Video

Tady bych asi potřebovala k věci víc informací, zkuste to přes poradnu na našich stránkách www.spolecnekbezpeci.cz

Zednodušeně - když NIC není, těžko to NĚJAK hodnotit. Hodnotit PRODUKT jakýkoliv lze pouze za předpokladu, že v nějaké podobě existuje. Jestliže není a být má, pak můžete pouze hodnotit to, že být má a není. Hodnotíte jednotlivé kroky - nejprve má odevzdat do ...odevzdal? Ano/ne. A to, co je odevzdáno, je hodnoceno. Co odevzdáno není, hodnoceno není, když to není. Proto je to nehodnoceno. Když bude nehodnocen stále a dokola, potom se hodnocení NEHODNOCEN chová v konečném důsledku stejně jako hodnocen NEDOSTATEČNOU, ale je to potřeba od sebe oddělit, protože jsou dvě věci.

Ono to přesně takto stanoveno nikde být ani nemůže, to je potřeba si dovodit z vyhlášky 48/2005, §14 - hodnocení vychází z posouzení míry dosažení výstupů - když nic není, tak nevíte jaká je míra dosažení očekávaného výstupu a když nevím, nemám podle čeho tu míru hodnotit. Proto to prostě nehodnotím. Učitel tím vyjadřuje, že prostě nemůže hodnotit, protože nemá co a ve vztahu k čemu hodnotit.

@@spolecnekbezpeci9721 děkuji moc

Ideální bude, když mi napíšete na sebe kontakt. Můj e-mail: vesmich@icloud.com

@@spolecnekbezpeci9721 Děkuji mnohokrát. S úctou. Martina Vančurová

Děkujeme za vaše komentáře a jsme rádi, že vám to k něčemu je! S pozdravem MV

Dobrý den, děkuji za zpětnou vazbu a již máme mnoho nových dalších projektů, z nichž některé jsou i videa. S pozdravem MV

@@spolecnekbezpeci9721 Vážená paní Michaelo. Děkuji Vám mnohokrát za odpověď. Vážím si toho, mj. proto, že tuším, že jste velmi vytížená. Slyšela jsem Vás poprvé díky konferenci Covidcon 2. Jsem zdravotní sestra. Ale také druhou část konference jsem sledovala se zájmem. Moje práce je můj život. Není mi vůbec jedno, co se dělo a děje s lidmi, dětmi, mladými, starými, nemocnými i zdravými, s kýmkoli....., díky naprosté neschopnosti, nekompetentnosti a aroganci naší vlády. Jsem moc vděčná za to, že díky Vám smím dostávat vhled i do světa učení a vzdělávání. Je pro mne povzbuzující, že někdo, tedy Vy a Vaši kolegové, to máte podobné, jako já, ať už se to týká celé té cividové zrůdnosti, tak práce s lidmi a pro ně ..... Jsem moc vděčná, že díky covidu, jsem mohla, byť z dálky, poznat několik vzácných lidí z oblasti medicíny, i dalších, a také Vás. Děkuji za Vás, za příklad Vaší služby.... Jste v mých očích velmi vzácný a statečný člověk. Ráda se podívám na stránky Společně k bezpečí, snad videa najdu..... Mám na Vás osobní dotaz. Kam bych Vám, prosím, mohla napsat? S úctou. Martina Vančurová

@@martinavancurova8178 vesmich@post.cz

přímá agrese, asi se m/učila u Hitlera ... nebo ty když tak řveš, hlavně ty největší lži, viď ...

