Velké díky za milé povídání! Ahoj Alex, můj o 10let mladší bratr má podobnou vzpomínku z doby kdy mu byl zhruba rok, byli jsme na vycházce a jemu vypadlo z kočárku autíčko, jeho oblíbená hračka. Velmi plakal, ale my jsme s mamkou nepochopily proč a on si jasně pamatuje, jak si tím dospěláckým hlasem, o kterém mluvíš, říkal, že je to tady úplně na nic, protože tu může jenom brečet a tomu my velký vůbec nerozumíme... :) kamarádka si zase pamatuje svůj porod i svého astrálního průvodce, který ji jako novorozence připravoval na to, co se bude dít v jejím životě. Říkal jí, že máme takového každý, provází nás ranným dětstvím a později zapomeneme. Ona se tím dospěláckým hlasem zařekla že nezapomene a jeho slova si pravidelně opakovala zhruba do věku 5let... Život je naprosto fascinující :)
Moje dcera si pamatuje porod a jak byla muminko v kočarku. Naše životy jsme zvladali jak jsem to uměla nejlíp. Mnoho bych změnila a teď sevučīm si odpouštet a mýt se rada. Naše ccesty se i rozšly a trpěly jsme obě. Teď žiju sama za sebe a dokázala jsem jí propustit do jejīho života. Když se sejdeme tak už si nic nevyčítàme a jsem ráda /že jsme se sešli v tomhle životě. Věřím tomu co tady povídáte. Je mi to milé a teď se učīm mít rada sebe sama. A vážím si každěho dne co přichází.
Po delší době zase rozhovor, který mne zaujal. Na závěr byla pro mne řečena zajímavá myšlenka, o které jsem nikdy takto nepřemýšlela a sice - když podporuji dobro, tak nevědomky podporuji zlo. Budu si nad tím přemýšlet.
Poslechla jsem si závěr rozhovoru znova. P Vojáček řekl ( zkráceně ) : " Pokud vědomě podporuješ dobro, nevědomě podporuješ zlo ... v rámci neutrality ". Z mého místa s tímto vyjádřením nesouzním. Podporuji-li vědomě dobro, není to moje egoistická touha konat dobré věci, ale usazena ve svém vnitřním klidu jsem vedena na taková místa, která zaujmou mou pozornost a já konám. Toto vnímám jako "vědomě" - jsem v souladu se svým vyšším vědomím. Pokud svým jednáním podporuji zlo a ono se projeví ( v jakékoliv formě ), jednala jsem nevědomě, byť v dobré víře, že konám dobro. Vědomé konání dobra nemá polaritu, vypadá velmi nenápadně.
Chápu jak to myslíte, ale ta poslední věta si přece dost protiřečí. Píšete že konání dobra nemá polaritu. Ale vždyť právě to dobro je tou polaritou ! Tak jak by ji nemohlo mít? Jste si jistá, že to co Vám poradí vaše vyšší já, se dá vždy objektivně posoudit jako dobro? Nestává se Vám někdy, že ostatní mají třeba jiný názor na Vaše činy? Někdy například můžeme lidem zahrát roli, která nemusí být zrovna v pozitivních hodnotách, když se na to podíváme z pohledu duality, jenže když se nad ni povzneseme - zjistíme třeba, že ten kdo nám tak ublížil, nám ve skutečnosti přinesl ohromný dar. Vše je přece projevem božství - i ta nevědomost a "zlo", temnota a negativní polarita. Křesťanství na nás napáchalo v tomto ohledu hodně škody..Dokud ten náš stín nepřijmeme, budeme pořád bojovat za dobro, ale "zlo/stín" nás bude nevědomě ovládat. O tom hezky mluví například Pjér la šéz ve svých přednáškách.. Takhle si myslím, že to bylo myšleno. Ale třeba se pletu já:)
@@sabinayounesova334 Určitě se nepletete. Každá reagujeme ze svého místa na něco, co nás obě oslovilo. Rozhodly jsme se podělit o svůj pohled a ten může být rozdílný. Děkuji Vám za něj.
