 15MΩ. Ohýbání prostoru prosím není kvantová fyzika.
A hele, čekal jsem kdo se chytne že vlákno má po ohřátí nižší odpor. Příště to mám ukazovat třeba na kouřícím rezistoru, nebo na mosfetu na chladiči s hučícím větrákem? Bude to pro začátečníka podobně názorné? Elektronkový voltmetr? Jak hluboko bych musel hrabat? To má nějaký bastlíř začátečník doma? A kdokoliv to doma má, napadlo by vůbec někoho normálního s tím dnes měřit? To je jako tahat dvouplošníka do boje proti F-35. A s tím ohýbáním prostoru jsem se asi sekl, ona je to pořád jen snůška teorií. Pro začátečníky se musí mnoho věcí zjednodušit, což ví (asi) každý. A proto jsem sem například ani netahal rovnici pro odpor vodiče, a rovnou řekl milliohmy. Je toho víc. Doporučuji se věnovat důležitějším věcem než jen bezdůvodnému rýpání a puntičkářství, které ve výsledku nikam nevede, a je to akorát jalovina na obtíž. Zato tvořit užitečný obsah, který využijí tisíce lidí je řekl bych mnohem významnější.
@@jiribekr 1. Odpor vlákna s teplotou neklesá, ale roste 2. Studené vlákno ma cca. 10x menší odpor, než rozžhavené, tj. je to markatní (proto se využívá "pojistná" žárovka pri experimentech s 230V) 3. Rozžhavené vlákno se chová skoro jako varistor, tj. změna napětí vyvolá jen malou změnu proudu
@@jiribekr Sorry, ale tohle není bezdůvodné a víme to oba. Změna odporu vlákna žárovky je tam v tomto případě zásadní, to není nějaká drobnost, která se děje na čtvrtém a vzdálenějším místě, kterého se průměrný bastlíř nikdy nedoměří, to je rozdíl mezi 2Ω a 2.6Ω, tedy 23% a to se prostě zanedbat nedá. Pokud nesedí měření s realitou (v rámci chyby měřicích přístrojů), je něco v nepořádku buď s výpočtem, nebo s měřením. Pokud naučím začátečníka takový rozpor přecházet, zavřu mu tím dveře k dalšímu poznání. Člověk se učí tak, že dělá chyby, ty po sobě najde a snaží se je opravit. V momentě, kdy se dostane teorie do souladu s praxí, dá se říci, že se ten člověk něco naučil. Pokud v něm vypěstuji bypass na zjevné chyby a rozpory, pak se do tohoto stavu nikdy nedostane, neb (podobně jako v ezoterických vědách) cokoliv je správně a všechno funguje (v extrémním případě). Takže ne, není to prkotina, je to celkem zásadní věc. Zjednodušení jsou v určité míře dobrou věcí, zvláště pak pro začátečníka, avšak mají svoji hranici, za níž pochopení nejen komplikují, ale mnohdy i znemožňují. Dovolím si osobní poznámku. Navrhnout nahrazení nevhodně zvoleného příkladu absurdním příkladem z toho nevhodně zvoleného vhodný neudělá. Tento způsob argumentace jistě není neobvyklým, avšak svým způsobem mluví sám za sebe. Pokud prohlašuji, že elektronkové voltmetry měly vstupní odpor běžně 15MΩ a více, pak tím pouze dokládám své tvrzení, že vyšší vstupní odpor voltmetru nemá souvislost s tím, zda je číslicový, či nikoliv a současně rozporuji Vaši tezi. Najít číslicový elektronkový voltmetr opravdu není snadné, spousta z nich používala k indikaci magnetoelektrické ústrojí, čili jistě nebyla číslicovými, přesto měla vyšší vstupní odpor, to je celé. Prohlásit je za obsoletní jistě můžeme, avšak to na výše zmíněném rozporu pranic nemění. Někdo by to mohl považovat i za zavádějící argumentaci. BTW jak již bylo řečeno, odpor vlákna s teplotou roste, myslím, že se jednalo o pouhý přeřek, který bohužel nezůstal osamocen. Namísto pojmu „varistor“ měl být použit pojem „variátor“, neboli vakuová součástka, která má v určitém místě své V-A charakteristiky proud téměř nezávislý na napětí. Variátory byly i trochu podobné žárovkám, mnohé měly dokonce E27 sokl, což jim přineslo hromadnou smrt z rukou mladých a talentovaných, kteří se mylně domnívali že se jedná o žárovku.