Ve standardní škole, která nemá žádné komunitní ambice, je prostě čas školní a čas neškolní. Ve školním čase nechť učitel klade požadavky a žák se s nimi vypořádává. Do neškolního času učitelský nárok nesahá. V neškolním čase si každý dělá, co myslí. A to soustavné kradení času v podobě úkolů, referátů a odpoledního sbírání listí je emitovaná nedůvěra, že žák a jeho celá rodina neví, co odpoledne dělat, nevědí, jak naložit se svým čase, čemu se učit, jak ho žít. Ať dělají co dělají, je to nehodnotné, proto je potřeba co nejvíce vystrkovat školní chapadlo do cizího času, abychom děti ochránili před jejich vlastními touhami a nevhodnými hodnotami. Děti to samosebou škole oplácejí tím, že se zase snaží vystrčit neškolní chapadlo do školního času a dělat tam všechno to své, co nemohly dělat odpoledne, protože musely sbírat listí a sepisovat úkoly. Obzvláště urputný učitelský typ je pak ještě v hodině (školním čase) začne zpovídat proč a co dělaly podřadného (jezdily na kole, hrály fotbal, šly k babičce) v době, která byla jejich, místo toho, aby dělaly to kvalitativně mimořádné, co jim předepsal on (listí) a pérovat je jako škůdce a nepřítele lidstva a kazitele všeobecného krásna. To už chce speciálně nastavený žaludek i mysl.

Předpokládám, že jde o střední školu a nejste maturant. Postupuje se podle §69 dost. 5) školského zákona. Jestliže nebudete hodnocen ani v náhradním termínu a nejedná se o předmět, který se vyučuje pouze v prvním pololetí, tak se nestane prostě nic. Budete mít v pololetí na vysvědčení u toho předmětu napsáno místo známky nehodnocen, ale vliv na postup do dalšího ročníku to nemá.

Pravidla pro hodnocení vznikají na základě školského zákona a příslušné vyhlášky. Jestliže je to střední škola, potom se jedná o §69 ŠZ a §4 vyhlášky 13/2005 Sb., jestliže základní, potom §§51,52 ŠZ a §§14 a 15 vyhlášky 48/2005 Sb. Pravidla hodnocení podléhají schvalovacímu procesu, protože jsou součástí školního řádu a má na ně tedy vliv školská rada. Je potřeba jejím prostřednictvím regulovat přístupy, které se vám zdají nepřiměřené nebo svévolné. MV

Rozumím tomu úmyslu, akorát se tím to hodnocení prostě dostává do hodnotově normativní role. Jednička = PRÍMA, pětka = FUJ a v důsledku toho dochází k těm bojům o známky. že tomu žákovi je pak jedno, jestli něco umí/neumí, ale bojuje o tu známku. Důsledky u N přijdou prostě později, takže to s ním hned "nic nedělá" a pak si stěžuje, že nebyl dostatečně motivován ranou klackem. Já to budu ukazovat JAK to dělat teď 26.2. ve stravovaném semináři Distanční výuka krok za krokem. MV

jako že vy jste mimo mísu? To je samozřejmě možné a děkuji za takovou otevřenost, ale ne všechno co člověka napadne, je potřeba hned zvěčňovat. MV

Dodatek školního řádu k hodnocení, který škola používá, neříká vůbec nic a nemá žádnou vypovídací hodnotu. Dodatek se mám zabývat přesně poměrem v závěrečném hodnocení = docházkovou formou tato třída měla odučeno X hodin, dálkovou výukou Y hodin. Znalosti a dovednosti získané v docházkové formě ověřujeme TAKTO, znalosti a dovednosti získané v distančním způsobu vzdělávání TAKTO. Na vysvědčení by poměr celkového hodnocení měl odpovídat poměru X:Y. Dovednosti a znalosti získané v období, kdy žák má zakázáno docházet do školy, je třeba hodnotit dopředu jasně deklarovaným způsobem, na který se může žák jasně připravit. Takže: "až se vrátíte do školy, budete celý týden, kdy tu budete fyzicky, dělat zkoušky a testy. Zde máte testy, které budete psát. Vidíte zkušební test a vidíte 10 testů. Jeden z nich to bude." Tímto způsobem lze transparentně něco ověřovat. Navíc tak, že žák se na to ověřování může připravit a ovlivnit tak své hodnocení. S tím pracujte, až budete se školou jednat. Ověřování znalostí a dovedností způsobem, kdy v jednom týdnu žák skládá zkoušky a píše testy jeden za druhým, přičemž dopředu ví akorát to, že TO BUDE ZE STŘEDOVĚKU...nedává jednak smysl, ale ani to nenaplňuje nároky vyhlášky 48/2005 Sb., která jediná je v případě hodnocení výsledků vzdělávání v případě žáků plnících PŠD relevantní. Vedle samotného školského zákona samozřejmě.