Velké díky za milé povídání! Ahoj Alex, můj o 10let mladší bratr má podobnou vzpomínku z doby kdy mu byl zhruba rok, byli jsme na vycházce a jemu vypadlo z kočárku autíčko, jeho oblíbená hračka. Velmi plakal, ale my jsme s mamkou nepochopily proč a on si jasně pamatuje, jak si tím dospěláckým hlasem, o kterém mluvíš, říkal, že je to tady úplně na nic, protože tu může jenom brečet a tomu my velký vůbec nerozumíme... :) kamarádka si zase pamatuje svůj porod i svého astrálního průvodce, který ji jako novorozence připravoval na to, co se bude dít v jejím životě. Říkal jí, že máme takového každý, provází nás ranným dětstvím a později zapomeneme. Ona se tím dospěláckým hlasem zařekla že nezapomene a jeho slova si pravidelně opakovala zhruba do věku 5let... Život je naprosto fascinující :)
Děkuji, nádherný rozhovor🙏
Moje dcera si pamatuje porod a jak byla muminko v kočarku. Naše životy jsme zvladali jak jsem to uměla nejlíp. Mnoho bych změnila a teď sevučīm si odpouštet a mýt se rada. Naše ccesty se i rozšly a trpěly jsme obě. Teď žiju sama za sebe a dokázala jsem jí propustit do jejīho života. Když se sejdeme tak už si nic nevyčítàme a jsem ráda /že jsme se sešli v tomhle životě. Věřím tomu co tady povídáte. Je mi to milé a teď se učīm mít rada sebe sama. A vážím si každěho dne co přichází.
Honzo, moc děkuji za Vaše krásné rozhovory! Ať se daří!
Dekuji za rozhovor, Alex je uzasna. 👏
Krásný rozhovor👍❤
Po delší době zase rozhovor, který mne zaujal. Na závěr byla pro mne řečena zajímavá myšlenka, o které jsem nikdy takto nepřemýšlela a sice - když podporuji dobro, tak nevědomky podporuji zlo. Budu si nad tím přemýšlet.
Poslechla jsem si závěr rozhovoru znova. P Vojáček řekl ( zkráceně ) : " Pokud vědomě podporuješ dobro, nevědomě podporuješ zlo ... v rámci neutrality ".
Z mého místa s tímto vyjádřením nesouzním. Podporuji-li vědomě dobro, není to moje egoistická touha konat dobré věci, ale usazena ve svém vnitřním klidu jsem vedena na taková místa, která zaujmou mou pozornost a já konám. Toto vnímám jako "vědomě" - jsem v souladu se svým vyšším vědomím. Pokud svým jednáním podporuji zlo a ono se projeví ( v jakékoliv formě ), jednala jsem nevědomě, byť v dobré víře, že konám dobro. Vědomé konání dobra nemá polaritu, vypadá velmi nenápadně.
Chápu jak to myslíte, ale ta poslední věta si přece dost protiřečí. Píšete že konání dobra nemá polaritu. Ale vždyť právě to dobro je tou polaritou ! Tak jak by ji nemohlo mít? Jste si jistá, že to co Vám poradí vaše vyšší já, se dá vždy objektivně posoudit jako dobro? Nestává se Vám někdy, že ostatní mají třeba jiný názor na Vaše činy?
Někdy například můžeme lidem zahrát roli, která nemusí být zrovna v pozitivních hodnotách, když se na to podíváme z pohledu duality, jenže když se nad ni povzneseme - zjistíme třeba, že ten kdo nám tak ublížil, nám ve skutečnosti přinesl ohromný dar.
Vše je přece projevem božství - i ta nevědomost a "zlo", temnota a negativní polarita. Křesťanství na nás napáchalo v tomto ohledu hodně škody..Dokud ten náš stín nepřijmeme, budeme pořád bojovat za dobro, ale "zlo/stín" nás bude nevědomě ovládat. O tom hezky mluví například Pjér la šéz ve svých přednáškách..
Takhle si myslím, že to bylo myšleno. Ale třeba se pletu já:)
@@sabinayounesova334 Určitě se nepletete. Každá reagujeme ze svého místa na něco, co nás obě oslovilo. Rozhodly jsme se podělit o svůj pohled a ten může být rozdílný. Děkuji Vám za něj.
Já si představuju harmonii , soulad . @@eared4803
Skvelý rozhovor ❤
Na paraziti je také v Litoměřicích p. Řezníčková, diagnostiku a léčbu..... 👍
Paní Alex❤😊 Z.Vašinová
Každý má cestu ke vědomí svou