INSPIRACE BAŤA: Sval má jinou energii než tuk
Vložit
- čas přidán 9. 07. 2023
- Tomáš Baťa zastával názor, že každý člověk by měl sportovat, pokud mu to zdraví dovolí, že skrze sport rosteme, stáváme se sebevědomějšími a odhodlanějšími k vítězství. Svaly jsou důkazem sebedisciplíny. Není možné, aby za nás cvičil někdo jiný, abychom si svaly koupily, nebo, abychom je získaly rychle. Jsou výsledkem dlouhodobé práce na sobě a ochotě, vystoupit z komfortní zóny.
Stejně tak má sport v podobě kolektivních her perfektní vliv na to, jakým způsobem se stavíme k výhře i prohře, jak dokážeme povzbudit celý tým a co znamená, být odhodlán pro vítězství. Jaké další benefity sport přináší podle filozofie Baťa do života jednotlivce? To se dozvíte v dalším díle podcastu Inspirace Baťa!
Odkaz na e-shop:
www.nadacetomasebati.cz/obchod/
Facebook:
/ batovavila
Instagram:
/ nadace.toma. .
Kontakty:
www.nadacetomasebati.cz/kontakt/
přesně tak - sport nebo pohyb potřebujeme, a projevuje se to pak prakticky do ostatních částí života..
Úžasné😊
Ty si taká fajnová motivátorka, že ma to baví počúvať a aj to ako to hovoríš je fajn :)
S tím rozhodně nesouhlasím. U nás z osmi lidi cvičí 6 lidí ( já už kvůli zdravotním problémům nemohu, tak že rekreačně). A zrovna tito lidé se chodí do práce zúčastnit, nad prací nepřemýšlí, povinnosti si plní tak na oko, aby se neřeklo atd. Ale to je vidět odraz, přístup k povinnostem už od vedení a majitelů ve firmě. A když jeden vypadne (dovolená, nemoc), tak polovina firmy neví, co má dělat. Možná nechce přijmout odpovědnost za svá rozhodnutí. Ale to i za normálních okolností.
Jinak ta firma má v oboru obrovský potenciál, ale zasekla se před dvaceti lety...
Ale musím říct, naprosto dokonalé pořady. Díky...
Jestli pak Vás někdy napadlo, že Vaše podcasty mohou být vlastně velmi smutné, někdy až vzbuzující frustraci? Zkusím pokračovat trošku zeširoka a k objasnění se dostanu na závěr... Snad mi tak obsáhle reagování nebudete mít za zlé. Nejsem Zlíňák, ale rodilý Karviňák, který jednoho dne dospěl k názoru, že Karviná (KTERÁ ZA TO ALE, SAMOZŘEJMĚ, NEMŮŽE! - A MÁM JI STÁLE MOC RÁD!!!), která mi vždy připomínala spíše velkoubytovnu pro horníky, už mne netěší a rozjel jsem se hledat jiné bydlení, jinou práci a jiný život. Našel jsem se v Otrokovicích a pracovně v Moravanu.
Po několika "peripetiích" jsem pracovně zakotvil v jedné za strojírenských firem v 'Baťově areálu'. A po nějakém čase mne do hlavy a do srdíčka svým pomyslným kopýtkem udeřil koníček jménem fotografování. Dennodenním pobytem v úžasném 'Baťově firemním areálu' byla jen otázka času pořídit nějakou z prvních fotografií těchto nádherných architektonických pokladů. Přiznám se, že svou zrcadlovkou jsem zprvu nikdy nedosáhl uspokojení z jakékoliv fotografie pořízené v Areálu. Před dvěmi lety jsem byl ale díky vnitropodnikové politice některých bankovních domů, (kde jsem měl uložených svých pár švestek) donucen pořídit si svůj první - rádoby - chytrý telefon. A teprve ze zvědavých pokusů zachytit krásu budov "Areálu" optikou použitou v mob. telefonu jsem konečně viděl, že to je ONO! To, co jsem do své fotografie vždy chtěl dostat. (eu.zonerama.com/JosefGal/Album/9794844 , eu.zonerama.com/JosefGal/Album/7167035 , eu.zonerama.com/JosefGal/Album/9902064)
Do té doby jsem díky svému původu, díky rodině, částí z nejvýchodnější části Slovenska a částí z Nitry, nikdy nevěděl nic bližšího a ani jsem nikdy nepátral po "nějakém" pánovi, či pánech, jménem Baťa. Až do doby, když jsem si řekl, že bych si rád přečetl něco o tom jak, proč a podle jaké myšlenky "ten Baťa" postavil tak krásné budovy, které mne fotograficky tak oslovily. Zastyděl jsem se potom, když jsem si uvědomil, že "to" nestavěl Baťa svýma rukama, že za tím stojí vlastně pánové z pracovního okolí pana Bati. Že to byli Baťovi muži. Muži, kteří ale byli ovlivněni cítěním a previzualizací pana Bati. Své obrázky jsem tedy posléze začal sdílet ve FB sekci "Co miluji ve Zlíně", založenou Petrem Kopčilem. A on mne letos (úplnou náhodou v den mých narozenin ☺) díky mým fotografiím pozval do svého pořadu "ZLÍNSKÝ PODCAST". Ohromně mne pozvání překvapilo. A abych se aspoň nějak na toto připravil, pustil jsem si ze zvědavosti aspoň jeden z jeho podcastů. Byl to můj první podcast v životě ☺. Chytilo mne to tak, že druhý den jsem během odpoledních hodin doposlouchal VŠECHNY díly ☺. Posléze, když jsem se více začal zajímat o jména jako Kotěra, Novák, Gahura apod. jsem objevil i Vaše podcasty paní (nebo slečno) Končitíková. "Zkusil" jsem Váš podcast 'Baťoviny a baťaholka' a byl jsem "lapen" - v dobrém smyslu ☺. Nadchly mne informacemi a Váš projev plný nakažlivého entuziasmu a radosti z toho, co děláte. Byla jen otázka času vyslechnout si podcasty všechny a některé i víckrát.
