Video

7:50, 7:51, 7:53

The heck in the fricking mustard is this?

wtf I just saw??

ten poslední záběr je božský

Happy Towel Day. Šťastný ručníkový Den! :)

New version: czcams.com/video/u4l_P28J-2w/video.html

2:59

Pro širší kontext doporučuji zhlédnout i 2. díl tohoto videa zde: czcams.com/video/2GOJM4xJw6w/video.html

Doporučuji omrknout i kameru natáčející svůj display: czcams.com/video/XFnxi6GFsU4/video.html

Doporučuji omrknout i fraktálovou animaci z pulzujících gifů: czcams.com/video/19cV4BuvMJc/video.html

Koho by zajímala i svobodná vůle, může se podívat zde: czcams.com/video/S1A5Dr4gafw/video.html

Existuje ale je zlí přeje jen špatným lidem tak ať jde do prdele

hipstádo asi můj fav

Super 👌

The main source of video sharing: facebook.com/towelday/posts/2243754519090134

Cool and Froody

Check out that hoopy frood, Sebastián Wortys!!!

Belgium

Hoopy!

Toto video mě přivedlo i k některým argumentům v této diskusi ve facebookové skupině Filosofický kroužek: facebook.com/groups/mudrci/permalink/3973191439393639/

Diskuse k tomuto videu ve facebookové skupině Filosofický kroužek: facebook.com/groups/mudrci/permalink/3907991639246953

Diskuse volně vztažená k tomuto videu ve facebookové skupině Filosofický kroužek (smazání příspěvku s tímto videem tu diskusi rozpoutalo): facebook.com/groups/mudrci/permalink/3971257446253705

Diskuse k tomuto videu ve facebookové skupině Filosofický kroužek: facebook.com/groups/mudrci/permalink/3996405677072215

Diskuse k tomuto videu ve facebookové skupině Filosofický kroužek: facebook.com/groups/mudrci/permalink/4040081982704584

Diskuse k tomuto videu ve facebookové skupině Filosofický kroužek: facebook.com/groups/mudrci/permalink/4058431440869638

Klasická polovičatost v myšlení, Těžko se ale na autora nějak zlobit. Samotný myšlenkový postup obsahuje množství "logických pastí". Například většina současných věřících v západním světě jsou agnostici, stejně jako většina ateistů. Gnostičtí ateisté, tedy takoví, kteří jsou přesvědčeni že ví že Bůh není jsou například komunističtí materialisté, protože ti k tomuto závěru dospěli tím, že přijaji materialistický postoj jako axiom a nikoli jako závěr. Mimochodem z hlediska agnosticismu tohle také nefunguje. Agnosticismus není názor na poznatelnost Boha, ale postoj k poznatelnosti obecně a z něj samotného vyplývá, že neexistuje absolutní důkaz čehokoli. Celá tato úvaha se tedy hroutí na špatném pochopení agnosticismu.

Tato parodia bude legenda medz cz sk.

ct24.ceskatelevize.cz/svet/3278792-peking-upevnuje-nadvladu-nad-hongkongem-funkce-v-uradech-maji-zastavat-jen-lide-oddani