@@spolecnekbezpeci9721 Dobrý den, děkuji za odpověď. Ráda bych se ještě zeptala na hodnocení tělesné výchovy. Dcera (profesionální smlouva o sportovní činnosti pro tenis) má jednu známku 2 z výuky a nehodnoceno, které bylo zadáno 27.1., zřejmě tedy již po pedagogické radě. Celkově má tedy nehodnoceno na vysvědčení. Myslíte, že bych uspěla při podání Žádosti o přezkum, když bych chtěla, aby jí hodnotili z té dvojky? Viz výše, dodatek ŠŘ o hodnocení v distanční formě neexistuje. Můj dotaz ještě zní, Žádost o přezkum se podává až se někdy objeví ve škole a dostane fyzicky vysvědčení nebo již nyní, protože výsledky byly elektronicky zveřejněny. Děkuji.

​@@YN-ok1dv Nevybavuji si, co je to za předmět, ale chování to nebude. Takže do 3.pracovních dnů od vydání vysvědčení nebo od chvíle, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl (letos ta lhůta bude velmi dlouhá, protože začíná běžet ve čtvrtek 28.1. a končí 3 dny potom, co fyzicky žák vysvědčení obdrží, což nikdo neví, kdy bude) podá oprávněná osoba řediteli žádost o přezkoumání výsledků. Důvod tam uvádět netřeba, nicméně ve vašem případě by to bylo na místě. Že žák byl nehodnocen, přestože ho hodnotit šlo. Ředitel to buď uzná a hodnotit ho škola bude, anebo neuzná a potom nařídí komisionální přezkoušení. To se koná do 14 dnů od podání žádosti, anebo prostě NĚKDY...Jedná-li se o nějaký výchovný předmět, tak se to jen přezkoumá, nepřezkušuje se. Za situace, kdy žák není hodnocen vůbec, nařídí ředitel hodnocení v náhradním termínu a to do dvou měsíců. Podle mě jde tedy hodně o to, co je to za předmět. Ve vašem případě se ještě nabízí možnost podat stížnost na postup při hodnocení, kdy podle vás, žáka hodnotit šlo. Když bude stížnost vyhodnocena jako důvodná, pak hodnocen (dcera) žák bude, když ne, můžete ještě i tak podat žádost o přezkum, protože, jak píšu, ta lhůta bude letos dlouhá.

Ano, naprosto to odpovídá i mé zkušenosti a to jak přímé, tak zprostředkované přes "moje učitele pokusníky".

Dobrý den, tady nevím, jestli je to otázka nebo konstatování. Kdyby to byla otázka, potom hodnocení chování má vyjadřovat hodnocení chování žáka ve škole, nikoliv hodnocení chování jeho zákonného zástupce. Jestliže žák nechodí řádně do školy (jedno z jakého důvodu), potom je to spíš věcí kázeňského opatření, než hodnocení chování. Je to taková zvláštní specialita, soustavně hodnotit něco, co není.