Nemusíš chodit daleko. Proč každý microUSB káblík nelze použít pro nabíjení mobilu i když je jinak naprosto v pořádku? Inu právě kvůli průřezu vodičů, na kterých číňan nejvíce šetří :) Tedy pro tak malá napětí 5V je průřez káblíku rozhodující, jestli přenese daný proud do mobilu - jistě každý zná z vlastní praxe :) Díky za video, určitě užitečné pro spoustu nejen kutilů :) POZN. samozřejmě nepočítám v to nabíjecí protokoly a složitější USB3.0 komunikaci, kde si vzájemně oba přístroje "popovídají", jaké že mohou použít napětí a proud ...
Ve videu je zmíněno měření olověné baterie. Můžu se zeptat, jak to přesně měříte? Klasicky konstantním proudem (0,05 C?) a při dosažení 10,5 V konec? To je pro větší baterky proces na velkou spoustu hodin. Přemýšlím, jestli by to nešlo zrychlit ve dvou krocích: v prvním kroku vybíjet rychleji konstantním proudem třeba 0,1 - 0,3 C, což by autobaterka měla zvládnout bez zkrácení životnosti, ne? Jak se dostane na 10,5 V, tak už nebude schopna dávat takový proud bez dalšího poklesu napětí, ale v baterce zbývá klidně třeba třetina náboje, který by uměla dodat menším proudem. Pak v druhém kroku nastavit měření s konstatním napětím 10.5 V, přičemž si ten DL24 bude automaticky korigovat proud a postupně ho snižovat k nule. Opět by nemělo dojít k poškození baterky, těch 10,5 V se udává jako klidové, ustálené napětí bez zátěže. Když uvidím, že už to dává jen velmi malé proudy (
Proud bych volil klidně 0,1C Konečné spodní napětí platí 10,5V jen pro trakční deep cycle olověné baterie, které to přežijí. Autobaterie nesmí nikdy vidět úplné vybití, jinak přijde o třetinu životnosti. Autobaterie vybijet do cca 11,9V a kapacitu vynasobit dvěma. Deep cycle buďto taky tak, nebo do 10,5V.
@@jiribekr Aha, díky! Netušil jsem, že jsou takové rozdíly mezi olověnými bateriemi. A jak správně vybíjet do cílového napětí? Odpojení zátěže při 11,9 V znamená, že se pak baterka během 30 min stabilizuje na podstatně vyšším napětí. Vybíjet metodou konstantního napětí, jak jsem psal?
Jako vždy dobře zpracované. Shrnutí videa jednou větou: Měřit napětí tam, kde ho chci zjistit.
Jednoznačně 👍. Mohu říci, že takto by to měli vysvětlovat ve škole a i prakticky ukázat.
Chlape, tohle video nabídni školám, aby to ti haranti pochopili. To jak to vysvětlují učitelé je hrůza. já měl to štěstí, že jsem na elektroniku a měření měl starýho praktika. Dnes to podle něj vysvětluji propadlíkům velmi podobně jako to máš ty. A vždy to pochopí i ti pomalejší. Tak přeji mnoho podobných videí.
Supr téma, rád se podívám na další metody měření!
Taky znám a používám, ale video super, moc pěkně vysvětlené a předvedené 👍
Více takových videí prosím, tento obsah na yt v takovéto kvalitě chybí v češtině :)
Mooc pěkný. Bude se hodit při bastlení.👍
Pekne vysvetlené, pohvala udelená.