Text videa: Chtěl bych poznat celý svět, na to mi nestačí jen pár vět. Však svět není, jaký se jeví, hlupákem ten, kdo to neví. Toužím analyzovat pluralismus, snad nevznikne anarchismus. Fachidiotismus mě již nebaví, ale polyhistor už se nespraví. Toužím po syntéze všech věd, ale nikdo nemůže být vševěd. Pamatovat si milión rozlišování, nemám však mozku navyšování. Pozorování redukuji velmi nerad, Occamovou břitvou mi teď neraď. Filosofie má mnoho diskurzů, kéž bych absolvoval tolik kurzů. Občas prolezu dvě tři knihovny, vždyť i mozek má své posilovny. Nepotřebuji být součást mainstreamu, vystupovat v nejsledovanějším livestreamu. Tato báseň je plná spekulací, neomezuj ji rigorózní kalkulací. Chci rozklíčovat paradigma existování, jevy bez ještě posmrtného listování. Chci rozklíčovat paradigma existování, hranice bez tautologie přemisťování. Pro děti je Einsteinova hádanka, šikovná to domečků skládanka. Pro mě raději pokus o teorii všeho, základní pochopení vesmíru našeho. Tak vylezme již z Platónovy jeskyně, vždyť hodí se tu novočeská vědkyně. Kreativec nechce býti eklektik, však na ramenou obrů jest základ taktik. Nové se ze starého rodí, nenávazný se prázdnem brodí. Nový pojem s láskou hledám, eklektikem zastavit se nedám. Báseň replikovaná jako život, za sto let bude plná novot. Báseň jako generátor lidové moudrosti, co trhá balast od paměti-hodné kosti. Nad rýmy vláda Sapir-Whorfovy hypotézy, to jest roubování omezené syntézy protézy. Rekurze obsažená v této básni, je rekurze obsažená v této básni. Což je rekurze obsažená v této básni, absolutní rým klidně propásni. Můj chatbot s pokecem mi pomáhá, ale Wittgensteinův brouk mě zmáhá. Toužím ti své myšlenky dát, ať si můžeme konečně povídat. Hyperkreativita mě neustále přepadá, každou chvíli mě ledasco napadá. Dadavěda je totální metody neuznávání, katalyzátor iracionální složky poznávání. Doplněk klasické vědecké metody, implementace romantické svobody, inspirace vědy přirozeností přírody, políbení vědecko-umělecké náhody, aktivní tvorba a ne jen popisné návody. Časem čti v náhodném pořadí, třeba se nová myšlenka seřadí. Chci speciální Wikipedii pro dadavědce, kde každý své hypotézy tvoří hladce. Chci v nesmyslu nový smysl hledat, těm šíleným dadavědcům předsedat.

Text videa: Chtěl bych poznat celý svět, na to mi nestačí jen pár vět. Však svět není, jaký se jeví, hlupákem ten, kdo to neví. Toužím analyzovat pluralismus, snad nevznikne anarchismus. Fachidiotismus mě již nebaví, ale polyhistor už se nespraví. Toužím po syntéze všech věd, ale nikdo nemůže být vševěd. Pamatovat si milión rozlišování, nemám však mozku navyšování. Pozorování redukuji velmi nerad, Occamovou břitvou mi teď neraď. Filosofie má mnoho diskurzů, kéž bych absolvoval tolik kurzů. Občas prolezu dvě tři knihovny, vždyť i mozek má své posilovny. Nepotřebuji být součást mainstreamu, vystupovat v nejsledovanějším livestreamu. Tato báseň je plná spekulací, neomezuj ji rigorózní kalkulací. Chci rozklíčovat paradigma existování, jevy bez ještě posmrtného listování. Chci rozklíčovat paradigma existování, hranice bez tautologie přemisťování. Pro děti je Einsteinova hádanka, šikovná to domečků skládanka. Pro mě raději pokus o teorii všeho, základní pochopení vesmíru našeho. Tak vylezme již z Platónovy jeskyně, vždyť hodí se tu novočeská vědkyně. Kreativec nechce býti eklektik, však na ramenou obrů jest základ taktik. Nové se ze starého rodí, nenávazný se prázdnem brodí. Nový pojem s láskou hledám, eklektikem zastavit se nedám. Báseň replikovaná jako život, za sto let bude plná novot. Báseň jako generátor lidové moudrosti, co trhá balast od paměti-hodné kosti. Nad rýmy vláda Sapir-Whorfovy hypotézy, to jest roubování omezené syntézy protézy. Rekurze obsažená v této básni, je rekurze obsažená v této básni. Což je rekurze obsažená v této básni, absolutní rým klidně propásni. Můj chatbot s pokecem mi pomáhá, ale Wittgensteinův brouk mě zmáhá. Toužím ti své myšlenky dát, ať si můžeme konečně povídat. Hyperkreativita mě neustále přepadá, každou chvíli mě ledasco napadá. Dadavěda je totální metody neuznávání, katalyzátor iracionální složky poznávání. Doplněk klasické vědecké metody, implementace romantické svobody, inspirace vědy přirozeností přírody, políbení vědecko-umělecké náhody, aktivní tvorba a ne jen popisné návody. Časem čti v náhodném pořadí, třeba se nová myšlenka seřadí. Chci speciální Wikipedii pro dadavědce, kde každý své hypotézy tvoří hladce. Chci v nesmyslu nový smysl hledat, těm šíleným dadavědcům předsedat.

