Video

Ani bych se nad tou záměnou nepozastavil, kdyby k ní Dominil nedoplnil svůj tradiční výsměšný úšklebek. A zbytek svého komentáře přece nemůžeš myslet vážně? Nebo opravdu zase hraješ hru, co se mi nehodí do krámu, tak o tom prohlásím, že to neexistovalo? I kdyby to tak bylo a Erathosthénes byl opravdu pouhým výplodem něčí fantazie, tak ten pokus funguje, je opakovatekný, ověřitelný a pokud se současně provede měření výšky Slunce nad horizontem např. v Chersonu, což je shodou okolností přesně na sever od Asuánu, tak to prostě na ploché Zemi nesedí.

Petře a jsi si vědom, že sférická geometrie a perspektiva jsou dobře popsány a obecně známy? Proč už tedy Váš úchvatný model není dávno pečlivě popsán? Mimochodem jakýže model používáš pro měření vzdáleností a ověřování pozorovacích úhlů?

Petře, zase používáš berličku sférické geometrie aby jsi umožnil ploché zemi alespoň nějakou funkčnost, ale i tak je to málo. Nemůžeš přece do nekonečna používat magií na všechno co v tvém modelu nefunguje.

A jen tak mimochodem Petře, dokážeš cokoliv z toho, co jsi prohlásil za směšné nebo nepodložené, vyvrátit? Třeba rovnoběžnost paprsků Slunce? A prosím, zkus jí vyvrátt pomoci krepuskulárních a antikrepuskulárních paprsků. Myslím to naprosto seriózně, sice zastáváme opačné názory a Tvou metodiku měření a experimentů neuznávám, ale v debatě ses vždycky choval a chováš korektně.

@@Spaceleagueofjustice Především kde je důkaz rovnoběžných paprsků? K anitikrepuskulárním paprskům. Nevím jestli jsi je někdy viděl. Opticky stoupají od zapadajícího slunce nahoru a rozšiřují se a pak začínají opticky klesat dolů na opačnou stranu a opět se sbíhají směrem dolů. Někdy je tam dokonce vidět "druhé slunce" (stejně velké). Otázka je spíš pro tebe, jak tohle vytvářejí paralelní paprsky? A čím vysvětlíš, že je vidíme takto? Podobné to je s terminátorem na měsíci. V údobí, kdy vidíme půlměsíc, terminátor NEVIDÍME nasměrován správně ke slunci. Proč? V hvězdárně a knize co jsem četl to vysvětlili tak, že slunce a měsíc pozorujeme na vypouklé nebeské klenbě. Totéž dělá váš program stelarium. Jakub mi to vysvětlil sférickým zorným polem. Petr Vaněček mi to dokonce natočil rovnou nití mezi lampičkou a kuličkou měsíce. Pokud nit sledujeme objektivem z leva doprava, nejprve opticky stoupá a pak klesá. Oba tak vysvětlili to, s čím souhlasím, - že mezi fází měsíce (terminátorem) a sluncem je přímka. My však vidíme dráhu nahoru a dolů, přesně jak to VIDÍME při východu a západu slunce a měsíce, ačkoliv ta nit může být celou dobu horizontálně stále na stejné úrovni, jako ve skutečnosti jsou i slunce a měsíc. Přesně to ukazuje I stelárium - pokud dá v daný čas slunce a měsíc do správné linie, musí vytvořit konkávní horizont - jinak to ve vašem modelu nejde. Pokud udělá horizont rovný - jak ho skutečně vidíme - měsíc přestane být nasměrovaný terminátorem ke slunci. Jejich vzájemná pozice je buď špatně, nebo je jen zdánlivě špatně - tedy je zdánlivá. Tuto optiku, kterou evidentně máte a uznáváte ve vašem modelu a světě, nejprve musíte pochopit a uznat, pak teprve přestanete používat nesprávný model ploché země, kde ze záhadných důvodů optiku zcela vynecháváte a fantazírujete o nesmyslných představách, že slunce by na ploché zemi nikdy nemohlo zapadnout atd. Ve vašem modelu by slunce nikdy nemohlo být jinde, než kam směruje terminátor a fáze měsíce, ale vidíme ho jinde. Až tedy pochopíte svůj vlastní model a uvidíte, že slunce vidíme ve zdánlivé a ne skutečné pozici, můžete se posunout dál. Pokud budete trvat na své "neoptické" variantě, pak je mi líto, máte nefunkční vlastní model. Ukažte mi správnou pozici a nasměrování měsíce a slunce ve steláriu, aniž byste museli deformovat horizont a pak můžeme pokračovat.