Díky za video, spousta i elektrikářů má děsný problém s Ohmovým zákonem a používají ho blbě. Snad to bude lepší.
V práci používám i čtyřvodičové zapojení Pt100. Je to na kompenzaci odporu vedení. Při 10m+ by to měřilo kraviny.
Modelářské nabíječky s jejich konektorem na balancér jsou taky v podstatě Kelvinovka (záleží na implementaci).
Přesně tak, hodně nabíječek umí měřit Ri baterie/akupacku, a když zapojím balanční vstup, přepne se do 4-wire módu, a najednou měří přesněji a konzistentně 😀
Sorry, ale pokud zkusíte 10m (a více) s Pt100 v kelvinově zapojení, tak vám to natluče. Taháte malá napětí na velké vzdálenosti do veliké impedance, takže mizivé proudy, mizivá napětí, takže vám nabije jednak pasivace na kontaktech, druhák indukce všelikého rušení do smyčky. Tohle měli třeba hezky vyřešené v ZPA s třídrátem, kde porovnávali odpor Pt100 v můstku, no a vycházelo se z toho, že větvemi vyrovnaného můstku teče stejný proud, no a pokud mám stejné vodiče vedle sebe tažené na stejné vzdálenosti a teče jimi stejný proud, je na nich i stejný úbytek. Oni v můstku porovnávali buď s nějakou nastavenou hodnotou (TRS) a z můstku brali regulační odchylku, nebo z polohy ukazatele (Zepax) a zase z můstku řídili lineární motor, kterým tahali ukazatel. Ono tohle jde konvertovat i do digitální podoby, kde akční část Σ-δ převodníku bude sahat do porovnávacího odporu v můstku a odchylka sejmutá diferenciálně na můstku bude odchylkovým vstupem Σ-δ převodníku. Ono existuje mnoho jiných způsobů, jak to udělat, například tak, že se ten převodník nacpe do blízkosti Pt100 a ta úloha se překlopí na přenos dat, což mi, upřímně řečeno, připadá asi jako nejlepší řešení.
@@NikiBretschneider Sorry, ale nejsem inženýr. Vím, že existuje velká spousta růžných řešení.
Používám u Pt100 3w nebo 4w, vše kroucené nebo "copánek" (u 4w jsou kroucené protilehlé páry),
s nerezovým opletem vodivě spojeným s kovovým pláštěm čidla (mechanická a zároveň EMI ochrana).
Možná byste si lépe pokecala s Davidem (Drirr90) nebo s Milanem (amperak), já jsem obyčejný elektrikář.
@@BorovanskyLukas Což o to Niky si s nima pokecává často, ale hlavně má pravdu, i průmyslové přístroje na měření teploty pomocí PT 100 až PT 5000 mají dvě možnosti připojení čidla 1) dvojvodičové - toto je buď volitelné v programu, nebo je nutná propojka svorky 1a3, nebo 2) třívodičové - no a pak záleží na kabeláži sondy, ta skutečně může mít i čtyři vodiče, ale jeden může být připojený k plášti sondy, nebo jsou z vlastního čidla z každé strany vytaženy dva dráty jeden pár se rozhodí mezi svorky 1 a 3 a druhý se zapojí do svorky 2. nejedná se tedy o klasický čtyřvodič, ale o parametrický výpočet úbytku vedení teplotní sondy, protože to napětí cestuje tam a zpět, zpět ovšem nezatíženo jakoukoli odporovou smyčkou samotného čidla, tím získá měřící obvod skutečnou hodnotu napětí na vstupu do čidla sondy na jehož základě upravuje chybu měření které je dáno délkou vedení, respektive jeho vlastním odporem. U přesných měření se tří vodič používá i na krátké vzdálenosti, nehledě na to, že se při kalibraci dá skutečný rozdíl daný výrobní odchylkou čidla sondy dohonit ofsetem v nastavení samotného měřidla. Pokusil jsem se napsat to samé co Niki ale trochu srozumitelněji a to nejsem ani elektrikář, ale člověk 😁 vysokých škol nemaje 😁
Ahoj, super video, perfektně vysvětleno, sám používám 4vodičové měření poměrně často, RCL metr ani jinak měřit neumí, u multimetru si mohu 2/4 přepínat a u zátěže se tak děje automaticky - pokud použiji pouze výkonové vstupy měří dvouvodičově, ale když připojím i vstup SENSE tak se automaticky přepne do čtyřvodičového měření. Ty rozdíly jsou obrovské a přesnost měření se zněkolikanásobí.
