Je to pěkně a pochopitelně vysvětlené. Ten vstupní kondenzátor bych opravdu moc neřešila, on tam dělá kapacitní dělič se vstupní kapacitou té elektronky (navýšené o milerovku) a ještě do toho vstupuje Rg, nicméně přístup dáme tam něco velkého a zapomeneme na to je tady adekvátní. Trochu bych se pověnovala hodnotám Rk a Ck. Pro začátek výpočtu je vhodné předpokládat, že Ck je vlastně střídavý zkrat (počítejme s tím, že tam bude něco hodně velkého například) a Rk je daný čistě pracovním bodem té elektronky. Problém je v jedné věci. Totiž v tento moment zesilovač nemá zápornou zpětnou vazbu, no a to se všemi důsledky, tj. nemá a nemůže mít vyrovnaný zisk. Z výše uvedeného plyne, že s Rk nemůžeme hnout, protože tím by se hnulo s pracovním bodem, což nechceme, nicméně dá se hnout s hodnotou Ck, kde Rk-Ck, čili celý katodový obvod, vytváří jakýsi RC člen v záporné zpětné vazbě zesilovače. Proč je to záporná zpětná vazba je zřejmé, zvyšující se anodový proud znamená i zvyšující se katodový proud, to znamená zvýšení úbytku na katodovém rezistoru/obvodu, čímž se mřížka stane zápornější vůči katodě a anodový proud se začne snižovat. Záporná zpětná vazba. (Proč záporná zpětná vazba stabilizuje zesílení nemíním vysvětlovat, je to pěkně vysvětlené prakticky v každé učebnici, kde se zabývají operačními zesilovači.) A právě síla té záporné zpětné vazby se vyrobí tím katodovým RC obvodem, kde ale můžeme hnout jen tím kondenzátorem. Ono existuje totiž ještě jedno zapojení, ve kterém se používá vnější zdroj záporného mřížkového předpětí (k tomu se ještě vrátím). V tento moment se dá celý katodový obvod navrhnout čistě s ohledem na přenosovou charakteristiku toho zesilovače, přičemž chybějící záporné předpětí pro mřížku se vyřeší přitažením mřížky pomocným záporným zdrojem. Výhody takového zapojení jsou myslím zřejmé a v nf zesilovačích se to běžně používá. Čímž se dostávám k tomu zápornému zdroji. Jsou dvě možnosti, jak záporné napětí vyrobit. Novější (a v ČSSR zavrhovaná a téměř nikdy nepoužitá) cesta je nějaká dioda, selenový usměrňovač, cokoliv takového a pomocné vinutí na síťovém trafu. Takový zdroj je relativně tvrdý, funkční a s ničím se netahá, ale bohužel když vypadne, nastane hodně špatná věc. To je jeden z důvodů, proč je k tomuto řešení mnohdy odpor. Druhá varianta je pro československá rádia vyloženě typická. Vychází se z toho, že prakticky všechno jede v A třídě, čili se příkon toho rádia příliš nemění. Záporná napájecí větev se potom vyrábí úbytkem na rezistoru vřazeném mezi zem a záporný pól anodového zdroje, kde konstantní proud z anodového zdroje implikuje konstantní (víceméně) úbytek na tomto rezistoru. Z něj se odebírá napětí přes rezistor, nabíjí se s ním další kondenzátor, ze kterého se pak přes odporové děliče vyrábí záporná předpětí pro prakticky všechny řídící mřížky. Pochopitelně to má také blbou vlastnost. Totiž anodový proud je daný jednak i tím předpětím, ale také vyžhavením elektronky. Proud z anodového zdroje je potom suma anodových proudů všech elektronek (víceméně), přičemž největší vliv má typicky koncová zesilovací, tam je největší anodový proud. Takže u této koncepce je nezbytné, aby se usměrňovačka vyžhavila až jako poslední, protože v opačném případě tam naběhne anodové ještě před plným vyžhavením koncové elektronky, čili bude nízké mřížkové předpětí, no a začnou zdechat anodové rezistory či mf transformátory, protože se přes ně vyřítí nějaké zběsilé proudy. Tohle je první problém. Druhý problém nastane když někdo vytáhne koncovou láhev, nebo tato zesne tak, že přes ni nejde proud. Opět se zmenší záporné předpětí a opět letíme do výše zmíněného průšvihu. Třetí průšvih nastane v momentě, kdy si někdo vytáhne kus toho zapojení a začne ho realizovat mimo to zařízení, protože zase, z anodového má jiný proud takže je jiný úbytek na tom rezistoru a tím pádem je i jiné záporné předpětí a celé se to rozjede. Naštěstí v těch schématech je napsané jaké to předpětí má být a je to jedna z věcí, kterou doporučuji měřit a kontrolovat. No a v závěru to taky vysvětluje, proč mi vadí když někdo nahrazuje usměrňovačku křemíkovou diodou. Většinou si tím vykoleduje zničené mf trafo.