Text videa: I když to možná odporuje obvyklému výkladu, tak slovo „pravidelně“ může znamenat i časově nepravidelně, neperiodicky, resp. že pravidelná činnost je podmíněna pravidlem, jehož splnění nastává nepravidelně, jen někdy. Příkladem může být tvrzení: „Pokaždé, když jdu ven a může pršet, tak si s sebou beru skládací deštník.“ To nám ukazuje mj., jak slova složená ze stejných písmen ve stejném pořadí mohou být vnímána různými lidmi v různé časy různými způsoby. A kdo chce, aby jeho díla byla lépe pochopena jinými i budoucími lidmi, tak by se měl snažit o mnohonásobné parafrázování, resp. vyjadřovat jednu myšlenku více různými způsoby. Obzvláště ty nejdůležitější myšlenky.

Text videa: Na jednu stranu se necítím dostatečně kompetentní, abych o následujícím tématu mohl mluvit, ale na druhou (a to je spoiler) jsem dospěl k závěru, že o tom (jakožto i dadavědec) mohu, nebo dokonce mám mluvit. Rakousko-britský filosof Ludwig Wittgenstein v posledním čili sedmém oddílu svého díla Tractatus logico-philosophicus napsal, že o čem nelze mluvit, o tom se musí mlčet. Podle mého tento výrok sice na jednu stranu lze považovat za i platný, ale na druhou je tato platnost podmíněna paradigmatem, ve kterém se raný Wittgenstein nacházel, přičemž jakási trvale udržitelná diverzita paradigmatů v rámci metaparadigmatu je jednou z podmínek fungování kolektivní intelegence lidstva. Kdyby totiž nějaké paradigma trvale vytlačilo ostatní velká paradigmata a znemožnilo jim fungování, tak čím víc by jich vytlačilo, tím víc by omezilo tvůrčí oponování, dokud by se to převládající paradigma zase přirozeně nediferenciovalo. Takže podle mého by paradigmata, kde je Wittgensteinův požadavek platný, měla komplementárně koexistovat s paradigmaty, kde tomu tak není, což lze chápat i jako jiný pohled na paradigma, kde je i není platný současně. Navíc ten požadavek vytváří zvláštní podobu Russellova paradoxu, jelikož když o něčem nemůžeme mluvit, tak v důsledku vlastní subjektivity si nemůžeme být jistí, že o tom nemůžeme mluvit, ale abychom mohli zjistit, že o tom nemůžeme mluvit, tak o tom musíme mluvit, takže ať se rozhodneme jakkoliv, tak Wittgensteinův požadavek nemůžeme splnit.