Krásný den všem přeje 🙂Tom
Edit: Škoda že si nezmínil i Kelvinovy měřící svorky nebo pinzetu na měření SMD, začátečníci nemusí o takovýchto fíčurách vůbec vědět.
Ty krokosvorky jsem dal do popisku videa
@@jiribekr Tak jsem se na ty svorky od UNI-T podíval a toto není zrovna dobrý příklad, pozornému divákovi tak neunikne že z jedné svorky jde jeden vodič červený a druhý černý - toto zapojení je určeno pro sdružené měření u jejich RCL metru, skutečné Kelvinovi svorky musí mít jednu svorku červenou s dvěma červenými vodiči a druhou černou s dvěma černými vodiči. Já bych tu UNI-T použít pro 4vodič dokázal, ale laika by to mohlo zmást. U RCL metru je totiž použito jiné párové značení, pro každou svorku je udána vysoká a nízká úroveň - tedy +/- a tedy červená/černá na svorku.
No popravdě, hodil jsem tam odkaz na první co jsem našel, nezkoumal jsem to. Díky za upozornění 😀
@@jiribekr Nemáš zač, mušíme ši pšeci pomáhat 😁
Až budete (někdo) stavět zdroj se sense, budete jistě přemýšlet jak to přepínat. Existuje velice jednoduché řešení. Odpor toho vodiče, kterým se tlačí výstup zdroje bude jistě řádově menší než 100Ω a totéž platí i o sense vedení. Ovšem i ten 100Ω je řádově méně než nějaký 100kΩ (nebo víc) vstupního odporu sense lajny. Řešení je úplně jednoduché, zdroj navrhnete se sense vstupem a následně vytáhnete výstup do sense vstupu přes nějaké řekněme 100Ω rezistory. Pokud se zapojí sense, potom smyčka tam-zpět bude paralelně k 100Ω rezistoru, ale s výrazně menším odporem, tudíž se 100Ω rezistor prakticky neuplatní, no a pokud zapojena nebude (nebo za provozu upadne), pak se zase dá pro změnu zanedbat těch 100Ω v serii se 100kΩ vstupního odporu sense vedení, to udělá chybu 0.2%, což je ve většině případů akceptovatelné, máte failback když sense upadne a nemusíte řešit přepínání.
Ty svorky to chce ukázat, protože už jsem viděla jak nějaký blázen vzal jednu tu svorku a cpal součástku do otevřené svorky mezi ty kontakty a pak prohlašoval, že je to produkt k ničemu, protože se to pochopitelně smeklo a střelilo ho to do nosu.
Díky moc za video, přeji hezký den.
Díky!
Ahoj. Video jako vždy super. Měřil jsem DL24P kapacitu autobaterie a vyšly mi podle mě nesmysly. Autobaterie klasická zaplavená 80Ah měla podle zátěže 63Ah. Vybíjel jsem do 10.5V a měl 4 vodičovou metodu.
Může mít. Taky mám ve favoritu 52Ah baterku co má asi 20Ah. A na bunkru trakční 100Ah má už jen lehce přes 80Ah.
Olovo je v tomhle strašně na nic, kapacita mu klesá jak kámen.
@@jiribekr Ahoj. Startovací proud má ale normální dokonce i vyšší než jmenovitý. Proto mi nesedí to, že by měla 63Ah z 80Ah. Nevím, jak vyzkoušet, že není chyba v zátěži. Úplně zbrusu novou autobaterii nemám.