Nebude (tedy nebyla by ani na ploché Zemi) zejména když použijeme Nikon P1000 a výšku pozorovatele 2 km a výš a víme to oba.

naštěstí existují dalekohledy. Takže jaký zoom by byl konkrétně potřeba? :)

ou...jak jen by se dala použít nějaká věda, která se přímo zabývá zkoumáním šiření světla a jeho vlastnostmi, která by nám pomohla ta tělesa vidět. Počkej, taková věda existuje! Optika! Který že pán to říkal, že kromě pravítkové geometrie mají ve svém modelu i optiku? Moment...tos byl ty! :D Tady se zrovna optika nehodí? Nebo jenom mácháš náhodnými vědeckými termíny, aniž bys věděl, co znamenají?

To, že něčemu nerozumíš, by nemělo být důvodem k posměchu. Ale to, jak se zoufale chybně snažíš výsledky interpretovat, manipulovat a převracet tak, aby alespoň nějak zapadly do té pošahané hypotézy už ano. Zoufalé, trapné a směšné.

​@@Spaceleagueofjusticeopravdu? Vy si opravdu myslíte, že kdyby země nebyla kulatá, tak bychom z Česka viděli Everest? :)

Vůbec není zač.

Ale no tak. Víš čím se vyznačuje obzor na moři na kulaté Zemi? Je od Tebe všemi směry stejně daleko, takže ta loď vždy mizí ve směru od Tebe za obzor. A k těm měřením na ploché Zemi, že tedy nikdo z Vás žádné neukáže. Třeba záběr z irských hor na pobřeží Labradoru. Je to jenom něco málo přes tři tisíce km. Takže je to blíž, než v jaké výšce létá nad tou Vaší plochou Měsíc - a ten vidím, tedy by neměl být problém z Irska pobřeží USA také vidět, pokud tedy není za horizontem.

Já myslím, že ano.

Ahoj, je to v plánu, stejně jako odkaz ke stažení prezentací.

doplněno. Ona ta naše videa nemají jediného autora, takže občas popisky a citace zdrojů vznikají tak nějak živelně. 😇

Video o perspektivě se rodí. A abych to pořád neodkládal, pro moji prezentaci si stanovím termín 19.6:)

Ehm oprava...19.5:)

Bylo nám ctí.

Tak kdyby ti kolega rikal neco o modelu placate zeme, nebo nekdo mel pochybnosti, posli ho sem a taky na muj kanal. At mi s tim modelem pomuze. Mne tam totiz porad neco nefunguje. 🙂

Jaké pozorování? Jak blízko je pozorovaná hora k horizontu? Je mezi pozorovatelem a horou vodní plocha, nebo pevnina?

Námitku s pozorováním vzdálených hor jsi uvedl i přímo v debatě a Jakub Ti naprosto srozumitelně vysvětlil, že právě proto jsme pro navržené pozorování zvolili vzdálenost 30 km a tři body ve výšce několik set metrů nad terénem, kdy je účinek refrakce opravdu minimální. A toto tvrzení je podložené opakovanými měřeními např. ČVUT. Naopak při pozorování Slunce či Měsíce nízko nad obzorem dochází k tzv. astronomické refrakci takřka vždy, protože spojnice pozorovatele a obou těles vždy prochází skrze celý výkový průřez atmosféry, přičemž Ty sám nemáš jediné udržitelné vysvětení případně model, jak by tzv. selenolionské zatmění mohlo fungovat na ploché Zemi, respektive nemáš žádné vysvětlení, jak by na ploché Zemi mohlo fungovat jakékoliv zatmění. Zmíněný model Waltera Bislinse, je dle popisu, který u něj sám Walter uvedl důkazem, že pozorovaná nebeská mechanika na ploché Zemi fungovat nemůže: "The results from the calculations using the Heliocentric Model are then projected onto the Flat Earth and the Dome. To optically connect a Flat Earth Observer with Celestial Objects on the Dome, visible from his position at the right Azimuth and Elevation, light has to be bent in the shown, in reality never observed ways. This Model fails already for Observers at an Altitude and has many other flaws. " zdroj: blog Waltera Bislinse walter.bislins.ch/bloge/index.asp?op=index najdeš to pod bodem č. 61, mimochodem počet topiců odpovídá počtu vyvrácených mýtů, které plochozemci nadále šíří.

