Video

Uchladí to ty pasivní chladiče i při vyšší zátěži? Mám v plánu pořizovat Pi 5 a nevím, jaké chlazení vybrat. Do ventilátoru se mi moc nechce.

Pan LASSER by měl radost! 😁

Nevidět produkt...

Nastrihej i pro mne 👍

Ne,že bych si dovolil ti něco vyvracet,ale co chceš najít v černé díře,tam je jenom tma,tak příště👍🤓

Marty to len za tlačila konektor to treba ešte ťahať a točiť. Stalo sa to samo a sato. 😂

Uf to byla dřina😂😋

Dobrá rychlovka👍

Ahoj Marty. Předem se omlouvám za laický dotaz. Včera večer mi odešel napájecí adaptér od gramofonu. Respektive, při zesílení zesilovače na plno byl slyšet v reproduktorech velmi silný brum. Po odpojení zdroje brum zmizel. Jeho parametry jsou 12 V, 10 A. Jelikož jsem neměl adaptér se stejnými parametry, zkusil jsem připojit adaptér 12 V, 1,5 A. Gramofon funguje naprosto v pořádku. Žádné bručení slyšet není. Zatím jsem si nevšiml Žádného problému. Chtěl bych se pro jistotu zeptat, jestli můžu do budoucna očekávat nějaké problémy a jestli mám radši koupit stejný adaptér, který tam byl předtím? Nebo můžu gramofon používat s tímto adaptérem? Předem díky moc za odpověď.

já na to klikal že tam bude video a že si točil a nakonec ne :D Díky za pomoc, příště zas

Ahoj Marty, mám prosbu... Mohl by jsi mi něco malého vytisknout na 3d?

Super, aspoň si trochu oddýchol a prežil zaujímavý deň .👏👏👏

@antiamperak Marty, díky za záslužnou činnost. 👍

To zní jako bezvadná akce. Škoda že jsem o ní nevěděl.

Jeeee no to je paráda 😊

Jo pojistku bych tam dal.

Marty pretekár z skúšačkou. 😉

Nazdar😮

Ahoj kamaráde, tvoje video se mi líbilo, bylo poučné a dobře se poslouchalo. Nevysvětluješ vůbec špatně, píšou to i ostatní. Na kreslení bych vzal asi raději fixu, aby byla kresba výraznější, ale jinak - perfektní. Díky.

Jak říkáš o té plasmě Panasonic.... máti jsem od kamoše taky koupil takovou 260w plasmu od Panasonic viera a taky jede už xx let a to je třetí majitelka vlastně už :-D má ta televize asi 70kg :-D ale valí :-D

Drahý příteli, zbytečně se podceňujete. Vaše vysvětlení bylo pro začínající elektroniky a děti tak perfektní, že mi vehnalo slzy do očí. Jen tak dál. Moje heslo: Vědu a grafy polovodičů pro dětské oči. Ať děti místo paření mnohdy hloupých her na PC raději kreslí plošné spoje. Jsem aktivní ve fyzice (termodynamika, hydraulika), matematice a některých technických oborech (turbíny). Dělám elektroniku profesionálně celý život od raného dětství. Jako každý konstruktér kombinuji praktická zapojení (bastlení jako když jsme byli děti) s aplikací vyšší matematiky a fyzikálními modely. Znalosti v obecné analogové elektronice teď aplikuji do silnoproudé elektroniky. Pracuji na vývoji měničů s extrémními účinnostmi a vysokými hustotami výkonu. Jen pro orientaci speciální rezonanční trafa s účinností blížící se 99 % a hustota výkonu až 25 kW/kg hmoty trafa. Těm měničům říkáme "atomové reaktory". Jádra na ty trafa se objednávají na zakázku po celé planetě. Například z čerstvého vývoje firmy TDK. ❤👍👍 Bob

@antiamperak Chtěl bych se zeptat, jestli při tom nastaveném napětí 2700V a proudu 3,8mA je ten napěťový tester životu nebezpečný?

Dioda není jako nádržka. Dioda je jako zpětný ventil a to koleno v propustném směru jako protipružinka. Nádržka jako kondenzátor, škrticí klapka jako odpor. Pro indukčnost mne taková jednoduchá analogie nenapadá. Cívka jako dívka, napřed napětí, potom proud. Diody v usměrňovači TV byly spíš upečené proudem než proražené napětím.

Mohu se zeptat na značku přistroje k měření průrazneho napětí moc děkuji

Ahoj Marty, fajn video a vysvetľuješ dobre. Len tak ďalej a viac takýchto videí.👏👏👏👍

V Tobe se probudil skryty instalater💪🏻😂Analogie s vodou je to nejlepsi, co muze clovek vysvetlujici elektroniku pouzit. To mereni na konci bylo super, sam sem to takhle "na zivo" nikdy nevidel. Pro me prinos, dekuju😊👍🏻

ahoj už jsem ti chcel napísat z práce ale makám jak děs

Vysvětlis to hezky. 🙂

Těch 0,6V není nahoře u tlakoměru ale ve výšce odtoku,... když hladina dosáhne výšky dolního odtoku tak klapka se pozvolna začíná otevírat, přesně jako na grafu průběhu proudu diodou, a když je nádrž plná znamená to třeba příkladem 400 V.. V analogii elektrického proudu a vody je výška hladiny vlastně velikost napětí....