Děkujeme za zpětnou vazbu, pro mě osobně má vždycky velkou hodnosti, když je nějak popisná, pomáhá mi to upravit videa i texty víc tak, aby to bylo užitečné. .Podle mě má cenu se nápravou prostředí zabývat vždycky. Hodnocení má prostě dvě úrovně. První úroveň je odevzdal/neodevzdal, případně má/nemá nebo je/není, tedy pouhá kvalitativní základní úroveň v kategorii ano/ne a teprve kdo postoupí do druhé úrovně, může být hodnocen kvantitativně. Protože i když odevzdal, může to stát za starou belu. Nízká aktivita je tvrzení, které musí být opřené o nějaké dopředu jasně stanovené indikátory, které ovšem mají žáka vést k cíli. Tedy na začátku má být jasně řečeno, k jakému smysluplnému a v RVP stanovenému cíli, má koho přivézt to, že bude někde nějak aktivní. Mnoho aktivních (určitým způsobem) je neproduktivních a mnoho neaktivních je prostě produktivních...

@@spolecnekbezpeci9721 K vašim videím se vracím v průběhu roku opakovaně. Jste pro mě ( a věřím, že nejen pro mě) velikým přínosem. Když hodnotím celou situaci, přijde mi hrozně smutné, že se vlastně jedná stále o ty samé problémy. Viz hodnocení neodevzdané práce. Dokonce jsem se setkala s postojem učitelky, že ona to ví jak hodnotit, ovšem dát pětku je jednodušší a pro ní asi efektivnější a bude si to tak dělat dál. Synovi teď k zadání DÚ rovnou přiskočila info, že kdo neodevzdá dostane za 5 . Je to pořád dokola a mně coby rodiči, dochází síla a ochota to řešit.

@@janadrdova9698 děkujeme velmi pěkně za zpětnou vazbu. Čas hodnocení se znovu blíží a s ním i čas napětí. Znovu za tím účelem připravujeme ukázky postupů.

Má smysl se ho zeptat, co přesně to hodnocení vyjadřuje. Rovněž se ho zeptat, k čemu přesně můj sešit potřebuje. Jestliže byla v sešitě nějaká práce, pak to bude jiný příběh, než když mám odevzdávat v sešit, ve kterém jsou prostě moje záznamy.

@@spolecnekbezpeci9721 Děkuji za odpověď. Máte pravdu. Zeptám se ho jelikož je to pětka v rámci kontroly mých zápisků, což mi přijde jako naprostá zbytečnost na střední škole vzhledem k tomu, že mám poměrně dobré známky.

@@patrik8641 Prostě se orientujte na CÍL a svého učitele k tomu také veďte. Mým (Patrikovým) cílem v tomto předmětu je toto....vaším cílem podle zákona je provázet mě cestou k mému cíli...jak přesně mě kontrola sešitu, kam si dělám zápisky, posouvá k mému cíli..protože jestli posouvá, tak nevím jak a jestli neposouvá, pak je to neproduktivní činnost (odvádějící mě od cíle, nikoliv mě k němu vedoucí) a na takové věci nemám čas.

Děkujeme a přejeme vše dobré. Michala Veselá

Dobrý den, je to zajímavá otázka a já jí přepošlu kolegům, kteří byli u kulatého stolu, aby ta odpověď měla nějakou váhu. Jakmile ji od nich budu mít, zveřejním ji tady. Díky za komentář! Michala Veselá

@@spolecnekbezpeci9721 Super, děkuji za reakci!