A co kdybych dal elektronkám místo záporného předpětí kladné...Stejně to pořád moc nechápu...U tranzistoru NPN , což považuji za náhradu triody, je taky odpor do báze z kolektoru.Kdyby na bázi nebylo kladné předpětí tak by vůbec nezesiloval...Jsem trochu zmaten.
Super video, kondík do mřížky se dá vypočítat na základě požadované frekvence, kterou to má propustit a polovičního RG. ale možná si to už blbě pamatuju. s tím katodovým kondem je to podobně a navíc se s ním dá ladit kytarovej zvuk. když se dobře zvolí hodnota, tak to vytahuje středy
Krásně vysvětleno. Na ten vazební konďour pokud se nemýlím, by to měl být tento vzorec: Cv1=1/(2x3,14xfxRg), kde f je nejnižší kmitočet, který chceme přenést. Ale kapacitu konďouru bych pak ještě aspoň o polovinu zvedl.
Díky za koment, já to beru dost laicky a pro lajka v podstatě stačí říct, to co bylo ve videu uvedeno. Předpokládám totiž, že když tomu chce člověk rozumět trošku víc, tak si otevře nějakou chytrou knížku, a že jich není zas tak málo. V podstatě tyhle videa jsou hlavně pro zpřístupnění tohoto tématu začátečníkům. Ale rozhodně děkuju za doplnění :)
Ahojky RAPA . Ve videu je to hodně pěkně popsané ale u mě je skutečnost jiná. Stavěl jsem stereozesilovač s ECC83 + EL84 ve třídě A ale dosud vše nejde tak jak má. Používám Rk u triody místo 1k5, 2k2 - a Ra M1 - dle schema AZS021... U pentody mám 150 Ohmů místo 270...protože v katalogu mají taky hodnotu blízko 150...a já chtěl maximální možný výkon 5W a ne jen 3W jak mají oni...Výstupní trafo je originál tovární 5200 / 4 Ohm z Polska - Nicméně po několika pokusech se stále děje totéž...Bud to hraje moc potichu i při plné hlasitosti ale pěkně, a nebo je to nahlas ale šíleně zkreslené a repráky při basech drnčí div nevyletí membrána. Zkrátka místo výkonu roste zkreslení... Když pustím na stejné bedny tranzistorový zesilovač , hraje čistě třeba i při 20W. Nevíš kde by šlo ještě něco změnit ? Rg u triody i pentody jsem dal 1M , ale vůbec nevím k čemu je odpor u g2 56 Ohm...Různá schemata mají jiný a nebo vůbec - jen tlumivku.
Možná je škoda že jsem pentodu nezmínil v tomhle videu, protože k ní už toho v podstatě není moc co říct. Jsou tam jen další dvě mřížky, které se zapojí podle schématu, jejich funkce je vysvětlená ve videu o elektronce a zbytek je v podstatě dost podobný jako tady u tré triody. Ale pokud se bavíme o jiných zapojeních než pouhé Ačko, tak to by možná stálo za to, ovšem pushpull bych musel ještě detailně nastudovat, tak uvidíme možná později.
Impedanci neznámého výstupního transformátoru měřím orientačně na RLC můstku Tesla TM 393. Na primární stranu výstupního transformátoru připojím RLC můstek (přepnu na měření střídavým signálem u tohoto můstku 400 Hz) Sekundární stranu transformátoru zatížím vhodnou impedancí rezistor(drátový) 4R nebo reproduktor 4 R a můstek vyvážím - na stupnici můstku přečtu výsledný odpor (impedanci). Výsledky jsem porovnával na NF impedanční mostu Orion TT-3106(3105) který mám ve sbírce a souhlasí :-)
Tak tyto přístroje moc neznám. Já mám teď poměrně nově měřící přístroj Tesla - měřič impedancí 12XL020. Mám ho teda taky spíše ve sbírce, ale je funkční a výstupáky měří taky celkem slušně. S tím že jsou v podstatě normované na parametry určitých elektronek, tak se nejde moc splést. Postup měření je vesměs obdobný. Je až fascinující, jak se ta vstupní impedance mění se zátěží na výstupu. Díky :)
Pravděpodobně nemá, ale co mám já zkušenost, tak je nejlepší vybrat si nějakou sériovku - tam má člověk aspoň jistotu nějakého technického standardu - tedy že to nebude (sice funkční) ale totální šumítko. Nicméně od těchto webových stránek neodrazuju, jejich přidaná hodnota je zase v popisu konstrukce, který taky často dost pomůže. Je to asi na každém, co si zvolí.