Tu klapku si predstavte, že je plastová,... a vydrží jen určitej tlak,.. častečně poškozená, znamená v naší analogii, že klapka je naprasklá, a propouští .. zničení klapky znamená její utržení od pántů..... pak už klapka není,... plave v nádrži,...

Nojo, no, po tom rodeu ten PN přechod co býval :3. Vysvětlené je to pěkně, pár věcí k tomu doplním: 1. Proč je tam potřeba ten 1kV závěrného. Na té diodě se v závěrném stavu se může držet až dvojnásobek amplitudy vstupního signálu. Proč? Protože filtrační kondenzátor na výstupu můstku. Propustné diody se začnou otevírat v momentě, kdy je na vstupu usměrňovače napětí o 2×Uf (dvě diody v serii) použitých diod větší než na výstupním filtru (z tohoto plynou problémy s účiníkem atd.), takže než se tyto otevřou, neuplatňují se. Ty v závěrném směru mají v serii výstupní filtr, v kterém je nabitý kondenzátor, ale polaritou obráceně k vstupnímu napětí, čili ony mají na jedné straně řekněme +200V ze sítě a z druhé strany -300V z filtračního kondenzátoru. No a pokud se z výstupního filtru neodebírá žádná energie, nepoklesne napětí na jeho kondenzátorech a napříč půlperiodou se žádná z těch diod neotevře. V opačné půlperiodě si pouze prohodí pozice diody v propustném a v závěrném směru. Čili při síťovém napětí 230V±20% musím uvažovat Uef maximálně 230V+20% tedy 230V+46V=276V což odpovídá amplitudě √2·276V=390V. Proto jsou mimochodem ve filtru minimálně 400V kondenzátory (občas také dva 200V v serii, čímž se řeší 120V síť, usměrňovač se přepne do režimu násobič, čili v kladné půlperiodě se nabíjí jeden 200V kondenzátor a v záporné druhý, čímž se na nich v součtu dosáhne zase něčeho lehce pod 400V). No a z předchozího víme, že na té diodě může být v závěrném teoreticky až dvojnásobek, čili nějakých 780V, no a chce to samozřejmě nějakou rezervu. Takže pokud jedna z diod, co se tvářila jakože je OK, ve skutečnosti udržela 300V, musela by nutně selhat po výměně tří zbývajících, čímž by je opět odpravila, jedna z nich by se ovšem zase zdála jako zdravá…a tak pořád dokola než by řízením osudu zesnuly všechny čtyři. Proto se ty diody musí měnit všechny. Tady oceňuji, že to konečně někdo ukázal na jedné takzvaně přeživší diodě prakticky. Ono se to reálně děje, ale nemusí se to stát vždycky. 2. Já velice často měním i kondenzátory za těmi diodami, ony ty diody obvykle neselžou bez příčiny. Může je odpravit nějaká špička zvenku, ale může je odpravit i přeskok v kondenzátoru, navíc elektrolytické kondenzátory mají nějakou ne úplně dlouhou životnost, čili pokud to není něco vyloženě nového, asi není od věci je vyměnit. Ono tohle dokáže být pěkné svinstvo, protože na začátku se ten přeskok povede jednou za čas, takže není problém to připsat nějakému vnějšímu vlivu, pochopitelně se to s časem zhoršuje, až už to vnějším vlivům přisoudit nejde. Tento horor si jde ušetřit, ovšem za cenu toho, že se občas mění kondenzátory aniž by to bylo potřeba. 3. Průraz u diody není nic z principu destruktivního, kupříkladu zenerka použitá coby stabilizace napětí pracuje v průrazu permanentně (dobře, jsou tam dvě technologie atd., do toho nemíním zabředat bo by to bylo dlouhé), podstatný je tady výkon, který se na té diodě pálí. No a pokud průraz u té diody začíná na řekněme 1kV, pak při nějakém 1mA (což je pořád nic moc proud) na té diodě může být nějakých 1.5-1.6kV (ostatně toho 1.5kV bylo vidět při 200μA, takže ono to bude spíš vic než méně), čili se na ní pálí 1.5W a to je zatraceně hodně. Pokud má v propustném směru úbytek 0.7V a je 2A, pálí se na ní při těch 2A 1.4W, čili 1mA v závěrném směru ji upeče (a ještě je tady závislost závěrného na teplotě, celá charakteristika diody jezdí s teplotou). 4. Ten tester není úplně vhodný na měření závěrných charakteristik diod, přesněji řečeno, 200μA je straně moc. Proto to taky u 1kV diody ukázalo 1.5kV. Ono pokud chytám přímo to koleno, tak desítky nA jsou značka ideál, jednotky μA řekněme dobře. Nicméně použít se to dá, jen se s tím musí zacházet určitým způsobem. Tak první, co asi člověka napadne, je dát do serie měření proudu a prostě to krotit knoflíkem od napětí a zastavit se v momentě, kdy tam poteče řekněme nějaký 1μA. Tohle musí fungovat, ale je samo o sobě celkem tricky, protože ten zdroj sám není uzeměný (multimetr pak má nějaké nemalé napětí proti zemi a ono to může dělat divy a další webdesign, myslím, že toto je důvod proč jsou tam dvě černé krokosvorky, jednou z nich se to dá snadno uzemnit), ale ona se dá udělat i jiná věc. Změřit napětí při 200μA, změřit napětí při 500μA, v tento moment mám dva body, těmi je daná přímka a ta na nějakém napětí protne nulu. Za domácí úlohu si můžete odvodit jak se to vypočítá, bo mně se nechce, no v podstatě od napětí při 200μA odečtete 3/2 rozdílu napětí v 500μA a 200μA, to tak nějak musí vyjít, no a dostanete závěrné napětí. Jasně, v té V-A charakteristice není přímka, ale to už se ztratí v tlačenici.