Zátěž může vykazovat chybu, ale takhle velkou chybu může způsobit jedině špatně implementovana kelvinovka, nebo přehrátý shunt
No, super video. A teď přemýšlím, ja se měří teplota termistoru 3mi vodiči.
Ve škole to bylo něco jako watsonovo zapojení.
Jdu hledat 😀
Díky! Perfektní video. Šlo by udělat nějaký video, kde by bylo vysvětleno, jak hledat zkrat pomocí třeba multimetru? Popsat rozdíly mezi "nulovým odporem" (zkrat) a "nekonečným odporem" (přerušený nebo otevřený obvod), nebo nějaký další takový metody?
Děkuji za podporu
Zkrat pomocí multimetru se hledá pípákem. Je potřeba mít pozlacený hroty s dobrou špičkou. Hroty spojím, a tlačítkem REL nebo ZERO si vykompenzuju odpor hrotů. Pak už jen zabodnu hroty mezi něco co chci zjistit, a hodnota na displeji multimetru ukáže odpor. Cokoliv pod nějaký 2 ohmy bývá zkrat.
mezi nulovým a nekonečným odporem není třeba hledat rozdíly. V praxi jsou s tím zapeklitosti jen při revizích (PE vodiče a izolačního stavu) a některých laboratorních měřeních. Prostě odpor je odpor, a nekonečný odpor je otevřený obvod kudy neprotéká proud.
@@jiribekr děkuji. Já sice elektrikář nejsem, ani se tím neživím, ale je to spíše můj "koníček".
Super video , 👍
Krasne nieco :) Sa mi paci ta špula henteho spojeneho silikonového kabla co je ukazane v zaciatku vidka ako "odpor" :) Mozem taky tip na tema vidka - Domaci bastel mikroOhm metera, lebo mOhm to je pre amaterov, pre starych mazakov len mikro a nano a piko :) Ale u tohto by som isiel skor od mikro ako dostatocny hausbastl projekt.
Měření malých odporů dělám defakto přesně jako ve videu. Do vodiče,konektoru nebo čehokoliv pustím velký proud, třeba 15 A a měřím přesným voltmetrem úbytek. Takhle jsem měřil i přechodový odpor konektorů. Na jednu stranu šlo 18A, druhá strana byla ve zkratu, a měřil jsem úbytky na tělesu plusových pinů a mínusových pinů
@@jiribekr To ja chapem, len som mal na mysli neico take bastlarenske, nieco v "krabicke". Tak ako tak prajem pekny Den :)
tak existují přímo milliohmmetry, případně to umí některé lepší RLC / RLCG můstky, a 4-vodičové multimetry to umí vždy
Super video, jaký doporučuješ aktuálně multimetr kolem 1000kč? Ne klešťový
Z toho co mám (takže omezenější rozsah) například ten odolný Kaiweets HT118A za 800 Kč co jsem recenzoval. Ten je docela solidní.
Super video, předělám malému synkovi měření baterky na elektricke motorce, ta měří napětí baterie po cestě k motoru a když jede, tak mu litá indikátor napětí jako blázen přesně podle zátěže od 0 až do maxima..
Na el. kolobrndě či motorce nemáš km drátu. Při indukční zátěži v nějakém režimu jízdy to bude vždy lítat. Indikace musí být provedena jinak .
@@DL-kc8fc no, je dětská plastová motorka.. Tak pokud by to nepomohlo s tím napojenim na aku, tak to ani nema cenu řešit..