No uvidíme, já tady obvykle prezentuju věci, které aspoň trošku znám a s tím že mám ve sklepě asi 10 různých výstupáků pro různé lampy, tak jsem toto ještě nikdy nepotřeboval. Tak možná v budoucnu, pokud bych to dělal, tak bych to natočil.
Tak zatím je to pro tuto trojdílnou teoretickou sérii všechno, teď budou zase následovat nějaké opravdové projekty, někdy bych ale chtěl ještě udělat nějakou teorii k superhetům, možná by taky stálo za to podobně okecat celý zesilovač včetně zdroje a například koncové pentody, ale to jsou zatím jen plány, takže uvidíme :)
@@sanikurbex9758 Tak to neví no, fakt nemám v plánu to stavět je to dost složité, aby to bylo opravdu univerzální a když už tak bych stejně 1:1 zkopíroval Teslu BM215 :D
Je to pěkně a pochopitelně vysvětlené. Ten vstupní kondenzátor bych opravdu moc neřešila, on tam dělá kapacitní dělič se vstupní kapacitou té elektronky (navýšené o milerovku) a ještě do toho vstupuje Rg, nicméně přístup dáme tam něco velkého a zapomeneme na to je tady adekvátní. Trochu bych se pověnovala hodnotám Rk a Ck. Pro začátek výpočtu je vhodné předpokládat, že Ck je vlastně střídavý zkrat (počítejme s tím, že tam bude něco hodně velkého například) a Rk je daný čistě pracovním bodem té elektronky. Problém je v jedné věci. Totiž v tento moment zesilovač nemá zápornou zpětnou vazbu, no a to se všemi důsledky, tj. nemá a nemůže mít vyrovnaný zisk. Z výše uvedeného plyne, že s Rk nemůžeme hnout, protože tím by se hnulo s pracovním bodem, což nechceme, nicméně dá se hnout s hodnotou Ck, kde Rk-Ck, čili celý katodový obvod, vytváří jakýsi RC člen v záporné zpětné vazbě zesilovače. Proč je to záporná zpětná vazba je zřejmé, zvyšující se anodový proud znamená i zvyšující se katodový proud, to znamená zvýšení úbytku na katodovém rezistoru/obvodu, čímž se mřížka stane zápornější vůči katodě a anodový proud se začne snižovat. Záporná zpětná vazba. (Proč záporná zpětná vazba stabilizuje zesílení nemíním vysvětlovat, je to pěkně vysvětlené prakticky v každé učebnici, kde se zabývají operačními zesilovači.) A právě síla té záporné zpětné vazby se vyrobí tím katodovým RC obvodem, kde ale můžeme hnout jen tím kondenzátorem.
Ono existuje totiž ještě jedno zapojení, ve kterém se používá vnější zdroj záporného mřížkového předpětí (k tomu se ještě vrátím). V tento moment se dá celý katodový obvod navrhnout čistě s ohledem na přenosovou charakteristiku toho zesilovače, přičemž chybějící záporné předpětí pro mřížku se vyřeší přitažením mřížky pomocným záporným zdrojem. Výhody takového zapojení jsou myslím zřejmé a v nf zesilovačích se to běžně používá.