Nepřesnosti ve východech a západech Slunce? A jak jsou ty nepřesnosti velké? A čím že přesně vysvětlují plochozemci ty nepřesnosti na placce? Třeba že se v Melbourne v prosinci musím dívat na západ Slunce jihozápadně, přestože Slunce má být severozápadně nad obratníkem kozoroha? A o kolik stupňů že je to jinak? A to už vůbec nemluvím o polárním dni na Jižním pólu... czcams.com/video/9Ru7M_s2WCY/video.htmlsi=C957LSyLB3NOVuoR

Ja mam na svem kanalu cernych labuti Petra Lukese dost. A ty na vyvraceni zemeplochy staci. Potreboval jsem jen metr a pingpongac a trochu znalosti.

Co se týká ploché Země, tak Ty hlavně nemáš jedinou bílou labuť. Ono to trochu souvisí i s tím, že nikdo z Plochozemců ve skutečnosti bílé labutě nehledá, Vy se zabýváte jenom hledáním těch černých. Jediné, co se Ti povedlo objektivně prokázat je fakt, že různě provedená optická pozorování nás mohou dovést ke zjištění různého průměru Země. Proto v historii nikdy nikdo krom plochozemců konkrétně tato pozorování ke stanovení průměru Země nepoužíval, všichni totiž víme, že jsou nepřesná a proto ke stanovení průměru Země lidé používali zaměřování nebeských těles z různých bodů povrchu Země, nejdříve Erathosténes Slunce, posléze další a další metody. Odvážné tvrzení o 90% znělo, že to tak dopadne pokud budeme stejnou fotografii pořizovat v krátkých časových odstupech po dobu mnoha měsíců. A při vší úctě, nic takového jsi nikdy nerealizoval, takže to tvrzení může odporovat maximálně Tvému přesvědčení, ale určitě ne Tvým pozorováním.

Já se k tomuto tématu ještě brzy vrátím, protože to co říkáš, prostě není pravda. Navíc opakuji měření, která ty sám prezentuješ jako důkazy a zatím 3 ze 3 experimentů mají jiné výsledky, než jsi předložil.

Vašim vlastním pozorováním? Třeba tomu ze Ztracených kamenů, kdy jste sám musel souhlasit s tím, že se bez refrakce (a to několikanásobně vyšší) na ploché zemi neobejdete a takový snímek nelze pořídit. Jo, to musí být pořádná plochozemská černá labuť, když Vás podrazí vlastní fotografie (já vím, ona vlastně není Vaše).

@@Spaceleagueofjustice Bílá labuť v tomto přirovnání, není něco, co máme mýt my, ale bílá labuť jsou vaše tvrzení, že vše odpovídá předpokladu zeměkoule. Dokonce zaznělo od moderátora, že tvrdíte, že to sedí vždy, tedy že jsou - obrazně řečeno jen bílé labutě. Objevení jedné černé, toto tvrzení vyvrací. O tom to rčení je. A my jsme tu černou navíc neviděli jen jednu, ale mnoho.

Ma mylnou predstavu o tom jak se ohyba svetlo, nebo spis slovy konspiratoru: je indoktrinovan “pravdou” jinych id**tu. Pravda je ale jen takova, ze lze. Delam o tom takovou kratkou serii. Na mem kanalu.

Proč nevidíme z pod rovníku Polárku? Protože je příliš daleko na to, aby byla zahrnuta do limitu našeho zorného pole, ale polárka je vidět ještě i docela kus pod rovníkem, pak mizí za optickým horizontem. A pokud máte problém s hvězdami, zapřemýšlejte jak vašim pohybem na zemi vznikne např. za cca hodinu celý okruh startrails jakoby jste se točil jako šroubek na místě - což neděláte. Za tu hodinu se poposunete jen 15° kousek se zemí po vypouklé obloukové dráze. Přemýšlejte, jak by to ve skutečnosti mělo vypadat, protože vy nemáte další kameru, která by z opačné strany zachytila tu spodní rotaci - opačně prohnutou část toho kruhu. Zaznamenáváte pohyb, který vy se zemí vůbec nevykonáváte, pokud nejste zrovna pod polárkou na severním pólu.

​@@197Peta cože? Za hodinu celý okruh startrails? Zkusil jste si to někdy? Nebo ze sebe tyhle kraviny sypete jen tak a doufáte, že si toho nikdo nevšimne? Nebo jste zkrátka jen manipulátor a lhář? Já se kloním k tomu poslednímu.