@@fotrikcz9505
Tím jiným zapojením jsem měl na mysli například koupi kulaté spínací motorkářské skřínky s bošákem (můžeš použít i retro klíček, pokud jej máš). Stojí to cca 70Kč a na plastikové motorce by to působilo opravdově, což ti synek ocení. Spínač je 3-polohový. Když otočíš bošákem do první polohy, na voltmetru se ti ukáže napětí na baterii (neřeš, jestli to napětí měříš přímo u baterie, nebo u spínací skřínky v první poloze - video je trochu o jiné aplikaci). Když otočíš do další polohy, přepnou se kontakty na motor přes "plyn". Třetí polohu můžeš využít na motor a světla apod. Aktuální napětí na baterii tedy změříš v první poloze, když je motor odpojen od baterie. Měřením za jízdy při různém odběru (nevím, jak máš řešený "plyn") získáš kolísavý údaj o momentálním úbytku napětí na baterii, nikoliv stav baterie. Pokud používáš nějakou malou gelovku a v první poloze naměříš 10.9V, šup s tím na nabíječku. Pomohlo to trochu?
@@DL-kc8fc no ano, taky je to možnost, podívám se na to v létě co stím.. Teď to měří indikátor baterie, přímo když má zapnuto na jízdu, klasicky spínačem 3polohovým.. Plyn je klasicky nožní spínač, bez možnosti regulace, ono to jako výkon nemá , takže rozjezd není nijak že by vystřelil.. do kopce mu pomáháme, baterku jsem vyměnil ze 6v malá olověna, na 7.2v 18650. Zapínání světel má taky zvlášť, včetně policejního majáku co k tomu je.. Díky za nápad .. Myslím že bych to mohl takto i udělat...
Skvělé video! Kdo si hraje s baterkama, tohle musí vidět. Nicméně by mě docela zajímalo, jak se zachová ten zdroj MeanWell, když bude zapojená ta zpětná vazba a jeden z konektorů svorkovnice silového výstupu bude špatně dotáhlej.
Tak on bude mít nějaký maximální napětí jakýho umí dosáhnout
@@jiribekr Díky za odpověď! Já jsem si se svýma omezenýma znalostma představil situaci, kdy na povolený výstupní svorce je nápalek díky nedostatečnýmu dotažení a zdroj se snaží tento nedostatek neustále kompenzovat. Ale i tak díky moc, děláš skvělou práci!
Jo díky
Ony ty zdroje mají často u výstupu trimr, i tento to má, kde si jde nastavit třeba 11,5 až 14 voltů, je to právě kvůli úbytkům. A ten napěťový feedback si myslím že bude sahat do této zpětné vazby, snad by to nemělo moc přesáhnout rozsah co jde nastavit na trimru. Ale nezkoumal jsem to.
@@jiribekr Díky! Ještě jen mimo téma, často koukám na Tvoje videa přes AndroidTV, které je trochu natroublé ohledně ovládání CZcams. Možná by bylo dobré na konci videa mít nějaké krátké OUTro, tedy nějaký zvývající čas, kdy stihne dotyčný sledující dát ke konci videa Like k videu. Například zmínit Like, způsob podpory Tvé práce a na co se těšit. Ale ještě jednou, Tvoje tvorba je skvělá, hodnotná, odborná, někdy až příliš laboratorní, ale to je v pořádku. Díky, díky, díky...
Díky za info
Ten autoplay řeším tak, že si videa posbírám do "přehrát později" a zkouknu je z tama, a pak když mažu shlédnutý, tak jim dávám lajky
Žárovka nemá konstantní odpor, takže ten druhý příklad nemá s realitou nic společného. Vřazený seriový odpor způsobí pokles napětí na žárovce, čímž současně klesne odpor jejího vlákna, takže reálný proud bude vyšší než vypočtený. Použít na stejném místě zátěž, která svůj odpor s napětím mění jen minimálně, by pro příklad bylo lepší. Povšimněme si prosím, že při 7.3V na zátěži maže do smyčky 3.57A, čili ona ta žárovka má rázem odpor 2.04Ω a nikoliv 2.4Ω (a to zcela ignoruji fakt, že v prvním případě, kdy se zanedbávají odpory vedení, jde ze zdroje 12V a 4.63A, což odpovídá zátěži 2.6Ω, no ale o to je to horší). A pokud měl ten počítaný příklad odpovídat předváděnému zapojení (což tam nikde jasně řečeno nebylo, ze zřejmého důvodu), pak na té žárovce mělo být přes 9V a nikoliv 7.3V. Takže jsme začátečníkovi z pozice nějaké autority demonstrovali, že výpočty nefungují. (sorry, ale tohle se přehlédnout nedá) Jenže realitou je, že špatně provedené výpočty nefungují.