Čímž se dostávám k tomu zápornému zdroji. Jsou dvě možnosti, jak záporné napětí vyrobit. Novější (a v ČSSR zavrhovaná a téměř nikdy nepoužitá) cesta je nějaká dioda, selenový usměrňovač, cokoliv takového a pomocné vinutí na síťovém trafu. Takový zdroj je relativně tvrdý, funkční a s ničím se netahá, ale bohužel když vypadne, nastane hodně špatná věc. To je jeden z důvodů, proč je k tomuto řešení mnohdy odpor. Druhá varianta je pro československá rádia vyloženě typická. Vychází se z toho, že prakticky všechno jede v A třídě, čili se příkon toho rádia příliš nemění. Záporná napájecí větev se potom vyrábí úbytkem na rezistoru vřazeném mezi zem a záporný pól anodového zdroje, kde konstantní proud z anodového zdroje implikuje konstantní (víceméně) úbytek na tomto rezistoru. Z něj se odebírá napětí přes rezistor, nabíjí se s ním další kondenzátor, ze kterého se pak přes odporové děliče vyrábí záporná předpětí pro prakticky všechny řídící mřížky. Pochopitelně to má také blbou vlastnost. Totiž anodový proud je daný jednak i tím předpětím, ale také vyžhavením elektronky. Proud z anodového zdroje je potom suma anodových proudů všech elektronek (víceméně), přičemž největší vliv má typicky koncová zesilovací, tam je největší anodový proud. Takže u této koncepce je nezbytné, aby se usměrňovačka vyžhavila až jako poslední, protože v opačném případě tam naběhne anodové ještě před plným vyžhavením koncové elektronky, čili bude nízké mřížkové předpětí, no a začnou zdechat anodové rezistory či mf transformátory, protože se přes ně vyřítí nějaké zběsilé proudy. Tohle je první problém. Druhý problém nastane když někdo vytáhne koncovou láhev, nebo tato zesne tak, že přes ni nejde proud. Opět se zmenší záporné předpětí a opět letíme do výše zmíněného průšvihu. Třetí průšvih nastane v momentě, kdy si někdo vytáhne kus toho zapojení a začne ho realizovat mimo to zařízení, protože zase, z anodového má jiný proud takže je jiný úbytek na tom rezistoru a tím pádem je i jiné záporné předpětí a celé se to rozjede. Naštěstí v těch schématech je napsané jaké to předpětí má být a je to jedna z věcí, kterou doporučuji měřit a kontrolovat. No a v závěru to taky vysvětluje, proč mi vadí když někdo nahrazuje usměrňovačku křemíkovou diodou. Většinou si tím vykoleduje zničené mf trafo.
Opět velice zajímavé postřehy, děkuji :)
A co kdybych dal elektronkám místo záporného předpětí kladné...Stejně to pořád moc nechápu...U tranzistoru NPN , což považuji za náhradu triody, je taky odpor do báze z kolektoru.Kdyby na bázi nebylo kladné předpětí tak by vůbec nezesiloval...Jsem trochu zmaten.
Super video, kondík do mřížky se dá vypočítat na základě požadované frekvence, kterou to má propustit a polovičního RG. ale možná si to už blbě pamatuju.
s tím katodovým kondem je to podobně a navíc se s ním dá ladit kytarovej zvuk. když se dobře zvolí hodnota, tak to vytahuje středy
Krásně vysvětleno. Na ten vazební konďour pokud se nemýlím, by to měl být tento vzorec: Cv1=1/(2x3,14xfxRg), kde f je nejnižší kmitočet, který chceme přenést. Ale kapacitu konďouru bych pak ještě aspoň o polovinu zvedl.
Díky za koment, já to beru dost laicky a pro lajka v podstatě stačí říct, to co bylo ve videu uvedeno. Předpokládám totiž, že když tomu chce člověk rozumět trošku víc, tak si otevře nějakou chytrou knížku, a že jich není zas tak málo. V podstatě tyhle videa jsou hlavně pro zpřístupnění tohoto tématu začátečníkům. Ale rozhodně děkuju za doplnění :)
Ahojky RAPA . Ve videu je to hodně pěkně popsané ale u mě je skutečnost jiná. Stavěl jsem stereozesilovač s ECC83 + EL84 ve třídě A ale dosud vše nejde tak jak má. Používám Rk u triody místo 1k5, 2k2 - a Ra M1 - dle schema AZS021... U pentody mám 150 Ohmů místo 270...protože v katalogu mají taky hodnotu blízko 150...a já chtěl maximální možný výkon 5W a ne jen 3W jak mají oni...Výstupní trafo je originál tovární 5200 / 4 Ohm z Polska - Nicméně po několika pokusech se stále děje totéž...Bud to hraje moc potichu i při plné hlasitosti ale pěkně, a nebo je to nahlas ale šíleně zkreslené a repráky při basech drnčí div nevyletí membrána. Zkrátka místo výkonu roste zkreslení...