Dioda se vyhřeje, a jako kazdý polovodič degraduje...existují i nakřupnuté, které začnou zlobit při vyšším proudu

náhodou jsi to vysvětlil až moc dobře a když jsou 3 Diody mrtvé tak se počítá s tím že ta čtvrtá dioda bude načatá proto je lepší je vyměnit všechny a díky Marty

Pěkné video. Hezky vysvětleno … a pro ty co to nepochopili…. Byla to taková pecka, že ti co přežili mají doživotní následky …

Ahoj Marty, pěkně vysvětleno. I když to taky znám 😊. Jen jsem chtěl vědět jak to vysvětlíš ty😊

Býden pane učiteli. Komentovat nebudu, bo to už tady udělali jiní a nechce se mi k nim připojovat.

Ahoj Marty, s tou vodou si to udělal parádně, já čekal s čím příjdeš a pecka 👍 krásná práce. Nedávno jsem opravoval programovatelný zdroj pro světla ve kterém došlo ke slušnému výboji (dokázalo to rozpůlit plastovou pojistku do DPS) vlivem stárnutí lepidla fixujícím součástky -některá lepidla jsou stárnutím korozivní a pokud jsou navíc přehřátá teplem od výkonových prvků je z nich docela slušný uhlíkový odpor. Všechny vysokoproudé diody na vstupu to dle multimetru přežily, ale já jsem tvor nedůvěřivý a celý most - respektive celý obvod jsem prověřil pomocí sledovače křivek (pro neznalé - přístroj pomocí kterého nakreslíte Volt-Ampérovou charakteristiku kterou ukazoval Marty na papíře na obrazovce osciloskopu pro konkrétní testovanou součástku. Multimetr naměřil při diodovém testu všechny diody dobré, ale v okamžiku, kdy jsem je prověřil pomocí sledovače jedna dioda se zobrazila s uhnutým kolenem o 45° v prvním kvadrantu - takže automaticky všechny nové. Obecné pravidlo říká - pokud projde obvod takovýmto nadproudovým šokem měníme veškeré komponenty v které mohly být nadproudem zasaženy, v mém případě to bylo 6diod, 2 výkonové tranzistory, 2 optočleny, 4 odpory a dvě pojistky - v důsledku se toho vyměnilo víc, protože jsem změřil i kondenzátory, ale to už je do jiné pohádky. Z toho co Marty ukázal plyne jasné ponaučení - U některých součástek nestačí jen obyčejné proměření multimetrem a je nutné je prověřit na provozních hodnotách. Krásný den přeje 🙂 Tom

Mazgal hadr 24minut. To přirovnání s vodou je úplně mimo. S elektronikou dělám často a stačilo tu diodu na začátku změřit na závěrné napětí a ne to video natahovat sudem s vodou. Nakonec ta dioda stojí pár korun a spíš se načala tím zkratem od těch švihlých diod. A teď do mně. 😀

Nevim jestli jsem zrovna chyběl ve škole nebo se mi to vykouřilo z hlavy,ale zajímalo by mne jaký proud je schopný propustit ten částečně poškozený přechod v zavěrném směru,například jak uvádíš průraz 330v,tak mezi 330v až katalogovým 1kv.

OL na multimetru znamená open line.

Super vysvetlenie da sa to pochopiť 👍

Byť to našinec tak nějak ví, tak (nemaje tvůj měřáček) je paráda to vidět takto názorně předvedené. Tvoje poslední věta videa "... neumím moc vysvětlovat ..." naprosto neplatí a tohle video bylo úžasně edukativní. Díky a jen tak dál.