Jak jsem psal výše, dosud jsem o kterémkoliv z Baťů nevěděl nic bližšího, asi jako spousta jiných mně podobných (nějaký ševcovský průmyslník, sice machr ve svém oboru, ale určitě také hanlivě nazývaný "Kapitalista" a určitě i vykořisťovatel svých podřízených apod...) Otevřela jste mi ale oči a zároveň mne ohromovala informacemi o mnoha Baťovinách, které i mně kolují v krvi a kterými se selsko-logicky řídím také (!!!), aniž bych tušil, že podobnými myšlenkami a "programovým" chováním se řídili jiní už v prvních desetiletích minulého století. Ani nevíte, jakou radostí mne to vždy naplní, když si uvědomím, že myslím, používám, dělám, a nebo dodržuji něco dle Baťovin. No, a pak, dalším a dalším poslechem Vašich podcastů, přichází ony smutné pocity, o nichž se zmiňuji v úvodních větách. Nechápu totiž, proč si tolik LOGICKÝCH užitečných rad, návodů doporučení a myšlenek vedoucích k úspěšnému řízení firem uvědomují Ti "nejobyčejnější" dělníci a také další "obyčejní" pracovníci - mí kolegové a kamarádi - ale proč tyto Baťoviny nechce vnímat, naučit se, inspirovat a používat náš management. Proč může dříve úspěšná a prosperující firma krásně fungovat, ale proč jde dnes obrazně řečeno "do kytek"? Stále tvrdím, že žádný kancelářsky vytvořený graf a tabulka určující teoretický směr chodu firmy dosud nevyrobil jediný hřebík, jediné párátko, prostě že tyto "teoretismy" dosud nestvořily jedinou aspoň tu nejjednodušší ZA PENÍZE PRODATELNOU VĚC, která by dokázala nakrmit onoho kancelářského zaměstnance. Věřím, že ony "teoretismy" dokáží POMOCI při řízení výroby, ale bez chuti poznání zásadních skutečností odehrávajících se v provoze, bez chuti pobytu mezi těmi "obyčejnými pracujícími" nepovede žádný graf a tabulka ke skutečným výsledkům. Bez, s prominutím "pitomého", pohledu na věc onoho obyčejného dělníka, bez zkoušky pohlédnutí na věc optikou onoho dělníka, se managementu s klapkami na očích nikdy nerozšíří horizont vidění a vědění. Vzpomněl jsem si na to při Vašem vyprávění o Baťovi a jeho setkání se starší bosou paní, jež mu tak krásně poradila při defektu. Při poslechu Vašich podcastů si člověk TOLIK PŘEJE, ABY JE SLYŠELI I JEHO NADŘÍZENÍ a hlavně, ABY SE JIMI ZKUSILI ŘÍDIT!!!! Když se tím můžou inspirovat jiní, jako třeba pánové Baťka, Smetanou, Rybkou, nebo i panem Martincem, proč to nejde u nás?
To je tedy to, co mne, a věřím, že takových, jako já je více, rozesmutní. Ale nebojte se, ne NEZANEVŘU na Vaše podcasty!!!! ☺☺☺ Protože odmalička miluji pohádky ( v těch totiž vždy vše dobře dopadne), tak jako ony pohádky poslouchám Vaše podcasty a mám z nich vždy stejné pocity, jako po krásné pohádce. Tak Vám tímto za ně děkuji a věřte, že se vždy těším na další pohádku!!! Vám i panu Malovanému přeji nekonečnou inspiraci a také ještě spoustu úžasných hostů! Děláte to dobře!!!
Pokud to beru z pohledu stavu v naší firmě, tak je to velmi, velmi frustrující...