Když pustím na stejné bedny tranzistorový zesilovač , hraje čistě třeba i při 20W. Nevíš kde by šlo ještě něco změnit ? Rg u triody i pentody jsem dal 1M , ale vůbec nevím k čemu je odpor u g2 56 Ohm...Různá schemata mají jiný a nebo vůbec - jen tlumivku.
Celkem slušné video, doufám že budeš pokračovat třeba pentodou. Fajn by bylo i nastavení pracovního bodu, to by tu jistě také ostatní ocenily.
Možná je škoda že jsem pentodu nezmínil v tomhle videu, protože k ní už toho v podstatě není moc co říct. Jsou tam jen další dvě mřížky, které se zapojí podle schématu, jejich funkce je vysvětlená ve videu o elektronce a zbytek je v podstatě dost podobný jako tady u tré triody. Ale pokud se bavíme o jiných zapojeních než pouhé Ačko, tak to by možná stálo za to, ovšem pushpull bych musel ještě detailně nastudovat, tak uvidíme možná později.
Ano , vysvětlení funkce 2 mřížky by mě celkem zajímalo..
Like a jde se koukat :-)
Impedanci neznámého výstupního transformátoru měřím orientačně na RLC můstku Tesla TM 393. Na primární stranu výstupního transformátoru připojím RLC můstek (přepnu na měření střídavým signálem u tohoto můstku 400 Hz)
Sekundární stranu transformátoru zatížím vhodnou impedancí rezistor(drátový) 4R nebo reproduktor 4 R a můstek vyvážím - na stupnici můstku přečtu výsledný odpor (impedanci).
Výsledky jsem porovnával na NF impedanční mostu Orion TT-3106(3105) který mám ve sbírce a souhlasí :-)
Tak tyto přístroje moc neznám. Já mám teď poměrně nově měřící přístroj Tesla - měřič impedancí 12XL020. Mám ho teda taky spíše ve sbírce, ale je funkční a výstupáky měří taky celkem slušně. S tím že jsou v podstatě normované na parametry určitých elektronek, tak se nejde moc splést. Postup měření je vesměs obdobný. Je až fascinující, jak se ta vstupní impedance mění se zátěží na výstupu. Díky :)
To by mě překvapilo, kdyby danyk měl na stránkách nefunkční schéma. Jinak pěkné :-).
Pravděpodobně nemá, ale co mám já zkušenost, tak je nejlepší vybrat si nějakou sériovku - tam má člověk aspoň jistotu nějakého technického standardu - tedy že to nebude (sice funkční) ale totální šumítko. Nicméně od těchto webových stránek neodrazuju, jejich přidaná hodnota je zase v popisu konstrukce, který taky často dost pomůže. Je to asi na každém, co si zvolí.
Poučné pomohlo mě
Díky za video. Budeš dělat i návrh a výpočty výstupního transformátoru?
No uvidíme, já tady obvykle prezentuju věci, které aspoň trošku znám a s tím že mám ve sklepě asi 10 různých výstupáků pro různé lampy, tak jsem toto ještě nikdy nepotřeboval. Tak možná v budoucnu, pokud bych to dělal, tak bych to natočil.
Super, pomůže mi to zkusit něco postavit,bude někdy další podobné?
Tak zatím je to pro tuto trojdílnou teoretickou sérii všechno, teď budou zase následovat nějaké opravdové projekty, někdy bych ale chtěl ještě udělat nějakou teorii k superhetům, možná by taky stálo za to podobně okecat celý zesilovač včetně zdroje a například koncové pentody, ale to jsou zatím jen plány, takže uvidíme :)
Super ale ešte keby bolo dobré vysvetliť ako si vyrobiť merač elektroniek
BM215A
BM 215A som mal aké viem že dá sa podomácky vyrobiť merak ale ako na to?
@@sanikurbex9758 Tak to neví no, fakt nemám v plánu to stavět je to dost složité, aby to bylo opravdu univerzální a když už tak bych stejně 1:1 zkopíroval Teslu BM215 :D
Když už, tak bych možná mohl popsat nějakou metodu jak elektronky měřit, ale ještě jsem to nedělal, takže možná v budoucnu.
@Sanik URBEX Vyrábět univerzální měřák je asi zbytečné. Byla by s tím spousta práce a proč dělat něco, co už existuje. :-)
Super video, ale vôbec sa tomu nerozumiem! Ale elektriku viem spraviť, zásuvky ističe a podobne, menšie opravy.