Oslovila jsem jednak účastníky kulatého stolu a jednak kolegy ze Společně k bezpečí. První reakce : ( Hanka (moderátorka KS), Jana a Romana (účastnice), Petra (kolegyně ze SKB) : „jsme všichni pro, aby se problematika probírala společně holky a kluci dohromady. Sice kluci jsou latentnější na rozkrytí než holky, o tom svědčí i to, že kluci s tím nechtějí chodit ven, natož o tom veřejně mluvit, ale holky se toho uveřejnění a zveřejnění nebojí. A proto byly v dokumentu jen dívky. Když nebyli kluci neznamená to, že se jich to netýká. Následně tedy o tom mluvit se všemi dohromady.“ Pavlína (kolegyně ze SKB, ředitelka školy): „Myslím, že šlo o to, zda je vhodné, aby holky a kluci viděli film odděleně a odděleně absolvovali následnou besedu, diskuzi atd. Já bych toto rozdělení u věkové skupiny 14, 15 let doporučila, myslím, že takto vytvořené prostředí mohou děti vnímat jako bezpečnější pro vyjádření svých reakcí a zkušeností. Učitel, který se rozhodne žákům tento film pustit, by měl na základě znalosti vztahů v kolektivu dokázat odhadnout, co bude pro třídu lepší, zda je rozdělení vhodnější, nebo není třeba. Takovéto rozdělení ale v žádném případě neznamená, že by míra informovanosti měla být pro některou ze skupin rozdílná.“ Na toto vyjádření reagovala Hanka (moderátorka KS): „Tady je velmi vidět, kdo z nás odpovídá. Já společně s kolegy z bezpečnostních složek nepřistupujeme k řešené problematice ve vztahu k následkům, o kterých víme, že jsou pro oběť zdrcující a mnohdy i nevratné, neřešíme, jak k dětem v prevenci přistupovat, to až druhotně. Tedy ve smyslu, jak to komu podat, aby ho to u toho ještě poškodilo co nejméně. To bezpečností složky řeší až druhotně. Prioritně jim jde reálně podat a ukázat kam až to vede, jak je tato forma komunikace nebezpečná a odkaz na jejich osobní odpovědnost a také nést si za své jednání i následky.“ K názoru se připojuje i Romana (účastnice KS).

@@spolecnekbezpeci9721 Dobrý den, ještě jednou děkuji za komentáře a vyjádření. Musím souhlasit, že je nezbytná znalost kolektivu (ujme-li se této akce učitel/vychovatel) a schopnost odhadnout reakce členů skupiny. To je pravda a od toho se jak všichni víme, odvíjí další kroky. Naše základní škola polemizovala s myšlenkou společné návštěvy tohoto dokumentu, ale naštěstí z toho sešlo a tak rozhodnutí zůstalo na žácích samotných. Také se domnívám, že vést se studenty diskuzi na toto téma vyžaduje jakýsi odstup a emoční stabilitu a když si vzpomenu, jak někteří učitelé vedou sexuální nebo rodinnou výchovu, říkám si, že je někdy lepší, aby si toto téma mladí "zpracovali sami". Dále pak mě napadá ještě jedna připomínka. Mnoho mých vrstevnic se stalo matkami a když vidím jejich veřejně přístupné profily na sociálních sítích, obávám se, že svým dětem nejsou schopny definovat hranici soukromí ani ony samy. Proto, ač vím, že je to těžké (a ve vašem videu to zaznělo), je nutné podle mého názoru cílit primárně na rodiče, jenž jsou většinou vzorem svých dětí. Hezký den všem z kolektivu a díky za vaši činnost!

Děkujeme za zhlédnutí :), ještě máme jedno.

Jednou možností je stížnost: popíšete přesně na co si stěžujete a čeho chcete stížností dosáhnout. Kupříkladu to, že učitel zkouší něco, co sám neučil. Druhou je odvolání se proti hodnocení na vysvědčení, což je ale zatím brzy. Stížnost podáváte danému učiteli, případně řediteli školy. Odvolání řediteli školy.

Postoj k předmětu je k hodnocení dost složitá disciplína a k tomu obtížně měřitelná. Už proto, že vynikajících výsledků lze dosahovat i bez budovatelského nadšení, stejně jako mizerných výsledků lze dosahovat i při ohnivém postoji. Jestliže učitel hodnotí i POSTOJ, potom by měl dopředu oznámit, jak velkou váhu postoji přikládá. Kolik z celkové "známky" tvoří postoj, kolik znalosti, kolik dovednosti. Protože kdyby měl POSTOJ mít nějakou extra váhu, potom by se vám vyplatilo chovat se budovatelsky a nic u toho neumět ani nedělat.