@@197Peta Petre, za hodinu vznikne cely okruh startrails? Jako cele kolo? Jako cela kruznice? Jakoze treba Sirius udela za hodinu celou kruznici? Tys to samozrejme fotil a analyzoval, zejo? Ale jdi ty brepto. A pak kdyz jsi na rovniku a nechas bezet hodinovou expozici, jaktoze startrails na polech delaji mensi kruhy nez ty smerem k rovniku, asi zazrak ne? 🤦 Hele, v patek ti vysvetlim alespon cast ze tvych lzi, uz to striham.

@@197Peta za cca hodinu že vznikne celý okruh startrails? Takže jsi právě potvrdil, že ty sám jsi nikdy nic takového nenatáčel. Co na tom, že ten okruh hvězdy udělají až za celý den, že jo :D

To byl taky záměr. Jenže se jaksi nepochopitelně žádný další do debaty nehrne. Kdo ví proč...

Srovnáváš nějakou svoji teorii o ploché zemi se tvojí teorií o kulaté a z toho si vyvozuješ co musíme nebo nemusíme, já nic takového netvrdím. A k tomu videu, co si myslíš, že to dokazuje? Dokazuje přesně co říkám - linie mezi sluncem a terminátorem měsíce je rovná a horizontální, podobně to také říká popis videa: Experiment to verify that moon illumination does align with the sun. To já nikde nezpochybňuju, naopak, tak to doopravdy je. Jenže pozice terminátoru, pozice slunce, západ a východ slunce atd. je to, co vidíme - vidíme nasměrování a pozici, která zdánlivě neodpovídá. Tedy viditelná pozice měsíce a slunce je zdánlivá. A to je co tvrdím a to také to video dokazuje. Dík za potvrzení.

@@197Peta Prosím? Jaká moje teorie ploché země? Tak mi máte dát svůj model, abych si údajně nemusel vymýšlet svůj, i když ten můj je založen na VAŠICH argumentech. Vy jste tvrdil, že "pozici, která zdánlivě neodpovídá". Toto video Vás usvědčuje z omylu. Nejen že tenisák osvícen naprosto stejně, jako Měsíc v pozadí, ale směřuje stejně nahoru a přesto přesně na pozici Slunce. Takže není pravda, že osvícení Měsíce nesměřuje ke Slunci. Pokud je teda pozice zdánlivá, proč je osvícen přesně ze směru, kde to slunce vidíme? Proč není osvícen ze Severozápadního směru, kde údajně podle "modelu blízkého vašemu" pana Waltera Bislina má být, ale je osvícen od Západu? Mimochodem, četl jste někdy to, co autor tohoto modelu o něm píše pod ním? Že tento model nemůže fungovat, například? Že je sestaven, aby ukázal rozdíl toho, co vidíme a kde to ve skutečnosti má být?

@@197PetaPetre, ohledne toho modelu, ty zadny nemas a jestli tvrdis ze jo, tak ten Walteruv to ROZHODNE NENI! Takze kde je tvuj model? Pokud ti to nedoslo, divej se v Patek.

@@197PetaPetře a nepleteš si pozici měsíce s nasměrovaním terminátoru? 🙂 Směr stínu je zdánlivý podle toho jak na to koukáš, ale pozice měsíce je stejná, že?

​@@197Peta opět jen dokazujete, že absolutně nechápete perspektivu. To, že se Vám zdá Měsíc nasvícený z jiné strany je naprosto stejný efekt, jako že se Vám zdá, že koleje se v dálce sbíhají. Nic víc v tom není. Stejně tak ty (anti)krepuskulární paprsky. Prostě jsou více méně rovnoběžné, stejně jako koleje. Když budu stát uprostřed dlouhých rovných kolejí, budou se přede mnou sbíhat a když udělám čelem vzad, budou se taky sbíhat. Tak to prostě je. Tak funguje perspektiva. Je způsobená zkrátka tím, že vzdálenější objekty dopadají na menší část sítnice. Není v tom žádná velká věda. Stačí si nakreslit obrázek a musí to být jasné i dítěti. Jen plochozemci mají perspektivu, která žere lidem nožičky. Pokus s Měsícem si každý může snadno vyzkoušet. Stačí jen umístit objekt představující Měsíc někam blízko nad sebe a zdroj světla daleko. czcams.com/video/aSTfFYyoWN8/video.htmlsi=gcehA9OE6PHgaVmm A ne, na tom videu by "Slunce" NIKDY nezmizelo pod horizont, ať by bylo jakkoliv daleko. Vždyť to i sám na svých obrázcích ukazujete. Nejníž by se dostalo přesně do "bodu zmizení", jak vy plochozemci rádi používáte. To by ale v případě ploché země znamenalo, že by se 5000 km muselo nějaký zázrakem scvrknout na téměř 0 úhel, zatímco 50 km velké Slunce (souhlasíte s těmi rozměry?) by zůstalo stále přibližně 0,5° velké.