Vyšší/vysoký vstupní odpor nesouvisí s tím, je-li multimetr číslicový, či nikoliv. Navíc 10MΩ opravdu není mnoho, elektronkové voltmetry měly běžně přes 15MΩ.
Ohýbání prostoru prosím není kvantová fyzika.
A hele, čekal jsem kdo se chytne že vlákno má po ohřátí nižší odpor.
Příště to mám ukazovat třeba na kouřícím rezistoru, nebo na mosfetu na chladiči s hučícím větrákem? Bude to pro začátečníka podobně názorné?
Elektronkový voltmetr? Jak hluboko bych musel hrabat? To má nějaký bastlíř začátečník doma? A kdokoliv to doma má, napadlo by vůbec někoho normálního s tím dnes měřit? To je jako tahat dvouplošníka do boje proti F-35.
A s tím ohýbáním prostoru jsem se asi sekl, ona je to pořád jen snůška teorií.
Pro začátečníky se musí mnoho věcí zjednodušit, což ví (asi) každý. A proto jsem sem například ani netahal rovnici pro odpor vodiče, a rovnou řekl milliohmy. Je toho víc.
Doporučuji se věnovat důležitějším věcem než jen bezdůvodnému rýpání a puntičkářství, které ve výsledku nikam nevede, a je to akorát jalovina na obtíž. Zato tvořit užitečný obsah, který využijí tisíce lidí je řekl bych mnohem významnější.
@@jiribekr 1. Odpor vlákna s teplotou neklesá, ale roste
2. Studené vlákno ma cca. 10x menší odpor, než rozžhavené, tj. je to markatní (proto se využívá "pojistná" žárovka pri experimentech s 230V)
3. Rozžhavené vlákno se chová skoro jako varistor, tj. změna napětí vyvolá jen malou změnu proudu
@@jiribekr Sorry, ale tohle není bezdůvodné a víme to oba. Změna odporu vlákna žárovky je tam v tomto případě zásadní, to není nějaká drobnost, která se děje na čtvrtém a vzdálenějším místě, kterého se průměrný bastlíř nikdy nedoměří, to je rozdíl mezi 2Ω a 2.6Ω, tedy 23% a to se prostě zanedbat nedá. Pokud nesedí měření s realitou (v rámci chyby měřicích přístrojů), je něco v nepořádku buď s výpočtem, nebo s měřením. Pokud naučím začátečníka takový rozpor přecházet, zavřu mu tím dveře k dalšímu poznání. Člověk se učí tak, že dělá chyby, ty po sobě najde a snaží se je opravit. V momentě, kdy se dostane teorie do souladu s praxí, dá se říci, že se ten člověk něco naučil. Pokud v něm vypěstuji bypass na zjevné chyby a rozpory, pak se do tohoto stavu nikdy nedostane, neb (podobně jako v ezoterických vědách) cokoliv je správně a všechno funguje (v extrémním případě). Takže ne, není to prkotina, je to celkem zásadní věc.
Zjednodušení jsou v určité míře dobrou věcí, zvláště pak pro začátečníka, avšak mají svoji hranici, za níž pochopení nejen komplikují, ale mnohdy i znemožňují. Dovolím si osobní poznámku. Navrhnout nahrazení nevhodně zvoleného příkladu absurdním příkladem z toho nevhodně zvoleného vhodný neudělá. Tento způsob argumentace jistě není neobvyklým, avšak svým způsobem mluví sám za sebe.