§184a školského zákona zakotvil ve výjimečných situacích povinnost vzdělávat (škole) a se vzdělávat (žákovi) distančním způsobem. Jakmile vznikne povinnost se vzdělávat jiným způsobem, než je uvedený v §25 školského zákona, je nutné upravit ve školním řádu nejméně dvě věci: 1) dokládání důvodů nepřítomnosti a 2) pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání,. Jestliže škola nemá upravena nijak pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání v době, kdy vzdělávání probíhá podle předmětného ustanovení (§184a), potom touto dobou nemůže výsledky vzdělávání hodnotit nijak. V tomto smyslu byly školy informovány ústředním orgánem státní správy v srpnu.

Taková neomluvená hodina je jako naondulovaná mlha = neznamená nic a nic z ní nejde vyvozovat, nemůže být podkladem pro kázeňské opatření ani pro hodnocení chování. Takže buď nedělej nic, anebo ve škole jasně řekni, že § 22 ukládá povinnost doložit důvody nepřítomnosti tobě a když by sis chtěl vybrat nějakého zástupce za sebe, jistě to uděláš. Školní řád ani žádná fyzická osoba ve škole si nemůže upravovat zákon jak potřebuje.

Poslední věta, která padla: "mít neomluvenou hodinu v době distanční výuky je vpodstatě nemožné", zeptám se k tomu prosím - a když do tří dnů ZZ nedoloží nepřítomnost a její důvody? Já to chápu tak, že pak to lze, ale ta poslední věta mě mate

Ne je to v podstatě nemožné proto, že v docházkové formě výuky škola sleduje docházku, protože žák má povinnost do školy docházet. Ve vynuceném distančním vzdělávání nemá žák povinnost docházet (má to zakázané), má povinnost se vzdělávat. A jestli se vzdělává nebo ne se nedá měřit tím, že někde sedí nebo ne, protože ten, který nesedí, se může vzdělávat, zatímco ten, který sedí, se vzdělávat nemusí. Prostě to jestli někdo někde sedí/nesedí není kritériem pro povinné vzdělávání. Proto je to nesmyslné. Protože se to vzdělávání ani nedá měřit na hodiny.

Moc děkuji za odpověď. Chápu. Mně totiž z hlavní části videa vyplývalo, že to lze - je nutno doložit do 3 dnů atd. a ten konec mi to rozhodil 😉 A prosím ještě - jak ze strany školy řešit situaci, že ZZ nedoloží, žák na většině online hodin je a na některých není (ne veškerá DV probíhá formou online hodin, je to cca 50% rozvrhu, který je proti běžnému upravený). Za normální šk.docházky by po nedoložení do 3 dnů byla absence označena za neomluvenou.

Ono to lze, ale je to prostě nesmyslné a navíc neudržitelné. Vytváří vám to akorát ve škole úplně nesmyslnou administrativu. Nevím, jaká je to škola (myslím tím stupeň), ale veškerá výuka by neměla probíhat jako online, ten nástroj není výukově efektivní, nemáme nijak prokázáno, že se tímto způsobem někdo skutečně vzdělává. Teprve to všichni evaluujeme, ale zdá se, že to moc funkční VZDĚLÁVACÍ nástroj není. Jestliže se žák někdy účastní a jindy ne, můžete vyzvat jeho zákonné zástupce, aby se k tom u nějak vyjádřili..když už to tedy škola eviduje.

Týká se to jen té třídy. Část té třídy je vzdělávána v denní docházce a ta karanténní část distančně. Jiných tříd se to netýká, lhostejno, jestli v nich jsou chybějící žáci z důvodu karantény. Ono to zatím nenastává, v karanténě jsou zatím vždycky všichni (celá třída), ale vzhledem k nejnovější metodice, kterou vydalo MŠMT a MZ, by to nastávat mohlo, protože na děti, které nosí nějaké ochranné pomůcky, by se karanténa nevztahovala. Takže bychom mohli ještě během září v Praze ty případy zaznamenat.