Samozřejmě, vždycky když na podrážce stojí, tak vidět není. A od určité vzdálenosti jí nedokáže rozlišit kamera. Jenže to je právě problém dokazování schopností lidského oka schopnostmi kamery, která na lidské oko zdaleka nestačí. Navíc ta podrážka sice přestane být rozlišitelná, ale přestane být rozlišitelná nad úrovní roviny podlahy.

@@Spaceleagueofjustice Navíc to lze při použití zoomu opět vidět. U země ale existuje linie, kdy už ani sebelepší zoom nepomůže. Co způsobuje tuto linii, když ne zakřivení?

Přesně tak, mizení je optické a dochází k němu i na zcela rovné ploše. Je jedno, jestli to dělá oko nebo kamera. Tato loď opticky postupně mizí za ostrým horizontem a rozhodně ne za zakřivením. Je jen na čase, abyste přeatali říkat hoax, že něco takového není možné. Je. Tato loď, není za fyzickou překážkou zakřivení a prakticky nemáte potvrzený žádný jasný důkaz, že kterákoliv loď kdy zmizela za fyzickou překážku zakřivení, pokud nešlo o vlny. Hladina je rovná a nevytváří žádnou výduť, nic takového se v našem fyzikálním světě neděje. facebook.com/share/p/mJkM9qs1P35NE6xy/

@@197Peta Není optické. Je ovlivněno optickými vlastnostmi atmosféry. Ale, jak může optika zarazit dvousetmetrový věžák ze 3/4 za "optický" horizont bez jakékoliv citelné deformace? Refrakce na kouli deformuje převážně u hladiny. Jak to funguje na geocentrické vyrovnané pláni(či jak jí to dneska říkáte)? Jak snížením budovy refrakce ovlivní její spodek a ne vršek?

@@ptrjrsk zakřivení. Kdyby byla Země placatá, tak by zoom horizont posouval směrem od Tebe stále dál a dál, což se neděje.

Děkujeme. Nabídku rádi využijeme.

Nejllepší by samozřejmě bylo, kdyby si svůj pohled druhá strana odprezentovala sama. Ale zajistit to není v naší moci, takže jsme připraveni odprezentovat ho i sami. Nicméně naše pozvání stále platí, takže bude-li k dispozici oponent, jsme připraveni dát mu stejný prostor, jaký budeme mít my. A ano, debata bude řízena moderátorem.

Ooo, pan Lukeš osobně projevil zájem. Určitě budeme rádi.

Velmi rádi Vás v naší příští debatě přivítáme. Koná se 14.4.2024 a dle výsledků ankety ve skupině je nejpravděpodobnějším tématem horizont. Stačí se ozvat komukoliv z nás.

@@vacekjirka ok, horizont je moje oblíbené téma :-)

@@197Peta je možnost spojení třeba přes messenger, nebo na Vás stále má spojení Jakub?

@@Spaceleagueofjustice Jakub má na mě spojení přes messenger

@@Spaceleagueofjustice Tady je vtipné, že člověk co všechny vybanoval z diskuze, včetně mě, se teď do ní hlásí. 😁

Tohle bude tím, že páni experti tyto fakta neví a když jim to člověk napíše pod video(např. Stopa7), kde jsem přesně toto taky psal. A výsledek? Ignorace a později schováno na popud pana Lukeše, který schoval příspěvky z mého staršího účtu. :)

@@ptrjrsk aha, tak to bude asi ten důvod, proč jsem to v diskusích zatím nezahlédl. A že už jsem zahlédl, no..., jak to nazvat, třeba "fráze"??? Vážně nevím

Ono už jedno měření ze strany "plochozemců", kdy rozptyl paprsku vzali v úvahu, proběhlo. Je to to slavné měření, kdy paprsek namířili skrz otvor v desce. Měření uzavřeli slovem "interesting" přesně v okamžiku, kdy prokázali, že je Země zaoblená a už ho nikdy znovu nepoužili.