Text videa: Je běžnou západní představou, že Komunistická strana Číny má v Čínské lidové republice zcela absolutní moc a neexistují tam žádné demokratické prvky. To je sice z velké části nejspíš pravda, ale kdo získal o něco hlubší, ale stále velmi základní, ponětí o politickém systému v Číně, tak by měl vědět, že je to minimálně trošku zavádějící, jelikož v Číně krom totalitní masy existují i jakési prvky demokracie či demokratury. Přesněji tam je hierarchicky mnohovrstevný politický systém, přičemž občané volí do spodní lokální vrstvy a mohou volit i jinou než komunistickou stranu, která Číně vládne už od roku 1949. Údajně mohou volit i nestraníky, ale má to pochopitelně různá omezení. Čistě hypoteticky je možné, že kdyby Číňané do spodní vrstvy většinově zvolili nějakou jinou stranu, tak by mohla ovládnout i vyšší vrstvy. V praxi to však pravděpodobně možné není a předpokládá se, že je to způsobené různými záměrnými machinacemi komunistickou stranou. Ale mě napadá ještě alternativní spoluvysvětlení. Jelikož politický systém Číny funguje zhruba tak, že vyšší vrstvy jsou voleny těmi spodnějšími, tak dochází k mnohonásobné selekci zastupitelů. Každou vyšší vrstvou narůstá odtržení od reality běžných Číňanů, a když si uvědomíme, že zastupitelé v každé vrstvě hledají někoho, kdo by uměl vládnout, tak samotné nastavení systému v podstatě zesiluje důraz na vládnutí až do extrému totalitní moci. Nebo-li když vládcové volí vládce, kteří volí vládce a tak dál, tak výsledkem bude pravděpodobně něco jako diktátor, i kdyby čínští občané na spodním vstupu chtěli demokraticky občanskoprávní vládu. A ještě se to dá parafrázovat tak, že zastupitelská mnohovrstevnost politického systému v kombinaci s přímou volbou pouze do spodní vrstvy má sebetotalizující tendenci. Nemusíme tedy mluvit jen o Číně, stačí se podívat na nejkritizovanější orgán Evropské unie, kterým je Evropská komise. Pokud to správně chápu, tak aby se člověk stal předsedou Evropské komise, tak nejprve musí být vybrán národní vládou, pak ho navrhne Rada Evropské unie, pak ho musí schválit Evropský parlament, pak jmenovat Evropská rada, čímž se stane eurokomisařem a ti si volí svého předsedu. Jak je však vidět nejlépe asi na roli evropského parlamentu v tomto procesu, tak oproti Číně v Evropské unii máme mnoho pojistek, aby se expertokratický orgán nevymykal kontrole a zůstával v komplementaritě se zastupitelskou demokracií. Ale o té možná zase někdy jindy.

Komentář od Singularis na www.psanci.cz : Já myslím, že Wittgensteinův výrok hlavně hodně závisí na tom, co myslel slovem „mlčet“; ono totiž nemusí znamenat jen „nemluvit“, mlčet lze mnoha způsoby (např. znaková řeč pro neslyšící je také jistý zvláštní druh mlčení). Navíc tím, zda o něčem lze či nelze mluvit, si opravdu jistí být nemůžeme, protože to, když my sami o něčem mluvit nedokážeme, neznamená, že by neexistoval nikdo jiný, kdo by o tom mluvit mohl. (Podobně jako to, že nikdo z nás neuzvedne tunovou činku, neznamená, že ji uzvednout nelze.) Takže nejrozumnější asi je o tom (ať už je to cokoliv) zkusit mluvit, a když to nepůjde, tak to zkusit zase jinak - třeba mlčením. Navíc mlčet můžeme i o spoustě věcí, o kterých mluvit bez problémů lze, např. o sexu... Ale možná by bylo lepší, kdybych si ten úsek Wittgensteinova díla celý přečetl/a. Třeba bych pak lépe pochopil/a, co tím měl na mysli...

Diskuse k tomuto videu ve Filosofickém kroužku na Facebooku: facebook.com/groups/mudrci/permalink/3824054820973969/

Diskuse k tomuto videu ve Filosofickém kroužku na Facebooku: facebook.com/groups/mudrci/permalink/3824054820973969/

Diskuse k tomuto videu ve Filosofickém kroužku na Facebooku: facebook.com/groups/mudrci/permalink/3795603627152422/

Diskuse k tomuto videu ve Filosofickém kroužku na Facebooku: facebook.com/groups/mudrci/permalink/3878762192169898/

Diskuse k tomuto videu ve Filosofickém kroužku na Facebooku: facebook.com/groups/mudrci/permalink/3889324824446968/

Kdo má návrh na vylepšení channelu, může ho kdykoliv napsat.

Kdo má návrh na vylepšení channelu, může ho kdykoliv napsat.

czcams.com/video/_g4XrtgreRY/video.html