Pokud prohlašuji, že elektronkové voltmetry měly vstupní odpor běžně 15MΩ a více, pak tím pouze dokládám své tvrzení, že vyšší vstupní odpor voltmetru nemá souvislost s tím, zda je číslicový, či nikoliv a současně rozporuji Vaši tezi. Najít číslicový elektronkový voltmetr opravdu není snadné, spousta z nich používala k indikaci magnetoelektrické ústrojí, čili jistě nebyla číslicovými, přesto měla vyšší vstupní odpor, to je celé. Prohlásit je za obsoletní jistě můžeme, avšak to na výše zmíněném rozporu pranic nemění. Někdo by to mohl považovat i za zavádějící argumentaci.
BTW jak již bylo řečeno, odpor vlákna s teplotou roste, myslím, že se jednalo o pouhý přeřek, který bohužel nezůstal osamocen. Namísto pojmu „varistor“ měl být použit pojem „variátor“, neboli vakuová součástka, která má v určitém místě své V-A charakteristiky proud téměř nezávislý na napětí. Variátory byly i trochu podobné žárovkám, mnohé měly dokonce E27 sokl, což jim přineslo hromadnou smrt z rukou mladých a talentovaných, kteří se mylně domnívali že se jedná o žárovku.
Nemusíš chodit daleko. Proč každý microUSB káblík nelze použít pro nabíjení mobilu i když je jinak naprosto v pořádku? Inu právě kvůli průřezu vodičů, na kterých číňan nejvíce šetří :) Tedy pro tak malá napětí 5V je průřez káblíku rozhodující, jestli přenese daný proud do mobilu - jistě každý zná z vlastní praxe :) Díky za video, určitě užitečné pro spoustu nejen kutilů :) POZN. samozřejmě nepočítám v to nabíjecí protokoly a složitější USB3.0 komunikaci, kde si vzájemně oba přístroje "popovídají", jaké že mohou použít napětí a proud ...
jasně nemáme supravodiče 💪
pro mě denní chleba, ale moc hezky vysvětleno neznalým...
Ve videu je zmíněno měření olověné baterie. Můžu se zeptat, jak to přesně měříte? Klasicky konstantním proudem (0,05 C?) a při dosažení 10,5 V konec? To je pro větší baterky proces na velkou spoustu hodin. Přemýšlím, jestli by to nešlo zrychlit ve dvou krocích: v prvním kroku vybíjet rychleji konstantním proudem třeba 0,1 - 0,3 C, což by autobaterka měla zvládnout bez zkrácení životnosti, ne? Jak se dostane na 10,5 V, tak už nebude schopna dávat takový proud bez dalšího poklesu napětí, ale v baterce zbývá klidně třeba třetina náboje, který by uměla dodat menším proudem. Pak v druhém kroku nastavit měření s konstatním napětím 10.5 V, přičemž si ten DL24 bude automaticky korigovat proud a postupně ho snižovat k nule. Opět by nemělo dojít k poškození baterky, těch 10,5 V se udává jako klidové, ustálené napětí bez zátěže. Když uvidím, že už to dává jen velmi malé proudy (
Proud bych volil klidně 0,1C
Konečné spodní napětí platí 10,5V jen pro trakční deep cycle olověné baterie, které to přežijí. Autobaterie nesmí nikdy vidět úplné vybití, jinak přijde o třetinu životnosti.
Autobaterie vybijet do cca 11,9V a kapacitu vynasobit dvěma. Deep cycle buďto taky tak, nebo do 10,5V.
@@jiribekr Aha, díky! Netušil jsem, že jsou takové rozdíly mezi olověnými bateriemi.
A jak správně vybíjet do cílového napětí? Odpojení zátěže při 11,9 V znamená, že se pak baterka během 30 min stabilizuje na podstatně vyšším napětí.
Vybíjet metodou konstantního napětí, jak jsem psal?
Vybíjení metodou CV případně až na konec, ale zezacatku určitě vybijet CC
@@jiribekr Super, díky za potvrzení a přeji zdar v unikátním internetovém díle! :)
Díky!